Boris Karloff

Boris Karloff, britský herec, se narodil 23. listopadu 1887 v londýnském předměstí Camberwell. Vlastním jménem William Henry Pratt začal svou kariéru v tichém filmu v Severní Americe, kam se přestěhoval v mládí. Jeho jedinečný vzhled a výrazná fyzická přítomnost mu umožnily stát se ikonou hororového žánru ve 30. letech 20. století. Přestože se objevil ve více než 200 filmech, nejvíce se proslavil jako představitel monstrózních a tajemných postav.

Karloffova průlomová role přišla v roce 1931, kdy ztvárnil monstrum ve filmu Frankenstein režiséra Jamese Whalea. Jeho ztvárnění tragické postavy stvořené doktorem Frankensteinem se stalo jedním z nejikoničtějších obrazů klasického hororu. Film sklidil obrovský úspěch a Karloff se přes noc stal hvězdou. Následně si roli zopakoval v pokračování Nevěsta Frankensteina (1935) a Syn Frankensteina (1939).

V průběhu 30. a 40. let Karloff pokračoval v práci na hororových filmech. Ztvárnil postavy ve snímcích jako Mumií (1932), kde hrál oživlého egyptského kněze Imhotepa, a Černá kočka (1934), kde si zahrál po boku Bély Lugosiho. Jeho spolupráce s Lugosim pokračovala i ve filmech Havran (1935) a Neviditelný paprsek (1936). Tyto snímky upevnily jeho postavení coby hlavní tváře hororového žánru studia Universal Pictures.

Přestože byl Karloff spojován především s hororem, jeho filmografie zahrnovala i dramata, komedie a thrillery. V roce 1934 si zahrál v dramatu Domov sedmi hříchů a v roce 1937 se objevil v kriminálním snímku Ve jménu zákona. Během 40. let se objevoval ve filmech nižší produkce, často jako hlavní hvězda, a tím pomáhal těmto projektům získat diváckou pozornost.

Od 50. let se Karloff stále více věnoval televizi. Objevil se v řadě epizodických seriálů a speciálů, včetně pořadů jako Thriller (1960–1962), který také moderoval. Jeho charakteristický hlas byl využit i v animované tvorbě – nejznáměji v roce 1966, kdy namluvil postavu vypravěče a Zlobra v animovaném speciálu Jak Grinch ukradl Vánoce!, za což získal Grammy.

V 60. letech Karloff spolupracoval s režisérem Rogerem Cormanem a hercem Jackem Nicholsonem na několika nízkorozpočtových hororech, jako byly filmy Teror (1963), Strašidelný dům (1963) a Láska k smrti (1968). Přestože jeho zdravotní stav se zhoršoval, nadále natáčel a ukazoval svou oddanost filmovému řemeslu až do posledních let svého života.