Profilový obrázek

filmfanouch6

Komentáře 1 494

Od nejnovějších
  1. Tři mušketýři: D'Artagnan
    Tři mušketýři: D'Artagnan (2023)
    7
    U Tři mušketýři: D'Artagnan Martin Bourboulon a spol. k adaptování legendárního románu Alexandra Dumase přistupují krapet jinak, než většina známých adaptací, výsledkem je poté realističtější a vážnější záležitost, která známý příběh představuje v krapet jiném světle, přesto se jedná o řemeslně zdařilou a dostatečně vtahující záležitost, která snadno vyvolá zvědavost na druhou část. Příklad evropského velkofilmu, který by se v Hollywoodu neztratil.... Více zde
  2. Papežův vymítač
    Papežův vymítač (2023)
    5
    Gabriele Amorth je jistě člověkem, o kterém by mohl vzniknout zajímavý dokument, film inspirován jeho vymítáním ovšem dokazuje, že jsou filmy o exorcismu zdánlivě víceméně vyčerpané. Julius Avery dodává jen slušné řemeslo, herecký výkon Russella Crowea je ovšem spíše oříškem a ve výsledku si Papežův vymítač větším měřítkem ukousává až příliš velký a nestravitelný kus. Neurážející hororová rutina. Nic víc, nic míň........ Více zde
  3. Super Mario Bros. ve filmu
    Super Mario Bros. ve filmu (2023)
    7
    Super Mario Bros. ve filmu v zásadě možná dopadli tím nejlepším možným způsobem. Výsledný film je svižnou záležitostí, která je na úkor faktu, že je videohrám věrná až příliš, jedním svižným videoherním záznamem, který ovšem slušně pracuje se zákonitosti původního světa a zvládá herní mechaniky schopně zasadit do nějakého funkčního celku. O poznání příjemnější výsledek, než bylo snadné se ještě pár dnů nazpátek obávat…. Více zde
  4. Air: Zrození legendy
    Air: Zrození legendy (2023)
    8
    Někde mezi reklamou na Nike a oslavou Michaela Jordana se skrývá výtečně napsaná a sympatická podívaná, která ze zdánlivě nezajímavého námětu zvládla vymačkat zhruba stejné maximum jako Fincherova Sociální síť. Affleck a Damon si po Dobrém Will Huntingovi a Posledním souboji připisují třetí společnou scenáristickou trefu, Affleck poté na režijní židli dokazuje, že po tvůrčí stránce zraje. I díky tomu se na Air: Zrození legendy bude ještě pár dní po zhlédnutí vzpomínat moc hezky a půjde brát do budoucna jako důkaz, že se dost možná nevyplatí podceňovat zdánlivě nezajímavé náměty. Výsledkem totiž mohou být přesně takováto milá překvápka.... Více zde
  5. Vražda v Paříži
    Vražda v Paříži (2023)
    5
    Vražda v Paříži je lepší než Vražda na jachtě, k dokonalosti ovšem pořád chybí dost, kdyby snad mohl třetí film krapet opět posunout laťku a být skutečně dobrým filmem. V režii Jeremyho Garelicka sice film působí méně lacině, díky kratší stopáži rychle uteče a celé je to jednoduše snesitelnější, pořád to je ovšem tak nějak málo…..... Více zde
  6. Tetris
    Tetris (2023)
    7
    Tetris Jona S. Bairda mohl skončit jako naprostá fraška, výsledek je ovšem zábavná záležitost, která je v součtu možná až příliš thrillerem ze studené války, zábavnost ovšem v součtu převažuje. Výsledkem je nejspíš ten nejlepší film, který na základě tohoto námětu mohl vzniknout.... Více zde
  7. Medvídek Pú: Krev a med
    Medvídek Pú: Krev a med (2023)
    0
    Člověk usilující o nějakou filmovou analýzu vždycky chce být nějak hodný, objektivní, zdržovat se vulgarismů a snažit se vždy na nějakém projektu najít alespoň ždibec pozitivního. Někdy to ovšem jinak nejde - Rhysi Frake-Waterfielde, jdi do prdele! Více zde
  8. John Wick: Kapitola 4
    John Wick: Kapitola 4 (2023)
    10
    Série John Wick ušla dlouhý kus cesty, čtyřka poté není jen nejlepším dílem série, ale platí i za vrchol v rámci akčního filmu jako takového minimálně v rámci 21. století. Silný zážitek, který by měl do budoucna fungovat jako příručka k tomu, jak v Hollywoodu do budoucna přistupovat k akčním filmům. Díky Chade. Díky Keanu! Více zde (Viděno v kině: 2x)
  9. Pornhub: Sex, prachy a internet
    Pornhub: Sex, prachy a internet (2023)
    4
    Pornhub: Sex, prachy a internet by chtěl mnoho věcí nazvat pravými jmény, jeho největší problém ovšem je, že si v základu nejspíš Suzanne Hillinger ukousla větší a komplikovanější sousto, než sama zvládla odhadnout. Sex sice prodává a tento dokument tak snadno bude mít široký dosah, jeho výpovědní hodnota ovšem není nejsilnější, spíše pohled na věci ještě více komplikuje. Označit tento dokument za výkal potřený polevou a prodávaný jako dortík by možná bylo až příliš silné označení, v součtu k němu ovšem nejen svou výpovědní hodnotou tolik daleko nemá.... Více zde
