martin-mickey-stusak
Komentáře

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni
  • 70%
    0
    0
    23. 3. 2019
    Sejmi eso 2 (2009)

    Prequel předchozího snímku ve své podstatě opět intenzivní, s patřičným množstvím akčních scén a s dějstvím jak na kolotoči. Videoklipové obrazové rozhraní a střih dává všemu patřičnou energii a švih, ve své jednoduchosti ve snaze žánrově pobavit a nic víc. Spousta postav, nelogičností, brilantních zvratů a nesourodých setkání vedoucí až do grandiózního finále. Jen ten začátek nemusel být tak natažený. Ano, film plný nerealistických sekvencí, ale s hloubkou podstaty věci přinášející jen a pouze akční filmovou zábavu. Rozhodně to není nic pro diváky se na film dívající jen z nudy a bez sebemenšího zájmu. Je to film, který se musí pojat s nadhledem a fantazií. Jinak, bohužel. Kdyby se toho chopili hongkongští tvůrci mající s tím daleko větší zkušenosti, mohl by snímek dopadnout přeci jen o něco lépe. Ale snaha se cení.

  • 70%
    0
    0
    23. 3. 2019
    Inferno (2016)

    Třetí dobrodružství známého symbologa Roberta Langdona, který opět pokročilo v tempu a dějové zkratkovitosti. a použil se starý známý námět od dob fenoménu ´XIII´. Langdon se probudí v nemocnici a trpí ztrátou paměti. Samozřejmě netrvá dlouho a jdou po něm zabijáci. Prchá po boku dr. Sienny Brooks, se kterou spojí síly a započne staré známé pátrání a odhalování, které mu postupně dají si vzpomenout, co se to vlastně děje a proč. A tak se v ději opět vyskytují různé záhady, výklady umění a historie, ale už toho není tolik co dříve. Vlastně je téměř zázrak, že tu nějaké vůbec jsou. Tempo vyprávění je skutečně zase o něco rychlejší a tak o nějaké plynulosti a patřičného vysvětlování co, kde, jak a proč, je zkrátka a dobře prostě pryč. Jen jedno se musí nechat. To, jak se vlastně Langdon zapletl do další záchrany světa, je to nejhlavnější tajemství, které se právě postupně v rámci děje odkrývá. Každopádně se opět jedná o dobrodružství plného vzrušení, nejistých nesnází a hlavně napětí. Další spojení historie, vědy a nepředvídatelnosti budoucnosti ve filmové zábavné formě, které je skutečně zbytečně až moc rychlé a většinou konzistentní. Brownovy příběhy jsou v rámci zábavy stavěné dobře. Míchání mýtů, historických faktů a vědy, k vytvoření fascinující skládačky, dokáže okouzlit, ale přeci jen tvůrci měli zůstat u formy, jak byla pojata u prvního snímku ´Šifra mistra Leonarda´. Takto snímek překonávají i ´Lovci pokladů´ z roku 2004 a spousta špionážních snímků.

  • 80%
    0
    0
    23. 3. 2019
    Overlord (2018)

    Jak známo, operace Overlord znamenala největší vyloďovací akci v historii vojenství a stala se významným mezníkem 2. druhé světové války. A podle dobových záznamů to hrůza skutečně byla. Filmoví tvůrci se však na onu hrůzu podívali krapet jinak. Zaměřili na parašutisty, kteří byli vysazeni před dnem D pro provedení zásadní mise důležité před vyloděním. Zničit rušičku umístěnou ve věži kostela. O těchto parašutistech nelze nedoporučit vynikající televizní seriál z roku 2001 ´Bratrstvo neohrožených´. No a ti odhalí tajný nacistický experiment, čímž se proti nim postaví doslova nadpřirozené síly. Že takové pokusy němečtí nacisté skutečně dělali se ví, takže námět vytažený jen tak z rukávu to také není. Jen si s tím scénáristé pohráli a vytvořili, samozřejmě vymyšlený, hororový příběh, zasazený do skutečné válečné události. Rouška fantazie, okázalosti a patřičné atmosféry udělalo své a co se týče žánru, je o co stát. Zkrátka a dobře, jde tu o neporazitelné vojáky, čímž se námět stává neoriginálním, ale na druhou stranu, proč ještě ne? Snímek zachycuje hrůzy a chaos války ve své syrovosti, čímž se nezadá s podobnými válečnými počiny a končí až s takřka klaustrofobickým rozhraním v podzemních chodbách plných něčeho, co by si nikdo nedokázal ani představit. Snímek tak míchá akci a hrůzu takovým způsobem, že dokáže udržet divácký zájem a bez problémů uspokojit i ´hardcore´ fanoušky obou žánrů. Byť by se zdálo, snímek není o zombie ani o monstrech. Je to něco, co si divák musí pojmout sám k obrazu svému.

