Před patnácti lety měl premiéru další z žánrových mixů bratrů Coenových. Po méně úspěšných titulech jako Lupiči paní domácí či Nesnesitelná krutost z počátku milénia se jednalo o návrat bratrů z Minnesoty do scenáristické i režijní extratřídy.
Michael Kocáb dle vlastních slov odchází od problémů a nedořešuje konflikty. Přesto se dokázal výrazně prosadit ve sféře populární hudby i mnohem méně populární politiky, k čemuž nový dokument Olgy Sommerové obdivně vzhlíží. O nic moc jiného se však film s názvem Michael Kocáb – rocker versus politik bohužel nepokouší.
Výstřednost a exces jsou zpět v kodaňské nemocnici. Lars von Trier dokončil třetí řadu Království a i navzdory zhoršujícímu se zdraví předkládá silně autorské dílo, které stojí za pozornost. Dalších pět hodin v této šílené nemocnici nepřináší revoluci, ale zábavnou sebereflexivní nostalgii. A to vůbec není málo.
Oscarem ocenění Jessica Chastain a Eddie Redmayne rozehrávají seversky podchlazené drama o sériovém vrahovi, jenž v soucitné zdravotní sestře našel nečekaně důstojnou protihráčku. Velký potenciál však končí někde v půli cesty.
Rozsáhlý empirický výzkum zkoumal proměny diváckého chování, a to jak z hlediska chození do kina, tak i sledování obsahu na streamovacích platformách. Studie srovnává pět druhů diváků a návštěvníky kin rozděluje do čtyř skupin. Mezi jednotlivými kategoriemi jsou přitom zásadní rozdíly.
Utrpení nekončí. Potřetí byli televizní diváci a divačky vystavení medicínskému teroru, v němž jsou zdravotní problémy bagatelizovány na rádoby humorné minipříběhy o nešťastnících, jimž trable s částmi těla pomohly otevřít oči. Ve třetí části cyklu České televize musí homofobní boxer otevřít (či přesněji rozevřít) i něco jiného.
Už od premiéry v Karlových Varech tento dokument baví nejen fanoušky kultovních PSH, ale i příznivce moderně vypadajících, dynamicky sestříhaných dokumentů. Snímek PSH Nekonečný příběh se nyní konečně dostává i do běžných kin.
Po dlouhých letech příprav se Janu Budařovi podařilo dokončit pohádkový příběh, v němž se postaral téměř o vše. Přestože jej údajně konzultoval i se Zdeňkem Svěrákem, výsledek je velmi rozpačitý a pro publikum všech věkových kategorií spíše nepřehledný.
Virtuální realitu máte možná zaškatulkovanou jako platformu pro jednoduché pohybové hry či slepou uličku filmové tvorby, upřednostňující technologickou inovativnost před propracovaností zápletky. V případě Tmání, velmi subjektivního ponoru do depresivních vzpomínek, se však jedná o adekvátní způsob, jak zaujmout diváckou pozornost.
Před čtyřiceti lety se v kinech objevil jeden z nejslavnějších akčních hrdinů. Sylvester Stallone jako John Rambo představil postavu zlomeného válečného veterána, k němuž se společnost otočila zády. A toto jemnější pojetí stroje na zabíjení je stále velmi podnětné.
Stádo lam, prázdná vědra na vodu a úchvatné pouštní scenérie. Bolivijskou náhorní plošinu postihly klimatické změny velmi výrazně, což si místní pastevec na sklonku života odmítá přiznat. Konfrontaci s realitou se však stejně nevyhne. Utama se z festivalů dostává do běžných kin, a přestože nepředkládá výsostně originální příběh, jeho podání je dostatečně atraktivní na to, aby donutilo k zamyšlení i zatvrzelé popírače klimatických změn.
Klopýtání DC nebere konce. Zmatené univerzum nahodile představuje postavy a doufá, že se některá z nich mezi fanoušky uchytí. S Black Adamem to není jiné, rozdíl je však v nemalé star power Dwayna Johnsona, jež by mohla do kina přilákat i komiksem nepolíbené publikum. Výsledek však přesto vypadá jako další ze snaživých, leč bolestně nedotažených DC produktů, které se snaží diváky a divačky zahltit vyprázdněnou akcí.
Tradiční přehlídka filmů z Německa, Rakouska a Švýcarska je zpět. Das Filmfest během jednoho týdne nabídne pražským divákům a divačkám tři desítky filmů, posléze se přesune do Brna a do Olomouce.
Be2Can už podeváté přilákalo spoustu fanoušků a fanynek evropské kvality na nedávné snímky, jež na slavných festivalech budily emoce. Pražské kino Edison Filmhub bylo centrem přehlídky, která letos představila rekordních 21 snímků.
Vyjednat si výhodné podmínky není pro spoustu herců a hereček samozřejmostí a v počátcích kariéry to platí dvojnásob. Pohled na výplatní pásky některých hollywoodských hvězd proto představám o milionářích nořících se po vzoru strýčka Skrblíka do hromady peněz v sejfu nenahrává.