  10. Bostonský škrtič
    Bostonský škrtič (2023)
    6
    Oslava ženské síly, kriminálka nebo investigativní thriller? Bostonský škrtič vlastně nikdy plně nefunguje ani v jedné ze zmíněných rovin, Matt Ruskin dodává pouze slušné řemeslo s působivým výkonem Knightley, které ovšem nedokáže plnit uspokojit ty, kteří doufají v novou instantní klasiku, ze které by na pochodu ideálně mrazilo. Vyprávění podobných příběhů je nutné, jen by do budoucna byla potřeba též více výpovědní hodnoty.... Více zde
  11. Shazam! Hněv bohů
    Shazam! Hněv bohů (2023)
    6
    Shazam! Hněv bohů je slušnou záležitostí, které nejvíc ubližuje srovnávání s původním filmem, snaha o epičtější měřítko a menší nemotornost v rámci vize. David F. Sandberg pořád působí jako šikovný filmař, jeho Hněv bohů je ovšem spíše obětí starého vedení filmového DC Comics. Jen čas napoví, zda nový management dua Gunn/Safran bude tím správným ořechovým, Hněv bohů ovšem nevyhnutelně ukazuje, že budoucí filmy ze stáje DC Comics budou muset stát na větší míře kompromisů mezi zadavatelem a zprostředkovatelem…. Více zde
  12. Bastardi: Reparát
    Bastardi: Reparát (2023)
    2
    Bastardi 4: Reparát jsou paradoxně z celé série dost možná nejzajímavější, jako reparát samotný ovšem neobstojí. I tentokrát bude otázky vyvolávat především potencionální rasismus a filmařské schopnosti jejich tvůrce, i podle bouřlivých reakcí v sále se ovšem dá očekávat, že si čtvrtí Bastardi svou cílovku opět snadno najdou. Smyslnost návratu ovšem bude i nadále vyvolávat mnoho otázek.... Více zde
  13. Služka
    Služka (2023)
    7
    Dobové drama Služka zvládá vypovídat o své době i vývoji postavení žen ve společnosti, kdy se navíc může opřít o solidní řemeslnou stránku a občasné surovější a expresivní momenty. Výsledek možná není tolik šokující, svůj účel ovšem bez problému splňuje.... Více zde
  14. 65
    65 (2023)
    3
    65 je ukázkou promrhaného potenciálu, na kterém by kdejaká kreativní hlava zvládla vystavit mnohem více, duo Scott Beck a Bryan Woods ovšem jednoduše zklamává za psacím stolem i kamerou a dokazuje, že i výtečný herec může někdy s výběrem svých projektů šlápnout vedle. Zrovna tenhle přešlap díky účasti Adama Drivera skutečně bolí.... Více zde
  15. Dungeons & Dragons: Čest zlodějů
    Dungeons & Dragons: Čest zlodějů (2023)
    9
    Je Dungeons & Dragons: Čest zlodějů startem nové úspěšné filmové fantasy franšízy? Měl by být! Skvělá fantasy podívaná, která nepostrádá nápady a zběsilou dobrodružnou fazónu, která si diváka získá už během startovní expozice a následně ho odmítne pustit až do závěru. Na hráče dračího doupěte se sice pořád někteří dívají skrze prsty, rozhodně by ovšem kvůli tomu neměli ignorovat tento film. Jde totiž o ukázkový případ skvělého dobrodružného filmu, který má potenciál stát se Robinem Hoodem: Králem zbojníků pro novou generaci…. Více zde
  16. The Last of Us
    The Last of Us (2023)
    10
    S01: ideoherní adaptace jsou často předurčené k neúspěchu. Většinou se buďto maximálně snaží o věrnost hrám, kdy ovšem fungující ve videoherním prostoru nefunguje v rámci filmového/seriálového média, nebo dochází k příliš výraznému odklonu. Jde o věčný spor, který pochopitelně nemůže vždy potěšit ani fanoušky původní videoherní předlohy a ani laiky, kterým herní mechanizmy a zákonitosti nic neříkají. Videoherní Last of Us se ovšem stalo takovým fenoménem, že se zákonitě očekávala nějaká výraznější péče. A to se stanou. Na seriálové adaptaci se tak nejen výrazně podílel režisér dvou původních videoher, Neil Druckmann, ale především za ním stojí Craig Mazin, tvůrce skvělého Černobylu. Casting Pedra Pascala a Belly Ramsey sice mohl leckoho rozdělit, propagační materiály ovšem vyvolávaly dojem, že se seriálová adaptace skutečně nachází v pravých rukou a přitom se někdo poučil o zlatém kompromisu. A na výsledku je to znát. Původní videohře je seriálové Last of Us víceméně