  • 60%
    0
    0
    23. 3. 2019

    Mladá počítačová hackerka Lisbeth Salander a novinář Mikael Blomkvist se ocitnou v síti špionů, zločinců a zkorumpovaných vládních činitelů. Námět ve slavném Hollywoodu nesčetněkrát zpracovaný. A to by také nebyl Hollywood, aby jinak velmi oceňované literární dílo fenomenální severské pětidílné kriminální série Milénium po svém nezprznilo. Vlastně není ani divu. Předchozí snímek ´´Muži, kteří nenávidí ženy´ byl remake, takže jen kopírovali. Toto už filmový předobraz nemá. Literárního autora Stiega Larsona sice vystřídal David Lagercrantz, ale to na věci nic nemění. Hollywood prostě severskou atmosféru opustil a natočil snímek tak, jak to umí nejlépe, čímž na plátna kin nepřinesl nic výjimečného, originálního, neznámého. Tohle tady prostě už nejednou bylo, tudíž se, jinak vcelku dobře natočený snímek, stává předvídatelným a to v mnoha ohledech a přesvědčení. Ze známé hackerky se rázem stala doslova agentka se zkušenostmi, jakoby prodělala patřičný výcvik. V předchozích filmech na to nevypadala, že? Nakonec, i změna hereckých představitelů z toho dělá úplně jiný film. Takže tu máme směsici výbuchů, automobilových honiček, přestřelek, atd., atd. Zkrátka akční thriller bez bázně a hany. Nebýt to film do série, šlo by se na snímek dívat jinak a s daleko větším respektem v oblasti svého žánru. Máme tu hrdinku, která je silná, brilantní, vynalézavá a hlavně bojovnice. Prostě dokonalá akční ženská, takřka superhrdinka. Jenomže právě vlivem takovéhoto charakteru jakoby do série náhle vůbec nepatřila. Jedná se o zfilmovanou čtvrtou knihu z pětidílné knižní série, tak snad někdy dojde i na tu poslední. Jen ale aby někoho nenapadlo udělat z hackerky hrdinku po vzoru Bonda.

  • 100%
    1
    0
    21. 3. 2019

    Tajemná žena jde po děvčeti, která se stala svědkem vraždy. Impozantní thriller vzdávající hold dílu Alfreda Hitchcocka, který je bezpochyby jedním z největších vlivů ve světové kinematografii. Mnoho úspěšných režisérů dluží vděčnost tomuto ´Mistrovi napětí´. Počáteční tvorba Briana De palmy je jeho vlivem velice okázalá a tak není divu, že se toho se svou skromností s plnou vervou chopil. Natočil krimi thriller s prvky hrůzy, erotiky, tajemna i domnělé komedie pro občasné odlehčení a to všechno bez toho, aby snímek ztratil své zaměření. Znalci Hitchcockovi tvorby poznají motivy hlavně z jeho slavného snímku ´Psycho´, což není žádná náhoda. Právě tímto De Palma vzdává Hitchcockovi hold a proto snímek začíná a končí sprchovou scénou, která je jedna z nejznámějších ve filmové historii. Hitchcockův styl se samozřejmě nedotýká jen tohoto. Vizuální tvorba Briana de Palmy ho vždy silně připomínala a tento snímek je výborným příkladem. Asi nejzřetelnější vypůjčenou technikou je časté používání rozdělené obrazovky k demonstraci časových úseků, což se ve filmové tvorbě dokonce věrně používá do dnešních dob. Snímek vznikl v počátcích subžánru slasher. Za něco takového se však při dnešním pohledu již považovat nedá. Nakonec, ono ´Psycho´ také ne. Scéna zabití ve výtahu je však přesto jednou z největších scén v historii hrůzy v rámci napínavého vyprávění. Buď jak buď. Existuje a bude vždy jen jeden Alfred Hitchcock, ale na druhou stranu se říká, že imitace je upřímnou formou lichotky, což tento snímek bezpochyby splňuje. Film je velice působivý i dnes a v rámci žánru svou atmosférou stále dokáže po divácké stránce uchvátit.

  • 90%
    0
    0
    21. 3. 2019

    Henry, stejně jako svého času Robocop, je po své smrti opět přiveden k životu a okamžitě se pustí do nekončící akce snad proti všemu a všem. Motiv příběhu je opět snaha vytvořit supervojáky. Již mnohokrát zpracovaný námět je tedy daný, jde se do toho. Rychlá a brutální plejáda různých scén je hlavní devizou celého konceptu, ale neobvykle nasnímané. Z pohledu první osoby. Takže divák vidí to samé, co Henry, čímž se vlastně subžánr Found footage dostává na nový level. Sleď všelijakých obrazů, roztřesená kamera a jedna akce vedle druhé. Trochu zmatek, ale je to jízda. Vlastně je to něco, jako hrát z pohledu první osoby videohru. Takže nic pro zarputilé diváky. Tohle je film jen pro ucelený počet nadšenců nebojící se vizuálních experimentů. Snímek kombinuje vášeň nemající hranice a bezpodmínečnou inovaci projektu fanoušků s odbornými znalostmi profesionální žánrové produkce: natočený téměř výhradně s kamerami GoPro Hero3 Black Edition. Kdo takovou kameru má, proč nezkusit natočit něco podobného a dát na YouTube. Největší výzvou je udržet energii filmu, což se u tohoto mající devadesát minut daří. Takže tu máme akční film jedoucí po celou stopáž na plný plyn ve vizuálním provedení, jaký tady ještě nebyl. Jedno je však jisté. Kdo má odpor už k zmiňovanému Found footage, k tomuto počinu ať si ani netroufá přistupovat. Nepochopí to.

