martin-mickey-stusak
Komentáře

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni
  • 20%
    0
    0
    15. 9. 2019
    Blood Beach (1981)

    Lidé mizí a policie je bezmocná. Jednou se ale ukáže, že se nebezpečí skrývá pod zemí. A je to něco, co zřejmě inspirovalo tvůrce snímku 'Chvění' (1990). Příběh se odehrává v Kalifornii na pláži, což jasně dokládá vliv úspěšného snímku Stevena Spielberg 'Čelisti' (1975). A tak vlastně sáhli po stejné notě, jen nejsou lidé v nebezpečí ve vodě, ale pro změnu na pláži. Hororový monster film z počátku osmdesátých let je ale v celém svém spektru horší než jak vypadá. Naprosto nudná a omšelá atmosféra rdousí veškeré počáteční divácké nadšení. Pouze scény, kdy se lidé v hrůze a zoufalství propadají do země, jsou po technické stránce povedené. Než si však uvědomíme že jsou vlastně všechny stereotypní. Tady to chtělo více nápadů. I zpodobnění onoho monstra na konci snímku už horší snad ani být nemohlo. Myšlenka příběhu ale nebyla špatná. Děj se drží detektivního rázu a snaží se diváka, ovlivněného právě zmíněným Spielbergovým snímkem, držet v napětí, o co se vlastně jedná. Jenomže drasticky nízký rozpočet a naprostý tvůrčí amatérismus udělalo své. Točeno zřejmě pro televizi, kde se na nějakou kvalitu moc nehledělo. Například asi v polovině filmu je v obraze delší dobu jasně vidět stínítko nad čočkou kamery. Jak je možné, že si toho kameraman nevšiml? Snímek nemá žádné výrazné tempo, proto ta zoufalá nudnost. A nepomohli tomu ani Burt Young a John Saxon. Alespoň to pozdější 'Chvění' stojí za to.

  • 60%
    0
    0
    15. 9. 2019
    Dvojí hra (2009)

    Snímek zabývající se průmyslovou špionáží, který je ale spíše o konfliktu dvou bývalých agentů, oba mající v úmyslu něco víc. Nutno zdůraznit, každý opačného pohlaví. Ano. Máme tu typické spory mezi mužem a ženou, které se tentokrát neodehrávají někde v kuchyni, jak to obyčejně bývá. Což v podstatě znamená, že o nějaký špionážní thriller tentokrát nejde. Julia Roberts a Clive Owen tak striktně rozehrávají svoji hereckou na anabázi ve snaze spíše pobavit. Lehce eskapická zábava bez akčních scén a dramatu, mající přes dvě hodiny, které jsou však na neustálé hádky až příliš. Prostě to po nějaké době přestane bavit, což zádrhell asi největší. Popcornová atmosféra je sice z prostředí cítit, ale skutečně něco zábavného, které by po divácké stránce vyvolalo úsměv na tváři, aby člověk hledal snad mikroskopem. Scénář špatně napsaný není, ale chybí tomu patřičný drive. Mělo se daleko více táhnout na branku a to buď v rámci romantické komedie a nebo v rámci thrilleru. Tohle dějství se nerozhodně pohybuje mezi tím, což ztrácí veškerý potenciál. Julie i Clive se snaží, o tom žádná, ale kde nic není...

  • 90%
    0
    0
    13. 9. 2019
    Sedm (1995)

    Dva detektivové, z nichž jeden má před důchodem a druhý je naprostý nováček, se společně snaží dopadnout vraha používající pro své činy biblický motiv, v tomto případě, sedm smrtelných hříchů. Průlomový snímek s náboženskými motivy, který pro následující léta udal nový směr. Scénárista Andrew Kevin Walker skloubil obyčejný kriminální příběh s biblickými motivy sice přímočaře, ale atmosféricky adekvátně. Režisér David Fincher jeho vizi zcela pochopil a natočil film, který už jen po vizuální stránce prostě úspěšný být musel. Ano, celé to kouzlo snímku je hlavně ve vizualitě daných temných scén, neboť se plně využívá typického psychického vnímání diváka. A protože to plně funguje, nikomu nedojde, že se v těchto scénách střída jeden kýč vedle druhého. Je to tak. Logika v tomto filmu tentokrát nikoho nezajímá. Správná atmosféra příběhu tak dokonala své. Vrahovo šílenství, které biblicky ospravedlňuje smrt každé oběti, je tak šílený, že se tomu zpočátku ani nedá věřit. Hrůza ale na diváka doslova dýchá, při sledování intenzivní a destruktivní práci sériového vraha Johna Doeho. Snímek poskytuje agresivní a pesimistický svět člověka, kterému, vlivem jeho elektrizující a vyčerpávající nálady, nelze uniknout. Když se podíváme na dějovou linku, tak je v podstatě velmi jednoduchá. Zkrátka jen obyčejné pátrání detektivů po vrahovi, kteří postupně odkrývají podstatu motivu jeho činů a čekají, až udělá sebemenší chybu. Režisérský um však z toho udělal doslova detektivní koncert. Tento snímek udělal tak hlubokou díru do světa temných kriminalistických filmů, že bude ve středu zájmu ještě hodně dlouho.