věrné. Příběhem, výpravou, jednotlivými designy, charaktery postav. Last of Us není klasickou videohrou, kdy jde sice o survival záležitost, důležité je ovšem především pouto mezi dvěma hlavními hrdiny. A právě seriál dokáže více na rozdíl od hry vytěžit jednotlivé budování emocí. Trochu pochybně sice může působit fakt, že tvůrci postavy nadále rozvíjejí především skrze flashbacky, výsledek ovšem přináší to správné ovoce. Postupný vývoj vztahu Joela a Ellie a především jeho vyvrcholení ve finále seriálu tak zvládne připomenout stejnou sílu, kterou přinesl konec původní videohry. Mnoho aspektů navíc seriál zvládá vytěžit a emocionálně prodat mnohem více. Joelovo velkou ztrátu, Postavy Billa a Franka v podání Nicka Offermana a Murray Bartletta, rozšiřování mytologie a skutečnou nepříjemnou atmosféru, kterou post-apo svět vyvolává. Last of Us tak nenabízí tolik akce a hororových pasáží, jako videoherní zdrojový materiál a mnoho fanoušků původní hry tím pochopitelně může snadno rozčílit, tím je ovšem očividnější, že jde tvůrcům seriálu o něco úplně jiného. O ty pravé emocionální vrstvy, které se v příběhu původní hry skrývají a které v seriálové adaptaci zvládají více zazářit. Šestice režisérů (kromě Mazina a samotného Druckmanna také Peter Hoar, Jeremy Webb, Jasmila Žbanić, Ali Abbasi) zvládají po dobu 9 epizod držet vysoce nastavenou laťku, časem je navíc více a více poznat, že navzdory debatám nejsou Pedro Pascal a Bella Ramsey pochybnou volbou. Důležitá je nejen jejich chemie, ale i prodání stěžejních emocí, na kterých se postavy vyvíjejí. Především Joel v rámci seriálu odhaluje svou lidštější stránku a díky podání Pascala zvládne působit jako ještě tragičtější postava. Pár let nazpátek by sice mnoho lidí nezkouslo nikoho jiného než Hugha Jackmana nebo Joshe Brolina, pravda se ovšem ukázala a Pascal potvrzuje pozici vítěze. Herci, kteří propůjčili tvář postavám v původní hře se objevují v rámci nejrůznějších menších či větších roliček, zazářit se ovšem daří nejen Pascalovi a Ramsey. Vynikající Nick Offerman, který je ve vážné poloze stejně fenomenální jako v obvyklejší komediální, opět fantastická Storm Reid v roli Riley, Gabriel Luna jako Joeův bratr Tommy či kanibalský David v podání Scotta Shepherda. Last of Us se odehrává po zániku moderní civilizace, tento svět poté není černobílý. Vznikají frakce, na každého člověka má zánik klasické civilizace svůj vliv, někdo je nucen přinášet oběti v rámci vyššího dobra. Na rozdíl od jiného populárního seriálu od HBO (Hra o trůny) mají tvůrci štěstí v tom, že znají příběh, kterým se vydává druhá videohra a mají díky tomu výhodu v tom, že pro pokračování vývoje zvládnou vystavět půdu. Druhá videohra je totiž ještě o poznání méně černobílá a role postav v příběhu snadno svádějí k filosofickým debatám. A tímto způsobem se daří vykreslovat nejrůznější postavy, které nelze škatulkovat, každý prostě nějak žije ve světě, který již nepoznává. Někdo více humánně a někdo více animálně. Na výsledném seriálu jsou vidět produkční hodnoty, kdy se skrze častou sázku na ruční kameru daří umocňovat autenticitu a prožívání stěžejních emocí s ústředními postavami. S Clickery nebo Bloatery se sice pytel neroztrhne (design je věrný předlohám a působivý), seriálu ovšem rozhodně nechybí momenty napětí. Jsou znalci původní hry v nevýhodě vzhledem k faktu, že nazpaměť znají příběh původní hry? Dost možná ano. Jak už to ovšem u znalosti předloh bývá, o to více je prostoru k radosti z toho, že se někdo skutečně snaží vzdávat původnímu materiálu maximální poctu, přitom na to chce skutečně tak krapet trochu jinak. Úvody prvních dvou epizod se snaží virus spojený s houbami zasadit do kontextu autentické globální pandemie, která i díky nedávnému šílenství s COVIDEM-19 zvládá zaujmout. Zjednodušeně by se dalo říct, že hra jistě prodává jisté momenty lépe, jiné momenty naopak v součtu prodává lépe seriál. A není právě toto definice té ideální adaptace? Musí být správná adaptace maximálně věrná? I tyto úvahy pochopitelně budou svádět k dalším a dalším debatám, jisté ovšem je, že seriálové Last of Us pořád patří mezi nejlepší adaptace videoher. A tvůrcům se po konci 1. série snadno věří, že za pár let s 2. sérii zvládnou nezklamat....
