TÁR

77%

Komentáře a recenze 16

Dle počtu bodů
Pete69
Pete69
30 023 bodů
6
Téma, které mi je na míle vzdálené, vážná hudba, dirigenti, lesbičky. Hlavní téma, které se rozvine až poslední třetině snímku je už pro mě zajímavé.. zneužití postavení, či bossing, nebo srabácké zametení obviněného pod koberec? To ať rozsoudí každý sám. Skvělý výkon Cate Blanchett udělal v mých očích film nadprůměrným, jinak to bohužel není nic pro mě.
filmfanouch6
filmfanouch6
12 644 bodů
10
Dostane Cate Blanchett za pár týdnů třetího Oscara? Nikdo to prozatím nemůže vědět jistě, při případné výhře by ovšem nejspíš nikdo nezoufal, protože je v Tár přímo vynikající. Tár ovšem vyloženě nemusí stát jenom na Blanchett, kdy Tár jistě obhájí i nominace za nejlepší střih, kameru, scénář, režii i samotný film, kdy se v součtu pořád jedná o jeden z nejvýraznějších filmů loňského roku.... Více zde
hrumsrt
hrumsrt
9 364 bodů
6
Nevím, do jaké míry to je nějak autentické a založeno na reálné osobě, ale právě takhle jsem k tomu já přistupoval. Zmiňuji to u všech, takže i tady... Mám rád hudební filmy a při spojení s dramatičností dostávám jednu z nejlepších žánrových kombinací ve filmotvorbě vůbec. Silně feministicky laděná jízda, kde severská dirigentka řídí jeden z největších světových orchestrů a nejen celému oboru dokazuje, že je jednou z největších žen svojí doby. Samotný snímek navíc protkává několik společenských témat, kterých podle tvůrců není nikdy dost a navíc když chcete přejít přes AA kvóty, už nemáte na výběr. Totální umělecká onanie jednoho comebackaře Todda Fielda, který zkouší s dosti plytkým scénářem uvařit pamětný snímek. Nebýt bravurního výkonu Cate Blanchett, která snímek od začátku do konce táhne osamoceně na svých bedrech, tak zase nejde o takovou perlu. Když ze snímku vyjmete její herecké umění, tak mi tam nezůstává nic. Ztvárnění několikavrstvé hlavní aktérky se jí nadmíru povedlo a divák má i přes jistou nevoli k její postavě potřebu ji od začátku do konce obdivovat a fandit ji. Nemám nic proti společenským komentářům, ale když si myslíte jak chytře to děláte a přitom ignorujete volání nespokojeného publika, tak jste to asi měli dělat jinak... Cate Blanchett téhle roli dala úplně všechno, od precizní přípravy k samotnému výkonu, jo tohle se AAčkům bude líbit.. Ale já bych uvítal minimálně o půlhodiny kratší stopáž.. Tohle má co říct, ale to sebevědomí tvůrců nakonec podkopává filmu nohy. 65%
JosefTomas
JosefTomas
9 035 bodů
7
Tak to máme za 70%, ale hodně silných. Cate Blanchett předvádí herecký (ehm) koncert, v němž se ztrácí herečka a ožívá fiktivní postava. Filmovost tomu přitom dává ale jen samotné médium, neboť jakákoliv absence soundtracku (veškerá hudba je pouze v momentě zkoušek a orchestrů), set designu a nijak výrazného nasvícení, doplněné o vesměs dlouhé a širokoúhlé záběry, spolu s výrazným upozaděním střihu, utváří skoro dokumentární pohled na rozpadající se egem nasáklou dirigentku, jejíž pomalý propad zahleděnosti, a následné nekontrolovatelnosti sebe sama, je zajímavé sledovat. Bohužel v poslední třetině už to není tolik zábavné a nůžky by to určitě uvítalo (ač chápu, že u artu jsem měl být připravený). Nekonvenční, pomalé a hloubavé, ale pro mě osobně málo silné. Blanchett si toho Oscara ale zaslouží, o tom žádná.
