„Nemám v plánu se vracet." Michael Douglas v Karlových Varech promluvil o konci kariéry

Na Přeletu, adaptaci románu Vyhoďme ho z kola ven od Kena Keseyho, měl nejprve enormní zájem Michaelův slavný otec Kirk Douglas. Energický osmdesátiletý herec na pódiu Velkého sálu v hotelu Thermal vyprávěl, jak se Kirk po úspěchu Spartaka (1960) sám zasadil o broadwayskou verzi Přeletu nad kukaččím hnízdem, kterou poté hodlal převést i na stříbrná plátna. Zájem ale nepanoval a do hry vstoupil tehdy sotva třicetiletý Michael, jenž se navzdory nulovým producentským zkušenostem chopil práv spolu se Saulem Zaentzem.

„Pro vás Američany je to jen příběh. Pro mě, který vyrůstal za nacismu a komunismu, je to krutá realita,“ vzpomínal na výrok Miloše Formana Zaentzův synovec Paul, jenž se slova před karlovarským publikem ujal ještě před Douglasem. Osobní stanovisko českého režiséra bylo jedním z faktorů, vedle jeho neobyčejné sdílnosti, který producentské duo přesvědčil. Dalším pádným argumentem pro Formanovo angažování byl jeho tuzemský snímek Hoří, má panenko (1967), který dle Douglase dokonale zhmotnil to, co si v širším kontextu představovali od adaptace Keseyho příběhu z psychiatrické léčebny. „Forman se těm postavám nesmál, ale smál se s nimi.“

Výsledné dílo sklidilo mimo jiné pět hlavních Oscarů, v kinech někde běželo i několik let a dnes se považuje za vrcholné dílo americké kinematografie, podobně jako pozdější koprodukční Amadeus. Publikum tak bylo ve Varech ve varu a charismatický Douglas s vděkem a se smíchem převzal novější edici Křišťálového glóbu ve tvaru sochy, která dle všeobecného mínění (včetně Formana a zesnulého prezidenta festivalu Jiřího Bartošky) převyšuje špatně uchopitelný stříbrný plát, který Douglas obdržel během své první návštěvy.

Hvězda Honby za diamantem, Wall Street či Volného pádu poté hovořila s médii na tiskové konferenci, kde se vedle Přeletu dostalo i na hercovu momentální kariéru. Douglas dostal v minulé dekádě vedlejší roli v marvelovkách, a to poté, co mu roku 2010 diagnostikovali rakovinu krku ve čtvrtém stadiu. Intenzivní léčba vedla k remisi a herec ještě stačil získat dva Zlaté glóby (za hudební životopis Liberace! a seriál Kominského metoda). Naposledy se představil jako Benjamin Franklin v loňské historické minisérii od Apple TV+, nyní se ale dlouholetý manžel Catherine Zety-Jones potřebuje usadit.

„Rakovina ve 4. stádiu není žádná dovolená, ale moc možností člověk nemá, že? Podstoupil jsem léčbu – chemoterapii a ozařování – a měl jsem štěstí. Operace by znamenala, že bych už nemohl mluvit a museli by mi odstranit část čelisti, což by pro herce bylo hodně omezující,“ zmínil možný nepříjemný scénář. „Od roku 2022 jsem záměrně nepracoval, protože jsem si uvědomil, že musím přestat. Téměř 60 let jsem pracoval dost tvrdě a nechtěl jsem být jedním z těch, kdo umřou na place. Nemám v plánu se vracet. Neříkám, že jsem v důchodu, protože kdyby přišlo něco opravdu výjimečného, možná bych se vrátil – ale jinak ne.“

Po otci Kirkovi, jenž zemřel před pěti lety ve věku 103 let, by ale Michael mohl mít tuhý kořínek. Ve Varech šlo jeho mladistvé energii snadno podlehnout, zvlášť poté, co hned ze startu po dlouhém uvítacím potlesku konstatoval, že po pouhých třech hodinách v České republice už měl kachnu a Plzeňský Prazdroj. I to je možná cesta k pevnému zdraví.

Podívejte se na žebříček nejlepších herců podle databáze Kinoboxu.

Zdroje: KVIFF, Movieweb