  • 70%
    0
    0
    21. 3. 2019
    Kolonie (2015)

    Snímek natočený na základě skutečné události, který vlastně svým způsobem vyznívá jako moderní pohádka. Mladý politický aktivista Daniel je v chilské zemi za Pinochetova režimu zadržen a odvlečen do uzavřené kolonie, kde vládne pevnou rukou chorobně nábožensky fanatický bývalý nacistický lékař. Danielova dívka Lena, povoláním letuška, která tu zrovna má zastávku, se rozhodne ho najít a zachránit. Během toho v podzemí objeví něco, o čem svět nemá ani potuchy. Ano, klasická dějová šablona dnes už bohužel velmi předvídatelná, což nemálo kazí filmový zážitek. Izolace a brutální zacházení z vězni, stejně jako kdysi v koncentračních táborech, vedoucí ke strachu a odcizení od světa, sice vypadají přesvědčivě, ale onu správnou temnou atmosféru přesto nevytváří. Na letušku je Lena až moc přehnaně nebojácná a jakoby ji nic nedokázalo rozhodit. Zkrátka, jako by něco takového nedělala poprvé. Mírné napětí se místy dostaví, ale je toho málo. Snímek tak spíše působí pouze jen jako zábavný počin, který se nebere vážně. A nepomohou ani na konci snímku prezentované dobové snímky, jak už se u takových filmů stalo zvykem. Hrůzné činy na lidech tedy po filmové stránce diváky nijak nezasáhnou. Je to prostě jen obyčejný film. A je to vlivem tématu škoda.

  • 70%
    0
    0
    21. 3. 2019

    Snímek natočený na základě stejnojmenného manga komiksu, který vyšel i v Česku, ale pouze pět knížeček. Každopádně se jedná o další film s bojovým uměním, jakých na přelomu 80. - 90. let vzniklo přehršel. Děj je založen na romantickém příběhu obsahující akční scény v podobě nejrůznějších soubojů. Tento se vyznačuje zpracováním ve velmi stylizovaném hyper-realistickém motivu. Po vizuální a scenáristické stránce však snímek jako motiv z komiksu skutečně nevypadá, ale jako takový nejhorší také není. Jen nám, jako všechny ostatní, krapet zestárnul a dnes již nepůsobí tak impozantně, jako ve své sobě.

  • 10%
    0
    0
    21. 3. 2019

    Mockbuster na snímek 'Ponecháni napospas’ natočeného v roce 2000, podle kterého byl následně v roce 2014 natočen remake 'Napospas osudu’ podle knih Jerryho B. Jenkinse a Tima LaHaye. A tak tu máme typický asylumácký nízkorozpočtový apokalyptický thriller s biblickými motivy klasicky parazitující na vysokorozpočtovém snímku. A když se řekne ‘Asylum’, co se týče kvality už musí být všem okamžitě jasno. Tristní scénář, tristní herecké výkony, tristní CGI efekty, tristní naprosto všechno. Hledat nějakou logiku v příběhu a ve vývoji děje je zcela zbytečnou záležitosti. Mělo se jednat o intenzivní a zajímavý film na poli politického thrilleru, jehož součástí jsou náboženské motivy katastrof. Tedy kreativní efektní dobrodružství inklinující s pohledy jak světskými, tak i právě náboženskými, doprovázené přírodními pohromami, jako např. tornáda, rozpadající se budovy, masová panika, helikoptéry ve vzduchu, všudypřítomný chaos. Tady nefunguje naprosto nic a proto nelze udělat nic jiného, než odkázat na výše zmíněné dva snímky. A případně porovnat které zpracování je lepší. Na tento je lepší okamžitě zapomenout.

  • 60%
    0
    0
    20. 3. 2019

    Budoucnost, patentový úřad a velice přísný šéf. Jednoho dne je přinesen stroj na cestování časem a dva zaměstnanci se rozhodnou letět do minulosti zabránit matce jejich šéfa, aby otěhotněla. A tak je to jasné. Pokud byl snímek 'Dva nosáči a video’ odpovědí na americký počin 'Videodrom’ či 'Něžní zmatkáři’ na francouzský 'Tři muži a nemluvně’, tak tento druhý snímek o zmatkářích je odpovědí na slavný film 'Terminátor’. I když určité náznaky vzoru předchozího snímku dle zmíněného francouzského filmu jsou patrné taktéž. Opět nostalgie jak vyšitá podpořená módní přehlídkou a soundtrackem pop music své doby. A opět také snaha o komediálnost a parodii v nevýrazném pomalém tempu, ve kterém se vtípky, jako obvykle, poněkud ztrácejí. Určitá místa však ale alespoň mírný úsměv na tváři přeci jen vyvolají. Buď jak buď. Snímek je již na dnešní dobu nevýrazný, ale na druhou stranu se v humoru netlačí na pilu a tak nic nevyznívá křečovitě. Jako zajímavost dnes vypadá role svůdníka, kterou si střihl David Hasselhoff. Dokáže si někdo v dnešní době představit někoho, kdo takto k ženě hovoří? Druhý a poslední film o něžných zmatkářích je tedy ve znamení sci-fi komedie, stejně jako poslední snímek o dvou nosáčích. Nic extra od toho nelze očekávat, ale jako jednoduchý, odpočinkový a dejme tomu i něžný film nemůže být vhodnější.

  • 30%
    0
    0
    17. 3. 2019

    Čtvrté volné pokračování rozjeté batmanovské série tentokrát svou celkovou vizáží a atmosférou naprosto rozbouralo veškeré fanouškovské ambice. Batmanovské otěže tentokrát převzal George Clooney, ale jakoby to vůbec nebral vážně. Ale je fakt, že mu hodně nahrává už scénář jinak dobrého Akiva Goldsmana, mající na svědomí už předchozí snímek. Četl ten chlap vůbec někdy komiks o Batmanovi? Už samém začátku musí být každému jasné, že doby temné a ponuré atmosféry Tima Burtona jsou naprosto pryč. Než se stačíme pořádně rozkoukat, už nám je naservírovaná akce plná podivností a zmatků, kdy nejeden divák marně hledá něco, co by mu obeznámilo, co se to vlastně najednou děje. K tomu neonové efekty, které už sice Joel Schumacher použil v předchozím snímku, ale nyní to do diváků pustil v takové palbě, že to až oslňuje a je div, že to LCD displeje televizí vůbec vydrží. Podivná šaráda, ve které aby se čert vyznal, co a proč se tam vlastně děje, se prolíná celým domnělým příběhem nemající v ničem naprosto žádnou logiku. Příběh prostý a bez vysvětlení základních informací o daných skutcích a postavách. Nové postavy, nové etudy, nové nedomyšlené charaktery nemající s komiksovou předlohou takřka nic společného. Film známý jako špatný? Ne, tohle je film ve všech ohledech naprosto přímo katastrofický. I ta popkornová zábava má svou hranici a tady byla překročena setsakramentsky hodně. Tento vizuál a scénář komiksoví fanoušci tvůrcům do dnes neodpustili.

