Srdcovka: Tajemný příběh z Ameriky se zrodil ve stínu Twin Peaks a Akt X. Kvalitou se jim ale vyrovná

Začátek 90. let přál mysteriózním seriálům a fantastickému žánru, zároveň se začaly rozvíjet neotřelé typy televizního vyprávění, sázející na experimentování s různými typy seriality a žánrových konvencí. Obzvlášť zásadním seriálem bylo v tomto ohledu dílo Davida Lynche Městečko Twin Peaks, které spojovalo mystiku, kriminálku, surrealismus, konvence soap opery a horor. Na její úspěch navázala Akta X představující podobně komplexní žánrovou směs a perfektní práci s typy seriality – pracovala totiž s konceptem tzv. „monstra týdne,” tedy jednoho paranormálního případu nezávislého na ostatních epizodách. Zároveň ale zahrnovala jeden vyprávěcí oblouk prostupující celým seriálem. Oba seriály evokovaly navazující série stejně jako antologické fantastické seriály 50. a 60. let, např. Krajní meze či Twilight Zone. Úspěch dvou zásadních hitů, které do mysteriózního příběhu zahrnovaly různé žánrové vzorce a typy vyprávění, vyprovokoval vlnu podobně naladěných sérií, avšak s proměnlivým úspěchem. Jedním z těch méně šťastných seriálů byl Tajemný příběh z Ameriky od CBS.

Televize měla se seriálem velké plány, poskytla mu štědrou propagaci a nasadila ho do vysílacího slotu na páteční večer, nicméně vysílání se začalo komplikovat. Vedení televize mělo zjevně problémy udržet vysílání pořadů v chodu, bez vysvětlení se v určitý den neodvysílala plánovaná epizoda, případně se série vysílala v jiném pořadí, některé epizody neviděli diváci vůbec a korunu všemu nasadila nevysvětlená měsíční pauza. Pro sledovanost tahle bláznivá taktika zázraky neudělala, a přestože byl seriál zprvu chválený a oblíbený, nebyly jeho ratingy příliš vysoké, a tak se rozloučil po 22 epizodách. Seriál se vysílal i na televizi Nova, avšak v mnohem méně přátelském večerním vysílacím čase, navíc s přejatým špatným pořadím epizod. Takže třebaže existuje určité povědomí o jeho vysílání a někteří pamětníci na něj rádi vzpomínají, vyloženě kultem se u nás nestal. A je to škoda, protože Tajemný příběh z Ameriky patří k těm nejlepším mysteriózním počinům, jaké kdy byly na amerických televizích vysílány.

Příběh se odehrává v americkém městečku Trinity, které fakticky ovládá šerif Lucas Buck (Gary Cole). Šarmantní, charismatický a vemlouvavý strážce zákona je skutečným pilířem své komunity, občané ho mají rádi, svému zástupci zaplatil svatbu a polovina města mu dluží za drobné, avšak často zásadní laskavosti. Ne všem je ale Buckova přítomnost po chuti, protože šerif svůj vliv využívá k bezohledné manipulaci a nadvládě nad lidmi. Díky vydírání, dluhům obyvatel a faktu, že mu místní kněz pod pohrůžkou dodává zpovědní tajemství svých farníků, je Buck zároveň šedou eminencí Trinity. Běda tomu, kdo se mu odváží postavit.

Kromě síly, opory v zákonné instituci a vlivných konexí totiž Buck disponuje určitými magickými schopnostmi, které mu pomáhají držet městečko v železné kázni. Není jisté, zda je šerif temný mág nebo sám Satan, seriál to uspokojivě nikdy nevysvětlí. V současnosti má spadeno na chlapce Caleba (Lucas Black), který je ve skutečnosti jeho syn. Caleb se ale nechce stát padouchem a naštěstí má na své straně dobráckého doktora Crowera (Jake Weber), svou sestřenici a reportérku Gail (Paige Turco) a ducha své zavražděné sestry Merlyn (Sarah Paulson). Ti jsou ale na Buckovy intriky často krátcí. 

Víc než na explicitní fantastiku se soustředí na pojetí tajemna, jak ho pojímá právě Městečko Twin Peaks nebo Akta X. V seriálu se dějí nadpřirozené věci, jimž postavy příliš nerozumí a nevidí dál než za jejich následky. Nikdy nezjistíme původ Buckovy moci či jiných nadpřirozených sil, které v městečku působí, a postavy stejně nemají prostředky, jak po něm pátrat. Buck přitom nejčastěji vystupuje jako hlavní padouch seriálu, ale nezřídka i jako protagonista. Stran vyprávění je na seriálu poznat doba vzniku, kdy sice některé televizní počiny měly celistvý oblouk, zahrnující problém pro celou řadu, zároveň ale stále převládaly epizodické vzorce s případem týdne nebo přímo antologie.

