Já, Olga Hepnarová

65%

Komentáře a recenze 43

Dle počtu bodů
Pete69
Pete69
30 148 bodů
7
Mě se syrovost filmu líbila. Jedná se o skutečný příběh mladé holky, která nezapadala do své doby. Jak moc je příběh podle pravdy nemohu soudit. Každopádně zase něco jiného a osobitého. To že je film natočen černobíle jen vítám a dodává to snímku na autentičnosti.
xxmartinxx
xxmartinxx
22 295 bodů
8
Film z jiné doby, z jiného světa, zcela mimo kontext české tvorby, což je jedině dobře a jde o největší plus Olgy. Už jenom to, že je ten film nezkažený, je zázrak, ale on je dokonce docela dobrý. Sice mi to chvílemi přišlo jako přehlídka adekvátních a správných řešení spíš než jasně směřovaný film, ale na druhou stranu... ono to bohatě stačí a mít tu tenhle art evropských parametrů potěší.
hanys_
hanys_
18 771 bodů
6
Po tom všem humbuku kolem jsem čekal přece jen trochu víc než jen těžkou artovinu, která je sice silná v detailech, ale jako celek docela nudí. Hlavně proto, že film se soustředí pořád dokola na to, že Olga byla lesbička a chybí tady něco, díky čemu bych fakt pochopil, proč jí tak hrabalo.
Sheldon
Sheldon
16 059 bodů
4
ilm Já, Olga Hepnarová je osudem jakési dívky, která by měla být skutečnou Olgou Hepnarovou, tedy vražedkyní a psychopatickou osobností, jež zavraždila nevinné lidi při čekání na tramvaj v pražských Holešovicích v dnešní ulici Milady Horákové. Její příběh je DOSTATEČNĚ znám, existuje celá řada chorobopisů, videozáznamů a televizních dokumentů. Film Já, Olga Hepnarová má ovšem se skutečným příběhem Olgy Hepnarové společného jen velmi málo. Její hysterická povaha má velmi daleko k civilnímu výkonu (byť vynikajícímu) mladé polské herečky Michaliny Olszanské. Film se odehrává v blíže nepříliš specifikovaném časovém období, měl by to být logicky přelom šedesátých a sedmdesátých let, ostatně Hepnarová (1951 – 1975) svůj hrůzný čin provedla v roce 1973. Na to ovšem tvůrci ve výpravě rezignují. Výprava je prapodivně bezčasá, bez ladu a skladu se v ní objevují retro rekvizity – zaujaly mě podivné láhve z bazaru bez etiket z úplně jiné doby. Dekorace zakouřených hospod jsou také spíš ledabyle retro než byť jen náznakem pokusem o realitu, v té době byly pražské špeluňky zásobeny pouze pivovarem Braník. Musím říct, že statické nic neříkající záběry na chodbu se skříňkou se netočí snad už 40 let. Já, Olga Hepnarová se k této nepěkné tradici několikrát vrací. Zajímalo by mě také co chtěl básník říci scénou, kdy venku prší a my se půl minuty díváme skrz okno na Olgu Hepnarovou jak jde do deště věšet spodní prádlo. Já, Olga Hepnarová je film, který se bude asi dobře rozebírat na hodinách filmové vědy, třeba pasáž, kdy Olga Hepnarová otevírá dveře na psychiatrii a v míse je nespláchnutý lidský výkal. Jsem si jistý, že takhle ten příběh nebyl a docela mě mrazí z toho, že se objevuje interpretace, že Olga Hepnarová byla snad bojovnicí proti režimu, které občas někdo napíše nebo pronese a tento film ho v tom může snad i utvrdit. Tak tedy Olga Hepnarová byla hysterická psychopatická vražedkyně, která zákeřným způsobem zavraždila 8 nevinných lidí. Škoda, že místo úhledného písma na začátku tvůrci nepoužili skutečné písmo Hepnarové, které je velmi dobře známé, myslím, že by tím toho o své antihrdince dost prozradili.
avenis
avenis
8 386 bodů
8