  • 90%
    0
    0
    17. 3. 2019

    V 90. letech se katastrofických snímků vyrojilo vcelku dost a vždy měly jedno společné. Šablonovitost v rychlém tempu vyprávění, takřka superhrdinských výkonech lidí zachraňující vše co se dá, výborných technických efektů, napětí a v podstatě komiksového příběhu. No a tento snímek je jeden z nich. A je to jeden z mála, který na dnešní dobu CGI efektů dobře uzrál. Ale jen co se týče technické stránky věci. Scenáristicky stále nijaká sláva. Použita byla dějová šablona známého Spielbergova snímku Čelisti´, takže nic převratného, neočekávatelného či nepředvídatelného. Tempo je rychlé, takže než se stačíme rozkoukat, už se dějí věci. Tahouny snímku jsou Pierce Brosnan a Linda Hamilton a buď jak buď, šlape jim to tu hodně dobře. Tahouny příběhu a dramatičnosti jsou samozřejmě i všelijaká klišé, bez kterých by to prostě nešlo. A tak tu máme např. po sopečném výbuchu ucpanou cestu, než by řekl švec, během cesty pro sebeobětující babičku a při rázné cestě zpět šťastnou záchranu psa, náhlé bizarní prostředí, aby to mělo patřičný drive a spoustu náhod a štěstěn. takovéto účinky všeho možného i nemožného jsou vyváženy efektivním použitím přírodních jevů, jako třeba zuřící řeka, pro vytvoření správného smyslu pro rozsah katastrofy. Vzrušující popkornová jízda, která mohla být přeci jen krapet pomalejší i za cenu delší stopáže. V konkurenci se snímkem ´Sopka´, uvedeného ve stejném roce, přesto tento snímek dopadl daleko lépe.

  • 60%
    0
    0
    15. 3. 2019

    Do třetice všeho dobrého a tak tu máme Dannyho a jeho partu znovu. Nic naplat, tentokrát je děj příběhu skutečně jak vystřižený z britského televizního seriálu ´Podfukáři´, jen ve dvouhodinové stopáži, takže komu se líbil seriál, to by v tom byl čert, aby ho neoslovil i tento snímek. Casino, prostředí luxusu, smokingů a barev. Námětově jde o pomstu a pro naši partičku není nic nemožné. Celkově je to něco jako taková pohádka pro dospělé, neb se jeden nestačí divit, jak a kde pánové pro svou práci sehnali všechny ty serepetičky a stroje. Atmosférou se snímek nevymyká od těch předchozích, takže ostudu jim v žádném případě nedělá. Dějová šablona je stejná, což vytváří dojem, jakoby se po dějové stránce už jen vařilo z vody. Nic víc, nic míň. Kupodivu to ale vyznívá přeci jen o něco lépe než snímek předchozí. Elegantní zábava plná luxusu každým coulem, jen bez napětí a nějaké té legrace. Byť se žádné překvapení nekoná, čímž se snímek jeví jako zcela zbytečný počin, trilogie je ukončena důstojně a docela úhledně. A nebo ne?

  • 80%
    0
    0
    15. 3. 2019
    Riddle, The (2007)

    O tom, jak nějaký novinář pátrá po pachateli vražd, bylo natočeno už mnoho filmů a samozřejmě různých kvalit. Takovýto motiv přináší i tento snímek, který je ozvláštněn tajemstvím točící se kolem rukopisu jednoho z největších romanopisců 19. století, Charlese Dickense. Minulost se tak se současností pojí, neboť vraždy jsou s tímto rukopisem velmi spojeny. Příběh je hodně vykreslen na detailech, které jsou hlavním zdrojem informací, takže divák musí snímek velmi pozorně sledovat pro pochopení stavu věci. Periferní znaky jsou vykresleny dobře, čímž realistický pocit příběhu umožní přijmout propojení dvou období dohromady. Směr snímku je téměř bezchybný. Příběh se buduje pomalu a nechává diváky vtáhnout do světa, který byl tímto vytvořen. Ona pozornost je skutečně na místě, protože právě kombinace moderního prostředí s dobovým může neočekávaně přinést něco drobného v rámci zvratu či vysvětlení určité maličkosti táhnoucí děj ve svém vývoji do svého závěrečného odhalení. . Snímek v lecčem poněkud zvláštní a tak spíše jen pro určitý okruh diváků. V jistém smyslu zábavný, ale jinak spíše vážný příběh, který v rámci svého zaměření nemůže fanoušky detektivních příběhů s určitou záhadou zklamat.

