Filmy vizionáře Christophera Nolana: Seřazeny od nejlepšího po nejhorší

Zlatá medaile pro druhý díl batmanovské trilogie asi není úplně překvapivá. Přeci jen se jedná o epickou komiksovku, z níž byli v době premiéry úplně paf skoro všichni - od méně náročných diváků až po ty nejpřísnější filmové kritiky. Už Batman začíná měl vesměs hodně pozitivní ohlasy, nicméně pokračování svého předchůdce svým dech beroucím pojetím zastínilo prakticky ve všem. A navíc nám nabídlo Jokera (Heath Ledger), o jakém se nám do té doby nikomu možná ani nesnilo...

I Počátek se v době uvedení do kin setkal s téměř jednohlasným diváckým i kritickým nadšením. Christopher Nolan v "pauze" mezi druhým a třetím Batmanem napsal a natočil originální sci-fi variaci na zlodějské filmy, v němž se hvězdně obsazené postavy dostávají lidem do snů, které mohou mít i několik úrovní, aby tak z jejich myslí "ukradli" požadovanou myšlenku či informaci. Názorná ukázka Nolanovy záliby a schopnosti v tvorbě invenčních a vtahujících filmových fikčních světů.

Aktuální třetí místo pro prvního Batmana už trochu překvapivé asi je, ne snad proto, že by šlo o nějaký Nolanův fail, ale spíše z důvodu převelice silné konkurence. Nolan dosud natočil 11 celovečerních filmů a všechny jsou dodnes přijímány velmi kladně. Batman začíná je výborný úvod zásadní a osobité ságy, vznik následujícího Temného rytíře, jenž je ve všem větší a skutečně asi i lepší, mu ale paradoxně vlastně trochu uškodil. Sám o sobě ovšem stále patří mezi první komiksovo-superhrdinskou ligu.

Co se zápletky o dvojici konkurujících si kouzelníků v Londýně na přelomu 19. a 20. století týče, je Dokonalý trik v Nolanově nabušené filmografii poměrně unikátním kouskem. Absenci velkolepých akčních scén a dalších velkofilmových atrakcí zde vynikající filmař dokonale kompenzuje dalším ze svých brilantních scénářů, doslova magickou atmosférou a výtečným hereckým obsazením v čele s Christianem Balem a Hugh Jackmanem.

Do první pětky se ještě zvládl vejít sci-fi epos o vesmírné misi, jež má zachránit naši umírající planetu. Interstellar měl původně režírovat Steven Spielberg, nakonec ale skončil v Nolanových rukách. Ten z něj udělal další ze svých extrémně výpravných velkofilmů, v němž se tentokrát snažil nezabývat jen mohutně ambiciózní zápletkou, ale více se zaměřil i na postavy a jejich emoce. A minimálně v jedné (ihned kultovní) scéně se mu povedlo slzy dojetí vydolovat možná i z těch největších cyniků.

Mistrův druhý film, jímž na sebe upozornil prakticky celý svět. A zcela zaslouženě. Vyprávět filmový příběh obráceně zní velmi lákavě a zajímavě, z takového nápadu však může snadno vzejít průšvih první kategorie. Nolan ale moc dobře věděl, co dělá, a stvořil tak excelentní a jedinečný thriller, který člověku během sledování snadno zamotá hlavu a připraví mu několik fascinujících momentů, k nimž je radost se opakovaně vracet. Kdo navíc v dané době mohl tušit, že tento fenomenální počin je vlastně "pouhým rozjezdem" jedné exkluzivní filmařské kariéry, která v tuto chvíli jistojistě ještě zdaleka nekončí...

S třetím Batmanem má mnoho diváků problém (někteří i více než jen jeden). Osobně ho ale považuju za naprosto adekvátní finiš epické netopýří trilogie. Ano, nějaké chybičky by se určitě našly, ale způsob, jakým Nolan navázal na předchozí dva díly a jakým pracuje s minimálně tuctem důležitých postav, aniž by se přitom mezi nimi ta titulní začala jakkoliv ztrácet, to vše podané skrze absolutně špičkové hollywoodské řemeslo, mě dodnes nepřestává bavit a uchvacovat. Takhle se ukončují obří filmové ságy!

Ve svém desátém celovečeráku se Nolan rozhodl věnovat slavné události z dob druhé světové války. Velkolepou rekonstrukci záchrany obklíčených spojeneckých vojáků z pláží severofrancouzského Dunkerku ovšem pojal typicky po svém. Příběh filmu rozdělil do tří dějových linií, které se sice vzájemně prolínají, ale každá z nich z hlediska filmového času zabírá výrazně jiný časový úsek (jedna týden, druhá den a třetí pouze hodinu). Napínavý, intenzivní a emocionálně působivý je ale snímek naštěstí po celou svou (rozumnou) stominutovou stopáž.

Na filmové remaky je pro spoustu lidí dobrým zvykem v jednom kuse nadávat. Tuto mrazivou psychologickou krimi si ale dovolí urážet málokdo. Nejen proto, že se jedná o po všech stránkách výborný film s perfektními hereckými výkony Ala Pacina a nezvykle obsazeného Robina Williamse, ale částečně určitě také z důvodu, že zdaleka ne každý ví, že se jedná o poměrně věrnou předělávku stejnojmenného norského snímku z roku 1997, jenž sice není vizuálně natolik silný (a celkově divácky vděčný), za vidění ale nepochybně taktéž stojí.

Režisérův nejnovější titul to v současnosti nemá vůbec snadné. Jeho návštěvnosti v kinech nezanedbatelně ubližuje bezprecedentní celosvětová situace s koronavirem, navíc se už ale i za onu krátkou dobu promítání stihlo objevit poměrně velké množství nespokojených ohlasů, jejichž autoři Nolanovu špionážnímu sci-fi thrilleru silně vyčítají přílišnou/zbytečnou dějovou komplikovanost a (opět) značně chladný (a poněkud kostrbatý) přístup k postavám. Podle některých zklamaných diváků se už Nolan navíc se svými trademarky, kvůli nimž si ho mnoho jeho oddaných ctitelů kdysi natolik oblíbilo, začíná nepříjemně opakovat...

Že se na posledním, byť rozhodně nijak ostudném (73 %!), místě nachází Nolanův debut, jenž je jeho nejmenším a i nejméně známým filmem, asi nebude pro nikoho žádný velký šok. Už Sledování ale nese typický Nolanův rukopis - mírný chlad a odstup od postav, ale hlavně důmyslně vystavěný a vyprávěný příběh, v němž se působivě snoubí kriminální zápletka s omamným mysteriózním odérem.

Jak dobře znáte filmy Christophera Nolana?