Ten film je nehezký. Bezútěšnost situace mladé dívky umocňuje černobílé zachycení obrazu. Všichni víme, co se stane, ale tehdy nikdo nevěděl, proč se to stalo. Jakkoli byla Olga nelítostná a chladně krutá k náhodným obětem svého činu, byla narušená a nešťastná. Smutné... Ten film je nehezký, ale oceňuji ho na 8 bodů, protože je dobrý. (24.2.2021)
Jana Květoňová
Jana Květoňová
7 021 bodů
6.5
Největším kladem tohoto filmu je bezpochyby výkon polské herečky Michaliny Olszańské. Z filmu jsem však nějak nepochopila, co bylo tak hrozného na jejím dětství a raném mládí, že se z ní stala misantropka, vraždící lidi. Film je černobílý, takový film noir, ale víc by se měl zabývat psychickými procesy, které se v té mladé ženě odehrávaly. A jestli to byla její homosexualita, která to všechno způsobila, pak to tam mělo být jasně řečeno. Hepnarová se často chová nepochopitelně hystericky, ale nejen její matka nebo lékaři, ale ani diváci vlastně nevědí, proč! Dnes dojde k nějaké kauze (metanolová aféra, případ "orlických vražd", heparinového vraha, příběh Jiřího Kajínka, ...), a hned se najde někdo, kdo na to natočí film. Dokument, to je něco jiného. Ale proč zrovna hraný film?! Vždycky, když slyším o nějaké takové velké kauze, tak mě napadne, kdo se zas ujme natočení celovečerního hraného filmu. Např. teď ta kauza s drogou, podobnou konopí, to už někdo točí? Divila bych se, kdyby ne! :-)
limeta
limeta
5 180 bodů
6.5
Film se je složen z fragmentů, které informují o skutečné tragické události, ale co se týká osobnosti Olgy Hepnarové, zanechává za sebou i dál řadu otazníků. Černobílé provedení sedí, napodobený filmařský styl sedmdesátek se až tolik nepovedl a filmu spíš škodí. Ovšem výborná Michalina Olszańska podala naprosto bravurní výkon.
Schneefee
Schneefee
4 294 bodů
7
Hezky se na to kouka, zejmena diky cernobilemu provedeni, povedly se i kostymy a "kulisy". Trefou do cerneho bylo i obsazeni hlavni postavy, ktera je krasna a hlavne krasne divna. Co trochu skripe je motivace, nebo minimalne jeji podani, nejak mi dle filmu neprijde, ze se Hepnarove dely tak strasne veci, ze kvuli nim udelala co udelala. A mozna tam bylo na muj vkus moc koure a dlooouhych scen. Ale jinak netradicni dilko v nasich vodach, vic takovych.
Kamil Fila
Kamil Fila
4 112 bodů
8
Stejný případ jako letošní Rodinný film, Polednice a Rudý Kapitán. Obrovský skok oproti tomu, jak vypadá většina dosavadních českých snímků, ale pořád to není dotažené. Je to v kontaktu se světovou kinematografií, ale ještě to s ní úplně nedrží krok. Kdyby se to vyjadřovalo body, je to takových 7/10... Problém je, že u filmů tohoto typu strašně záleží na detailech, aby se nepokazil celkový dojem. Je nutné tvůrcům těchto filmů fandit, aby točili dál a tříbili si styl. Konečně se u nás začíná něco dít, ale rozjezd je lehce kodrcavý.
kawa
3 388 bodů
6
Tragický příběh psychopatické mladé vražedkyně Olgy Hepnarové se nepovedl zfilmovat. Filmu chybí jakákoliv emoce, vysvětlení z čeho pramenilo její údajné ponižování od okolí. Vše je jen v náznacích. Film se z poloviny věnuje spíše jejím lesbickým příhodám, scény z diskoték připomínají tupý TV seriál Vyprávěj. Přitom nápad natočit film alá 60 léta nebyl špatný. Ale realizace scénáře se odchyluje od podstatného až příliš, 1 delší scéna z vražedného útoku, rychlý proces, rychlá poprava. Film se stopáží 121 minut se prakticky z 3/4 zabývá sexualitou vražedkyně. V dnešní době až mrazí, že Hepnarová dala návod k dnešním teroristicým útokům, Marseille, Berlín, Londýn, NY.