Tvůrci Tajemného příběhu z Ameriky se nespokojili s výběrem z jedné ze tří možných cest a do seriálu zakomponovali všechny tři vzorce. Kromě celistvého oblouku zahrnujícího boj hlavních postav proti Buckovu vlivu, se objevují tzv. výplňové epizody, neboli díly s vlastním uzavřeným obloukem. Ať už jde o trojici kriminálníků, kteří se rozhodli terorizovat město, šílence, jenž si vezme hlavní hrdiny (včetně Bucka) jako rukojmí, řádění sériového vraha nebo astrální Merlyn, která aspoň dvakrát čelí vážnému morálnímu dilematu. Zároveň se objevují epizody čistě antologického charakteru, kdy je hlavní postavou protagonista, jenž se v seriálu nikdy předtím ani potom neobjeví. Všechny typy seriality se přitom stáčejí okolo Bucka, který je hybnou silou všech událostí a jehož aktivity nutí figury jednat. Přitom kloubí dohromady několik žánrových konvencí. 

Tajemný příběh z Ameriky je v první řadě mysteriózní fikcí, odehrávající se v městečku plném špinavých tajemství a magických aktivit, zároveň je ale i rodinným seriálem i noirovým thrillerem se sympatickými, avšak často bezmocnými hrdiny. Ti se často stávají oběťmi Buckových dalekosáhlých a komplikovaných intrik. Přestože zlovolný šerif často různými způsoby likviduje vedlejší postavy, hlavní hrdinové s ním nejčastěji bojují o morální integritu. Buckův primární cíl, získat Caleba na stranu zla, zahrnuje dovést ostatní pomocí šikovných manipulací za hranu dobroty a morálky, jak se od satanské figury ostatně očekává. Kladní hrdinové seriálu se tak stávají zajímavějšími a komplexnějšími postavami čelícím morálním dilematům stejně jako nadpřirozenému zlu.

To se ostatně týká i samotného Bucka. Přestože sám představuje zlou nadpřirozenou figuru, jež manipuluje ostatními protagonisty, vraždí nevinné a vyvolává duchy sériových vrahů, aby vyřešili jeho problém, je v něm určitý lidský rozměr a projevuje emoce, díky nimž je divákovi bližší. Tím spíš, že mu obrovské charisma propůjčuje jeho představitel Gary Cole, jinak známý jako protivný šéf Lumbergh z Malérů pana šikuly. Přestože většinu času svou úlohou připomíná Andrého Linoge z Bouře století, Lelanda Gaunta z Obchodníka s hrůzou či Randalla Flaga z jiných příběhů Stephena Kinga, zůstává vícevrstevnatou postavou, které diváci fandí i přesto, jaký je to bídák.

Díky kombinaci noirových a hororových prvků má seriál dokonale ponurou atmosféru, zejména díky konceptu přejatému z Městečka Twin Peaks – dění v idylickém maloměstě, pod jehož malebným zevnějškem se rozkládá směsice temných tajemství, dávných hříchů a paranormální hrůzy. Prosluněné dny, během nichž se odehrávají děsivé události, se střídají s nočními hororovými scénami, v nichž dominují podsvícené obličeje ve všeprostupující tmě. Zároveň se paranormální aktivity projevují prostřednictvím surrealistických výjevů, prováděných sice jednoduchými, ale zato velmi účinnými triky.

Díky natáčení na film, nikoli na současnou digitální technologii, si zároveň obraz ponechává určitou fyzičnost a plastičnost, díky čemuž surrealistické scény dostávají ještě šílenější výraz a hororové momenty působí o to intenzivněji. Celkově je Tajemný příběh z Ameriky komplexním seriálovým dílem, experimentující nejen s kombinací různých žánrů, ale i s možnostmi vyprávění jako takového. Třebaže seriál vedle Akt X, Městečka Twin Peaks a dalších mysteriózních pecek stran divácké paměti výrazně zbledl, může i dnes nabídnout atmosférický zážitek i příchuť z dob, kdy bylo seriálové tajemno mnohem intenzivnější diváckou zkušeností.

Podívejte se také na nejlepší mysteriózní seriály podle Kinoboxu.

Zdroj: Kinobox