  17. Luther: Pád z nebes
    Luther: Pád z nebes (2023)
    5
    Luther: Pád z nebes obsahuje slušný základ, na kterém by se dala vystavět plnokrevná 6. série původního seriálu. Jenže výsledek je plochý, v jistých momentech až absurdní, kdy tomu nepomůže ani nadále bravurní Idris Elba a svou roli užívající si Andy Serkis. Vedle celovečerního Luthera dosahují 4. a 5. série téměř kvalit prvních třech sérií, tenhle celovečerní doplněk si svou existenci zvládá obhájit jakž takž. Zrovna od Johna Luthera prostě člověk čeká tak nějak víc, chvílemi to vyloženě působí, že celovečerní Luther nemá s tím seriálovým téměř nic společného.... Více zde
  18. Vřískot 6
    Vřískot 6 (2023)
    7
    Vřískot 6 zdánlivě dopadl, jak nejlépe mohl. Zdánlivě rychlokvaškový sequel zvládá přijít s několika svěžími prvky v rámci dosavadní série, chytře pracuje s odkazem svých předchůdců, ukazuje, že Radio Silence jsou nadále bravurní nástupci Wese Cravena (opět zvládají vyvolat pocit, že zhruba takto by šestý Vřískot natočil žijící Craven a přesto si ponechávají i svůj osobní přístup). Vřískot 6 ovšem dost možná ukazuje, že je i přes pár svěžích nápadů a chytrých inovací koncept krapet vyčerpaný. Svůj účel Vřískot 6 plní, dost možná ovšem předznamenává, že se má ve slušně nastavené formě přestat. Minimálně vyvolává pochyby nad tím, zda lze koncept posunout ještě o kus dál. Nebylo by to ovšem poprvé, kdy zvládla série Vřískot mile překvapit.... Více zde
  19. Žít
    Žít (2022)
    7
    Britské Žít je ukázkou toho, jak dělat remake. Zanechávání zdrojové myšlenky, drobná obměna a osobní přístup, zároveň film, který originálnímu filmu Akiry Kurosawy nedělá ostudu. Bill Nighy předvádí dost možná svůj životní výkon, Hermanus splňuje pověst filmaře s vizuálním citem a servíruje funkční sondu, která v součtu zvládá předat myšlenky o tom, co to vlastně znamená žít.... Více zde
  20. Pro Leslie
    Pro Leslie (2022)
    6
    Vyhraje Andrea Riseborough nečekaně Oscara a rozjede tím druhé kolo kontroverze? Spíše nepravděpodobné, To Leslie ovšem rozhodně nemusí stát pouze na pochybné kontroverzi. Riseborough, Owen Teague, Marc Maron i opět bravurní Allison Janney předvádí solidní výkony, bez nich by ovšem nebyl dvakrát velký důvod, proč To Leslie rychle vytěsnit z hlavy…. Více zde
  21. Aftersun
    Aftersun (2022)
    7
    Funkční celovečerní debut režisérky a scenáristky Charlotte Wells dokazuje, že o Paulu Mescalovi diváci rozhodně neslyší naposledy, chválená festivalovka obsahuje spousty zajímavých aspektů, které diváky buďto emocionálně olízne nebo nechá zcela suché. I „tým poražených“ ovšem může ve finále v Aftersun najít dost nosného materiálu…. Více zde
  22. Women Talking
    Women Talking (2022)
    6
    Women Talking je letošním outsiderem oscarové sezóny, na status černého koně poté spíše nemá. Silně rezonující téma v součtu nezvládá příliš prodat, kdy se ukazuje staré známé pravidlo, že všechno fungující na papíře nutně nemusí fungovat v audiovizuální formě. Sarah Polley tak mohla natočit v jistých kruzích rezonující adaptaci rezonující knihy s rezonující tématikou, samotné silné téma ovšem kouzlo nedělá. Zvlášť v případě, že je tolik prázdné....Více zde
  23. Muž jménem Otto
    Muž jménem Otto (2022)
    7
    Muž jménem Otto je oproti svému švédskému předchůdci vděčnější a krapet méně odvážný, výsledek je přesto milou záležitostí a dalším hereckým koncertem Toma Hankse. V zásadě by šlo říct, že se obě verze něčím doplňují, kdy dost možná Muž jménem Otto svádí k většímu emocionální zásahu než jeho švédský předchůdce. S klidným srdcem se tak dá říct, že jde o vzácný případ, kdy není americká předělávka evropského hitu úplně zbytečná....Více zde
  24. Creed III
    Creed III (2023)
    7
    Creed III je důstojným závěrem trilogie, který ukazuje, že Michael B. Jordan není šikovný jenom před kamerou, ale i za ní. Jonathan Majors je castingovou trefou, souboje jsou ideálně intenzivní a v IMAXU vypadají velkolepě, intenzivnější jsou ovšem paradoxně ty pasáže, které se odehrávají mimo ring. Creed se poté sice může snažit, aby opustil stín Rockyho, dost možná jde ovšem o krapet prohraný souboj. Italský hřebec sice nechybí tolik výrazně, Creed má ovšem dost možná problém v tom, že do budoucna neexistuje směr, kterým koncept série nějak zásadně posunout. Při podobné nastavené laťce ovšem Creed IV ani spin-off Draga rozhodně neurazí…. Více zde
