Pavol Smolárik, narozen 15. dubna 1984 v Postřelmově, Československo, je slovenský herec, hudebník a hudební skladatel. Svou profesionální dráhu zahájil studiem herectví na Katedře alternativního a loutkového divadla DAMU v Praze v letech 2001-2007, kde byl součástí ročníku vedeného Miroslavem Krobotem.
Smolárik je výraznou osobností české divadelní scény. Je spoluzakladatelem a členem Divadla Letí, které se programově věnuje současné světové i české dramatice. V tomto divadle účinkoval v inscenacích jako Svou vlastní ženou (režie Janek Růžička), Elevátor (režie Jiří Trnka) či Praha letí (režie Marián Amsler). Mezi lety 2007-2010 působil v angažmá v Divadle Minor, kde ztvárnil role v inscenacích jako Karkulka a červený balónek, Klapzubova 11 (režie Petr Forman), Ostrov pokladů (režie Arnošt Goldflam) a Z knihy džunglí (režie Jiří Adámek). Během své kariéry hostoval v mnoha významných divadlech včetně Národního divadla, Dejvického divadla, Studia Damúza, Městských divadel pražských, Studia ALTA a Jatek78.
Pavol Smolárik je také spoluzakladatelem a kontrabasistou-zpěvákem divadelně-hudební skupiny Fekete seretlek. Patří k zakládajícím členům vokálně experimentálního sdružení Boca Loca Lab, kde pravidelně spolupracuje s režisérem Jiřím Adámkem. Je všestranným hudebníkem - hraje na kytaru, kontrabas, piano, perkuse a bicí. Kromě toho také zpívá a komponuje hudbu. V roce 2005 získal Cenu Sazky za alternativní počin roku. O dva roky později mu festival Next Wave udělil poctu objev roku v alternativním divadle za rok 2006.
Ve filmové tvorbě se Pavol Smolárik prosadil jako herec i hudební skladatel. Mezi jeho významné filmové počiny patří dokumentární film Bells of Happiness (Zvonky štěstí) z roku 2012, kde působil jako skladatel. Tento slovenský dokument režisérů Jany Bučkové a Marka Šulíka sleduje příběh těhotné Marieny a jejího bratrance Romana, kteří žijí v chudé romské osadě na východním Slovensku a obdivují československé popové hvězdy Karla Gotta a Daru Rolins.
V roce 2018 se objevil v televizním mini-seriálu Red Line (Červená linie), kriminálním thrilleru odehrávajícím se v roce 1992. Seriál sleduje příběh vojenského prokurátora Romana Rédla, který musí zabránit generálu Ferencovi, poslednímu šéfovi Státní bezpečnosti (StB), v útěku během rozpadu Československa. V roce 2019 účinkoval v šestidílném komediálním seriálu Zkáza Dejvického divadla, který režíroval Miroslav Krobot. Tento seriál, v němž herci Dejvického divadla hrají sami sebe, je mystifikací s prvky absurdního a černého humoru. Děj se točí kolem divadla, které nezíská grant na svou činnost a je postaveno do situace, kdy se musí v daleko větší míře starat samo o sebe.
Smolárik se také objevil v televizním filmu Swingtime (2007) režiséra Jaromíra Polišenského. Přestože název filmu může evokovat hudební tematiku a ve snímku zazní známé swingové melodie, film se zabývá tzv. akcí Kámen, při níž agenti Státní bezpečnosti záměrně mystifikovali občany Československé republiky, kteří se pokoušeli o ilegální odchod do zahraničí. Hlavními postavami jsou hudebník a kapelník swingového bandu Pavel (Vladimír Dlouhý), jeho žena Hana (Ingrid Timková) a převaděč Jiří (Alois Švehlík).
Jako člen skupiny Fekete Seretlek se Pavol Smolárik podílí na divadelně-hudebních inscenacích, které kombinují živou hudbu a divadlo. Skupina se inspiruje hudbou z celého světa a vytváří originální kompozice. Jejich tvorba je výrazně vizuální a díky své charakteristické divadelnosti bývá přirovnávána k londýnskému triu Tiger Lillies nebo cikánské skupině z New Yorku Gogol Bordello. Mezi jejich významné projekty patří inscenace Kar, která měla premiéru v roce 2016 a byla inspirována mexickými pohřebními slavnostmi a později i Tolstého Annou Kareninou. Jak sám Smolárik říká: "Orwell má z našeho hlediska v sobě loutky. Právě loutky, tedy divadlo objektů, je pro Fekete Seretlek vedle hudby zásadní."