Filmové festivaly, které hýbou světem. Kolik stojí se na ně dostat a jaké patří mezi nejstarší?

Na přelomu ledna a února se v utažském Salt Lake City koná filmová přehlídka, jejíž název je odvozen od jednoho z nejslavnějších westernů. Původně vznikla v roce 1978 pod názvem The Utah/United States Film Festival a nabízela nejdříve retrospektivní projekce a semináře, představovala živnou půdu pro milovníky kinematografického umění. Zároveň zde byl poskytován prostor pro tvůrce nezávislé scény, který se začal postupně rozšiřovat.

Zejména od počátku osmdesátých let, kdy se do průběhu festivalu aktivně zapojoval herec a režisér Robert Redford. Ten v roce 1981 založil neziskovku Sundance Institute, jež pomáhá umělcům prorazit. Redford se stal prominentní figurou festivalu, jenž se roku 1991 přejmenoval na Sundance Film Festival. Název neziskovky i festivalu je odvozen od filmu Butch Cassidy a Sundance Kid, jednoho z Redfordových nejslavnějších snímků.

Pro americké nezávislé filmaře se stal festival výchozím bodem kariéry. Quentin Tarantino zde uváděl své Gaunery, diváci zde spatřili díla Stevena Soderbergha či Jima Jarmusche, zároveň se zde ale objevují filmaři mimo Spojené státy. Bohdan Sláma zde například uvedl své Čtyři slunce. Další kolo festivalu se koná od 22. ledna do 1. února 2026. Zajít si individuálně na film zde stojí zhruba 35 dolarů, stran akreditace má návštěvník tři možnosti. Může se akreditovat na Salt Lake City Pass za 550 dolarů, Utah Locals Ticket Package za 650 dolarů nebo Salt Lake City Young Adult za 300 dolarů. 

Hned v únoru se odehrává jiné festivalové dění, a to ne tak daleko od nás. Berlínský filmový festival se koná od roku 1951. Hlavním tahákem je sekce Wettbewerb, v níž soutěží 20 celovečerních filmů natočených v posledních 12 měsících před začátkem festivalu, které ještě nebyly uvedeny mimo zemi svého původu. Jejich výběr spadá do kompetencí organizátorů festivalu. Hlavní cenou je Zlatý medvěd. Mezi další sekce patří například Fórum pro nezávislé filmy nebo Retrospektiva, v níž se promítají starší klasiky.

Součástí festivalu je European Film Market, který funguje od roku 1978. EFM poskytuje prostor pro exhibici filmařských osobností a umožňuje jim předvést své nové portfolio. Na Potsdamer Platz, kde se EFM odehrává, se každoročně sejde na 10 000 profesionálů z médií, filmové produkce a distribuce. 

Nápad na filmový festival v západním Berlíně dostal Oscar Martay, americký důstojník, jenž byl součástí dohledu nad poraženým Německem. Americká armáda se nakonec nechala přesvědčit, aby festival financovala skrze půjčky. Festival byl poprvé zahájen 6. června 1951 filmem Alfreda Hitchcocka Mrtvá a živá. Cena akreditace na festival se odvíjí od typu akreditace a času zakoupení, a pohybuje se mezi 112 a 590 euro. V přepočtu tedy za ni můžete zaplatit až 14 tisíc korun.

Obvykle v měsíci květnu se koná Filmový festival v Cannes. Ten příznivci filmu navštěvují od roku 1946 a z filmových festivalů patří mezi ty nejprestižnější. Vznikl díky smutnému skandálu, který se udál na festivalu Venice Mostra v roce 1938. Třebaže porota svého kandidáta na vítěze už měla, působily na ni jisté tlaky, aby ocenila film Leni Riefenstahl Olympia. Zástupci Spojených států, Francie a Velké Británie festival opustili a odmítli se vrátit. Venice Mostra dostal cejch události, v níž nad uměleckými kvalitami převažují politické preference. Francie tak zareagovala tvorbou vlastního festivalu, do jehož soutěže nebudou zasahovat fašistické síly. Tak se zrodil festival v Cannes, jehož první konání mělo mít datum 1. září 1939. Nicméně propuknuvší druhá světová válka úsilí značně zkomplikovala, a tak se účastníci festivalu dočkali až o sedm let později.  

Filmový festival v Cannes se obvykle pořádá v květnu na francouzské riviéře, kde zhruba 20 snímků bojuje o hlavní cenu Zlatá palma. Se soutěžními filmy vidí diváci v kině Théatre Lumiére také řadu nesoutěžních snímků či filmy zařazené do zvláštního promítání, jež podle individuálních preferencí vyberou členové poroty. Zároveň se zde koná soutěž o nejlepší krátký film. Krátkometrážní počiny se promítají v divadlech Buñuel a Debussy.