  • 80%
    0
    0
    15. 3. 2019

    Když se vysloví jména Paul L. Smith a Antonio Cantarora, okamžitě se u diváků vybaví ´Dva výtečníci´. Dva filmy s touto dvojicí, kteří vlastně napodobují slavné snímky ze současnosti Spencera a Hilla. A nutno uznat, že velmi dobře. Málokdo už ale ví, že oba natočili obdobnou, taktéž dvojici filmů rok před tím a to pod názvem ´Karambol´ dějově se odehrávající na divokém západě a opět po vzoru Spencera a Hilla. Vlastně charakterově a vtipem jakoby jim přímo z oka vypadli. Úspěch byl asi impulsem v tomto pokračovat právě těmi výtečníky. Popisovat film je tedy nošením dřeva do lesa. S porovnáním s duem S&H je to atmosférou, humorem, živostí a vůbec celou zábavností naprosto stejné. Ani toto volné pokračování předchozího snímku neurazí a pokud to někdo odsuzuje už jenom z důvodu vykrádání nebo hraní si na někoho jiného, jeho věc. Film svůj účel splňuje a to je hlavní. Jen tak pro zajímavost, Paul L. Smith je stejně jako Bud Spencer v současné době již po smrti a Antonio Cantafora stejně jako Terence Hill se těší plnému zdraví. Není to zvláštní?

  • 60%
    0
    0
    15. 3. 2019
    Tammy (2014)

    Ztratila práci a manžel nevěrný. To je na jeden den pro obyčejnou ženskou až moc. A tak nezbývá než silně bouchnout do stolu, nechat veškeré starosti za sebou a vyjet jen tak do světa. A pozor, babičku s náturou, jakou svět neviděl, sebou. Inu, ryze ženská divočina, která může připomenout třeba obdobný námět ženského výletu, byť z jiného důvodu a v jiné atmosféře, ve snímku z roku 1991 ´Thelma a Louise´, kde si jednu z hlavních rolí taktéž střihla Susan Sarandon, nyní v roli oné kontroverzní babičky. Snímek typicky svou náturou divoký a prostě ženský, avšak právě s námětem takovým, u kterého je těžké odhadnout, jestli něco takového ještě dnes po divácké stránce osloví. Přeci jen je to motiv z období hlavně devadesátých let. Příběh vytváří dojem jako spleť různých scének na pomezí absurdity a přesvědčení, že pořádně naštvat ženskou nemusí někdy dopadnout dobře. Snímek se snaží být vtipný ve své energetické ztřeštěnosti, ale hodně často výsledný dojem selhává. Zbytečně moc se místy tlačilo na pilu, takže to vypadá, jakoby jinak skvělé herečky hodně často přehrávali. Příběh vnučky a babičky, které si prostě, jak se jednoduše říká, vyhodili z kopýtka, má svůj komediální potenciál a snímek rozhodně zábavný je, jenom by to občas chtělo v onom návalu všeho možného i nemožného velmi silnou brzdu. Hlavně co se týče až přílišného fekálního humoru, který je skutečně na škodu.

  • 60%
    0
    0
    14. 3. 2019

    To by nebylo, aby u úspěšného snímku nevzniklo volné pokračování. Jenomže jaký může být děj? Scénárista se s tím zřejmě tak dlouho trápil, až nakonec vsadil na jednoduchost. A nebo ho jednoduše nic dobrého nenapadlo. Dvojka je zkrátka slabší a bez nových nápadů. Scéna s Brucem Willisem ale pobaví a škoda, že jenom to. Zbytek se už jen klasicky veze na prosté lehkovážnosti. Takže celá parta jde znovu do akce. Akce, která je soutěží o tom, kdo je lepší. Když se to celé vezme kolem a kolem, vlastně z toho vyznívá dojem prodloužené epizody ze skvělého britského televizního seriálu ´Podfukáři´. Týká se to i charakterů určitých postav, které si jsou hodně podobné. Snímek je opět natočen skvěle, ale atmosférou už vyznívá až zbytečně moc ledabyle. Své diváky si ale najde.

  • 80%
    0
    0
    14. 3. 2019

    Špionážní organizace rekrutuje nekvalifikovaného, avšak velice slibného pouličního mladíka do vzdělávacího a výcvikového programu, jehož vlivem se stane neocenitelným agentem. Jak je dle úspěšnosti tohoto snímku vidět, špionážním komediím ještě stále není všem dnům konec. Dějově jde o nelehký výcvik, což je skutečně poměrně známý motiv absolutně ničím nevyčnívající. Jako obvykle se použila spousta známých motivů, takže se v podstatě jedná o mix všeho možného i nemožného v záměru diváka dobře naladit a patřičnou fantazií sobě vlastní pobavit. Zábavný potenciál slouží jako mechanismus ve spojení akčních sekvencí, humoru a soundtracku pro zábavnost hlavně svým smyslem pro ironii. Snímek na základě komiksu se všemi rysy JB (James Bond, Jason Bourne, Jack Bauer) s patřičnou fungující grácií vyšel. Těšme se na volné pokračování.

  • 60%
    0
    0
    14. 3. 2019
    Odznak cti (2015)

    Jednoduchý malý film se známým motivem, napsaný s patřičným napětím, přirozeným předvídatelným vývojem a s přirozenými pochybnostmi. Režisér Agustin vytváří nedůvěryhodnou atmosféru nutící zpochybňovat každou postavu a její potenciální motiv. V rámci filmové zábavy je to ale záměr, takže shlížet v tom realismus je jako obvykle zcela zbytečné. Taky proč. Příběh nenutící během sledování přemýšlet se skromně hodí jen tak k nenáročnému filmovému večeru.

