Gabriela Wilhelmová

Gabriela Wilhelmová se narodila 19. ledna 1942 v Prostějově do rodiny majitele továrny. Měla dvě sestry a bratra. Již od dětství projevovala zájem o divadlo, což ji vedlo k rozhodnutí věnovat se herectví profesionálně.

Studium a divadelní začátky

V roce 1965 absolvovala činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Po studiích krátce působila ve Východočeském divadle v Pardubicích a ve Státním divadle v Ostravě. V letech 1969 až 1972 byla členkou Slováckého divadla v Uherském Hradišti, odkud následně přešla do brněnského Divadla na provázku.

Přesun do Prahy a monodramata

Po angažmá v Brně se přestěhovala do Prahy, kde působila v Činoherním klubu a později byla bez stálého angažmá na volné noze. Proslavila se účinkováním v monodramatech, jako byly "Tonka Šibenice", "Commedia finita" či "Biletářka", se kterými cestovala po celém Československu. Tato představení jí umožnila naplno rozvinout její herecký talent a získat si uznání diváků i kritiky.

Filmová a televizní kariéra

Přestože dávala přednost divadlu, během třiceti let vytvořila ve filmu a televizi přes padesát vedlejších rolí. První vedlejší filmovou roli ztvárnila v roce 1974 ve filmech "Holky z porcelánu" a "Jak utopit doktora Mráčka". V pozdějším věku nabyla korpulentní postavy, která ji spolu s energickým vystupováním předurčila k rolím žen z lidu.

Významné filmové role

Mezi její výraznější filmové role patří postava Marušky v hořké komedii "Sedm hladových" (1987) či role léčitelky v dramatu "Učitel tance" (1994). I když často hrála vedlejší role, její herecký projev byl natolik výrazný, že si získala pozornost diváků.

Osobní život

S prvním manželem, hercem Ladislavem Frejem, se seznámila během působení ve Východočeském divadle. Po rozvodu se provdala za režiséra Rudolfa Růžičku. Její osobní život byl úzce spjat s divadelním prostředím, ve kterém se pohybovala po celý svůj život.

Nemoc a úmrtí

V roce 2002, po šesti letech léčení, podlehla rakovině. Její odchod znamenal ztrátu pro českou divadelní a filmovou scénu, na které zanechala výraznou stopu svým jedinečným hereckým projevem.