Chrustyn
45 703 bodů •
8
Nemusí se to na první pohled zdát ale něco tak vtipného se jen tak nevidí. Překvapilo mě, že Kubrick po filmech, kde humor nebyl ani v náznacích, natočil jeden z nejvtipnějších filmů, co jsem viděl.
Komentáře a recenze 23
Dle počtu bodů
Pete69
36 098 bodů •
8
Velmi podařený snímek. V době studené války ukázal Stanley Kubrick nenásilnou a humornou formou lidem, jak velký problém je jaderné zbrjení a damoklův meč, který se nad planetou vznášel. Prezidenti a generálové jsou ve filmu totální jelita a celé to půobí jako skvělá satira s vyšším posláním.
kunafix
20 062 bodů •
8
Divnoláska mi v tom názvu nezní zrovna dvakrát nejlíp,ale jinak je to vynikající satira. Víc, než trojroli Petera Sellerse ale musím vyzdvihnout výkon George C. Scotta, kterej exceloval kdykoliv promluvil (a hlavně dělal skvěly ksichty). Sellersův Divnoláska s hajlující rukou byl taky skvělej, ale tak jaksi uměle jsem v tom tu jeho improvizaci cítil (zbytek filmu ne). Rozhodně se u toho člověk mohl jak smát, tak se i zamyslet. Každopádně vyřešení situace úkrytem pod zemí s hromadou sexy žen, to vidím jako jedno z největších filmových sebeobětování ever. Z nějakého důvodu jsem tomu kdysi dal 5 hvězdiček, ale po dnešním shlédnutí to na 5 nemá...
Fingon
16 894 bodů •
8
3x Divnoláska je jediný Kubrickův film, který jsem dosud viděl na plátně - a i jemu vděčím za mnohé.
lamps
15 419 bodů •
9
Výborná Kubrickova satira, která zaujme především vynikajícími hereckými výkony a nápaditým scénářem. Peter Sellers ve svých rolích opravdu září, ovšem nejvíce mě pobavil George C. Scott coby paranoidní antikomunistický generál. Za dob Studené války to muselo být asi pěkně vyhrocené, ale Kubrick si ze všeho dělá legraci naprosto dokonalým způsobem. Rozhodně se u toho nebudete válet smíchy na podlaze, ale svým odlišným pohledem na hrozbu války vás tento snímek donutí k přemýšlení možná mnohem účinněji, než kdejaký vážný válečný film:) "Správně, mein Führer!"
avenis
15 324 bodů •
7
Rozhodně velmi kvalitně natočený film, ale s hrozivým tématem, které se snad ani nedá pojmout komediálně. Nějak mi nejde usmívat se při sledování snahy prezidenta USA o záchranu vzniklé situace. Studenou "válku" jsme kupodivu přežili a dnes se po hlavě hrneme do další, ještě studenější, jen v opačném gardu... Proto mi umrzá úsměv na rtech. Trojrole Petera Sellerse je zajímavá, ale nijak výjimečná.
filmfanouch6
15 281 bodů •
10
Stanley Kubrick za svůj život „realizoval“ pouze 13 celovečerních filmů, na druhou stranu je mnoho jeho filmů legendární záležitostí. 2001: Vesmírná odysea patří mezi nejuznávanější sci-fi všech dob, Osvícení zase mezi nejuznávanější horory všech dob, stejného uznávání se poté dočkaly také Olověná vesta, Mechanický pomeranč nebo také Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu. Kubrick sice realizoval pouze 13 celovečerních filmů, za svou kariéru ovšem zvládl pokrýt prakticky každý stěžejní žánr. A v případě Dr. Divnolásky došlo na komedii. V případě Kubricka pochopitelně na krapet ambicióznější. V roce 1964 už nějakou dobu probíhala studená válka mezi USA a Sovětským svazem, 2 roky nazpátek poté došlo ke kubánské krizi. I tentokrát Kubrick šáhl po předloze, v tomto případě po knize Red Alert od Petera George. Politická satira, která se i díky palčivému tématu nevyhýbá černému humoru, je dalším Kubrickovým zásadním milníkem a i tentokrát patří Dr. Divnoláska mezi nejuznávanější zástupce svého žánru. Slavný komik Peter Sellers tu zazářil hned v trojroli, kromě titulního Dr. Divnolásky, bývalého nacisty a na invalidním vozíku, také jako prezident USA Muffley a kapitán královského letectva Mandrake. Sellers tu utvrdil pozici hereckého chameleona, kromě něj tu poté byl George C. Scott (který se tu jako generál Turgidson objevil pár let před tím, než mu titulní role v Generálu Pattonovi přinesla Oscara), Sterling Hayden jako paranoidní brigádní generál Ripper a nebo James Earl Jones, pro kterého byla role poručíka Zogga filmovým debutem. Film plný výrazný výkonů ovšem táhne především zmíněný Sellers. Ve třech rolích střídá přesvědčivě akcenty, úroveň serióznosti pojetí postav a snadno se mu daří až budovat dojem, že jeho tři charaktery vlastně nehraje stejný herec. Síla Kubrickovi satiry tkví v tom, že zůstává silná a strefuje se do černého i v dnešní době (téma strachu z atomových bomb a napjatých politických vztahů je nevyhnutelně příliš aktuální), film díky tomu zvládá být zábavný, přesto z něj též zvládá funkčně mrazit. Film úmyslně sleduje směšnost průměrného myšlení zelených mozků, které snadno implikuje nějakou nadsázku, přeci jen ovšem ve finále není tak daleko od pravdy. Základy filmu sice stojí na vážné knižní předloze, Kubrick ovšem v tehdejším kontextu film obohatil o nadsázku a nádech absurdní podívané, která jakoby se odehrávala ve zcela jiném