Bezpochyby nejde o závažnou kauzu, spíš o jakýsi komunikační šum. Nový film renomovaného režiséra Roberta Sedláčka se profiluje jako superseriózní drama a thriller, jenomže propagační tým na sociálních sítích tuto snahu lehce sabotuje.
České, údajně romantické komedie tu s námi nejsou dlouho. Jejich vlna prakticky začala až s Líbáš jako Bůh (2009) a Ženy v pokušení (2010). Po více než dekádě a několika desítkách titulů se zdají být zcela vyčerpané a u mnoha lidí vyvolávají spíše odpor. Řada herců a hereček se tak zprofanovala, a dokonce možná i láska v jejich pojetí vypadá hůř. Co je na těchto filmech ale nejhorší? Ukažme si to na novince Po čem muži touží 2.
Do českých kin se po jednadvaceti letech v obnovené premiéře dostává francouzská romantická komedie Amélie z Montmartru, jeden z nejoblíbenějších filmů všech dob. Její pozice v dějinách je svým způsobem neotřesitelná. Ale přesto se najdou lidé, kteří toto dílo nemají rádi.
Málokdy bylo možné sledovat v tak krátkém čase tak velký nárůst času stráveného u obrazovek než v posledním roce covidové pandemie a karantén. Výzkum organizace Common Sense Media přišel se studií, podle níž američtí teenageři strávili u různých elektronických médií ještě v roce 2015 průměrně 6 hodin a 40 minut. Nyní to je skoro o dvě hodiny více.
94. ročník Oscarů, kde hlavní cenu večera vyhrálo dojemné drama CODA a nejvíce sošek posbírala Duna, bude navždy zapsaný v dějinách tím, že Will Smith na pódiu udeřil Chrise Rocka, jenž krátce předtím vtipkoval na účet jeho ženy Jady Pinkett Smith. Je to svým způsobem nepochopitelná kauza, v níž neexistuje dobro a zlo.
Šestasedmdesátiletý Nikita Michalkov patří k největším prominentům režimu Vladimira Putina. Držitel Oscara za snímek Unaveni sluncem (1994) se v posledních letech projevoval především jako kariérista lačný po funkcích. Až s vypuknutím války se ale dostal do soukolí konspiračních teorií.
S nedávným úmrtím herce Williama Hurta (71) se tento týden opět vynořily vzpomínky žen, jimž za svého života ubližoval. Pozoruhodně se mu léta dařilo unikat odpovědnosti, aniž by aspoň poskytnul konkrétní vyjádření k daným kauzám. Každopádně, odteď se už nebudeme nikdy dívat na film Bohem zapomenuté děti (1986), jako jsme mohli dřív. Pozadí této křehké romance je totiž děsivé.
Akční lupičský thriller Ambulance startuje v kinech a burácí celých 136 minut únavné stopáže. Režisér Mizerů, Skály a Transformers chce být i ve svých 57 letech tím nejvíc hyperaktivním klukem v Hollywoodu. Hladký průběh akce však brzdí překomplikovaný scénář.
Mezi umělci západního světa najdeme minimum těch, kteří by podporovali ruského prezidenta Vladimira Putina. Zvláštní místo mezi nimi zaujímá 75letý scenárista a režisér Oliver Stone, který se sice nyní distancuje od ruského válečného tažení na Ukrajinu, ale přitom ještě před pár lety o Putinovi točil a vytvářel o něm zavádějící uklidňující portrét. Stonea je sice těžké pochopit, ale není ani snadné jej úplně odsoudit.
Betlémské světlo je zřejmě poslední film, na němž spolupracovali otec a syn Svěrákovi. A je to poprvé, co se nesnaží vyprávět souvislý a soudržný příběh. Určitá rozpadlost díla však není omylem. Z dosavadních hodnocení to vypadá, že jde také o nejhorší film, který tato dvojice stvořila. Zkusme se na něj ale podívat trochu jinak.
Osmačtyřicetiletý režisér a scenárista Václav Kadrnka patří k nejosobitějším autorům současné české kinematografie. Jeho debut Osmdesát dopisů vyprávěl o přípravách na emigraci v 80. letech. Křižáček, v němž hrál Karel Roden, byl zase jakousi středověkou meditaci o hledání ztraceného syna. Třetí autorův počin je opět osobní a tentokrát se odehrává v současnosti – zachycuje několik dnů v životě rodiny, která navštěvuje u nemocničního lůžka starého otce v kómatu. Klíčovou otázkou zůstává, zda je film vybroušením určité metody či vidění světa, nebo zda už jde o překročení limitů psychické únosnosti většiny publika.
The Batman je se svými 176 minutami nejdelším batmanovským filmem vůbec. S rozpočtem 100 milionů dolarů bude – s ohledem na inflaci – nejspíš i tím nejlevnějším. To na něm ale není to nejzajímavější. Překvapuje obsazením i nenápadným poselstvím v podtextu.
Francisi Fordu Coppolovi, který se navždy zapsal do dějin režií mafiánské trilogie Kmotr, bude brzy 83 let. V době, kdy většina lidí je už v důchodu, se ale chystá na možná největší film své kariéry. Připravuje ho skoro čtyřicet let a nikdo mu na něj nechtěl dát peníze.
Propagace české kinematografie začíná být čím dál zoufalejší. S filmem Betlémské světlo dosáhla prozatímního vrcholu. Těžko na to reagovat jinak než otevřeným dopisem všem „piáristům“ a „piáristkám“.
Ivan Reitman se narodil v Československu a v USA se mu podařilo udělat velice slušnou kariéru. Kromě toho, že natočil dva díly Krotitelů duchů, v roce 2016 produkoval jejich ženskou verzi a letos i dětskou, zapříčinil také zlom v kariéře Arnolda Schwarzeneggera, kdy z akčního hrdiny udělal komika ve snímcích Dvojčata, Policajt ze školky a Junior. Produkoval rovněž skvělou komedii Soukromé neřesti o rozhlasovém moderátorovi Howardu Sternovi nebo film svého syna Jasona Reitmana Lítám v tom. Odešel z tohoto světa v poklidu, ve spánku v rodinném domě v Kalifornii. Tím se mu splnilo něco, o čem sní asi většina lidí.