  • 100%
    0
    0
    14. 3. 2019

    Mistrovská sonda do života těch nejchudších lidí, kteří v rámci přežití bojují s osudem den co den, od rána do večera. Život, jaký si dnes pohodlný člověk neumí ani představit. Příběh ve své podstatě v sobě nese marxistické poselství a protikatolické předsudky, které však hlavní myšlenku filmu nijak neovlivňují. Takovéto těžkosti života se může nepříznivě srovnávat s pronajímatelem vlastnící všechno. Domov, pole, plodiny a většinu hospodářských zvířat. Smysl pro komunitu a sdílenou zkušenost je však převyšující jednotící silou. Trochu je tu tendence romantizovat venkovské rodiny a jejich rolnický, negramotný a bohabojný život plný nesmlouvavých tradic. Děti hrající si v bahně, volně pobíhající husy a slepice, tradiční zabíjačka, zpěv během práce či každodenní modlitby. Je tu spousta citových scén hodné k zamyšlení v souběhu s dnešní dobou. Jako záznam života před emancipací, kdy dělníci na farmě měli méně práv než zvířata na polích, se jedná o poctu jejich ducha a povznášejícímu svědectví lidského úsilí. Neobvyklé dlouhá stopáž může odradit, ale o to víc je snímek smysluplnější. Po shlédnutí tohoto snímku je na místě se zeptat. Opravdu se dnes máme tak špatně?

  • 90%
    0
    0
    13. 3. 2019
    Vrána (1994)

    Brutálně zavražděný mladý chlapík se vrací k životu jako nemrtvý mstitel za vraždu své snoubenky. Brandon Lee na vrcholu své kariéry a bohužel ve svém posledním filmu. Snímek na základě komiksu předčil očekávání a je dokonce snad i temnější, než samotný předobraz. Ona temná stránka věci, která by se dala doslova krájet, jakoby pohltila i gotickou tvář Erica Dravena. Jeho představiteli přinesla během natáčení smrt skutečnou, čímž snímku bylo zadostiučiněno víc, než by kdo doufal. Gotický styl akci velmi ovlivňuje ve své brutálnosti v pojetí násilí, bolesti a duševního utrpení. Děj jako takový je tak jednoduchý, že by vlastně nestál ani za zlámaný nehet, ale tak, jak to ve svém celovečerním debutu režisér Alex Proyas vizuálně zaonačil, se jedná o velice silné dílo, které by určitě měli vynechat diváci slabší povahy. "Vrána" je hodně dobrý film plný akce a stylu, který zároveň slouží jako pocta a pomník Brandonovi Leemu, který tento svět opustil stejně tak brzy a záhadně, jako jeho otec.

  • 50%
    0
    0
    13. 3. 2019

    Posádka koloniální lodě se po zachycení neznámého signálu ocitne na neznámé planetě podobné Zemi. kde začne čelit té nejděsivější hrozbě, jakou si nikdy nedovedla ani představit. ´Prometheus 2´ či ´Alien: Covement´. jak je komu po chuti. Přímé pokračování neoficiálního prequelu vetřelčí ságy přináší příběh, který jsme však už ale jakoby znali. Ano. Námětově je v podstatě stejný, jako zcela první snímek z roku 1979 ´Alien´, který v nejedné zemi dokázal rozvířit vody děsivého vědomí. Snímek není na stejné úrovni jako předchozí film a jako film zcela první. Je to něco mezi nimi a vcelku je to škoda. Ridley Scott ve vyobrazení napínavých sekvencí jako obvykle opět nezklamal, ale když v té nejlepší atmosféře najednou přijde dlouhá nudná část, veškerý divácký zájem je vytržen úplně stejně, jako když se na komerční televizi v průběhu filmu začnou vysílat reklamy. Přiběh, skutečně velmi podobný zcela prvnímu snímku, nepřináší nic zásadního, nic převratného, nic objektivního. Naopak je velmi předvídatelný, takže každou scénou se odhadující divák přesvědčuje, jestli následující dějový vývoj tipnul správně. Těžko říct, proč tento film vlastně vznikl. Ve své pozici se zdá být naprosto zbytečný.

  • 100%
    0
    0
    13. 3. 2019

    Tom Hardy se vrátil do prostředí, ve kterém už exceloval v minisérii v roce 2009 pod českým distribučním názvem ´Úlovek´ a hned rovnou ve dvojroli. Dvojnásobný nášup Toma Hardyho, dvojnásobně zvýšená zábava. Opět příběh s břitkou brilantností, brutalitou a šokujícím dějovým vývojem. Tom Hardy, jakoby se v takovýchto rolích našel. Ve zmíněné minisérii brojila rivalita rodinná, tady svým způsobem také, jen na poli bratrském. Opět nikomu a nic není pramálo svaté. Násilí a konflikty se nevyhýbají nikomu a ničemu. Děj poukazuje na fakt, že všechno souvisí se vším, a že jakákoliv událost nemůže být v žádném případě náhoda či omyl. Nic také nezůstane bez následků. Tentokrát se jedná o 60. léta pojednávající osud dvou bratrů striktně terorizující Londýn. Má to hloubku, neočekávané a šokující zvraty a námětově ohromný temný potenciál. Pravda, nejoriginálnější příběh to zrovna není, ale na druhou stranu, dá se v tomto ještě vůbec něco nového vymyslet? Tom Hardy je ve vyobrazení obou bratrů velice impozantní už v tom, jak si s oběma charaktery hraje. Dalo by se to porovnat se stejnou rolí Jeana-Clauda Van Damma ve snímku z roku 1997 ´Dvojitý úder´. Technická záležitost je vlivem své doby samozřejmě viditelně rozdílná, ale co se týče odlišných charakterů obou bratrů, kdo byl po herecké stránce lepší? Buď jak buď, snímek ´Legendy zločinu´ jistojistě osloví diváky, kterým se líbila už výše zmíněná minisérie. Gangsterský film, který do výšin sice nevzejde, ale své osobité kouzlo na 100% má.