  25. Dobré ráno, Brno!
    Dobré ráno, Brno! (2023)
    7
    Dobré ráno, Brno! se možná nezapíše do paměti tolik výrazně jako jiné Prušinovského seriály, dají se v něm ovšem nalézt minimálně zajímavé, zábavné i schopné úryvky, které zvládají tento seriál představit v krapet sympatičtějším světle. Jde o promarněný potenciál, krapet nezřízenou záležitost a možná příliš iracionální seriál? Možná, možná, možná. „Ale je to prdel.“.... Více zde
  26. Máme tu ducha
    Máme tu ducha (2023)
    4
    Christopher Landon už párkrát předvedl, že umí mít slušné nápady, tady to prostě ovšem dvakrát nevyšlo. Je vlastně těžké odhadnout cílovku tohoto podivného mixu rodinné komedie a nadpřirozeného hororu, je ovšem jisté, že tohle někdo v kuchyni Netflixu připálil. Absence dramaturgie je u Netflixu očividnější a očividnější, bez ní to bude ještě hodně bolet…. Více zde
  27. Medvěd na koksu
    Medvěd na koksu (2023)
    5
    Kokainový medvídek v součtu víceméně splňuje očekávání, kdy na základě absurdního skutečného příběhu vznikl ještě o poznání absurdnější film, který pod režijním vedením Elizabeth Banks nějak funguje, snaha o vzdání pocty Samu Raimimu je ovšem zjevná maximálně v groteskním násilí. Drobnou satisfakci film ve výsledku zvládne dodat, v jistých kruzích pod vlivem jistých látek má jistě šanci se stát kultovní záležitostí, zbytek jen může smutnit, že výsledek možná není zase taková divočina, jakou by člověk čekal.... Více zde
  28. Nezvěstná
    Nezvěstná (2023)
    8
    Nezvěstná je důstojný nástupce Pátrání, kdy Merrick a Johnson ve stopách Chagantyho kráčí obstojně, jejich nástupci Keeling a Zakowski u střihačského stolu též navazují obstojně. I přes fakt, že je Nezvěstná volné/antologické pokračování se možná až příliš snaží naplnit škatulku toho, že by pokračování mělo být větší/více šokující a to jí krapet podráží nohy. Merrick a Johnson jistě neservírují pouze Pátrání 2.0, snaží se s konceptem pořád pracovat krapet svěžím způsobem a výsledek je rozhodně svižná a vtahující podívaná, které vrásky na kráse nejvíce způsobuje poslední třetina. I přes fakt, že se tu tentokrát tolik nejede na vlně překvapení, i tentokrát vznikla dostatečně výrazná detektivní podívaná, která ukazuje, že kreativita nevymřela..... Více zde
  29. Ant-Man a Wasp: Quantumania
    Ant-Man a Wasp: Quantumania (2023)
    9
    Třetí Ant-Man startuje 5. fázi Marvel Cinematic Universe a zvládá na jejím samotném počátku vyvolat chuť na další dobrodružství s konceptem mnohovesmíru. Třetí Ant-Man je velkolepý vizuální spektákl, kdy natáčení ve virtuálních studií přináší zajímavý svět koketující se Star Wars a Dunou, jde o svižnou a zábavnou podívanou, zároveň v něm fungují emoce i skvělý Jonathan Majors. Možná je v něm až příliš podivných bytostí posedlých jistými otvory, Peyton Reed ovšem zvládl po dvou komorních Ant-Manech dodat velkolepý blockbuster, který opět dává prostor zazářit fantastickému Paulu Ruddovi, ze kterého se rázem stává jeden z nejnosnějších tahounů budoucího MCU. Má MCU skutečně své nejlepší období za sebou? I díky třetímu Ant-Manovi se nad tím jistě dá polemizovat.... Více zde (Viděno v kině: 2x)
