Alexander Kashcheev

„Krok do neznáma je lepší než přešlapování na místě.“ Jméno Libuše Jarcovjákové možná není tak známé, jak by si jeho nositelka zasloužila, jde však o jednu z nejvýraznějších postav české fotografie druhé poloviny 20. století. Až v poslední dvou dekádách se jí dostává větší uznání, přičemž její nejzásadnější práce se datují do 70. a 80. let, kdy se jí dařilo fotit třeba v Německu či Japonsku. O jejím rozmanitém životním osudu pojednává nový dokument Ještě nejsem, kým chci být, který však má naštěstí do standardně uchopeného portrétního medailonku daleko.