mojmir.sedlacek
6 049 bodů •
8
Chazelle rozhodně nezklamal, zároveň však ale jeho letošní kousek na čele mé topky bohužel nebude. Audiovizuálně se zase jedná o špičku a vyprávění obrazem i zvukem je u tohoto stále mladého talentu na takové úrovni, že se mu aktuálně vyrovná málokdo. Opět zaujme hudba Justina Hurwitze se skvělým ústředním motivem, audio podkres burácivých raketoplánů i vesmírného ticha a nezaostává ani roztřesená, subjektivní kamera Linuse Sandgrena, který loni dostal Oscara za La La Land. Tentokrát nám ukazuje, co asi tak vidí piloti a astronauti, když se potácejí na hraně atmosféry, a jistě vás nepřekvapí, že je to dost znepokojivý pohled i pro silné žaludky. Potud tedy vše v pořádku, avšak příběh roztažený na téměř dvě hodiny místy nudí, obzvláště nutná rodinná linka na mě nevyzněla zdaleka tak silně, jak by měla. V některých chvílích tak sledujeme až procedurální drama ve stylu Apolla 13 (akorát s mnohem decentnější patetičností, přece jen jsme se od rozmáchlých devadesátek trochu posunuli), ale hluboký lidský příběh a emoce na mě tentokrát prostě moc nefungovaly. Škoda. Potěší ještě šedesátkový vizuál a povedená atmosféra, ale od tvůrce La La Landu bych přece jen doufal v něco trochu víc. Ale to je spíš můj problém, První člověk bezesporu výborný je.