avenis
avenis
8 232 bodů
10
Že je Cate Blanchet fenomenální herečka, to už víme. Ale v tého roli je naprosto uchvacující. Její postava není zrovna někdo, s kým bychom se chtěli přátelit, přesto je to osobnost, která dokázala svou práci přivést na úplný vrchol a to její dirigentské umění spolu s naprostým odevzdáním hudbě, to je to, co je na té roli tak fascinující. Ruce, které tančí, ruce, které mluví, ruce, které jsou propojeny s hudbou...
Velmi dobře uchopená linka LGBT komunity s náznakem právě opačné polarity, kdy student odmítá velikána pro jeho "sexuální normálnost".
Je tu mnoho zajímavě včleněných prvků ze života, dokonalá kamera, střih, zajímavá, i když někdy ne úplně příjemná hudba. Rozhodně vzniklo velmi kvalitní dílo.
Hroty Algernona
Hroty Algernona
3 341 bodů
8
Skutečně unikátní záležitost svým pojetím. Jste vrženi prakticky do každodenního života mega úspěšné skladatelky Lydii Tár a bez většího vysvětlování se snažíte pochytit, jak její život funguje, jaké má vztahy a co to skrývá za tajemství. Tohle není herecký koncert ani orchestr, tohle je sólo Cate Blanchett na které společně s režii, scénářem a úžasným sound designem stojí celý film. Je to rozklad úspěšné osoby, který vás udržuje v zájmu právě díky jedinečné postavě Tár, která je silně fascinující na sledování. Člověk ji víc a víc chápe, poznává a časem i více opovrhuje, ale nikdy k ní neztratí empatie a sympatie. Je to záživná, zajímavá cesta, která vás naprosto uhrane a pohltí. Obsahující nespočet symbolizmů a motivů. Tohle stojí za to vidět na velkém plátně, už jen skrze tu práci se zvukem. Měl jsem pocit, jako bych byl pozván do života existující osoby a sledoval, jak si sama sobě kope hrob. Bomba! Více ZDE!
marie-kolarova
marie-kolarova
2 835 bodů
7.5
Zcela a dokonale famózní Cate Blanchett umožňuje přetrpět nafouklou stopáž. Oceňuji zajímavý pohled na cancel culture, Todd Field obstojně vyvažuje oba pohledy. V centru pozornosti stojí otázka, zda lze pohlížet na umění bez osobnosti umělce, byť tedy u dirigenta se jedná na prvním místě o způsob interpretace, ne o vlastní tvorbu. Musí osobnost zmizet, ale jak, protože bez osobnosti není tvorba. Blanchett přesvědčivě ukazuje obě podoby Lydie Tár, dominantní a nekompromisní dirigentku, a neurotickou ženu zmítanou ve vztazích s dalšími ženami, které ji obdivují a současně nesnášejí.
JaraSlama
JaraSlama
2 029 bodů
8
Film pojednává o nahlédnutí do mysli jedné veleúspěšné dirigentky, která dokazuje že na pracovišti člověk může vypadat jakkoliv sebevědomě, ale v osobním životě o sobě pochybovat. Cate Blanchett zde podává oscarový výkon ve své hlavní roli, kde zvládá hrát "dvě strany" jednoho člověka. Hudební podtón dodává snímku vážnost a vyjadřuje, jak se naše protagonistka právě cítí. Film nemá problém si poradit s dialogy, které dosahují délky i minut a stále člověka poutají. Jde skutečně o unikátní záležitost, na kterou budete po samotném zhlédnutí ještě dlouho vzpomínat.
