Ještě nejsem, kým chci být

Dílo české fotografky Libuše Jarcovjákové zůstávalo dlouhou dobu širší veřejnosti neznámé. Přitom nabízí unikátní vhled do dění druhé poloviny 20. století v Československu i za jeho hranicemi. Režisérka Klára Tasovská a střihač Alexander Kashcheev složili z jejích fotografií devadesátiminutové dynamické pásmo, které přibližuje undergroundový život za normalizace, prostředí Japonska sedmdesátých let i pád Železné opony, a doplnili jej úryvky z deníků protagonistky. Dokumentární film Ještě nejsem, kým chci být si jako maximálně osobní portrét fotografky Libuše Jarcovjákové získal přízeň publika na mezinárodních festivalech v Berlíně i Karlových Varech.