  • 50%
    0
    0
    13. 9. 2019

    Jelikož se v tomto snímku objevuje známý Simon Pegg (jehož produkční společnost za snímkem i stojí) je předem jasné, že se opět bude jednat o komedii. Přesně řečeno, o parodii v britském stylu. A co že si vzal na paškál tentokrát? No jasně. Už dle prostředí, kde se příběh odehrává, se jedná o Harryho Pottera. Potvrzují to i charaktery určitých postav. Jak studentů, tak i učitelů. A jako správná parodie samozřejmě v sobě má prvky i z jiných filmů, převážně hororových. Takže tu máme podivnou britskou internátní školu s podivnými některými žáky a učitely, máme tu tajemný les, do kterého je zakázán vstup, podivné zelené světlo a nějaké útočící potvory. Atmosféra internátní školy alá Harry Potter je jen takový základ. Snímek spíše připomíná mnohé hororové britské filmy, které nemusí být všem zase až tak moc známé. Témata však žánrově cizí nejsou, takže jako kdyby to vlastně bylo úplně jedno. Typický britský humor však ne vždy pobaví, což je v tomto případě, hlavně pro Evropany, menší zádrhel. Krapet chaotický scénář obsahující zbytečně moc postav, tomu také dává korunu. Ale to je poslední dobou v parodiích nějak zvykem. Třeba u série 'Scary movie' je to ještě horší. Snímek se snaží pobavit, ale ne a ne toho nějak dosáhnout. A tak se jedná spíše o zklamání, i když jisté předpoklady tu jsou. Nepovedlo se je však dotáhnout do patřičné výše.

  • 90%
    0
    0
    11. 9. 2019

    Poválečná doba české filmové komedie se vezla na jednoduchosti a i tento snímek je toho důkazem. Natočen byl na základě humoristického románu autora Karla Poláčka poprvé vydaného v roce 1941. A jelikož byl čtenáři dobře oceněn, netrvalo dlouho a vznikla filmová adaptace, která byla neméně úspěšná. A stojí za tím hlavně herecká dvojice, známá především z rolí milovníků, Rudolfa Hrušínského a Svatopluka Beneše. Zahráli si mezi sebou rozhádané bratry, kteří jsou nuceni převzít hostinec po svém strýci zmořeného osudem. Kluci úkol pojmou s vervou sobě vlastní, takže o humorné situace tím vzniklé není nouze jedinou minutou. Maloměšťácká atmosféra už je jen doplňkem daného prostředí. V příběhu je spousta ironie a satiry opírající se o životní styl své doby. Místy až bláznivé etudy jsou stále svěží a humorné. Klasika české filmové komedie, která divácké stránce nezklame ani dnes.  

  • 80%
    0
    0
    11. 9. 2019
    Alena (1947)

    Klasická historická komedie pohrávající si s obyčejnou lidskou vlastností smíchanou s motivem známého a legendárního Fausta. Středověký příběh s pohádkovou atmosférou kupodivu nestárne a stále dokáže vyvolat úsměv na tváři. A není divu, neboť onou obyčejnou lidskou vlastností, o kterou tu jde, je obyčejná přitažlivost ženské krásy, vlivem toho poblouzněných mužích a tím vzniklé činy žárlivého manžela. Spousta humorných situací nenechá na pochybách o vtipné konzistenci celého příběhu. Samotný konec všeho dějství je nejvtipnější tečkou. Snímek vznikl v roce 1947, což znamená, že ještě není ovlivněn komunistickou moralitou. Výprava je samozřejmě hodně studiová, ale vlivem černobílého obrazu a zubu času to obzvlášť v dnešní době nijak nevadí. Atmosféra je úžasná. Dokonce je na všech hercích vidět, že je to hraní bavilo. To je tak, když scénář není zbytečně složitý a má to správné divácké tempo. K televizní odpočinkové zábavě je tedy tento snímek obzvlášť velice vhodný.

