Marley a já (2008)

Tohle byl panečku pořádný doják. Vůbec nevím proč jsem si film pouštěl,když už jsem dopředu tušil jak to celé vlastně skončí. Bylo to hrozně dojemné,milé a hlavně smutné. Wilson s Aniston jako pár dokonalý,ale zde se přece jen vše točí kolem čtyřnohého miláčka jménem Marley. Kdo nikdy neměl psa,tak tento snímek nedokáže patřičně docenit.

Když ono je to táák hezké! Nemusíte být zrovna zarytý petlover nebo šťastný manželský pár, co si právě pořídil do baráku neúnavné padesátikilové psí monstrum, abyste si tenhle film oblíbili a rozuměli mu. Stačí se pohodlně rozvalit v křesle, vypnout mozek a nechat se skoro dvě hodiny unášet pouze krásou Jennifer Aniston, charakterem Owena Wilsona a nevídaným elánem jejich věru rozkošného rodinného mazlíčka, a je o zábavu postaráno. Někdy stačí málo, ale tahle emocionálně podmanivá komedie funguje zkrátka ve všech ohledech tak dobře, že o nějakém "málo" se snad ani mluvit nedá.... Good job ;)

"A dog has no use for fancy cars, or big homes, or designer clothes. A waterlogged stick will do just fine. A dog doesn’t care if you’re rich or poor, clever or dull, smart or dumb. Give him your heart, and he’ll give you his. How many people can you say that about? How many people can make you feel rare, and pure, and special? How many people can make you feel... extraordinary?"... Nečekaně upřímný a chytrý film o tom, že život není vždycky peříčko. Tvůrci postupují od kytky přes psa k dětem a během toho reflektují všechny maléry a radosti, které s tím souvisí. Žádný zbytečný patos, žádné laciné vztahové hrátky, čistá pravda, která vás pohltí a na konci nechá v slzách. I přes laciné plakáty nejde o snímek typu "pes se chová jako člověk na čtyřech nohách a je vtipné třeba to, že umí nastartovat auto". Marley a já není ničím víc, než věrným otiskem každodenních problémů, se vším "dobrým i zlým, dokud nás smrt nerozdělí". Zcela bez debat nejlepší vztahový mainstreamový americký film posledních let. P.S. Herci jsou fantastičtí. Owen Wilson nikdy nepůsobil tak „herecky vyspěle“, Jennifer Aniston je k pomilování i v okamžiku absolutního vyčerpání, charismatický Eric Dane potvrzuje komiksový potenciál a Alan Arkin je v roli šéfa, který „se nikdy nesměje“, jednoduše okouzlující. A Marley… pohled do těch očí jen tak nezapomenu (ano, byl to podraz, ale k životu to patří).

Nádherný film, který si ale znova nepustím. Jelikož když přijdeme o psa je to velká ztráta a tenhle film nám rozvrtá zahojenou ránu. Ale jinak je to opravdu moc pěkný film. Velice si ho vážím.

Pokud si pořídíte psa, můžete mít starosti, zvláště pokud je pejsek větší velikosti. Všichni jsou úžasně roztomilí a svoje problémy řeší vždy pozitivním způsobem, protože jsou takoví kultivovaní. Žádná postava není plnokrevná. Chybí tu cokoliv, co by stálo za zapamatování. A závěrečné poselství, s tím pejskem byl pěkný život.

Moc pěkný film romantika a myslím že né jedno oko zustane na konci suché.

Jedna z povedenějších amerických komedií. Vlastně tam ničeho nebylo moc ani málo, bylo to takové ideálně vyvážené. Psa sice nemám a ani asi mít nebudu, ale stejně se mi líbilo jak procházel příběhem ve filmu i to, jak bylo podané jejich vyvíjející se pouto.

Tenhle film by povinně měli vidět všichni pejskaři a milovníci psů. Marley je nádherný pes a rošťák, kolikrát jsem v něm viděla naše čubičky. Konec jsem obrečela a nestydím se za to, byl to doják!

Doporučení pro vás: Nechoďte do kina na film, o kterém si myslíte, že je roztomilou komedií s ještě roztomilejším štěňátkem. A to jsem se z dřívějška nepoučila, že většina filmů o psech končí smrtí hlavního chlupáče. Konec byl dojemný a tričko mokré od slz. Přesto se nedokážu ubránit zhlédnutí filmu pokaždé, když je film v televizi. Možná proto, že je tak dokonalý. Skvěle vykresluje všechny klady i zápory soužití se psem. A hlavně to, že i psa, který je ten největší "ďábel" zkrátka nedokážeme jako jeho majitelé nenávidět.