  30. U tebe nebo u mě?
    U tebe nebo u mě? (2023)
    4
    Další originální film z dílny Netflixu, na který se rychle zapomene, v tomto případě naprostým právem. U tebe nebo u mě? vlastně ničím nějak extra neuráží, už od počátku ovšem selhává v tom, aby sama o sobě fungovala. Další zbytečný projekt, který se snad až odmítá snažit.... Více zde
  31. Bez kalhot: Poslední tanec
    Bez kalhot: Poslední tanec (2023)
    6
    Bez kalhot: Poslední tanec tentokrát nemusí díky přítomnosti Salmy Hayek vyvolávat v mužích strach z potencionální latentní homo erekce. Tatum i Hayek spolu mají překvapivě funkční chemii, Soderbergh se jako tvůrce pořád zvládl nevyčerpat, přesto je třetí Bez kalhot v součtu jen nastavovanou kaší. Pořád stravitelnou, zábavnější než Bez kalhot XXL, výraznější podívaná po vzoru původního Bez kalhot se ovšem přeci jen nekoná…. Více zde
  32. Velryba
    Velryba (2022)
    8
    Další Aronofskyho variace sebedestrukce i snahy o vykoupení, která opět zvládá vyvolat psychickou i fyzickou nepříjemnost, opět je v rámci vztahu k vyprávění důležité vcítění diváka. Aronofsky opět jde pod kůži, opět dokáže diváka snadno rozdělit, výsledkem je ovšem působivá podívaná, která nutně nestojí pouze na Fraserovi, přesto je právě on srdcem celého filmu.... Více zde
  33. Ostrov
    Ostrov (2023)
    4
    Podivný mix dobrodružné a romantické komedie, kterému chybí jasná cílová rovina, především stojí na postavách, kterým je vlastně těžké přát šťastný konec. Na Thajsko se hezky kouká, Langmajer a Plodková umí hrát, Havlík řemeslo umí, přesto je ovšem cosi shnilého v Ostrově Havlíkově. Ideální záležitost pro svou cílovku, pro ty zbylé promrhaný potenciál v rámci potencionální zajímavé vztahové studie, která ovšem primárně musí zůstat až příliš vděčnou záležitostí, tím se ovšem ve finále stává spíše záležitostí nesnesitelnou.... Více zde
  34. Mumie
    Mumie (2023)
    6
    Lepší zástupce 3D animovaného evropského filmu, kterému chybí fascinující prozkoumávání světa jako u animáků ze světa Pixar či nosnější zápletka, jako animovaná oddechovka přesto slušný zážitek, který i dle reakcí v sále může dětským divákům přivodit pár momentů hlasitého smíchu.... Více zde
  35. Někdo klepe na dveře
    Někdo klepe na dveře (2023)
    8
    Shyamalan zvládl rozhodně dodat zajímavý film, o návratu k vrcholné síle se ovšem v součtu úplně mluvit nedá. Na Někdo klepe na dveře se dá nalézt několik zajímavých prvků, v součtu je možné si příběh filmu vyložit po svém, v závěru se daří dodat i relativně funkční emocionální tečku. Zamrzí ovšem absence zajímavějšího vyvrcholení příběhu knižní předlohy, který je v součtu o poznání odvážnější a provokativnější.... Více zde
  36. Svatba na odstřel
    Svatba na odstřel (2022)
    4
    Není to zábavné, není to hravé, je to vlastně víceméně k ničemu. Pár světlých momentů a Jennifer Coolidge k záchraně nestačí.... Více zde
  37. Z jiného těsta
    Z jiného těsta (2022)
    4
    Je vtipné porovnávání otroctví a holokaustu? Potenciál sociálních komentářů i satirického rýpání Z jiného těsta je prakticky bezedný, v režii a polovinou spisovatelského údělu Kenyii Barrise je ovšem výsledek promrhaným potenciálem. Barris po Cestě do Ameriky 2 vlastně neměl šanci zklamat, od Jonaha Hilla ovšem tato podpásovka zabolí. Největší zábavou tak zůstává součet toho, které zastoupení z filmu vyjde hůře vykreslené. A je to vyrovnaný souboj.... Více zde
  38. Král Tulsy
    Král Tulsy (2022)
    8