  • 70%
    0
    1
    11. 9. 2019
    Cold Blood (2019)

    Thriller o starém zabijákovi žijící izolovaně v chatě na okraji jezera, u kterého se jednoho dne objeví zraněná dívka. Aby ji plně zachránil, musí se pustit do boje i za cenu svého života. Vcelku zajímavý snímek, který je po technické stránce poněkud jiný, než jak jsme zvyklí. Vypravěčský aspekt totiž více inklinuje k umění než k napínavému dramatu, což mnozí diváci budou mít hodně velký problém překousnout. Vlastně by se to dalo považovat za takový moderní filmový noir. V ději se nijak netlačí na pilu jen aby se něco dělo, ale zcela volně se odvíjí v daných skutcích ze všeho plynoucí. Příběh se dotýká známého kodexu cti zabijáků, což není v tomto případě nic neobvyklého. Málokdo si toho všimne, ale jsou tu dokonce i mnohé tématické podobnosti s klasikou devadesátých let 'Leon'. 'Dědictví studené krve' jak zní v překladu tento snímek, má přeci jen o něco málo temnější a promyšlenější děj, zabývající se otázkami lítosti, odpuštění a zrady. Zajímavým prvkem je také fakt, že se celý příběh snaží být realistický, což není pro diváky očekávající drsné akce také zrovna moc uspokojivé. Ano, je to pomalý film, dokonce s kapkou nějaké té filozofie života. Neosloví každého, ale asi to tak má být. I když je příběh značně jednoduchý, neznamená to, že se u toho nemusí také zapřemýšlet. A tak je snímek určen spíše pro filmové fajnšmekry.

  • 80%
    0
    1
    10. 9. 2019
    Hellboy (2019)

    Další pokus o restart komiksového filmu, další šance na pořádné akční a temné rošambo, ale protože je zvyk železná košile, dopadlo to stejně, jako u předešlých pokusů o restart obdobných komiksových filmů. Tedy bohužel, další zklamání. A přitom snímek ohromný potenciál má, jenomže když je divák zvyklý na předešlé dva snímky, které vytvořil Guillerma del Toro, a jsou na ně upnutí, každá další šance je prostě marná. Změnil se nejen vzhled Hellboye, což je vůči jinému představiteli pochopitelné, ale i celý náboj dané koncepce. Příběh je rychlejší, drsnější, temnější, v akci výraznější a vůbec celkově daleko hororovější. Takže žádná popcornová zábava jako posledně. I když Hellboy samozřejmě klasicky hláškuje co se dá. Sarkastický humor tím udržuje rovnováhu mezi napětím a děsivými momenty. CGI efekty jsou takové jaké jsou. Nic moc, ale stačí. Diskutabilní je i scénář, který může na mnohých místech vyznívat dosti složitě a někdy i poměrně neokázale. Holt to už není taková legrační zábava, jak byla očekávána. David Harbour v roli Hellboye je ohromným překvapením. Konzervativní divák, jak už je výše zmíněno, je zvyklý na Rona Perlmana a pro mnohé přes to vlak prostě nejede. Přitom David pojal svou roli dobře a zcela charismaticky. Neil Marshall vs. Guillerma del Toro. Režiséři ve své tvorbě naprosto neporovnatelní, což se ukázalo i na komiksové postavě Hellboye. Každý má své pro i proti a tak to vlastně má i být. Marshallův Hellboy měl v amerických kinech označení R, což už mluví samo o sobě. Kdo chce pouze zábavu, sáhne po filmech od Tora. Kdo chce drsnější verzi, sáhne po tomto filmu.

