Zemřel Jiří Krampol. Český Belmondo a vypravěč, který bral všechno, „aby bylo na mlíko a mrkvičku“

Jiří Krampol se vždy hrdě hlásil k tomu, že vyrůstal na Žižkově a považoval se za příslušníka dělnické třídy. Ostatně, před studiem na DAMU se vyučil soustružníkem kovů v Aero Vysočany, byť tuto profesi dál nevykonával. Výrazné období prožil v Divadle Na zábradlí (1962–1979), kde hrál často v klasickém repertoáru, a druhý vrchol kariéry od roku 1983 v Semaforu, kde spolu s Miloslavem Šimkem vytvořil autorskou dvojici. Jejich cesty se rozešly až v polovině 90. let, kdy se Šimek se Zuzanou Bubílkovou přiklonil k politické satiře. Od té doby byl Krampol na volné noze, nicméně po smrti Šimka sám s Bubílkovou spolupracoval.

Od mládí se věnoval různým sportům (plavání, box a vzpírání), což mělo vliv na jeho energický projev v mnoha rolích, kde velmi často ztvárňoval vojáky, kriminalisty nebo různé frajírky a grázlíky. Za svůj život byl čtyřikrát ženatý a měl jednoho vlastního syna a dva nevlastní, vyženěné.

Na DAMU byl přijat, i když podle komise neměl dramatický, ale pouze komediální talent. Svou kariéru reflektoval v duchu, že bral všechno, „aby dítě mělo na mlíko a mrkvičku", a vždy šel přizpůsobivě s požadavky dané doby. Poslední čtvrtstoletí přetavil svou personu v baviče, který recykluje minulost v podobě zábavných historek. Přispíval k tomu, že u herců není důležité jejich hraní, ale život mimo kamery a to, koho všeho znají, spíše než co dělají a umějí. Přesto přese všechno byl Jiří Krampol natolik výrazný typ, že si ho pamatuje většina národa, minimálně lidé střední a starší generace.

Vzhledem k rozsáhlosti jeho filmografie vybíráme jen pár nejvýraznějších titulů. Jeho kompletní filmografii najdete na jeho profilu.

Krampolovi zde bylo pouze 25 let. Hrál nezodpovědného snoubence Jiřiny Bohdalové, která coby obyčejná úřednice před velkým svatebním dnem uvažuje, proč a zda si vůbec tohoto muže chce vzít. Film režíroval Antonín Kachlík, který Krampola rád obsazoval i později.

V populární komedii Juraje Herze o inventuře ve skladu porcelánu, kde hraje hlavní roli Dagmar Havlová (tehdy Veškrnová), je Jiří Krampol řidič a manželem jedné ze skladnic. Přestože je role malá, je dobře zapamatovatelná.

Záporná role pumpaře Mojmíra Karafy, který rozkrádá socialistický majetek a peníze bohužel dává na konto své manželky, jež nakonec uprchne do zahraničí. Objevuje se zde památná scéna, kdy Krampol promáčkne kolenem kapotu auta a lakomému taxikáři suše oznámí: „Karate je svinstvo“.

V klasickém filmu Karla Kachyni podle předlohy Oty Pavla o osudech židovské rodiny Popperových za druhé světové války hraje Krampol zasloužilého boxerského šampiona a trenéra Jendu Hejtmánka, jenž trénuje syny hlavního hrdiny.

Možná nejpopulárnější Krampolova role. Poručík Krejcárek k němu během třiceti epizod tak přirostl, že měl herec celoživotní protekci u mnoha dopravních a městských policistů. Seriál měl velkou výhodu, že není politicky poplatný době, ale velmi realisticky líčí způsob, jak se tehdy vyšetřovala kriminalita. Velice dobře sestavená týmovka režiséra Jaroslava Dudka a scenáristy Jaroslava Dietla, kde všichni herci typově skvěle sedí.

Role, jíž si Krampol považoval ve své kariéře nejvíc. „V seriálu Synové a dcery Jakuba skláře jsem si zahrál přepychovou roli, velkou a náročnou. Zvláštní bylo, že jsem se v ní cítil jako doma, padla mi takříkajíc na tělo. Jozífek dokázal dvakrát koupit jednu a tu samou hospodu, aby o ni nakonec definitivně přišel. A když mu nezbylo nic, nastěhoval se do bytu, odkud se mohl na tu svou třikrát ztracenou milovanou hospodu aspoň koukat.“ Po odvysílání seriálu Krampol za svou roli dostal diváckou cenu Zlatý květ.

Televizní pohádka, v níž Krampol vyloženě exceloval v roli proradného rádce v excentrickém kostýmu se špičatým kloboukem. Právě on vymyslí, že když ráčkuje princezna (Dagmar Patrasová), jedná se o znak urozenosti, a musí tedy ráčkovat všichni. Legendární je na toto téma i píseň Královské reggae s velmi speciální taneční choreografií.

1) Byl jedním ze zvažovaných kandidátů na hlavní roli v komedii Jáchyme, hoď ho do stroje!.

2) Přestože nadaboval 40 filmů s Belmondem, nikdy neudělal novou verzi Muže z Acapulca. Ta existuje pouze s dabingem Jana Třísky.

3) Poté, co Jan Tříska emigroval, dokončil za něj Jiří Krampol postsynchrony k několika filmům, případně některé starší filmy s ním předaboval. Pro část publika je tak extrémně složité odlišit tyto dva hlasy od sebe. Tříska měl nicméně o něco sametovější a hlubší hlas a Krampol ostřejší a hrubší.

4) Na přelomu 90. a nultých let, kdy už byl po smrti František Filipovský, nadaboval Jiří Krampol pět filmů s Louis De Funésem - Dobrodružství rabína Jákoba, Zelnačka, Lakomec, Pouic pouic, Poprask v kabaretu. Tyto filmy u nás dřív nebyly uvedeny, případně byly uvedeny s titulky. Krampolův dabing není považovaný za povedený a on sám považoval za nesplnitelný úkol Filipovského nahradit.

5) Pořad Nikdo není dokonalý měl původně moderovat Josef Laufer. Po natočení pilotního dílu, kde byl Krampol jen hostem, bylo rozhodnuto, že tuto úlohu převezme on. Laufer ho sám doporučil. Krampol se po skončení Nikdo není dokonalý pokusil navázat dalšími pořady jako Bubo bubo,
Talk Show Jiřího Krampola a Krampoloviny, nicméně všechny skončily výrazným diváckým neúspěchem.

6) Krampol byl kompletně vystřižen z drahého válečného filmu Oáza (čímž přišlo nazmar několikaměsíční náročné natáčení v těžkých klimatických podmínkách) a film Pasťák, v němž hrál nebezpečného chovance ústavu, byl zakázán více než dvacet let.

8) S Krampolovým jménem je spojeno celkem 14 knih, sbírky povídek, životopisy, kuchařky a další. Spoluautory jsou např. Miloslav Šimek, Zuzana Bubílková či Radim Uzel.