Karel Vavřík

Karel Vavřík, 19. 4. 1908, Plzeň, herec Karel Vavřík se narodil 19. dubna 1908 v Plzni. Na počátku 30. let začínal svou uměleckou dráhu jako inspicient a příležitostný herec v divadelních společnostech Karla Rodena a Jaroslava Bittla. Teprve poté se rozhodl pro profesionální herecké vzdělání a vystudoval dramatické oddělení Státní konzervatoře Praha, kde absolvoval v roce 1940. Během válečných let působil v Městském divadle na Královských Vinohradech. Divadelní kariéra Po skončení druhé světové války vystřídal Karel Vavřík několik krátkodobých divadelních angažmá. Působil v kladenském divadle, Divadle Státního filmu a Vesnickém divadle. Od roku 1954 zakotvil v souboru Divadla S. K. Neumanna v Praze, kde setrval až do svého odchodu do důchodu v roce 1973. Jeho divadelní kariéra byla stabilní, i když se většinou jednalo o menší role. Filmová kariéra Po válce se Karel Vavřík začal pravidelně objevovat v epizodních rolích ve filmu. Jeho filmový debut přišel v roce 1949, kdy ztvárnil postavu Baráka ve snímku Dva ohně. Tento film režiséra Václava Kubáska zachycoval příběh z období února 1948, kdy dělníci odhalí rozvratné plány majitele cihelny a ve znárodněném podniku prosazují modernizaci provozu, která má vést k výraznému zvýšení produktivity práce. Od konce 40. let vytvořil Karel Vavřík na filmovém plátně kolem dvou desítek epizodních rolí. Nejčastěji ztvárňoval úředníky a funkcionáře (Pára nad hrncem, 1950; V trestném území, 1950; Vítězná křídla, 1950), vrátné a hlídače (Karhanova parta, 1950; Osud jménem Kamila, 1974; Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, 1974; Zítra to roztočíme, drahoušku…!, 1976; Já to tedy beru, šéfe…!, 1977; Příště budeme chytřejší, staroušku!, 1982), zřízence a hostinské (Král Šumavy, 1959; Smrt si říká Engelchen, 1963). Významné filmové role Za zmínku stojí role hostinského v dobrodružném filmu Král Šumavy (1959), sedláka ve filmovém podobenství Čest a sláva (1968), Posejpala v komedii Televize v Bublicích (1974) nebo Tonyho ve filmu Hněv (1977). Král Šumavy režiséra Karla Kachyni patřil k filmům, které posunuly žánr špionážních příběhů na kvalitativně vyšší úroveň. Syžetově se sice ještě podřizoval politické mytologii o zlých agentech, jejichž rejdy překazí hrdinní pohraničníci, ale pojetí příběhu i vypravěčství získávaly výrazovou svébytnost, poučenou moderními trendy té doby. Vizuální podobu filmu určovala majestátní šumavská krajina s mokřitými hvozdy a vzrostlými stromy. V historickém filmu Čest a sláva (1968) režiséra Hynka Bočana, kde ztvárnil roli sedláka, se objevil po boku vynikajících herců jako byli Rudolf Hrušínský, Blanka Bohdanová, Karel Höger, Iva Janžurová, Josef Kemr či Lubomír Lipský. Film se vyznačoval silným úvodním obrazem, krvavými scénami a působivou hudbou, které dokonale vystihovaly atmosféru poloviny 17. století. Tento snímek byl oceněn na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách, ale ihned po svém uvedení putoval do trezoru, což svědčí o jeho kvalitách a odvážném zpracování tématu národního uvědomění. V komedii Televize v Bublicích aneb Bublice v televizi (1974) režiséra Jaroslava Papouška ztvárnil postavu Posejpala. Film vypráví příběh představitelů obce Bublice, kteří jsou zděšeni, když se dozvědí, že do jejich vesnice přijede natáčet televize. Televizní pracovníci chtějí kromě práce zachytit i kulturní a sportovní život obce, jenže v Bublicích končí veškerá kultura a sport u televize a v hospodě. Vedení obce se proto rozhodne dobré jméno zachránit a za týden sestaví hokejové družstvo a ochotnický soubor. Když však televize přijede a natočí materiál, vesničané s napětím sledují televizní noviny, jen aby zjistili, že celé jejich úsilí vydalo ve zprávách sotva na dva několikavteřinové šoty. Ve filmu Hněv (1977) režiséra Zbyňka Brynycha hrál Karel Vavřík postavu Němce Tonyho. Tento politický film byl natočen podle scénáře, na němž vedle Karla Valtery spolupracoval i ústřední dramaturg Filmového studia Barrandov Ludvík Toman. Příběh se odehrává na sklonku 60. let 20. století, kdy u nás docházelo k uzavírání některých nerentabilních dolů. Ústřední zápletka – boj starého havíře Hepnara proti likvidaci dolu, v němž dlouhá léta pracoval - byla autory pojata jednoznačně ideologicky. Proti poctivým horníkům hájícím s nasazením života svou práci stojí prospěcháři, kteří se při prosazování svých sobeckých zájmů neštítí ani vraždy. Televizní tvorba Na televizní obrazovce se Karel Vavřík objevil jen v televizních seriálech Klapzubova jedenáctka (1967) a F. L. Věk (1971). Jeho televizní kariéra tedy nebyla tak rozsáhlá jako ta filmová. Karel Vavřík patřil k hercům, kteří svou pílí a profesionalitou dokázali vybudovat dlouhou a stabilní kariéru, i když většinou v menších rolích. Jeho filmografie čítá desítky snímků, v nichž spolupracoval s významnými českými režiséry a herci. Přestože nebyl hvězdou první velikosti, jeho charakteristické epizodní postavy zůstávají trvalou součástí české kinematografie.