  • 70%
    0
    0
    10. 9. 2019

    Další snímek o teenagerech mající superschopnosti. Filmová adaptace je tentokrát založena na sérii románů Alexandry Brackenové pod stejnojmenným názvem. Děj je zasazen do dalšího dystopického světa blízké budoucnosti, ve kterém už v prvních minutách snímku je vidět přísná genderová rasová rovnoprávnost přítomných mladých lidí. Inu, vizuální základ současného filmu. Snímek je zaměřen na konkrétní věkovou skupinu, což znamená, že nic lecjakého očekávat nelze. V podstatě tu už vše bylo jak ve filmech, tak i v televizních seriálech. I přesto se vcelku jedná o přívětivý film. Máme tu postapokalyptickou atmosféru, ve které virová nemoc, známá jako idiopatická adolescentní akutní neurodegenerace, postihuje pouze mladé lidi a děti a vrhá planetu do chaosu. Vir zabije 90% světových dětí. Těch zbylých 10% co přežijí, jsou obdařeny novými schopnostmi a to od zvýšené inteligence, přes telekinezi a manipulaci, až po vrhání blesků. Vláda se jich bojí a tak jsou zavírání v internačních táborech hlídané armádou, kde vládne vcelku přísný režim. Dobrodružný příběh jak vyšitý s motivy známých X-Menů. Scénář jako obvykle má nějaké ty nedostatky, ale jinak se jedná o vcelku zábavný film. Emoční, dramatické i akční scény spolu s vizuálními efekty jsou dobré a i herecké výkony mladých představitelů jsou přijatelné. Samozřejmě nechybí ani romance, která v rámci dospívání kupodivu nevyznívá jako klišé. Zkrátka vše, co je tu k vidění, má ohromný potenciál přesvědčivosti o aspektech snímku, který to v konkurenci silných komiksových filmů nemá jednoduché. Takže jestli se dočkáme filmového pokračování, ukáže čas. Vrátka na konci filmu k tomu otevřená jsou. Film je založen na první knize románové trilogie, čímž se vysvětluje krapet nevýrazný konec. Takže je to jen a pouze na divácích a jejich zájmu.

  • 10%
    0
    0
    10. 9. 2019

    SyFy a jejich klasický mockbuster bez bázně a hany na známé slashery s nějakými podzemními krvelačnými potvorami, kterým vždy nějaká skupinka naruší prostor. A protože se jedná o mockbuster, lze očekávat i vlivem katastrofálně nízkého rozpočtu pouze katastrofální film za použití naprosto katastrofálního scénáře plného zoufalých nelogičností. Pokud o následující filmové pohromě nepřesvědčí už špatná CGI helikoptéra na samém začátku, tak už potom nic. O nepřesvědčivých hereckých výkonech se zmiňovat už ani není třeba. Zapomenutelný televizní SyFy snímek lze sledovat jen v případě, pokud není touha shlédnout nějaký pořádný kvalitní film.

  • 90%
    0
    0
    9. 9. 2019

    Arktida v tomto snímku trochu připomíná bermudský trojúhelník. Nejdříve havaruje letadlo, ze kterého přežije pouze Overgård, který se tak osamocen snaží, jedním slovem, přežít. Netrvá ale dlouho a objevuje se helikoptéra, která, světe div se, havaruje také. Inu, arktická bouře je arktická bouře. Overgård v ní nalezne přeživší ženu a rozhodně se jí neponechat napospas osudu. A tak máme možnost vidět jejich mrazivou strastiplnou cestu někam do ztracena ve snaze nalézt pomoc. Overgård byl v odlehlé části Arktidy izolován hodně dlouho, čímž si zaslouží nemalý obdiv. Využil svého rozumu, schopnosti a intelektu, aby zůstal naživu, což v takových mrazivých podmínkách není nic jednoduchého. Musel vymyslet jak získat čerstvou vodu, jakým způsobem chytat ryby k obživě a jakým způsobem zanechat různé signály směřující k jeho poloze pro jakékoliv pátrací a záchranné skupiny, které by ho mohli hledat. U takového filmu, kde jsou pouze dvě postavy, znichž je jedna na hranici života a smrti, je pochopitelné, že je veškerý dialog omezen na minimum. Overgårda si zahrál Mads Mikkelsen, který svým výkonem přináší hmotně intenzivní představení, které přetéká do emoční poddajnosti. Jeho herecký výkon je tak emotivní, že to vypadá, jakoby si něco takového před natáčením pro lepší uchopení role zkusil. Vše, co tu dělá, má tak ohromnou reálnost, že by v jeho kůži nechtěl být nikdo. Mrazivá izolace je po vizuální stránce podpořena svěží kamerou, která si vystačila s minimalismem. Po scénáristické stránce snad může vadit jen jediné a to je fakt, že se o Overgånovi nic nedozvíme. Ale to může být zcela jedno, neboť v takové situaci se může ocitnout kdokoliv. Jedná se o skvělý thriller zkoumající existenciální vůli člověka přežít za těch nejtvrdších podmínek. A tak se s přehledem může zařadit vedle snímku '127 hodin' (2010) vyprávějící jiný osud. Zpracován mohl být více artově, ale jelikož tomu tak není, máš šanci se dostat do širšího vědomí diváků.

