Tom Hanks se bál, že Forrest Gump nebude lidi zajímat

Snímek režiséra Roberta Zemeckise bude vždy zapsaný v učebnicích filmu přinejmenším jako technicky přelomové dílo, které přirozeným užitím tehdy nevídaných speciálních efektů vyvolalo dojem, že hlavní hrdina si prošel celou americkou historií. To by ale nebylo nic platné, kdyby si publikum Forresta nezamilovalo a nezajímalo se o jeho osud.

Pochybnosti o tom Hanks podle Variety přiznal na nedávné akci, kde propagoval svou autobiografii. Jednoho dne si prý na natáčení vzal Zemeckise stranou a ptal se: „Bobe, bude se někdo o tenhle film vůbec zajímat? Ten chlápek sedí většinu času v legračním obleku na lavičce jak postava z pohádky… Bude to, co děláme, vůbec dávat někomu smysl?“

Režisér prý na oplátku přiznal, že celé natáčení je „minové pole“ a že si „dost možná zasévali vlastní destrukci“. Podle Hankse si ani štáb vůbec nebyl jistý, jestli výsledný film bude fungovat, a všichni se soustředili na jednotlivosti s vírou, že ve střižně to nějak zapadne dohromady. Risk se nakonec vyplatil, snímek vydělal celosvětově skoro 680 milionů dolarů, což byl v roce 1994 obrovský komerční úspěch.

Dnes se film setkává s kritikou za příliš romantizující a stereotypizující zpodobnění mentálně netypické postavy, v devadesátých letech šlo však bezmála o trend. Stejně tak snímek neunikl pranýřování za práci s ženskými postavami a naivní pohled na americkou historii. To vše zaznělo už v době premiéry, stejně jako přílišná sentimentalita. Právě ta však nakonec strhla dav. V mnoha ohledech je pochopitelné, proč se Tom Hanks cítil nesvůj. Z úhlu pohledu herce na place byl film plný pochybných prvků, které mohou působit nevkusně. V kině je nicméně přebíjí Zemeckisův cit pro chytlavý audiovizuální kýč. A když si Hanks odnesl Oscara, pouhý rok po mnohem serióznější Philadelphii, jistě neměl důvod si stěžovat.

Přesto byl vždy ostražitý se k roli vrátit, jakkoli by si to producenti přáli. O pokračování se mnohokrát mluvilo, ale on sám od něj vždy dával ruce pryč. „Nejchytřejší věc, jakou jsem se naučil, je, že nepodepisuju smlouvy, pokud je v nich zmíněná povinnost natočit v případě úspěchu pokračování. Té myšlence se v principu nebráním, musí však dávat smysl,“ shrnuje Hanks svůj postoj.