Souběžně s festivalem se koná Marché du Film, největší filmový trh na světě. Ten navštěvuje kolem 12 000 lidí a zástupci 5 000 filmových společností. Mezi nimi je zhruba 3 500 producentů, 2 100 distributorů a 1 300 prodejců. Asi 100 filmových profesionálů přichází z České republiky. Za akreditaci na festival v Cannes můžete zaplatit až 224 eur.

Významná filmová sešlost se pořádá také v Kanadě. Mezinárodní filmový festival v Torontu je k filmařům a filmovým fanouškům poměrně přátelský. Kromě projekcí totiž nabízí workshopy, kurzy, pitch-meetingy a další možnosti, díky nimž se mohou začínající umělci etablovat, najít cestu k seberozvoji a seznámit se s filmovými hráči. Mezi prostředky, jak se rozvinout, patří například Writers studio, do nějž se dostane 8 kanadských a mezinárodních scenáristů, jež zde pod odborným dohledem pilují své dovednosti. Pointou festivalu je poskytnout prostor všem filmařům a dát možnost prezentace jak zkušeným a známým profesionálům, tak začínajícím umělcům, a vytvořit tak společnou půdu, na které se cesty všech zúčastněných protnou.

Festival TIFF se koná v září, letos je to 4. – 14. 9. V roce 1976 jej založil filmař Bill Marshall, jenž pořádal prvotní setkání v hotelu Windsor Arms. Zprvu sám začínal jako festival, kde se promítají nejlepší filmy jiných festivalů. Název Toronto International Film Festival byl až do roku 1994 dodatečný, primárně byl znám jako Festival festivalů. Jeho popularita ale rostla a nakonec se na něm scházelo až 35 000 návštěvníků. Hollywood se ale kupodivu od festivalu distancoval, jeho producentům přišel příliš úzce zaměřený. Do roku 2015 se poté festival zaměřoval výhradně na kanadskou produkci. V současnosti je pochopitelně zaměřený na mezinárodní filmy. Na více než 20 různých místech ve městě je promítáno 300 až 400 filmů, a abyste jich viděli co nejvíce, můžete zaplatit až 1 055 dolarů.

Od 27. srpna až do 6. září se letos konal Benátský filmový festival. V roce 1932 jej založil hrabě Giuseppe Volpi di Misurata a promítání probíhá v historickém Palazzo del Cinema. O cenu Zlatého lva soutěží zhruba 21 filmů, 18 důležitých filmů je promítáno mimo soutěž. Sekce Orizzonti je pak věnována mladým filmařským talentům. Letos v této sekci soutěžilo také slovenské drama Otec režisérky Terezy Nvotové.

Manažerské kanceláře festivalu přitom pomáhaly umělcům najít investory a prostředky na financování jejich filmařských projektů, což jim vynášelo 10% provizi. To netrvalo dlouho, protože Biennale samo o sobě nemá prostředky potřebné produkci, nicméně ve stejnou dobu jako festival se koná Art Basel, série nejprestižnějších uměleckých veletrhů současného a moderního umění. Ceny akreditace festivalu závisí na době, jakou na něm chce návštěvník strávit. Akreditace na 11 dní stojí 100 eur, na 5 dní 60 eur, 2 dny 40 eur.

Jeden z nejvýznamnějších a nejstarších filmových festivalů se pochopitelně pořádá také u nás. Je jím samozřejmě Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který můžeme navštívit začátkem července. Snahy vytvořit v Čechách filmový festival se začaly projevovat po konci druhé světové války. První ročník se konal v srpnu roku 1946 v Mariánských Lázních. Některé z filmů byly ovšem k vidění v Karlových Varech. Zúčastnilo se celkem 7 států a diváci mohli vidět 13 dlouhých a 18 krátkých filmů, jednalo se ale o nesoutěžní přehlídku, soutěžení přišlo až se třetím ročníkem. Pátý ročník už se pořádal v Karlových Varech, kde pro něj byly všeobecně lepší podmínky.

Soutěžit mohou pouze filmy natočené po prvním lednu předcházejícího roku a dosud nebyly uvedeny mimo zemi svého původu. Vítězný film obdrží Křišťálový glóbus. Jako na každém správném festivalu si i tady přijdou na své začínající tvůrci, a to díky projektům Works in Development – KVIFF Talents, Works in Development – Feature Launch & Focus Queer, KVIFF Central Stage a Pop Up Series Incubator. V prostoru Císařských lázní pak probíhají menší workshopy. Návštěvníci si mohou zakoupit Festival Pass, jeho cena se pochopitelně odvíjí od počtu dní. Tři dny vyšly letos návštěvníka na 1 080 Kč, pět dní 1 600 Kč a za celý festival utratil 2 190 Kč. 

Zdroje: KVIFF, TIFF, La Bienalle, Berlinale, Cannes, Wikipedia

Podívejte se také na přehled nejlepších Art filmů podle Kinoboxu.