  • 30%
    0
    0
    9. 9. 2019

    Práce pyrotechniků je z filmového hlediska a akční popkornové zábavy vcelku zajímavý námět, což potvrzuje např. 'Exploze' (1992) s Piercem Brosnanem. Ale také 'Zděšení' (1994), ke kterému je tento snímek se Stevenem Seagalem nejblíž. Jenomže když je scénář tak neuvěřitelně tristní, že vůbec nedrží pohromadě, nedosahuje mu ani po špendlík. Nejdříve to vypadá na obyčejné policejní drama, ale když se nečekané otočí list a začnou se objevovat výbušné útoky, čímž se na scéně objeví Steven, coby hlavního odborník na výbušniny, nejednomu divákovi spadne čelist nad zoufalstvím castingu. Zlatý Jeff Bridges ve zmíněném snímku 'Zděšení'. V něm si také nebezpečného teroristu zahrál nepřekonatelný Tommy Lee Jones. Tady máme Dennise Hoppera. Nic proti němu, v jiných filmech je na vysoké úrovni, ale v tomto snímku se snad ocitl omylem. Více scénáristicky nevýrazná jeho záporná postava snad už být ani nemohla. A tak tu máme poldu spolupracujícího s pyrotechniky snažící se společně chytit teroristu. Ne, nefunguje to ani jako jednoduchá popcornová zábava. Tenhle film je spíše k pláči. K Stevenovi radosti tu máme zase zmínku o ekologii a sám opět filozofuje ve věcech, které nemají s příběhem nic společného. Jeho jediného ručního boje se dočkáme až na konci snímku, který ve výsledku vyznívá jako naprosto zbytečný. Snímek jako celek je tak ohromné klišé, že je nemožné si film náležitě užít. Produkčně značně levný a nevýrazný film (jsou tu dokonce použity záběry z jiných filmů), že už musí být divákovi naprosto jedno, že je při závěrečných titulcích možnost si poslechnout Seagalův zpěv se svojí bluesovou kapelou. Jen tak pro zajímavost, v roce 2014 ho bylo možno slyšet v Česku na Rock for People. Takže, suma sumárum, než tento snímek, tak raději několikrát zmíněné 'Zděšení'. Ten má jinačejší drive.

  • 80%
    0
    0
    9. 9. 2019

    George Clooney versus Jennifer Lopez. Zkušený lupič versus agentka FBI. Lupič se se svojí partou snaží ukrást diamanty v hodnotě pěti milionů dolarů a agentka jim je v patách. Různé okolnosti jejich setkání však zapříčiní, že to mezi nimi i zajiskří. A teď jde o to, jestli toho lupič zneužije a jestli agentka poslechne své city a nebo zůstane profesionálkou ve své pozici. Lehká černá komedie na pomezí akce a romantismu, kde je sexuální napětí mezi oběma aktéry na celém příběhu ten nejvýraznější aspekt. A kupodivu to funguje. Krapet rušivý je jen styl vyprávění. Nejedná se o plynulý příběh, ale o vyprávěnku velmi často protnutou flashbacky. Příběh bez dramatického napětí s občasnou akcí často dotýkající se hranice romantismu. Tu však jedinkrát nepřekročí, takže se vše přísně drží na pomezí obyčejného popkornového bijáku. A tak se jedná o nenáročný odpočinkový film, ve kterém si své najdou jak pánové, tak i dámy. Jeden k druhému však musí mít respekt, jinak ten film prostě bavit nebude.