světě. Přesto jde pořád o náš svět, který je snadné rozeznat i přes nějakou tu Kubrickovu fabulační přidanou hodnotu. Rodeo na bombě snadno patří mezi nejvíce ikonické momenty komediálního žánru. Stejně tak spousty momentů tak funguje, protože jsou přehnané a působí skutečně jak z jiného světa (jen si zkuste představit, že by v roce 1964 volal Lyndon Johnson Nikitovi Chruščovovi s tím, že omylem spadla jedna bomba). Kubrickova vize i tentokrát působí zcela puntičkářsky dokonale, prim v tom hraje úžasná vizuální stránka, působivá výprava i spousta sofistikovaně promyšlených záběrů. Do velké míry komorní záležitostí její komornost bohatě stačí, především proto, že se i přes komornější prostředí tady pořád řeší důležitá téma jako je jaderná hrozba a s tím i hrozba 3. světové války. Jména postav mají skrytý podtext (Jack Ripper -Jack Rozparovač), stejně tak se i přes nadsázku a satiru Kubrick vyhýbá fraškovým momentům a pořád i přes uvolněný satirický nádech servíruje podívanou na úrovni, která dokáže i z pouhopouhého bunkru udělat vizuální orgie. Tvůrci jako Kubrick v dnešní době holt chybí. Silně ostatně působí i závěr, který ihned po výbušném rodeu nabídne plán Dr. Divnolásky na spasení lidské civilizace, která i díky Divnoláskově minulosti snadno svádí k naplnění ideálu Adolfa Hitlera a jeho „čisté rasy.“ Pak už jen chybí mrazivá pasáž zobrazující skutečné výbuchy atomových bomb a otevřený nádech tragédie. Pro Kubricka šlo jistě v mnoha ohledech o fascinující otevřená vrátka, možná proto se sám v roce 1995 rozhodl pro realizaci pokračování s názvem Syn Divnolásky, kdy chtěl, aby se režie filmu chopil Terry Gillam, tvůrce filmů jako Brazil, 12 opic nebo Strach a hnus v Las Vegas. Scénář nikdy nebyl dokončen a Gillam se i přes zaujetí námětem o filmu nedozvěděl až do Kubrickovi smrti v roce 1999. Těžko říct, jak by Kubrickem schválené pokračování jeho filmu v režii Gilliama dopadlo, odkaz Dr. Divnolásky bude nicméně alespoň žít v podobě chystané divadelní hry, kde si po vzoru Petera Sellerse na prknech Noël Coward Theatre zahraje několik rolí Steve Coogan. Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu je i po 60 letech filmem, který zvládá být satirický rýpavý, v mnoha ohledech zábavný svou absurdností, stejně tak ovšem mrazivý a chtě nechtě aktuálnější, než se kdy vůbec mohlo zdát. Ať už nás nejvíce mrazí z potencionálních atomových výbuchů, žití v podzemí a nebo nevyhnutelný návrat totalitního nebo diktátorského režimu. Kubrick vážnou předlohu nerealizoval s tím nejvážnějším nádechem a spousty momentů svou zábavností funguje. Neznamená to ovšem, že by Kubrick přes to vše skutečně nezvládl v roce 1964 v mnoha ohledech trefit do černého. Zvláště kdy některé ústřední postavy svým myšlením snadno evokují Donalda Trumpa, svou zmateností poté Joea Bidena. Seznam filmů v Národním filmovém registru pro kulturně, historicky nebo esteticky důležité filmy se nevyhnutelně rozrůstá, Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu je nicméně jedním z těch filmů, který na ně patří zcela právem....
chezzy
13 511 bodů •
10
Fascinující Sellers v dalším z Kubrickových válečných filmů hrající tentokrát na trochu lehčí notu.
hrumsrt
12 694 bodů •
8
Kubrickův prolet filmovými žánry dosáhl maxima a v době jaderných krizí, smluv o odzbrojování, na nichž klidně může mít tenhle snímek nějaký podíl, představuje jeden z nejzajímavějších filmových tvůrců minulého století satirickou lahůdku, která je geniálním příkladem americké nacionalistické propagandy o dobrotě západu a zaostalosti východu.. Nejhorší na tom je, že realita nebyla úplně daleko, jelikož stačilo opravdu málo a dvě strany světa mohli rozhodnout o osudu všech ostatních. Nikdo se neptal zbytku, zda jim přijde normální zasypat druhou stranu zeměkoule raketami jen proto, že to může o krok rychleji udělat váš protějšek.. Jednoduchý příběh o jednom drobném nedorozumění, které by mohlo zničit svět. Kubrick sice není tentokrát nikterak podvratný a servíruje možná nejvážnější téma celé druhé poloviny dvacátého století, ale nebyl by považován za jednoho z nejlepších režisérů, kdyby neměl něco za lubem.. On totiž dal dohromady partu fakt divných chlápků, kteří tuhle dobu berou zatraceně vážně.. Peter Sellers v několikanásobné úloze parádní prakticky na všech pozicích, ale pořád esem v rukávu je George Scott, který dal do role takovou energii a vtip, že by si zasloužil samostatný komediální spot. Vysoká hra v podání hráčů ze základní školy.. Propracované dynamické dialogy, vrcholná satira, ale třešničkou je finální sestřih.. 75%
Klajnik
9 257 bodů •
9
Skvělá politicko-militaristická satira vycházející s absurdity závodů ve zbrojení. Pro mě nejzábavnější Kubrickův film, který sice pokulhává zpracováním, ale obsahově mě skrz ty komické postavy bavil ze všech jeho filmů nejvíc. Brávůrní groteska.