H.G. Wells

Herbert George Wells (21. září 1866, Bromley, Kent, Anglie – 13. srpna 1946, Londýn) byl anglický spisovatel, novinář, sociolog a historik, který je považován za jednoho ze zakladatelů žánru science fiction. Jeho průkopnická díla se stala základem pro nespočet filmových adaptací, které významně ovlivnily kinematografii 20. a 21. století. Raný život a literární počátky Wells pocházel ze skromných poměrů. Narodil se v rodině obchodníka a bývalé služebné. Po zlomenině nohy v dětství strávil dlouhý čas na lůžku, což podnítilo jeho zájem o literaturu a psaní. Studoval biologii pod vedením významného evolučního biologa T.H. Huxleyho, což výrazně ovlivnilo jeho pozdější literární tvorbu. Jeho první publikovanou knihou byla Učebnice biologie (1893), ale skutečný průlom přišel s románem The Time Machine (Stroj času) v roce 1895, který se okamžitě stal literární senzací. Zlatá éra literární tvorby V následujícím desetiletí Wells vytvořil svá nejslavnější díla, která se později stala předlohou pro významné filmové adaptace. Patří mezi ně The Island of Doctor Moreau (Ostrov doktora Moreaua, 1896), The Invisible Man (Neviditelný, 1897), The War of the Worlds (Válka světů, 1898), The First Men in the Moon (První lidé na Měsíci, 1901) a The Food of the Gods (Pokrm bohů, 1904). Tato díla kombinovala vědecké poznatky s vizionářskou představivostí a často obsahovala společenskou kritiku. Kromě sci-fi románů psal Wells také komické společenské romány jako Kipps (1905) a The History of Mr. Polly (Historie pana Pollyho, 1910). Filmové adaptace a scénáristická činnost Wellsova díla přitahovala filmaře již od počátků kinematografie. Sám Wells se aktivně zapojil do filmového průmyslu ve 30. letech 20. století. Jeho nejvýznamnějším příspěvkem jako scenáristy byl film Things to Come (Příští věci) z roku 1936, který režíroval William Cameron Menzies a produkoval Alexander Korda. Film byl adaptací Wellsova románu The Shape of Things to Come (Tvar příštích věcí) z roku 1933 a představoval ambiciózní vizi budoucnosti lidstva, včetně předpovědi druhé světové války. Wells měl nad scénářem kompletní kontrolu a film se stal významným milníkem v produkčním designu. Ve stejném roce Wells napsal scénář pro film The Man Who Could Work Miracles (Muž, který dokázal dělat zázraky), který byl rozšířenou verzí jeho povídky a byl rovněž produkován Alexandrem Kordou. Wells nebyl spokojen s předchozími hollywoodskými adaptacemi svých děl, včetně filmu Island of Lost Souls (1932) a The Invisible Man (1933) od Jamese Whalea, ačkoli u druhého jmenovaného ocenil herecký výkon Uny O'Connorové. Nejvýznamnější filmové adaptace Wellsových děl Wellsova díla se dočkala mnoha filmových zpracování, z nichž některá patří mezi klasiky světové kinematografie. The War of the Worlds (Válka světů) byla adaptována několikrát, přičemž nejslavnější verze zahrnují rozhlasovou adaptaci Orsona Wellese z roku 1938, která způsobila paniku mezi posluchači, filmovou verzi George Pala z roku 1953 režírovanou Byronem Haskinem a moderní adaptaci Stevena Spielberga z roku 2005 s Tomem Cruisem v hlavní roli. The Time Machine (Stroj času) se dočkal dvou významných filmových adaptací – v roce 1960 v režii George Pala s Rodem Taylorem v hlavní roli (film získal Oscara za speciální efekty) a v roce 2002 s Guyem Pearcem. Palova verze z roku 1960 je považována za klasiku žánru a vyniká svými průkopnickými vizuálními efekty. The Invisible Man (Neviditelný) byl poprvé zfilmován v roce 1933 v režii Jamese Whalea s Claudem Rainsem v hlavní roli. Tento film je dodnes ceněn pro své vizuální triky a speciální efekty. Později následovaly další adaptace včetně moderní verze Hollow Man (Muž bez stínu) z roku 2000 v režii Paula Verhoevena. Odkaz a vliv na filmovou tvorbu Wellsův vliv na filmovou tvorbu daleko přesahuje přímé adaptace jeho děl. Jeho vizionářské představy o budoucnosti, cestování časem, mimozemských invazích a biologickém inženýrství se staly základními prvky žánru science fiction. Wellsovy předpovědi technologického vývoje, včetně letadel, tanků, vesmírných cest, jaderných zbraní a něčeho podobného světové síti, inspirovaly generace filmařů. Wellsova díla jsou dodnes považována za nadčasová a pokračují v inspirování nových adaptací. Jeho schopnost kombinovat vědecké spekulace s hlubokou společenskou kritikou a poutavým vyprávěním z něj činí jednoho z nejvlivnějších autorů v historii science fiction a jeho odkaz v kinematografii zůstává nesmazatelný. Wellsův přínos filmovému průmyslu byl oceněn i po jeho smrti. V roce 2016, u příležitosti 150. výročí jeho narození, Britský filmový institut sestavil seznam deseti nejdůležitějších filmových adaptací jeho děl, které odrážejí jeho status progresivního společenského myslitele a jednoho ze zakladatelů science fiction.