  • 60%
    0
    1
    8. 9. 2019
    Slender Man (2018)

    Hororový film založený na skutečném internetovém fenoménu "Slender Man", který v době svého vzniku způsobil na veřejnosti nemalý rozruch. Rozruch vznikl i v zákulisí ohledně marketingu snímku a dokonce i k soudnímu sporu mezi filmovými studii, kteří se rozhodli na stejný námět natočit film. Takřka jakoby všechny Slender Man ovládal. Dokonce existuje i dokument pod názvem v překladu 'Dejte si pozor na Slender Mana', popisující určitý případ dvou mladých dívek ve spojení s pokusem o vraždu, načež vznikla i petice hovořící o zbožnosti za zastavení tohoto hraného filmu. Příběh s mysteriózním laděním svým způsobem spojuje mnohé známé náměty, jen jsou krapet zmodernizované. Například v japonském snímku 'Ring' (1998) se používala na šíření videa videokazeta. Tady máme internet. Vyvolávání Slender Mana a jeho vražedné zjevení s následujícími činy je v podstatě obdobné jako u snímku 'Candyman' (1992). Takže v rámci motivu nic neznámého, nic výjimečného. Ke správné atmosféře si tvůrci tentokrát dopomohli psychedelickými výjevy, které děsivou atmosféru vyvolat sice dopomoci mohou, ale záleží, jak na koho to funguje. Videoklipový styl, s přemírou oněch děsivých obrazců za rychlého střihu, nějaký ten magický potenciál má. Kdo zná internetový fenomén Slender Man, zná i jeho podobu, kterou jeho autor, nějaký Eric Knudsen, vyhrál Photoshop Contest, čímž se obrázek stál naprostou součástí popkultury, takže už není možné, aby původní strach nějak podnítil. Ale i tak se dá říct, že určitě by nikdo nechtěl být sám v noci v temném lese, kde někde v dáli v záblescích mírného nočního světla Slender Man nehybně stojí. Tvůrci tímto filmem jen rozšířili existující mýtus a to je tak asi všechno. Vytvořit novou ikonu hororové děsivosti nebyl špatný nápad, ale to by nesmělo být něco, co je mezi lidmi už nějakou dobu známé. A to se nejedná o první filmový pokus. Už tu byly různé krátkometrážní snímky např. PROXY: A Slender Man Story' (2012) i celovečerní např. 'The Slender Man' (2013), nebo v populárním stylu Found Footage 'Slender' (2016). A každý z nich vypadá tak, jak vypadá.

  • 40%
    0
    0
    7. 9. 2019
    Mr. Wrong (1996)

    Snímek v rámci romantické komedie sice má jistou svěžest a náturu dámské diváky přivést k filmovému zážitku, ale v jádru věci a přesvědčení to zase až tak lecjaká pecka není. Námět příběhu? Svobodná osamělá žena potká dokonalého muže, vznikne z toho ohromující láska, aby pak později zjistila, že to s tou dokonalostí není zase až tak horké. Rozhodne se vztah ukončit, čímž se dostane do různých nesnází. A právě o tom celý film je. Nic víc, nic míň. Pánové, co se tohoto snímku týče, my máme mimořádně svolení zajít si zatím na pivo. Naprosto slabý scénář se sice hlavní dvojice Ellen DeGeneres a Bill Pullman snaží povýšit, ale marná sláva, nepodařilo se to. Komediální scény se minou účinkem, vtípky naprosto zapadají do ztracena i když některé někomu úsměv na tváři vykouzlit mohou. A mnohé dialogy nemají ve svém vyznění logiku. Samotný začátek filmu přitom začíná přívětivě. O to víc je zklamání, že každou další minutou je horší a horší. Inu, není každý den filmového posvícení.

  • 80%
    0
    0
    7. 9. 2019

    Utekl z armády a to jenom proto, aby se zúčastnil turnaje bojových umění v Hongkongu, kde klidně může přijít i o život. A to všechno jenom proto, aby vzdal hold svému učiteli. Snímek, kterým se Jean Claude Van Damme po dvou záporných rolích v akční žánru dostal do širšího povědomí. Film je to strohý, ve kterém vlastně, co se týče děje, není zase tolik o co stát. Námět obsahuje klasickou šablonu bojových filmů a tak se dozvíme, jak, proč a kým byl nějaký Frank Dux vycvičený v bojovém umění, které pak použil v onom zápase. A protože je vojenský dezertér, pronásledují ho dva vojenští agenti, aby ho dovezli zpět. Sice to vypadá na vcelku napínavý akční snímek, ale není tomu tak. Drama či napětí tu nikdo nenajde ani ve stínu pod lampou. Vše je na bázi obyčejné filmové zábavy, což znamená, že byť jsou akční scény dosti brutální a krvavé, celková atmosféra filmu má spíše ryze obyčejný sportovní charakter. Takže do jedné ruky popcorn, do druhé Coca-Colu a s chutí a vervou sobě vlastní se jen a pouze bavit.  