  • 80%
    0
    0
    13. 3. 2019
    Videodrome (1983)

    Když programátor kabelové televize pro svou stanici získá videokazetu s nemorálním druhem zábavy, začne po shlédnutí daného videa vidět svůj život a budoucnost médií ve strašlivé nové realitě. Může mít televize vliv na lidském myšlení? Či ho dokonce ovládat? Ano, daleko dříve, než přišli Japonci se svým velice úspěšný snímkem ´Ring´, byl tady ˇVideodrome´. Nostalgický sci-fi horor na poli manipulace mysli a zadostiučinění. Snímek je zajímavý díky svým působivým momentům a surrealistické prezentaci. A je to skvělý zážitek. I s ohledem na svou dobu není v určitých principech sice dokonalý a nemusí být ani pro každého, ale námětově je nepochybně zajímavý, zábavný a ve svém smyslu relevantní. A vlastně i poučný. Když pojmem základní myšlenku příběhu pevně do hrstí, vlastně je i nadčasový. Psychologie jednotlivce tu hraje hlavní roli, která nenechá na pochybách. Televize, která nás ovládá, je námět skutečně nezaměnitelný. Dnes je lidstvo pohlceno a ovlivňováno médii a technikou více, než si kdo umí připustit. Už si někdo spočítal, kolikrát se za den podíval na svůj mobilní telefon? ´Videodrome´ je svou vizí děsivější a věrohodnější, než ve své době. Filmový kult, který českou zemi minul. Ohromná škoda.

  • 90%
    0
    0
    12. 3. 2019

    Danny Ocean a jedenáct jeho spolupracovníků se rozhodnou vyloupit tři kasina v las Vegas současně. Velmi povedený remake v originále stejnojmenného snímku z roku 1960 pod českým názvem uvedený jako ´Dannyho jedenácka´. Příběh byl jen zasazen do současné doby a tak došlo jen k určité úpravě co jsou pánové vlastně zač. Původní roli Franka Sinatry převzal s vervou sobě vlastní a s patřičnou elegancí George Clooney a dá se říci že té postavě dal vkusný a patřičný šarm. Ostatní nejsou nijak zvlášť daleko. Filmy o loupežích kasin či bank jsou po desetiletí stále divácky přitažlivé a těžko říci, čím to je. Poslední povedený je však z roku 1985 a jedná se o francouzský snímek ´Specialisté´. Od té doby vše mělo nevalnou kvalitu. Až nyní. Pevný zábavný příběh lehce odvyprávěný za pomocí plejády hereckých hvězd a co filmové okénko, to pastva pro oči. Film po celou stopáž skutečně doslova září. Není divu. Natáčelo se přímo v Las Vegas a ve skutečném kasinu, takže pocit autentičnosti a reality je víc než výnosný. Jak bylo zmíněno, jedná se o remake. A je to po velice dlouhé době zářný příklad toho, že remake může být nejen stejně dobrý jako originál, ale dokonce ho může i předčit. Snímek je okázalý, stylizovaný, zábavný a ve svém smyslu velice upřímný. Jedná se o filmovou zábavnou jízdu ve světě zločinu, která nezklame jedinou minutou.

  • 100%
    0
    0
    12. 3. 2019

    Mnoho lidí, když vidí kolem sebe bídu, chce vědět proč. Ale Danny Archer, pašerák, který tráví většinu času proběhnutím občanskou válkou v Sierry Leone za účelem zisku, už dostal vysvětlení: "TIA" znamená "Toto je Afrika." Už dávno opustil veškerou naději na tuto zkaženou část kontinentu. Snímek velice drsného dramatického a akčního charakteru se nejeví jen jako pouhopouhý popkornový film, ale nese v sobě jisté varování proti něčemu, co je součástí každodenního života lidského pokolení. Jedni bohatnou, druzí umírají. A důvodem je jeden velice honosný nerost mající nemalou hodnotu. Diamand. Příběh sleduje nějakého Dannyho Archera, o kterém se sice moc nedozvíme, ale jeho pozice v rámci dějství bohatě postačí. Ano, je to on, kdo probíhá temnou mlhou občanské války a riskuje vše v zájmu zisku a vlastního přesvědčení. Solomon Vandy je někdo, kdo představuje zkázu a utrpení, provázející mnoho obyvatel této války. Mnohé scény svou výpovědí skutečně šokující. Realismus všech skutků bezpráví a utrpení je natočeno skvěle. Snímek působí se svým politickým podtextem uspokojivě a snad není nikoho, koho by na samém konci citově nezasáhl. Vágní lítost nad osudem Afriky, vlivem probíhajících nebezpečných extrémů, jako je deprivace, brutalita a mnohá další zvěrstva, je cílem tohoto snímku. Film ve své podstatě šílenější, než jak vypadá.

  • 80%
    0
    0
    12. 3. 2019

    Ve filmových počinech režiséra Davida Finchera bylo atmosfericky vždy temné napětí na pomezí vážného a uměleckého sklonu ke svým vizionářským instinktům a tak není divu, že mu byl svěřen americký remake prvního dílu úspěšné evropské trilogie ze souboru Milenium dle knižní série autora Stiega Larssona. Vyšetřování starého kriminálního případu za pomoci mladé, svéhlavé a nepřekonatelné hackerky vyvolalo světoznámý úspěch jak v knižní, tak i ve filmové podobě a tak by byl vlastně div, kdyby po tom Hollywood nesáhl také, protože jak známo, americký divák nerad čte titulky a neuznává dabing. Takže se to řeší takto. Snímek je při porovnání s originálem skutečně jak přes kopírák. Jen ta temná stránka věci není už tak honosná. David Fincher to kupodivu po této stránce nějak nezvládl. Ale bez znalosti původního snímku to nijak nevadí. Film je jinak stejně honosný v rámci drsné detektivky, který ve vyprávění taktéž nikam nespěchá a zbytečně neodbočuje do ponuré absurdity. Rooney Mara sice tolik nevyniká jako Noomi Rapace, ale v zájmu věci postačí. Originál je prostě originál a tak záleží jen na divákovi, čemu dá přednost.

