Josef Oliak, narozen 5. listopadu 1870 v Praze, zemřel 3. listopadu 1953 v Praze, byl český filmový herec, který se významně zapsal do historie české kinematografie svou bohatou filmovou kariérou.
Počátky a osobní život
Josef Oliak se původně vyučil hodinářem, hrál na piano a před svou hereckou kariérou pracoval jako písař a později jako obchodník s hodinami. Jeho partnerkou byla Marie Oliaková (1876–1942), která se rovněž objevila v několika filmech a společně s Josefem Oliakem účinkovala například ve snímcích Sextánka, Psohlavci, Muži v offsidu, Pokušení paní Antonie, Matka Kráčmerka nebo Výdělečné ženy.
Filmová kariéra
Za svou filmovou kariéru natočil Josef Oliak na sto filmů. Jeho filmografie je pozoruhodná zejména množstvím epizodních rolí, ve kterých dokázal vyniknout svým charakteristickým hereckým projevem. Se svým důstojným zjevem, vysokým čelem, menší postavou, poctivě vypadajícím (často obrýleným) obličejem a přísně znějícím hlasem se nejlépe hodil do různých rolí vážených, starších pánů, bankéřů, návštěvníků, otců či dědečků.
Němá éra
Svou filmovou kariéru zahájil v roce 1925, kdy se objevil hned v několika snímcích: Z českých mlýnů (jako fořt Hejl), Vyznavači slunce (statkář Vlach), Syn hor (automobilista), Lucerna (pan vrchní), Josef Kajetán Tyl (páter) a Do panského stavu (oddávající kněz). V němém období se dále představil ve filmech Válečné tajnosti pražské (konfident Gustav Lustig), Švejk na frontě (pán), Řina (karbaník), Prach a broky (nadlesní Šavrda), Falešná kočička (pacient) a Lásky Kačenky Strnadové (manžel).
Významné role v němých filmech
Mezi jeho další významné role v němém období patřila dvojrole obávaného MUDr. Grünsteina a důstojníka v nemocnici ve filmu Dobrý voják Švejk. Dále se objevil ve filmech Bludné duše (starý direktor), Babinský (hvozdenský hrabě), Aničko, vrať se! (sluha u Jiřího Landy), Sextánka (otec Stáni), Dům ztraceného štěstí (porotce), Batalion (obstarožní svůdce), Hřích (muž), Takový je život (kněz), Hříchy lásky (herec) a Chudá holka (vládní rada Kobler).
Zvukové filmy
S příchodem zvukového filmu pokračoval Josef Oliak ve své úspěšné kariéře. Do poloviny třicátých let se v českých zvukových snímcích představil jako advokát (Psohlavci), vrchní policejní komisař (Poslední bohém), sportu se obávající příbuzný fotbalového fanouška Načeradce (Muži v offsidu), občan (Karel Havlíček Borovský), hejtman Šnábl (Dobrý voják Švejk), soudce (Sňatková kancelář) a inspektor Zemské školní rady (Před maturitou).
Pozdější kariéra
V dalších letech své kariéry se objevil ve filmech jako host v baru (Právo na hřích), přednosta poštovního oddělení (Písničkář), člen městské delegace (Peníze nebo život), dvořan (Lelíček ve službách Sherlocka Holmese), houslista a kapelník (V tom domečku pod Emauzy), soused (U snědeného krámu), lékař (V cizím revíru), host na recepci (Pokušení paní Antonie), smuteční host (Sedmá velmoc), občan (Revizor), soused (Polská krev) a svatební host (Matka Kráčmerka).
Závěr kariéry
Mezi jeho pozdější filmy patří Dívka v modrém (1940) a Jindra, hrabenka Ostrovínová (1934). V roce 1952 se objevil i v legendární pohádce Pyšná princezna režiséra Bořivoje Zemana, která se stala jedním z nejnavštěvovanějších filmů v tuzemských kinech. Josef Oliak pokračoval ve filmování až do posledních let svého života a svou bohatou filmografii uzavřel krátce před svou smrtí v roce 1953.
Josef Oliak zemřel 3. listopadu 1953 v Praze, pouhé dva dny před svými 83. narozeninami, a zanechal za sebou významný odkaz v české kinematografii jako jeden z pilířů českého filmu první poloviny 20. století.