  • 80%
    0
    0
    7. 9. 2019

    Kterak se sovětský kapitán na nejlepší ponorce Sovětského svazu rozhodl emigrovat do Spojených států. Jelikož je však studená válka stále v plném proudu, v Americe jsou na pozoru s těmi nejčernějšími myšlenkami, jaké mohou v takovém případě mít. A vlastně ani není divu, když se je sovětská strana snaží ovlivnit představou o útoku, aby tak ponorku zničili a to jenom proto, aby Amerika nezískala sovětskou nejmodernější technologii. Tím začne bitva v rámci přesvědčování o daných skutcích, a tak jde o to, kdo se kým nechá ovlivnit a jak dál bude konat. Snímek na základě románu Toma Clancyho, kde se poprvé objevuje dnes už známý Jack Ryan, jehož příběh je napsán na základě skutečné události, který, jak už to  obvykle bývá, se ve skutečnosti odehrát zcela jinak. Zoufalá kritika známého českého seriálu '30 případů majora Zemana' právě z tohoto důvodu budiž značně pokrytecká. Jacka Ryana, coby analytika CIA, si zahrál Alec Baldwin, který centrem všeho dění zas tak úplně zcela ještě není, i když dějem samozřejmě také hýbe. Tahounem snímku je především sovětský kapitán Marko Ramius, kterého perfektně zahrál Sean Connery. Snímek je přesně takový, jaký v ideově americkém pohledu má být. Sovětský svaz je v šoku co se děje a vlastně jen bezmocně přihlíží jak ztrácí svoji ponorku, zatímco americká strana má podezření o faktickém útoku. Ke konfliktu a několika vystřelených torpéd prostě musí dojít. Příběh se zdá být jednoduchý, ale to je jen vlivem krapet pomalejšího tempa děje, který je jinak plný různých intrik. V rámci politického rozhraní se tedy v tomto směru nijak závratně netlačí na pilu. Film je v rámci dramatizace natočen tak dobře, že ovlivnil další vznikající ponorkové filmy. Harrison Ford rozhodně udělal chybu, když roli Jacka Ryana odmítl v domnění, že film nebude úspěšný.  

  • 90%
    0
    0
    7. 9. 2019

    Robert de Niro k mafiánskému tématu docela dobře přilnul a tak snad ani nemůže překvapit, že se na to podíval i spoustu režiséra. A vzal si námět, který byl ve svém smyslu použit i ve snímku 'Mafiáni' (1990). Snad každý měl v dětském věku svůj vzor a měl sen být jako on, načež byl schopný pro to udělat cokoliv. Právě o tom je tento snímek, který je striktně vyprávěný dětskýma očima. Hrdina příběhu se vlivem toho dostane mezi dvě barikády a tak tu máme docela zajímavou charakterovou studii dvou mužů. Psychologie obou postav je výraznější než by si kdo myslel. Milující otec se snaží svého syna odvrátil od nekalého života v konfrontaci s bezohledným gangsterem schopného zabít člověka bez mrknutí oka, aby se nakonec v chlapcově dospělosti ukázalo, že dané skutky jsou právě naopak. A stačí k tomu málo. Zamilovat se do afroameričanky. Otec s tím nesouhlasí, tedy se ukáže jako naprostý rasista, naopak všehoschopný gangster v tom má jisté pochopení a sdílí podporu. Důraz na rasistické konflikty mezi afroameričany a, v tomto případě, Italy, je tudíž výrazný a takovýto dějový skutek vlastně do dění zapojuje i diváky, aby sami vzali v potaz, která strana je ta špatná a která dobrá. Režisérský debut Roberta de Nira, který si zároveň střihl i roli onoho otce, je do značné míry naprosto bezchybný. Zhmotnil na plátna kin příběh a postavy s nezapomenutelnými scénami. A to není všechno. I hudební soundtrack je v tomto směru pro vybudování patřičné atmosféry víc než trefný. Jedná se o dobrý film, který bez problémů může oslovit fanoušky gangsterských filmů.