    1. série: Taylor Sheridan získal výrazné renomé díky filmovým scénářům k filmům jako první Sicario či jím režírované Wind River, více se ovšem Sheridan věnuje seriálům. Jeho Yellowstone se dočkal již 5. sérií a dvou prequelů, Mayor of Kingstown s Jeremy Rennerem se dočkalo již 2. sérií, těch se nakonec dočká i Tulsa King. Sylvester Stallone se vůbec poprvé objevuje v hlavní roli nějakého seriálu, jeho kooperace s Taylorem Sheridanem je poté šťastnou volbou. O hereckých kvalitách Sylvestera Stallonea se často vedou spory, on sám sice několikrát ve své kariéře dokázal, že hrát umí (první a šestý Rocky, první Creed, první Rambo), od původního plánu, který počítal s tím, že bude Stallone pracovat s těmi největšími tvůrčími esy, se ovšem Stallone nakonec stal spíše akční hvězdou, kdy se nevyhnutelně na Stalloneho bude vzpomínat především jako na akční legendu. Dwight "Generál" Manfredi je poté v kariéře Stallonea další výraznou úlohou, kdy sice Generálovi nechybí drsné atributy průměrného charakteru ztvárňovaného Stallonem, zároveň jde ovšem o člověka, který si odseděl výraznou část svého života ve vězení, kriminální činnosti se přitom odmítá zbavit, zároveň se musí potýkat s nějakými traumaty z minulosti, do velké míry jednoduše splňuje atributy antihrdiny. Carlitova cesta Briana De Palmy též pojednává o zločinci, který si odseděl trest, Carlito Al Pacina se ovšem hodlá od kriminální činnosti vzdálit v moment, kdy najde dostatečný zdroj financí, který mu zaručí bránu k novému životu. Dwight Manfredi je na tom jinak. po 25 letech vězení je místo New Yorku poslán do zapadákova Tulsa, dochází mu, že se již nachází v poslední fázi života, přesto po 25 letech života vlastně nemá šanci na nějaký nový začátek. Ke Generálovi je vlastně těžké hledat jakékoliv sympatie i přes Stalloneovo nesmrtelné charizma, pouť v rámci 9-dílné první série je ovšem s králem Tulsy dostatečně zábavná. Sheridan a zbylý scenáristický tým sice nepřicházejí s kdovíjak novými formulemi k zajetému formátu o starém kriminálním ševci, který se nadále snaží držet svého kopyta, přesto je ve výsledku servírováno dostatek emocí, je přitom snadné sjet většinu epizod naráz, protože jednotlivé epizody mají tempo, nešustí papírem, především se těží z toho, že je Generál ze staré školy a snaží se aplikovat stará pravidla v pro něj novém světě, i skrze střetávání dvou světů dokáže Stallone předvést slušné herecké kreace. Obavy tak mohou snadno přijít s faktem, že příběh Tulsa King nekončí, kdy je celá ta sázka na natahování do budoucna možná přeci jen krapet škoda. Tulsa King je příjemnější v momentech, kdy jede spíše na vážnější notu, sázení na humor je někdy možná krapet příliš. Tulsa King tak možná sice láká na 1. výraznou televizní roli Stalloneho, mimo jeho herectví a slušně nastavený scénář jde pořád pouze o slušný nadprůměr, který ovšem možná až příliš působí po tvůrčí stránce rutinně a nelákavě. Nejsympatičtější je tak skutečně pokus o to skloubit koncept staré gangsterké školy s moderním světem, kdy pochopitelně musí dojít i na motorkářské gangy či kriminalistické organizace, příjemným překvapením je ve finále i pár akčních scén, sílu má i několik dialogů, chvílemi se jen možná ukazuje, že Tulsa King skutečně nemá jasno v tom, čím chce vlastně úplně být. Bude se Tulsa King i v 2. sérii trochu hledat? Je to pravděpodobné, 1. série nicméně naznačuje, že by bylo zajímavé v tom hledání pokračovat s ním. Z tvůrčí dílny Taylora Sheridana toho vychází dost, i skrze dělbu práce je vlastně v součtu těžké odhadovat jeho procentuální roli v úspěšnosti, Tulsa King je ovšem sympatickou kriminální záležitostí, kdy Sylvester Stallone opět po čase působí dojmem, že našel roli, která ho naplňuje a zvládá v ní i dostatečně zazářit....
