Články o Madam Web

Cesta bývalého novináře Eddieho Brocka a jeho vesmírného symbionta je u konce. Třetí Venom s příznačným podtitulem Poslední tanec (Venom: The Last Dance) se sice od polo-konkurence nepoučil a podobně jako v neúspěšných Marvels i zde najdeme jednu bizarní a nepatřičnou taneční scénu, jinak však zakončení trilogie nabízí zhruba podobnou zábavu jako předchozí díly – což pro velkou část publika vůbec není málo.

Zatímco Marvel poslal letos do kin pouze Deadpoola s Wolverinem a stáj DC prochází rekonstrukcí, kvůli níž se dostane do multiplexů pouze druhý Joker, studio Sony využívá situace a posílá do éteru hned tři komiksovky. Jenže jejich univerzum plné spider-manovských postav – ale bez samotného Spider-Mana – je v úpadku a zdá se, že ani sólovka záporáka Lovce Kravena (Kraven the Hunter) na tom nic nezmění. Tvůrci se proto rozhodli, že když nemohou zaujmout kvalitou, nalákají diváky alespoň extrémní porcí brutální akce.

Komiksovkám se v posledních letech přestává dařit a za úpadkem zájmu nestojí jen přesycení publika, ale také řada opravdu nepovedených titulů. Jedním z těch nejhorších byla letošní Madam Web (Madame Web), ženský příspěvek od Sony do Spider-Manova univerza bez Spider-Mana. Snímek schytal drtivé recenze od kritiků a snad ještě horší reakce od diváků, kteří na filmu nenechali nit suchou. Herečka Emma Roberts ovšem kvality snímku brání a viní ze všeho právě zlý a nespravedlivý internet.

V posledních měsících se zdá, že Hollywood nemá k dispozici žádanější vycházející hvězdu než šestadvacetiletou Sydney Sweeney. Představitelka labilní Cassie ze seriálového hitu Euforie (Euphoria) si v kalendářním roce 2024 připsala už tři výrazné role v kino premiérách, na instagramovém účtu má dvacet milionů sledujících a zvlášť po účasti v pořadu Saturday Night Live rozpoutala debatu, jestli tak vysoká popularita natolik atraktivní blonďaté herečky náhodou neznačí konec woke kultury. Valný dojem však neudělala na zkušenou producentku Carol Baum stojící za filmy jako Příliš dokonalá podoba nebo Hlava rodiny, která ji na veřejné akci v New Yorku označila za nezajímavou, nehezkou a netalentovanou.

Oblíbená herečka Gwyneth Paltrow si v posledních letech dává od hraní pauzu a věnuje se hlavně své podivné firmě Goop, prodávající různé wellness produkty nejasného původu a kvality. Naposledy hrála v seriálu Politik (The Politician), na filmovém plátně se neobjevila od Avengers: Endgame z roku 2019. Právě díky zkušenostem z marvelovského komiksového univerza se však nezdráhá do superhrdinských filmů trochu rýpat.

Do kin vstupuje horor Neposkvrněná (Immaculate), jehož propagace stojí především na tom, že jedna z nejzářivějších hvězd současnosti Sydney Sweeney v něm hraje jeptišku. Šestadvacetiletá herečka platí za největší sexsymbol současného Hollywoodu, k čemuž jí dopomohla seriálová Euforie i nedávná romantická komedie S tebou nikdy. Zasazení této persony do klášterního prostředí je tedy samo o sobě provokativní, ale tím se bohužel výčet toho zajímavého na Neposkvrněné rychle chýlí ke konci.

Herecké ego někdy dospěje do slepé uličky, kde katastrofální veřejné přijetí vlastního projektu prostě nejde zhodnotit nezaujatě a pokorně. Čtyřiatřicetiletá Dakota Johnson, hvězda série Padesát odstínů šedi (50 Shades of Grey) a dcera kultovního herce Dona Johnsona, zasvětila poslední půlrok opatrné propagaci komiksové novinky Madam Web od studia Sony. Ženský superhrdinský dýchánek ze světa Venoma a Morbia evidentně brala s nadhledem do té doby, než publikum unisono odmítlo kupovat vstupenky a kritické recenze poplivaly kvalitu snímku i vůdcovské herecké schopnosti hlavní hvězdy. Johnson prý katastrofu předpovídala a nic podobného už nikdy nenatočí, což se přirozeně nelíbí lidem ze studia.

Olivia Wilde slaví čtyřicítku. Populární herečka a aspirující režisérka vždy čelila vnějšímu dilematu, zda se během své kariéry spolehnout víc na svůj vzhled, nebo inteligenci. Tento konflikt, který odmítla jako binární volbu, se následně projevuje i v její autorské tvorbě. Její druhý režijní počin To nic, drahá (Don't Worry, Darling) ale provázelo tolik skandálů, že je nyní její dlouho a poctivě budovaná pozice v ohrožení.

Filmové a především ženské hvězdy jsou nedílně také předměty divácké fascinace, objektivizace a voyeurismu. Pojednává o tom i klasická studie Star Studies od Laury Mullvey, která je v tomto ohledu i po letech bernou mincí. Zvykli jsme si na atraktivní tváře zosobňující určité ideály a nic se na tom nezměnilo ani dnes, kdy woke kultura učinila generaci Z o dost citlivější a nakloněnou k jiným morálním stanoviskům. Důkazem je toho závratně rostoucí popularita šestadvacetileté Sydney Sweeney, jíž ke slávě vystřelily lechtivé scény v mládeží zbožňované Euforii a jejíž vzestup by i připomněl Marilyn Monroe nebo Jane Fondu, kdyby se zčásti nepodobal také Pamele Anderson.

Čtvrtý Spider-Man Sama Raimiho je jedním z těch mýtických nerealizovaných filmů, o nichž se fanoušci a fanynky zas a znova ptají: Co kdyby? Bohužel jsme se ho nedočkali i v důsledku toho, jak třeskutě se Raimimu pod rukama rozpadla trojka. Studio mu tehdy začalo kecat do práce a cpát příběhové prvky, s nimiž nechtěl pracovat. Vznikl šílený mišmaš, který má určité kouzlo, ale rozhodně nedrží pohromadě. Přesto tehdy Raimi začal usilovně pracovat na čtyřce, která se málem začala natáčet, než studio dalo projektu stopku a celou sérii raději restartovalo. Od té doby uplynulo přes patnáct let a setkali jsme se s dvěma novými hranými inkarnacemi pavoučího muže. Zdá se tedy bláhové očekávat, že by tu šlo ještě nabrat zpátečku. Možná ale, že naděje ještě nezemřela.