Bordoshut
1 647 bodů
10
10/10 – Fenomenální, dechberoucí a nezapomenutelná podívaná. Tár je snímek mistrně sepsaný, bravurně sehraný a sugestivně nasnímaný. Jedno z největších překvapení, nebo spíš blesků z čistého nebe, které nám rok 2022 nadělil. Todd Field možná jako herec za moc nestojí, ale jako režisér se opravdu umí prosadit. Má velmi silnou režisérkou vizi, na kterou nedá dopustit. Pozornost kamery se celé 2 a půl hodiny upírá jen na Cate Blanchett (a když náhodou zrovna ne, tak zabírá to, na co se právě Cate dívá). Nejspíš i díky tomu je zobrazený rozpad na oko nezlomné osobnosti Lýdie Tár tak záživný a pohlcující. Divák ji nejprve vnímá jako geniální sebevědomou skladatelku, ale jak jsou mu postupně poodhalovány její temné stránky a slabiny, tak poznává, že jde ve skutečnosti o bezskrupulózní egoistku, jejíž mentální stav hraničí s psychopatií. Velmi dobře se Fieldovi povedlo balancovat mezi tím, kdy divák s Lydií Tár soucítí a kdy jí naopak opovrhuje. Přílohou spolu s DVD jsou zaslána i nějaká ta životní poučení, přestože všechno je předáno jen s nepatrným pomrknutím v rámci podtextu. Také vypíchnout si zaslouží skvěle budovaná paranoia, jak v Lydii, tak v divákovi. Cate Blanchett jasně aspiruje na Oscara (jako ostatně kdeco ohledně tohoto nevšedního snímku) a já bych jí ho z celého srdce přál. Postava, kterou zde ztvárnila, si většinou strastí nechává pro sebe a táhne ji všude křížem krážem, místo toho, aby se svěřila blízkým (paradoxně svěřit ostatním kufry jí problém nedělá). Cate tedy stála před nelehkým úkolem, ztvárnit vnitřní boj renomované skladatelky jen za pomoci výrazů tváře a obstála v něm s nevídanou grácií. Velmi dobrý herecký výkon podávají i veškeré vedlejší charaktery, takže tu v její epopeji není žádný rušivý prvek. I kamera vypráví příběh spolu s Toddem, tak to má být. A hudba... ta je prostě grandiózní. Vtípek na dlouhé večery: „Lýdia Tár, ta jest větší muž než leckdo, kdo má kár.“
Steven47
Steven47
1 361 bodů
8
Sledovat na začátku filmu závěrečné titulky je dost neobvyklé, jenže ona se výrazně vymyká i samotná hlavní hrdinka snímku Tár. Ten sleduje rozpad života slavné (fiktivní) dirigentky a dotýká se mnoha aktuálních témat, například tzv. cancel culture. Rozhovor o Bachovi se studentem na jedné přednášce v úvodu vystihuje naši dobu až děsivě přesně. Lydia Tár je jedinečná osoba a velký podíl na tom nese i Cate Blanchet. Její výkon je přímo úchvatný, a i když cestu k její postavě není úplně jednoduché si najít, budete jí věřit doslova každý pohyb. Stejně jako většina slavných lidí má však i Lydia své temné stránky, které jsou navíc dost závažné. Detaily jejích činů nicméně neznáme, protože film neodhaluje veškeré informace a dlouho nechává diváka v nejistotě. Na tom vlastně není nic špatného, přece jenom není to dokument. Svým pojetím se mu ale snímek blíží tím, jak je odtažitý. Po celou stopáž tak osciluje někde na pomezí osobního dramatu s důrazem na hlavní postavu a objektivně zpracovaného dokumentu. A tohle zvláštní žánrové pojetí mi bránilo se do děje naplno ponořit. V kombinaci s až moc ambiciózní stopáží proto Tár není po celou tak záživný, jak být mohl. Na druhou stranu ve svých nejsilnějších momentech dokáže naprosto učarovat. Navíc prezentuje neskutečné množství (nejenom) sociálních témat, které diváka nutí k zamyšlení. I z toho důvodu se jedná o dílo, které rozhodně za zhlédnutí stojí. 7/10