  39. Willow
    Willow (2022)
    6
    Společnost Lucasfilm je spojena především s franšízami Star Wars a Indiana Jones, za celou dobu její existenci ovšem nedošlo jen na předalekou galaxii a Indyho. Samotný zakladatel George Lucas přišel s námětem na fantasy ještě v 70. letech, film se ovšem vydání dočkal až v roce 1988, kdy se muselo čekat na dostatečné podmínky v rámci vizuálních efektů. Warwick Davis se tak mohl dočkat své nejslavnější role nelwynského čaroděje Willowa, fantasy Rona Howarda se poté v jistých kruzích stalo kultovní záležitostí, zároveň šlo o úspěch, kdy se přece jen po čase začalo mluvit o pokračování. No to po více než 3. dekádách skutečně došlo, ovšem v seriálové podobě, kdy se po vzoru návratu Star Wars představuje stará garda i nové postavy. Stojí ovšem návrat Willowa za to? Disney se s akvizicí Lucasfilm snaží o pochopitelné maximální vydojení investice, kdy došlo nejen na Star Wars a brzkého pátého Indiana Jonese, došlo i na Willowa. Se samotnými fantasy seriály se v posledních letech roztrhl pytel, kdy je právě již tučná fantasy konkurence nejspíš hlavním problémem seriálového Willowa. Seriálový Willow nikdy nepůsobí lacině, na původní film se tu navazuje důstojně, tvůrci se vyrovnali s faktem, že se Val Kilmer nemohl vrátit jako Madmartigan kvůli rekonvalescenci v boji s rakovinou hrtanu, dochází k nosným odkazům k originálu, do velké míry by se dalo říci, že funguje i cosi jako nostalgie. Jenže je to pořád svět Willowa, který už v 80. letech nepůsobil kdovíjak zajímavě, tomuto seriálu se i přes rozšiřování mytologie tento dojem dvakrát napravit nepovedlo. Warwick Davis si návrat do své životní role očividně užívá, snadno vyvolá dojem, že je pro něj Willow srdcovou záležitostí. Nová várka hlavních hrdinů je vlastně fajn, jen jich vyčnívá pramálo. Nejnosnější je pochopitelně budování vztahu mezi Willowem a již dospělou Elorou Danan v podání Ellie Bamber, zároveň i budování vztahu mezi princeznou Kit v podání Ruby Cruz a rytířky Jade v podání Eryn Kellyman, kdy se jedná o první queer romanci v rámci seriálů od Disney+. Nosné postavy samo o sobě seriálový Willow má, jen s nimi nehodlá v průběhu seriálu kdovíjak zajímavě pracovat. Absence Vala Kilmera je sice ve výsledku vyřešena šalamounsky, ve svých nejlepších momentech (kterých je jako šafránu) nemá seriálový Willow problém působit epicky, je to vlastně vděčná záležitost, která kombinuje humor s napětím v rámci dobrodružné výpravy, rozdělení na 8 epizod ovšem nejspíš tak nějak automaticky musí jít ruku v ruce s krapet nefunkčním tempem. Seriálový Willow přitom všem musí vyplňovat i dějovou propast mezi původním příběhem a novou generací, akce je slušná, Christian Slater je v roli Allagashe výtečný. Mimo využívání speciálních efektů dochází i na praktické efekty, které vypadají dostatečně uvěřitelně, James Newton Howard poté zesnulého Jamese Hornera nahrazuje na pozici hudebního skladatele s dostatečnou úctou a soundtrack seriálového Willowa se tak výtečně poslouchá. Přesto není vše zalité sluncem. Dialogy nejsou nejsilnější parketou seriálového Willowa, někdy jednoduše skřípou či vyloženě smrdí, tvůrčí uchopení působí v uchopení čtyř různých režisérů pořád rutinně, s humorem tu chvílemi někdo jednoduše neznám míru, chvílemi jsou produkční limity nevyhnutelně zpozorovatelné, ústředních postav je ve finále spíše příliš, než aby každá dostala nějaký svůj smysluplný prostor. Po vzoru filmového Willowa tak zůstane seriálový nástupce sice slušnou fantasy, historie se tu ovšem nepřepisuje. Willow přišel, pak zase odešel, a nikdo se kvůli tomu nevěšel. A podobný scénář se nejspíš odehraje, kdyby i tentokrát Willow odešel. Seriál je důstojným nástupcem slušné fantasy z roku 1988, v rámci moderní seriálové fantasy konkurence je ovšem přeci jen možná trochu navíc. Představený svět Willowa jistě skrývá zajímavé aspekty, těžko ovšem říci, zda by se s nimi tvůrcům podařilo v případné 2. sérii pracovat....
  40. Úžasný Mauric
    Úžasný Mauric (2022)
    7
    Svět Zeměplochy by si na stříbrném plátně rozhodně šanci zasloužil, z pochopitelných důvodů ovšem dochází k debatám, zda je vlastně adaptování románů Terryho Pratchetta možné za důstojných podmínek. Animovaný Úžasný Mauric dokazuje, že to jde, nevyhnutelně ovšem s kompromisy. Výsledkem je tak důstojná adaptace, která satirické základy i vyspělejší Pratchettův přístup k vyprávění úplně nepostrádá, s kompromisy ovšem přichází i jisté vyprchávání kouzla původní knihy. Kdyby si měl ovšem člověk hrát na médium, sám Pratchett by nejspíš oko přimhouřil a byl spokojený.... Více zde