Paul Winfield

Paul Edward Winfield (22. května 1939, Dallas, Texas – 7. března 2004, Los Angeles, Kalifornie) byl americký herec, který se proslavil svými výraznými rolemi ve filmu, televizi i divadle. Raný život a vzdělání Winfield se narodil jako syn Lois Beatrice Edwards, svobodné matky a odborové organizátorky v oděvním průmyslu. V raném dětství se s rodinou přestěhoval do losangeleské čtvrti Watts. Jako student na Manual Arts High School projevoval mimořádný talent v oblasti dramatického umění, kde třikrát po sobě získal ocenění pro nejlepšího herce v každoroční soutěži pro středoškolské studenty v jižní Kalifornii. Ačkoliv mu bylo nabídnuto stipendium na Yale, rozhodl se studovat na University of Portland. Následně studoval na několika dalších vysokých školách včetně Stanfordu, Los Angeles City College a UCLA, kterou opustil pouhých šest kreditů před získáním bakalářského titulu. Průlom v kariéře Winfield se vyznačoval inteligencí, výřečností, všestranností a klidnou intenzitou, což z něj učinilo jednoho z nejvýznamnějších a kritiky oceňovaných černošských herců, kteří získali pevné postavení v Hollywoodu v 70. letech. Jeho první velký průlom přišel v roce 1964, kdy mu herec a režisér Burgess Meredith nabídl roli v kontroverzní jednoaktové hře Le Roi Jonese "The Dutchman and the Toilet". Širšímu televiznímu publiku se stal známým poté, co se objevil v několika sezónách průlomového televizního seriálu Julia po boku Diahann Carroll. V tomto seriálu hrál přítele hlavní hrdinky, což byla v té době jedna z prvních významných rolí pro černošského herce v americké televizi. Oscarová nominace za Sounder V roce 1972 ztvárnil Winfield svou nejslavnější filmovou roli v dramatu Sounder, kde hrál Nathana Lee Morgana, černošského pachtýře žijícího v Louisianě během Velké hospodářské krize. Ve filmu ztvárnil otce, který je odsouzen k ročnímu pobytu v pracovním táboře za krádež šunky, kterou chtěl nakrmit svou hladovějící rodinu. Za tento výkon byl v roce 1973 nominován na Oscara za nejlepšího herce, čímž se stal teprve třetím černošským hercem (po Dorothy Dandridge, Sidney Poitierovi a Jamesi Earl Jonesovi), který byl kdy nominován na hlavní hereckou cenu. Sounder byl prvním filmem, ve kterém byli na Oscara nominováni dva černošští herci, Winfield za nejlepšího herce a Cicely Tyson za nejlepší herečku. Oscara nakonec získal Marlon Brando za film The Godfather. Televizní úspěchy V televizních minisériích ztvárnil Winfield různé historické a zábavní osobnosti včetně Thurgooda Marshalla, Dona Kinga a baseballové hvězdy Roye Campanelly. V roce 1978 byl nominován na cenu Emmy za ztvárnění Martina Luthera Kinga Jr. v televizní minisérii King. Další nominaci na Emmy získal za roli v Roots: The Next Generations. Emmy nakonec získal v roce 1995 za hostující roli soudce v seriálu Picket Fences. V posledních letech své kariéry byl Winfield vypravěčem kriminálního seriálu City Confidential na stanici A&E, objevil se jako učitel v televizní adaptaci svého dřívějšího úspěchu Sounder (2003) a měl opakující se roli Sama v seriálu Touched by an Angel. Sci-fi role a další filmy Winfield získal nový segment fanoušků díky svým krátkým, ale nezapomenutelným rolím v několika sci-fi televizních seriálech a filmech. Ztvárnil kapitána hvězdné lodi Terrella, nedobrovolného přisluhovače záporáka Khana ve filmu Star Trek II: The Wrath of Khan, a poručíka Eda Traxlera, přátelského, ale drsného policisty ve filmu The Terminator. Mezi jeho další známé role patřila účast ve filmu Mars Attacks! (1996). Na velkém plátně se po úspěchu filmu Sounder objevil v silných rolích ve filmech jako Conrack (1974), Huckleberry Finn (1974), A Hero Ain't Nothin' But a Sandwich (1977), Damnation Alley (1977) a White Dog (1982). Divadelní kariéra Winfield se během své kariéry často věnoval i divadlu. Účinkoval v inscenacích jako "Richard III" (v New York's Lincoln Center Theatre), "Othello", "The Merry Wives of Windsor", "The Seagull", "A Few Good Men" a "Happy Endings". Jeho jediná broadwayská produkce, Checkmates (1988), ve které hrál společně s Ruby Dee, byla zároveň broadwayským debutem Denzela Washingtona. Objevil se také v produkcích v Mark Taper Forum v Los Angeles a v The Shakespeare Theatre ve Washingtonu, D.C. Osobní život a odkaz Ačkoliv byl Winfield otevřeně gay ve svém osobním životě, v profesionálním prostředí byl diskrétnější. Jeho partnerem po dobu 30 let byl architekt Charles Gillan Jr., který zemřel v roce 2002 na rakovinu kostí. Zdrcený ztrátou Gillana, Winfield – který dlouho bojoval s obezitou a cukrovkou – zemřel o dva roky později na infarkt v Los Angeles. Bylo mu 64 let. Winfield byl plodným a všestranným hercem, který našel úspěch v divadle, filmu i televizi. Během své kariéry účinkoval ve více než 125 filmech a televizních pořadech. Jeho výjimečný hlas mu přinesl úspěch i mimo kameru, kdy propůjčil svůj hlas mnoha animovaným postavám a dokumentům.