  • 90%
    0
    0
    12. 3. 2019

    Že Luc Besson sci-fi umí nás už přesvědčil v roce 1997 snímkem ´Pátý element´, který měl být takovou evropskou odpovědí na americké ´Star Wars´. Nyní, po mnoha letech, od něj máme sci-fi další a v plné parádě. Pestrobarevná plejáda různých scén, které ve většině případů již známe z mnohých starších sci-fi  snímků, ale jelikož je to natočeno dle komiksu ´Valerian & Laureline´,  jakoby to nějak ani nevadilo. Fantasie všeho možného i nemožného tu byla využita naplno a tak se po dějové i technické stránce je na co se dívat. Zařazení snímku je na první pohled vcelku složitější, než se zdá. Dá se ještě vůbec považovat za honosné sci-fi a nebo se už jedná o výbornou výpravnou sci-fi pohádku s prvky fantasy? Buď jak buď, jedná se o snímek pro celou rodinu, kde si každý jistojistě najde to své. Současná filmová technologie je již na takové výši, že filmaři mohou bez problémů vyprodukovat snad už naprosto vše. A když tento snímek vezmu kolem a kolem, rozhodně se dá považovat jako silný konkurent Cameronova právě po technické stránce  revolučního snímku ´Avatar´. Veškerá vizuální kreativita a dovednost vypadá úžasně a po divácké stránce tak oslní, že lze bez problémů si nevšimnout určitých scenáristických chybiček. Děj příběhu není nijak špatný, ale místy přeci jen to chtělo krapet přibrzdit v tom tlačení na pilu a místy zase naopak. Každopádně Besson vytvořil skvěle vypadající film, který zachycuje ducha a pocit originálního (evropského) komiksu.

  • 80%
    0
    0
    11. 3. 2019
    Sejmi eso (2006)

     Snímek ve své podstatě intenzivní, s patřičným množstvím akčních scén a s dějstvím jak na kolotoči. Videoklipové obrazové rozhraní a střih dává všemu patřičnou energii a švih. Politickogangsterské takřka Tarantinovské drama ve své jednoduchosti ve snaze žánrově pobavit a nic víc. Spousta postav, nelogičností, brilantních zvratů a nesourodých setkání vedoucí až do grandiózního finále. Ano, film plný nerealistických sekvencí, ale s hloubkou podstaty věci přinášející jen a pouze akční filmovou zábavu. Rozhodně to není nic pro diváky se na film dívající jen z nudy a bez sebemenšího zájmu. Je to film, který se musí pojat s nadhledem a fantazií. Jinak, bohužel.

  • 70%
    0
    0
    11. 3. 2019

    Začalo to jako obyčejný výlet do džungle a skončilo bojem o život. Dobrodružný snímek mající dvě roviny. Parta starších chlapců prochází s nějakým průvodcem džunglí a prožívají typické útrapy co se týče prožitků a vzájemných sporů. Ale když průvodce odejde a jim se stane nehoda na peřejích řeky, vlivem čehož jeden z nich zůstane v divočině sám, celé dějství se náhle dostává na zcela jiný level. Daniel Radcliffe s plnovousem, na jehož vzhled je potřeba si zvyknout, v hlavní roli, který se viditelně po herecké stránce snaží, ale co si budeme povídat, přeci jen mu hodně pomáhá kamera, vizuální efekty a obrazové ztvárnění jeho daného psychologického stavu v určitých situacích. Fyzická i psychická bolest rostoucí každou minutou je tak skutečně živá. Jedná se o příběh o snaze přežití jednotlivce v osamění čelící veškerého nebezpečí, které divočina přináší. Snímek je rozdělen na dvě poloviny, což celkovému dojmu hodně kazí. Výlet je jen pouhopouhým prostý dějstvím takřka nepřinášejícího nic zvláštního, ale jakmile vývoj dojde ke stavu věci, o kterém tento film vlastně je, jakoby se žánr okamžitě změnil takřka v psychologický ekohoror. Hrůza to ale je, co si budeme povídat. Už scéna, kdy si Yossi vytahuje z čela ne zrovna malého živého červa, přináší nadzvednutí žaludku. A to ještě není všemu konec. Když hladový najde v hnízdě vejce a rozlouskne je… No nic. Obrazové ztvárnění psychologie a halucinací je dobrý tah. Jeho prožitky by určitě zažít nechtěl nikdo. Neuvěřitelný příběh o přežití na základě skutečné události, jehož skutečné aktéry máme možnost vidět na samém konci snímku, se nezdržuje s bližším seznamováním oněch mladíků, tudíž vlastně o nich nevíme vůbec nic. Je to ale podstatné? Možná v rámci většího emočního dopadu, jinak ne. Ono se v hrůzných zážitcích, které ve skutečnosti trvaly plné tři týdny, hodně tlačí na pilu, což se emočnímu pojetí hrůzy dostává i tak dost. Snímek má své chyby, ale stojí za to. Tohle prožít, tak kam se hrabe lovení Foglarových bobříků.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni
Sdílet tuto stránku: 

Poslední aktivita

Sdílet tuto stránku:

Partneři: