martin-mickey-stusak
Komentáře

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni
  • 90%
    0
    0
    18. 4. 2021

    S. Craig Zahler si pro svůj režisérský debut podpořený vlastním scénářem vybral westernové prostředí, avšak s přesahem do hororového žánru. Atmosféra je patřičně dramatická a to i přes pomalé tempo dějového vývoje, které je svým způsobem ku prospěchu věci. Tady nešlo nic uspěchat, neb by to bylo spíše ke škodě. Vlivem současných rychlých filmů tak snímek bude na svém začátku hodně těžko hledat diváka, i když hned prvotní drastickou scénou láká poukazováním na fakt, jak to celé bude vypadat.Ve westernovém žánru jsme už měli kde co. A co kanibaly? Že ne? Tak tímto je to napraveno. Snímek prý vznikl převážně z fanouškovství a vášně režiséra, herců i štábu, takže o zisk ani nikomu nešlo. Snad to ani opravdu moc nevydělalo. Děj neobsahuje žádnou hlavní postavu, i když pozornost vlivem své popularity po divácké stránce strhává Kurt Russel. Každý má své pevné místo v zájmu hýbání dějem. Rapidně nízký rozpočet na výsledku není nijak znát. V tomto případě si to zaslouží uznání. Scénář o čtyřech mužích cestujících přes poušť zachránit skupinku zajatců že spárů kanibalských domorodců vznikl v roce 2007 a až v roce 2015 se zhmotnil do filmové podoby. Taková dlouhá doba se však vyplatila, hlavně po technické stránce. Výborná výprava podpořená vkusnou kamerou a samozřejmě neoddiskutovatelně dobrými hereckými výkony. Příběh jako takový může jako celek vypadat skromně, ale na takový film plně stačí. Kritika tak může být převážně na stopáž přesahující dvě hodiny, ale proč ne. Danou atmosféru v zájmu dramatického očekávání, co se kdy může stát, to jenom podporuje. Neobvyklý film, ale dobrý film. Western, ve kterém rodokapsový příběh nečekejme. Tohle je zcela něco jiného, takže pozor na to.

  • 100%
    0
    0
    18. 4. 2021

    'Lobbistka s přesvědčením může věřit jen ve svou schopnost vyhrát. Lobbování je o předvídání. O předvídání tahů našich protivníků. A plánování protiopatření. Vítěz vždy musí být jeden krok před protivníkem. A ukázat své trumfy až poté, co oni ukážou ty své. Musíte zajistit, že je zaskočíte. A že oni nezaskočí vás.'

    Svět lobbingu není neznámý ani u nás. Kolik že jich je ve vězení? Vazba hrozí i Madeline Elizabeth Sloane, chytré, houževnaté, tvrdohlavé, zásadové, posedlé vítězstvím a překážky neznající lobbistce. Napínavý a tematicky hodně silný politický thriller ze světa lobbingu, jehož závěr dokáže vyvolat husí kůži. Bezohlednost se skloňuje všemi pády a jen chytřejší vyhrává. Jedná se o zbraně v ulicích. Má mít veřejnost zbraně a nebo ne? To je to, oč tu běží. Připravuje se návrh zákona na zvýšení kontroly nákupu zbraní a nastává boj za jeho prosazení. A je to boj hodně těžký. Takovému tématu by lépe slušela minisérie, ale i mírný přesah dvouhodinové stopáže v takovémto provedení kupodivu postačí. Mistrovsky pojatý scénář byl mistrovsky natočen a Jessica Chastain v hlavní roli předvedla mistrovský výkon. Tohle je prostě film s velkým F, na který se samozřejmě politicky také vzhlíží. Hodnotí se jako levicový příběh v rámci nemilosrdného veřejného mínění co se týče Washingtonu D.C. kde jde o moc zbraňového lobbingu, což z pravicového pohledu zrovna moc radosti nenadělalo. Za scénářem stojí bývalý právník Jonathan Perera a existují informace, že se dostal na tzv. černou listinu neprodukovaných scénářů. Když se to vezme kolem a kolem, vzhledem k současné politické atmosféře, by se nejednalo o nic překvapivého. Tohle je film, který se prostě musí vidět. Poodhaluje skutečnosti, o kterých nikdo nemáme ani potuchy. Svým napětím, ohromnou energií a úžasnou atmosférou se bude snímek líbit hlavně těm, kterým se už líbila dodnes stále nestárnoucí klasika z novinářského prostředí 'Všichni prezidentovi muži' (1976). Sice je to z jiné oblasti a o jiné tématice, ale tak, jak je to zpracované, mají oba tyto snímky hodně společné.

    'Používají zástupci lidu své hlasy podle svých politických zájmů a nebo podle toho, jak věří, že to bude v zájmu jejich vlasti? Náš systém je prohnilý. Nikdo neodměňuje politiky, kteří volí podle svého přesvědčení. Odměňuje krysy, které jsou ochotné prodat svou vlast za to, že zůstanou u koryta. A tyto krysy jsou skuteční paraziti demokracie.'

  • 60%
    0
    0
    17. 4. 2021
    Villa jede! (1968)

    Příběh o mexickém rebelovi vedoucí mexickou revoluci, kterému nedobrovolně pomohl americký letec. Pancho Villa by tedy měl být zákonitě centrem všeho dění, ale kupodivu není. Je jím Lee Arnold, což je onen americký letec. Snímek se tváří jako spaghetti western, neboť tolik mrtvol, aby jinak obyčejný western pohledal. Jasně, žánrově se tomu také dává přívlastek válečný, ale na jednu bitvu na konci všeho tomu vůbec nepřísluší. Tady se jen účelově vraždí a to je tak všechno. V hlavní trojici se sešli při dnešním pohledu tři významné herecké osobnosti. Naprosto nepoznatelný Yul Brynner v roli Pancho Villa, kterému sekunduje Rudolfo Fierro s tváří Charlese Bronsona, pro kterého to byla první role se svým pověstným knírem. A Robert Mitchum v roli amerického letce Lee Arnolda, který právě na sebe strhává většinu pozornosti, čímž se nechtěně stal hlavní postavou. A těžko říci jak ve své době, ale při dnešním pohledu mu na paty dost šlape i samotný Charles Bronson. Scenáristická práce se tak autorům poněkud vymkla kontrole. Několik silných scén se sice vyskytuje ale i tak příběh nabývá dojmu nerovnoměrnosti a špatného zaměření. Prostě to nějak není ono. Z pozadí filmu je však známo, že film provázely nemalé potíže. A když jsou potíže, na kvalitě snímku je to ve finále znát, což nám bylo dokázáno již nesčíslněkrát. Bez hlubšího hloubání nad myšlenkou daného příběhu ale jinak snímek působí v celku odpočinkově a to i přes svou dvouhodinovou stopáž.

  • 70%
    0
    0
    16. 4. 2021

    Ano, Godzilla je zpět. A protože vydavatelství novin a televizní stanice chtějí ohromnou senzaci, využijí toho. Nenapadne je nic jiného než přivézt Konga ze známého ostrova a postavit ho proti Godzille. A tak tu máme monster film využívající dva monster fenomény. Radiací vzniklou Godzillu a skutečné zvíře Konga. Tvůrci se ale s originalitou moc netrápili, takže děj obsahuje mnoho známých scén od obou monster, což je vcelku škoda. To už mohli rovnou dané scény z prvotních snímků převzat, čímž by rozpočtově ušetřili. Komediální nadhled nijak nevadí. Naopak celý koncept odlehčuje a než-li nervydrásající drama vytváří příjemnou filmovou zábavu. Vcelku pobaví i domorodé obyvatelstvo ostrova Konga vytvořené z Japonců. Technická stránka triků je hodná své doby, takže k tomu je potřeba zhlížet okem shovívavým. Modely vozidel jsou rozpoznatelné, masky monster zrovna tak. Jediný skutečný zvířecí obr je chobotnice a jeho začlenění do hraných scén je po technické stránce povedené. Scénář je v daných událostech značně zjednodušen, takže v rámci dějového vývoje obsahuje spoustu nejasností a podivností. Co se týče příběhu, nic fenomenálního se skutečně očekávat nedá. Je to klasika, ale zábavná klasika. V tomto skutečně nic proti ničemu. V rámci filmové série jak Kong Konga tak Godzilly se jedna o zajímavý nápad je postavit proti sobě, ale nutností je to pouze pro fanoušky těchto monster filmů. Běžného diváka nenadchne. A jedna moralita na konec, která na konci všeho dějství zazní.
    "Lidstvo musí znovu přehodnotit svůj vztah ke zvířatům a přírodě. Měli bychom se od nich učit. Co k tomu víc říct?"

  • 100%
    0
    0
    16. 4. 2021
    Amblin' (1968)

    Natočit němý smysluplný film, což znamená naprosto beze slov, aniž by postrádal logiku a naopak přednesl sice skromný, ale zato naprosto fenomenální příběh, není jen tak. Ani filmy z němé éry se bez titulků neobešly. Stevenu Spielbergovi ve své začínající režisérské éře se to povedlo a je škoda, že tento krátkometrážní film není prezentován v celé své kráse a své výpovědi. Nedělá nic jiného, než poukazuje na mír, lásku a svobodu prostřednictvím dvou mladých lidí toulající se světem. U nás by se jednoduše řeklo: čundráci. Tady jde však o hippies. Steven Spielberg svůj příběh odvyprávěl pouze kamerou, tedy slova vypravěče převedl do obrazu, což je něco, co se ve velké míře používalo především ve spaghetti westernech. Není snad nikoho, kdo by neznal např. spaghetti westernový fenomén 'Tenkrát na západě' (1968) a dlouhé scény beze slov zvýrazňující víc než by kdo tušil, které bohužel i dnes spousta diváků spíše nudí. A stejně diváky bude rozhodně nudit i tento Spielbergův snímek. Ale ruku na srdce. O něco takového se v dnešní době může pokusit každý. Stačí téma, nějaký děj, někoho, kdo je ochotný jsi v tom zahrát, kameru do ruky a hurá na to. Alespoň na YouTube by takové filmy vynikly.

  • 50%
    0
    0
    8. 4. 2021
    Ona (1965)

    Anglický spisovatel dobrodružných románů Henry Rider Haggard není znám jen věhlasným a i u nás známým literárním počinem 'Doly krále Šalamouna', filmaři hojně vyhledáván, ale i románem 'She: A Jistoty od Adventure', který si pro úspěch vysloužil i několikadílné pokračování. Filmaři po tomto skvostu sáhli už v době němé éry, kdy vzniklo několik filmových zpracování. Tento snímek z roku 1965 je druhým snímkem zvukovým a v podstatě prvním barevným a v obrazovém Cinemascopu. A tak opět nejde o nic jiného, než o tříčlennou výpravu, která ve Východní Africe narazí na ztracené město, ve kterém vládne krásná královna, jejíž láska je příslibem nesmrtelnosti. Takový film si vyžaduje ne zrovna skromný rozpočet, který však zřejmě takový byl, protože na každičkém záběru je to znát. Lokace sice vcelku působivé jsou, ale třeba statický obraz scenérie onoho ztraceného města moc nadšení nevyvolá. Vlastně to takřka připomíná Drážďany po náletu spojenců. Snímek samozřejmě láká na Ursulu Andress v roli královny, která na sebe upozornila účastí v první bondovce 'Dr. No' (1962). K hereckým kreacím jí scénář zrovna nevybízí, ale být krásnou královnou se jí chtě nechtě podařilo. On ten film je vůbec takový celý omšelý ve své jednoduchosti a námětové přímočarosti. Dobrodružný orientální kabát sice má, ale zub času už bohužel za ta léta také udělal své. Dějová etuda ohledně plamene věčného mládí a radosti z nesmrtelnosti je sice dobrodružně zajímavá, ale dnes už svým zpracováním poměrně nudná. Okem shovívavým je potřeba na toto filmové dílo zhlížet, jinak dojde k diváckému zatracení. Je-li to škoda už je na diskuzi.

  • 80%
    0
    0
    7. 4. 2021

    Slovenský rodák Ivan Reitman měl za sebou první úspěšný snímek ´Krotitelé duchů´ (1984), od kterého se mu docela dařilo. Dva roky po duchařském dobrodružství sáhl po dalším zajímavém scénáři, do hlavních rolí angažoval Roberta Redforda a Debru Winger a natočil zábavnou právnickou etudu ze soudního prostředí, který má ten dar, že námět nestárne a je svým způsobem poplatný v každé době. Příběh je jednoduchý, neb jde o kšefty s obrazy údajně zničené při požáru, jejichž údajná existence se stala předmětem soudní pře. Kouzlo snímku je dáno hlavně Robertem Redfordem a Debrou Winger coby právnické dvojice a Daryl Hanach je coby postižená angažující, kteří jako tým mají jiskru v oku a vzájemnou empatii diváckého přesvědčení. Příběhu nechybí právnická uhrančivost a zápal, ale dokonce ani romantický motiv, který hlavní dějový koncept výborně doplňuje a v ničem neruší, což je hodno uznání dobře odvedené scenáristické práce. Ne vždy se to tak povede. Snímek má ohromnou energii ve své živelnosti a náladě. Stále se něco děje, takže v podstatě není hluchého místa. Ne, tady nejde o lecjaké soudní drama, jak by se snad mohlo očekávat. Skromnost v rámci diváckém pobavení a odpočinkového filmového zážitku je hlavním tvůrčím smyslem, který nelze jen tak upřít.

  • 90%
    0
    0
    7. 4. 2021
    Ladíme! (2012)

    Hudební film z vysokoškolského prostředí o skupince děvčat snažící se vyhrát hudební soutěž pěveckých skupin. A je to další film vedený dle klasické dějové šablony, takže opět také klasická předvídavost vývoje děje. Ale na zábavnosti celého konceptu to kupodivu neubírá. Ba přímo naopak. Co postava, to osobitý charakter, což znamená, že každá má své problémy a přístup k dané věci. Je to film holčičí, ale určený pro všechny. Výborné obsazení všech rolí je bezprostředně impozantní a neoddiskutovatelné. Jako celek se nejedná o nic jiného, než o ucelenou dívčí hudební show plnou přesvědčení, trapasů, hysterie a úsměvů. Scénář byl vypracován na základě úspěšné knihy ´Pitch Perfect: The Quest for Collegiate A Cappella Glory´autora Mickeyho Rapkina a přináší příjemný filmový zážitek. Pro někoho může být humor až moc pikantní, pro někoho až moc hrubý, ale jako obvykle záleží na diváckém přístupu. Tohle se zkrátka povedlo. V ne zrovna malé žánrové konkurenci prostě bez výhrad obstojí.

  • 70%
    0
    0
    6. 4. 2021
    Klíšťata (1993)

    Zábavný ekohoror bez bázně a hany zabývající se tentokrát obyčejnými klíšťaty za použití klasické dobře známé šablony. Základem všech trablů je tedy opět chemie, v tomto případě nějaký herbální steroid, který jako postřik používají farmáři na urychlení růstu marihuany. A co čert nechtěl, zasažena byla i klíšťata, čímž se změnila jejich velikost a začali se dít věci. Děj je předvídatelný až hanba, neboť od podobných snímků s pavouky či mravenci se v podstatě ničím neodlišuje, ale filmový zážitek přinést ještě pořád umí. Vzrostlá klíšťata jsou v rámci vizuálních efektů vyobrazena dobře. Ne nadarmo se říká, že svým chováním připomínají potvoru ze snímku 'Vetřelec' (1979). Ale to jen tak pro porovnání. Takže svým způsobem nic nového pod sluncem. V námětu se jen změnilo zvíře, v tomto případě druh hmyzu, a jede se po starých kolejích. Avšak se stále jedná o zábavný hororový film, který se zase až tak moc vážně nebere.

  • 60%
    0
    0
    6. 4. 2021

    Jurij Gagarin jako první člověk na světě letí do vesmíru a během toho vzpomíná na minulost. Jedná se o první filmovou biografii Jurije Gagarina, navíc schválenou jeho rodinou. Snímek nepředstavuje nic jiného, než první kroky lidstva na cestě do vesmíru přímým osudem prvního kosmonauta a zároveň boj za právo být první. Příběh má tři dějové linky poukazující na Gagarinovo dětství, na dobu složitého výběru letce, který poletí a těžkého tréninku a samozřejmě na let samotný. Bohužel se jedná o jednoduchou vyprávěnku, sice s velkým rozpočtem, ale jakoby to bylo určeno spíše pro televizi. Děj je hodně zkratkovitý a bez patřičné atmosféry dramatu a nějakého napětí. Jen ohromná radost z nadšení a pochopitelné vlastenectví. Poctu tohoto letu dali tvůrci i stopáží snímku. 108 minut trval let a 108 minut trvá i tento film. Samozřejmě se nezapomnělo také na nějaké ty archivní záběry, které se do výsledného filmu použili. Není jich ale moc, takže nijak neruší. Dobové fotografie během závěrečných titulků už jsou tradicí. Za uznání stojí, že se tvůrci snažili dát dohromady herce, kteří po úpravách v maskérně byli původním protagonistům vcelku podobní. Jako filmová připomínka vesmírné události lidstva funguje dobře, ale to je asi tak všechno. Z filmu chtě nechtě číší chaotičnost, takže mnohdy je těžké rozpoznat, z jakého období která scéna zrovna je. Nic naplat, po shlédnutí asi celý tento počin, po divácké stránce, přejde do zapomnění.

  • 60%
    0
    0
    6. 4. 2021

    Co k této mayovce dodat. Máme tu dospívající dívku, coby dceru bílého osadníka a indiánky, která od svého otce dostane k narozeninám zlatý důl. A jak už to bývá, slunce nestačí ani zapadnout a už tu máme padouchy po onom zlatu lačnící. A tak Vinnetou s Old Shatterhandem zase mají co dělat. Svým způsobem to není špatná mayovka, jen kdyby nebyla použitá známá šablona. Nejen přítomností Götze Georgeho, pro kterého se jedná o třetí hereckou účast v této filmové sérii, daná myšlenka a průběh dějství nemálo připomíná mayovku první a to 'Poklad na stříbrném jezeře' (1962). Stejných či alespoň podobných motivů je více než dost. Druhý mayovský počin režiséra Haralda Philippa se tudíž už jen veze na dávné slávě těchto filmů. Jeden nepatrný rozdíl však přeci jen je. Harald Philipp vsadil na drsnější atmosféru, která dnes zřejmě moc připadat nebude. Takže co s tím. Jedná se jen o další etudu Vinnetoua a Old Shatterhanda, která se zdá být bohužel naprosto zbytečnou.

  • 60%
    0
    0
    6. 4. 2021
    Svatý muž (1998)

    Eddie Murphy tímto snímkem krapet vsadil na vážnější notu oplývající citáty a životní moudra i když se stále jedná svým způsobem o komedii. O jeho typický rozjařený úsměv a veselou náturu ani tedy nepřijdeme, takže je to stále komický Eddie Murphy jak ho známe. Jenomže to je asi tak všechno. Eddie si střihl jakéhosi poutníka putujícího světem, právě rozdávající úsměvy a moudra. Humorných situací je více než dost, ale přijde na to, komu to přijde vtipné. Jeff Goldblum si zahrál majitele televizní shoppingové stanice, který funguje jako Eddiho přihrávač. V podstatě dělá to samé, co v českém filmu dělal Jaroslav Marvan Vlastu Burianovi. Ne vždy to však funguje. Přesněji řečeno, Jeff Goldblum působí spíše nudným dojmem. Eddie se snaží seč může, ale marná sláva. Ucelenému dojmu chybí patřičná šťáva. Těžko tak říct, jestli divák vůbec pozná, že se v podstatě jedná o kritiku amerického konzumu. A co si budeme povídat, který se týká i nás. Pomáhá tomu především kontrast odlišných postojů k životu, na které Eddie ve své roli upozorňuje. Za pokus to však stálo. Snímek sice lecjakou peckou není, ale za zhlédnutí stojí. Už kvůli svému postoji k danému životu ovládající zmíněný konzum. Ona myšlenka stojí za zamyšlení.

  • 60%
    0
    0
    6. 4. 2021

    Jedná se o dívčí rozjařenou romanci, ve které se použil dějový námět snímku Alfreda Hitchcocka 'Okno do dvora' (1954). Jelikož se jedná o dospívající jedince, děj je podle toho patřičně upraven. Ano, film je určen především pro mladé a tak se tvůrci nevyhnuli ani fekálnímu humoru, ale naštěstí toho není moc. Zato dívčích skopičin a úsměvů od ucha k uchu je přehršel. Všudypřítomná naivita, sem tam ten vtípek, ke konci trochu akce a vzájemná přitažlivost. Obyčejný film pro obyčejné odpoledne neurazí, ale na druhou stranu nenadchne právě tím Hitchcockem. A to je jen příběh o sympatické dívce, která má tu smůlu, že jí každý sexuchtivý mladík zahne.

  • 70%
    0
    0
    5. 4. 2021
    Bažanti (1971)

    Pět kamarádů se snaží založit hudební kapelu a zúčastnit se hudebních soutěže, ale netrvá dlouho a jsou povolání na vojnu. Členové skutečné hudební kapely pod názvem Les Charlots ve svém druhém snímku, který je, stejně jako předchozí, směskou situačního humoru a grotesky, takže opět není nouze o nejrůznější skopičiny a vůbec blázniviny jako takové. Tentokrát už celá tvůrčí etuda nevypadá jak narychlo spíchnutá horku jehlou. Děj už je krapet smysluplnější, i když opravdu jen krapet. První polovina civilní se od předchozího snímku nijak nevyměňuje. Druhá polovina vojenská už je na tom o něco lépe. Bláznivin chlapců si také užijeme víc než dost, ale nejsou už tak přepálené a navíc dostal prostor také vojenský velitel. Dohromady snímek nepřináší nic nového, což znamená, že se členové skupiny Les Charlots rozhodli zůstat na svém komickém potenciálu. Francouzská bláznivá komedie tudíž určená jen pro určitý okruh diváků. Ono přijde na to, jaký kdo má smysl pro humor. Například intelektuálního horor tady nikdo rozhodně nenajde.

  • 100%
    0
    0
    5. 4. 2021

    Volné pokračování snímku 'Tammy Tell Me True' (1961), ve kterém se děj z vysoké školy přesouvá na půdu nemocnice a ani tady není o humor, romantismus a hlavně lidskost nouze. Sandra Dee opět v roli venkovské Tammy a charakterem stále naprosto stejné. V nemocnici ji tentokrát zaskočí daleko víc věcí, a tak, jak je to vyobrazeno, se humorné scénky takřka přesouvají do sitcomu. Oproti předchozímu snímku je tedy humoru daleko více. Na správný romantický film samozřejmě nechybí ani milostná etuda, kdy se Tamny zamiluje do mladého lékařského praktikanta, jehož rolí debutoval Peter Fonda. Z úst Tammy také opět zazní krásná romantická písnička s nádherným tématem. Srdce nejedné romantické duše zjihne. A týká se to také lidskosti. Sestry se posmívající Tammy za její přešlapy od ní dostanou za vyučenou takovým stylem, že by to mělo být zapsáno do dějin. A její přístup ke starší nemocné ženě, která, jak víme z minulého snímku, se rozhodla žít s Tammy na hausbótu, přímou lidskostí a obětavostí doslova přetéká. A to tu je ještě jeden postarší morous, se kterým si také hravě poradí. Takže tu máme další příběh o trochu naivní výřečné dívce majíc ke všemu ohromný zápal a energii a neuznávajíc žádné překážky, který pobaví a příjemně pohladí. Ne, takovéhle filmy plných lásky a lidského přístupu dnes již nikdo nenatočí.

  • 70%
    0
    0
    2. 4. 2021

    Třetí snímek věčné války mezi upíry a vlkodlaky nás zavádí na samý počátek, čímž se odvypráví příběh jak to všechno začalo. Jedná se tedy o prequel, který si údajně nároční fanoušci vyžádali. Kate Beckinsale se měla zúčastnit také, ale odmítla. A udělala dobře. Avšak pozor, své fanoušky přeci jen nezklamala. Tvůrci po poněkud slabším předchozím filmu šli na celou věc úderněji, takže je tentokrát celý koncept akčnější a tempem rychlejší. Otázkou je, jestli to však tentokrát zase až moc nepřepálili. Scénář vypadá, jakoby byl použit motiv Spartakova povstání a Shakespearovi hry ' Romeo a Julie'. Neustále se něco děje a o nějakém plynulém dějovém vývoji nemůže být ani řeč. Gotický aspekt se zachoval, avšak atmosféra by tak temná být nemusela. Ne do každé scény se to hodilo. Nic naplat, snímek spíše vypadá, jako by vypadl z produkce určené přímo na video. Ne, zase až taková katastrofa to samozřejmě není, ale na velkorozpočtový film pro kina prostě vypadá zvláště až podivně. Vysvětlením kde, co a jak ale splnil svoji vyžádanou povinnost.

  • 70%
    0
    0
    2. 4. 2021

    A jdeme do dalšího kola, tentokrát se odehrávající v nevadské poušti během cesty na Aljašku. A tak tu máme postapokalyptickou atmosféru jak vystřiženou ze slavné filmové série 'Max Max', avšak s westernovým nádechem, což dokazuje oblek Milli Jovovich, která tak působí jako Clint Eastwood ve svých slavných spaghetti westernech. Celý dějový koncept se opět veze ve značné jednoduchosti, kde má každá postava své místo a ani hlavní postava Alice, právě s tváří Milli Jovovich, se nad nikoho nepovyšuje. Tvůrci tentokrát dokonce použili i citace nejrůznějších snímků jak tématicky podobných, tak i zcela odlišných. Takže tu máme výborné odkazy na snímky 'Úsvit mrtvých' (1978), 'Den mrtvých' (1985), 'Vetřelec: Vzkříšení' (1997), 'Hellraiser 2' (1988), 'Ptáci' (1963), Plane´ta opic´ (1968) a další. Děj je tradičně účelový, takže stejně jako ve videohře se jde stále kupředu a odráží se útoky zombie. Nic víc, nic míň. Snaha o lepší pokračování viditelná je, ale i tak celá etuda nabývá dojmu určité stereotypnosti. V tomhle nemá cenu hledat nic významného. Prostě jen akční film v řadě a to je asi tak vše.

  • 90%
    0
    0
    2. 4. 2021
    Na lovu (1980)

    Al Pacino v další své extravagantní roli v extravagantním snímku bez zábran nahlížející do americké gay scény na počátku 80. let, kde se tvůrci nebáli plně ukázat gay sexualitu v gay klubech a v rámci žánru patřičné násilí. Po dějové stránce je to thriller jako každý jiný, takže tu máme dalšího sériového vraha, v tomto případě homosexuálů, a policajta Steva Burnse, právě s tváří Al Pacina, který kvůli jeho nalezení jako tajnej vstoupí do gay komunity. Takže dějově obyčejnost, ale prostředím a hlavně svou otevřeností do dnes hodné k debatě. Silnou stránkou snímku je až vizuálně dokumentární přístup odhalující homosexuální prostředí se sklonem k sadomasochismu, o jakých mnohý divák neměl ani tušení. Takže kdo byl k homosexuálům odtažitý a kritický, po tomto se mu zhnusení ještě více prohloubí. Al Pacino opět předvedl svou mistrovskou hereckou dovednost, která, jen tak pro zajímavost, byla inspirací pro Silvestera Stallona. Stačí porovnat Al Pacinovi pohyby, pohledy či výrazy tváře, styl chůze, postoje, atd. s rolema Stallona, jakým byl Rocky nebo Cobra. Je to film, který stojí za to ho vidět už kvůli atmosféře a námětové impozantnosti.

  • 70%
    0
    0
    2. 4. 2021
    Victim Five (1964)

    Tento thriller je jen pouhým důkazem filmového tvůrčího faktu, že už v 60. letech minulého století když něco mělo úspěch, okamžitě se objevily napodobeniny. V roce 1964 vtrhl do kin třetí snímek s Jamesem Bondem a s ním i tato po všech stránkách filmová napodobenina bez bázně a hany, kde hlavní postavou není vládní agent, ani policejní komisař, ale obyčejný soukromý detektiv, vlastním jménem Steve Martin, kterého si střihl máyovkami již proslavený Lex Barker, avšak se zmíněným Jamesem Bondem, kterého hrál Sean Connery, se může plně rovnat. Stejných či alespoň podobných motivů je tu více než dost. Už ten začátek příběhu se hodně používal, takže to takřka vytváří až dojem, jakoby jsme ten film už někdy viděli. Steva Martina na letišti vyzvedne jistá kráska a cestou autem netrvá dlouho a zjišťují, že jsou sledováni. Následuje automobilová honička na klikaté silnici ve vysokých kopcích či snad v horách. Kdo nedokáže předem odhadnout výsledek honičky, ještě toho z oblasti klasického filmu málo viděl. Snímek má tedy výpravu impozantní, ale horší je to s akčními scénami. Tady si jich nikdo neužije. Scénář je ale po dějové stránce zpracován na svůj žánr účelově a v jednoduchosti, takže ve filmové konkurenci z přehledem uspěje. Spíše odpočinkový konverzační avšak výpravný počin, kterému jako celku chybí osobitá silná stránka, nějaké napětí a vůbec žánrová atmosféra. Snímek nenadchne, ale ani neurazí. Na druhou stranu, kdyby to mělo více akčních scén, zase by se řeklo, že to Jamese Bonda plně vykrádá. Tady si divák nevybere.

  • 90%
    0
    0
    1. 4. 2021

    Krásný romantický příběh o trochu naivní dívce Tammy Tyree jdoucí za štěstím ve druhém snímku, kterému předcházel snímek muzikálový ´Tammy and the Bachelor´ (1957). Toto volné pokračování se však už odlišuje svým pojetím. Jedna krásná romantická písnička ke konci zazní, ale jinak se to veze v ryze vypravěčském tónu. Nutno podotknout, že herecký výkon představitelky Tammy Sandry Dee je hodně impozantní. Něco takového se už dnes prostě nevidí. Pojmout naivní dívku poněkud výřečnou s ohromnou energií a zápelem do všeho neuznávajíc žádné překážky, navíc pro spolužáky působící poněkud nepatřičně až extravagantně, je pro herečku docela výzva a Sandra Dee plně přesvědčila, že na to po všech stránkách měla. Příběh je pojat hodně dobře ve své živosti a mírným humorem. I dnes se jedná o okouzlující klasiku svého žánru, u které si každá divačka odpočine a snad i přijde na jiné myšlenky.

  • 60%
    0
    0
    25. 3. 2021

    Akční ekohoror. Zní to divně, ale je to tak. A dějově tak jednoduchý, až je to hanba. Svým způsobem má příběh i katastrofický motiv a tak je podle toho podaná dějová šablona, právě používaná pro katastrofické snímky. Nejdříve se seznámíme s hlavním konceptem dějové linky a tím je letecký převoz korunního svědka agenty FBI k soudnímu přelíčení v klasicky podané atmosféře postupně se naplňujícího dopravního letadla. Jakmile vzlétne, netrvá dlouho a začnou se dít věci. Objeví se to, co již prozrazuje název snímku. Spousta postav s osobním charakterem a hlavně Samuel L. Jackson v roli agenta FBI Flynna rozehrávají doslova válečnou vřavu v boji proti hadům, jaká tady snad ještě nebyla. Celé to má svou energii, zábavnost a docela rychlé tempo. Dobrodružství se stále drží svého hlavního tématu a jedinkrát se nezdržuje zbytečnými dějovými odbočky. Vyšší rozpočet dal šanci kvalitnějším CGI efektům, tak alespoň něco. Takové dějové motivy povětšinou zpracovávají nízkorozpočtová filmová studia, jako je třeba Asylum, a tak, co se týče kvality, v tomto případě není co vytknout. Sebemenší chybička v tak rychlém tempu i tak lehce zmizí. Vyloženě lecjaká pecka to není, ale jako zábavný film funguje dobře. Možná by to chtělo krapet ubrat na rychlosti tempa a tím dodat přijatelnější plynulost. Ale jo. S nějakou tou rouškou fantazie sobě vlastní se dá film užít ke své spokojenosti. Zkrátka smrtonosná past zase trochu jinak.

  • 60%
    0
    0
    25. 3. 2021

    Že je James Bond nesmrtelný filmový fenomén nelze vyvrátit. Dle něho vzniklo nemálo napodobenin, ale stejného věhlasu žádný nedosáhl. Dle stejného námětu vznikaly i komedie a parodie a tam už záleželo na koncepci vážnosti a humoru. Mimo jiné můžeme vstoupit i do české tvorby a připomenout si například vynikající film 'Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky' (1967). O tři roky dříve vznikl tento britský snímek a k nějakému překvapení se odehrává v komunistickém Československu. Na svou dobu však byly české reálie samozřejmě natáčeny v jiných lokacích, že prý snad v Itálii, a tak se tu objevuje pouze jeden jediný český originální motiv a tím je klasická scenérie Pražského hradu z pohledu od nábřeží. A tak tu máme klasický špionážní žánr lehce parodující studenou válku, politické rozhraní a vše s žánrem spojené. Skutečně jen lehce, což znamená, že veškeré dění občas přívodní úsměv a to je vše. O nic bláznivého se nejedná. A nás Čechy navíc pobaví i tvůrčí představy o Československu. České vlajkami ozdobené ulice, podobizna prezidenta, uniformy policie, lidové kroje, kroj sokolské stráže, české nápisy, atd. atd. A jak to všechno začne? Na pracovním úřadě, kde nezaměstnaný spisovatel nuceně dostane řemeslnou práci, aby byl nakonec nevědomky coby kurýr poslán do Prahy britskou zpravodajskou službou a že knižní český průvodce obsahuje tajné informace pro kontakt nacházející se v Zápotockých sklárnách? Na správný špionážní příběh samozřejmě nechybí ani krásná femme fatale. Úspěchu se snímek nedočkal, právě hlavně kvůli tomu, že byl prezentován jako komedie a přitom se tak nijak zvlášť netváří. I když místy snaha o humor znát je. Po shlédnutí tak spíše z diváckého vědomí omšele vyšumí. Za zhlédnutí však stojí a to alespoň pro nás, právě kvůli tomu, že se odehrává v komunistickém Československu. Nic víc výjimečného v tom není.

  • 90%
    0
    0
    25. 3. 2021

    Snímek je filmovou adaptací vědeckofantastického románu věhlasného autora sci-fi H. G. Wellse z roku 1901, avšak myšlenka děje a prostředí, včetně vizuální podoby, jakoby pocházela ze světa Julese Verna. Fantazie všeho možného i nemožného tu byla rozvinuta do patřičné velikosti, takže vlastně z toho vznikla docela příznačně jednoduchá sci-fi fantasy pohádka z viktoriánské doby. Slovo 'logika' se doporučuje vyškrtnout ze slovníku. Dějově tu máme další potrhlého vynálezce, který dokáže neskutečné věci. Mimo jiné se dostat na Měsíc, kde učiní nečekaný objev, a to pomocí v peci vytvořené tekuté látky, která suchá po nátěru ruší gravitační sílu. Ano, a tak si sestrojí vesmírný batyskaf, na který onu látku použije. Jak batyskaf řídí je opravdu lepší se neptat. No, a určitě nepřekvapí, že jako oblek na chůzi po Měsíci si připraví skafandr vypadající stejně jako ten potápěčský. Jedná se sice o povrchní, ale velice zábavný film, který lze bez problémů označit za rodinný, neb s přehledem dokáže konkurovat třeba českým snímkům na motivy právě výše zmíněného Julese Verna od režiséra Karla Zemana. Právě po technické stránce se jedná o naprostou vizuální parádu, byť se ve své podstatě nejedná o nijak složité kulisy. Dokonce je použita i animace výborně zasazená do hraných scén. Pastelové barvy už jenom onu podobu zvýrazňují. Příběh jako takový také není nijak složitý, takže i dítě může pochopit kde co a jak. Dnešní běžný divák odkojený sci-fi snímky s CGI efekty plných akčních scén nad touto klasikou ohrne nos, ale filmový fanoušek si může přijít na své. Když si vezmeme, že ve snímku, ještě z dob němé éry, 'Cesta na Měsíc' (1902), který byl natočen rok po vydání románu H. G. Wellse, byli lidé na Měsíc vystřeleni z ohromného kanónu, není zase tolik o co stát. A taková menší zajímavost na konec. Na začátku po čtvrté minutě zazní i čeština.

  • 100%
    0
    0
    24. 3. 2021

    Nejdříve byla divadelní hra, která měla úspěch všude kde se hrála. A tak netrvalo dlouho a vznikl filmový přepis, ve kterém námět ještě více vynikl. U nás je nejznámější třetí filmové zpracování 'Na titulní straně' (1974) s okázalou dvojicí Jackem Lemmonem a Walterem Matthauem. Tento snímek z roku 1931 je filmovým zpracováním prvním, který byl dokonce nominován na Oscara. Nápadité jsou už úvodní titulky v podobě novin, ve kterém se listuje a na každé stránce je někdo s tvůrců. Celý děj se tedy, jak známo, odehrává v tiskové místnosti soudu, kde novináři sledují dění kolem připravující popravy odsouzence. A k tomu je přidána etuda jednoho určitého novináře. Konverzační dění má v sobě skrytou sílu tématem a děním plně zaujmout. Výše zmíněný již druhý remake se sice moc neodlišuje, ale i tak tento původní film stojí za shlédnutí. Ještě pořád platí, že originál je prostě originál. Je ohromná škoda, že o tuto prvotřídní filmovou klasiku není mezi českými distributory a televizemi zájem.

  • 80%
    0
    0
    24. 3. 2021

    Zvláštní podivné dobrodružství Robinsona Crusoa, námořníka z Yorku, anglického autora Daniela Defoa zná snad naprosto každý. Málokdo však ale zná úpravu tohoto příběhu do žánru sci-fi, která byla provedena a přenesena do filmového díla v roce 1964. Podivné dobrodružství se tak stalo ještě podivnější. Koncept příběhu je zachován, jen se odehrává na planetě Mars, kde pro změnu ztroskotá kosmonaut. Pátek se samozřejmě objeví také. Jedná se o marťanského domorodce, kterého spolu s ostatními zotročili nějací mimozemšťané. Je to prostě tak. Příběh stejný, jen z jiného prostředí. A je to příběh, samozřejmě obzvlášť na dnešní dobu, hodně naivní, ale takové sci-fi příběhy v polovině 20. století prostě byly. Pro vytvoření takového filmového díla musí být skutečná láska k sci-fi žánru a po tvůrčí stránce velká vizuální fantazie. Všímavý divák se jistojistě zastaví nad tvarem kosmických lodí mimozemšťanů zotročující marťanské obyvatele. No jasně, jsou v podstatě stejné jako ty ve starším snímku 'Válka světů' (1953). A aby ne, když za tím stojí stejní tvůrci. Režisér a specialista na vizuální efekty Byron Haskin a producent George Pal. Po technické stránce na svou dobu naprosto úžasné snímky. 'Robinson Crusoe na Marsu' se i dnes, po tolika letech od vzniku, dá dobře užít. A to divák nemusí být ani fanouškem sci-fi. Jen je potřeba se na to dívat skutečně okem shovívavým, jak se na klasické snímky jakéhokoliv žánru sluší a patří.

  • 80%
    0
    0
    23. 3. 2021

    Tři kamarádky nemají štěstí na muže a tak jim nezbývá nic jiného, než snít o svém temném zachránci, který jim vrátí úsměv do jejich nudného každodenního provinčního života. Když tu se náhle objeví záhadný muž s klasickou démonickou tváří Jacka Nicholsona, čímž začnou se dít věci. Příběh o morální zkaženosti impozantně spojující obyčejnou fanatičnost s ďábelskou nadpřirozeností. Románová předloha Johna Updika prý byla dlouho tématem diskuzí jde-li o pouhou satiru. Filmový přepis má být jednodušší v tom konceptu, že byl příběh pojat jako pouhá komedie. I tak je plně poukázáno na ryze mužskou amorálnost v postavení k ženám, což v dnešní době vyznívá jako takový předvoj současného #MeToo. Pokrytecké patriarchální struktury tu zkrátka doslova září. Avšak je to plně vyrovnané, což dosvědčuje jedna ze scén hned na začátku příběhu, kdy se dámy baví, jak by se chtěli osamostatnit od mužů, ale přitom nevydrží se o nich nebavit. I přes všechny koncepce ochrannou ruku stále tvoří tradiční hodnoty, i když jsou považovány za nepřátelské. Snímek je i přes poukazovanou morálnost k zamyšlení velmi zábavný, i když má určité okamžiky podivné až hloupé ve svém vyznění. Dnes už filmová klasika mající ve vědomí diváků své zasloužené místo, neb má po generace stále co říct.

  • 100%
    0
    0
    23. 3. 2021
    Girls Trip (2017)

    Nejen pánové, ale i dámy to umí pospolu pěkně rozjet. Čtyři přítelkyně rozjedou do New Orleans na hudební festival a když dorazí, začnou se tam dít věci. V originále se snímek v českém překladu jmenuje 'Dívčí výlet', avšak český distribuční název je tentokrát daleko výstižnější. Žádný jiný film ohledně námětu nemá takovou živelnou sílu, jako tento. Jedná se o filmové dílo, které plně natočili afroameričtí tvůrci s afroamerickými herci zabývající se afroamerickými postavami a jejich světem. V kinech to mělo ohromný úspěch a to se nevyhnulo bez rasistických průpovídek na adresu bílých a typického fekálního humoru. Například asi pouze zde je možnost vidět dvě dámy močit z výšky na plnou ulici lidí. Samozřejmě nechybí sex a pro afroameričanky typická kulometná mluva. O pánských mejdanech vzniklo mnoho snímků, avšak dá se říct, že tento jediný dámský všechny ty pánské pohotově strčí do kapsy. Za celou takřka hodinovou stopáž je prostě zábava zaručena. A to má děj dokonce typickou romantickou šablonu s emočním moralizujícím projevem na samém konci příběhu, který dokáže chytit za srdce. Tím tom krapet zavání feminismem, ale ve skutečnosti je to přeci jen krapet jinak. Je krásně názorně poukázáno na vlastní ženskou hodnotu, kterou by si měly ženy ve vztahu s mužem za každou cenu chránit. Nic proti ničemu. Tohle je zatím nejlepší plně afroamerická komedie, jaká kdy vznikla, která si plně zaslouží uznání.

  • 70%
    0
    0
    22. 3. 2021
    Žoldáci (1981)

    Snímek pod originálním názvem v překladu 'Psi války' natočený na základě románu Fredericka Forsytha začíná válečnou scénou, dle které by každý divák předpokládal, kudy se bude ubírat. Inu, není tomu tak. Příběh je především o špionáži v Zangaru kdesi v Africe bývalým žoldákem Jamesem Shannonem, kde je odhalen, mučen a deportován, aby se nakonec vrátil a vedl převrat. Úvodní válečná scéna je jen představování hlavní postavy, aby jsme věděli, co je vlastně ten Shannon zač. Příběh tak má přirozený politický podtext zájmu USA, kvůli kterému neváhá ani shodit tamní vládu a dosadit takovou, která bude na americké straně. Pro veřejnost se čin prezentuje jako odstranění diktátora a pomoc lidem k demokracii. Příběh ale také vypráví o ztrátě lidských emocí. Shannon se svou samotu snaží kompenzovat náhradním opatrovnictvím chlapce ze sousedství. Jeho soukromý život po návratu domů z akce, jak je nám striktně ukázáno také není zrovna pecka. Christopher Walken v hlavní roli pojal postavu žoldáka jako obvykle průzračně a okázale. Roky zabíjení a empatie na něm zanechali nesmazatelné stopy, čímž má nemalou potíž vyjádřit emoce, takže jeho kamenná tvář nenechá na pochybách. Walkenovu výkonu však škodí nadměrná dramatizace, která je místy až moc zbytečně zdlouhavá. Atmosféra snímku tedy není zrovna impozantní, ale možná je to i stářím. Čím starší snímek je, tím více upadá. Zubu času se zkrátka vyhnout nedá.

  • 80%
    0
    0
    22. 3. 2021
    Hercules (2014)

    Popis snímku, který v kinech konkuroval počinu 'Herkules: Zrození legendy' (2014), je jednodušší, než by si kdo pomyslel. Nejedná se o nic jiného, než o staromódní dobrodružný film, ve kterém nejde o nic jiného, než diváky popcornově pobavit. Celkově se dá považovat oproti výše zmíněnému za krapet slabší, ale jinak svůj účel splňuje. Herkules má tentokrát tvář Dwayna Johnsona, který si ho viditelně zahrál s chutí. Koncept příběhu je však poněkud jiný, než na jaký jsme zvyklí. Herkules stále je tou legendou, který prošel dvanácti zkouškami Bohů a mající nadlidskou sílu, ale jen v příbězích a legendách svých kumpánů, se kterými sehrávají divadýlko a to za určitým účelem. Tady je Hercules prostě lidštější, což se mnohým nemusí líbit. Jednoduchost scénáře skutečně nevyžaduje u toho přemýšlet. Proč taky. Celé to má příhodné tempo, jedinkrát nenudí, čímž celá stopáž uběhne tak rychle, až zamrzí. Scénář byl vypracován na základě komiksu od Steva Moora, ve kterém se řecká mytologie vynechává a jde si svou cestou. V ději se použilo několik známých motivů. Například scéna, ve které Herkules trénuje několik stovek farmářů v taktickém boji, jistojistě není potřeba připomínat odkud je. Dalším zásadním faktorem ovlivňující celý koncept snímku je trvání producentů na PG 13, takže lecjaké brutality se nelze dočkat. Může to vypadat jako kýč, ale je to zábavný kýč vhodný pro celou rodinu, který si lze plně užít. A to dokonce i ve 3D.

  • 70%
    0
    0
    21. 3. 2021
    Výkupné (1975)

    V 70. letech byl námět o únosu letadla hodně populární a to tak moc, že se k tomu filmaři vraceli ještě v 80. letech. Za zmínku stojí třeba 'Delta force' (1986), kde exceloval Chuck Norris a Lee Marvin. Tento snímek, ve kterém je asi největším lákadlem Sean Connery, si však nehraje na lecjaké akční rošambo v rámci záchrany rukojmích, ale více sází na důvtip a mazanost strážců zákona. Tady neplatí známé současné pořekadlo, že se s teroristy nevyjednává. Tady se události dějí přesně naopak, čímž je snaha dosáhnout co nejméně obětí. A tak to má celé daleko reálnější průběh, což dokazuje i akce v oblbnutí únosců letadla, které se v poslední chvíli nepovede. Protože by se stala obětí letuška, je dán povel se stáhnout. Něco takového dnes už prostě neuvidíme. Dnes jsou případné oběti zcela postradatelní. To s tím letadlem ani není zcela všechno. To slouží jen jako pojistka k události jiné, daleko zásadnější. Sean Connery hraje člověka razantního, ale kdo by čekal podobnou roli, jakou byl James Bond, bude prostě zklamán. Tohle není akční film a snad ani thriller. Jedná se spíše o dramatizaci, jehož atmosféra bohužel každým rokem ztrácí jiskru. Connery se svou přítomností snímek i tak snaží podržet.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni

OMůj oblíbený uživatel

5 ×

Poslední aktivita