  • 90%
    0
    0
    6. 9. 2019

    Objev Ameriky Kryštofem Kolumbem a jaký to mělo dopad na domorodé obyvatelstvo. Fenomenální snímek Ridleyho Scotta, za kterým konkurenční snímek Johna Glena 'Christopher Columbus: The Discovery' (1992) dosti zaostává. Překvapí Gerard Depardieu právě v roli Kryštofa Kolumba. Zrovna jeho by si před uvedením snímku asi málokdo dokázal v této roli představit. A stalo se a ukázalo se, že to byla dobrá volba. Další trefou do černého byl Vangelis, který svou hudbou snímek povýšil víc než by kdo čekal. Historikové si samozřejmě jako obvykle trhají vlasy nad historickou částí děje, ale v rámci filmového dobrodružného požitku je tento fakt druhořadý. Děj se vyvíjí pozvolna a každé události nechává svůj čas. I když pravda, třeba hrozící vzpouře na lodi se moc prostoru zase tolik nedalo. Tím se může zdát dramatizace krapet nudná a nepatřičná hlavně v rámci absence nějaké té akce. Jenomže o tom ten film vlastně vůbec není. Drsné a místy i drastické scény se objevují až v druhé polovině snímku, tedy v době začínající kolonizace objeveného světa, ale to jen v rámci vjemu samotného Kolumba. Tenhle film je zkrátka jen o něm, čímž je dán ohled převážně na jeho charakter. A tak máme tímto možnost ho vidět jako brilantního, zbožného, výstředního, sebejistého, neodolatelného a přísného člověka. Herecký úkol skutečně nelehký, ale Gérard Depardieu se s tím popral dobře. Až je škoda, že jeho výkon zastiňují překrásné a zároveň fascinující scenérie, kterých tu není zrovna málo. Snímek se tedy více veze na vážnosti než na popcornové zábavě, což mnohé diváky zvyklé na dobrodružství a akci odradí. Těžko říct jak je na tom příběh založený na skutečných událostech. To mohou posoudit skutečně jen historikové, ale po výpravné stránce je snímek realistický a dá se říci, že i dechberoucí. Je to snímek, který svým výjevem může být pro někoho těžko uchopitelný. Po filmové stránce se jinak jedná o skutečné mistrovské dílo, jaké umí vizuálně ztvárnit jen Ridley Scott.

  • 80%
    0
    0
    6. 9. 2019

    Ne moc známý dobrodružný snímek o cestě za pokladem. V horách na Novém Zélandě je náhodně nalezen vrak dopravního letadla z druhé světové války, v jehož útrobách je něco, o čemž se nikomu ani nesnilo. 50 milionů ve zlatě plus nějaké metály a další hodnotné věci. Když se objev prozradí nastává známá dějová linka, kde mnohé scény připomenou hlavně německou mayovku 'Poklad na Stříbrném jezeře' (1962). Pokud si někdo vybaví třeba scénu, ve které Fred Engel vede bandity ke Stříbrnému jezeru tak, aby je co nejvíce pozdržel, tak to samé uvidíme i zde. Svým způsobem by se snímek dal považovat za moderní western dějově umístěný na okraji civilizace, kde žije určitá malá skupinka lidí prosazující jen obyčejný etický morální zákon. Celý koncept příběhu je značně jednoduchý, avšak dobře rozvinutý a podpořený nádhernou kamerou snímající překrásné scenérie hor, průletu helikoptéry a vůbec každičkého detailu. Vývoj děje je tedy dnes už předvídatelný, ale to je jediný zádrhel, neboť jinak zub času kupodivu nikde neudělal ani škrábanec. Dobrodružný filmový zážitek snímek plně přinese, i když se někomu může zdát, že je nenáročný až moc.

  • 80%
    0
    0
    5. 9. 2019

    Katastrofický příběh o virové problematice, který je z dnešního pohledu narvaný hereckými hvězdami. Námět je empatický a na svou dobu přívětivě zpracovaný. Nepřehání se v lecjakých monstrózních akcích či nuceným dramatem. Scénář pevně drží už v základech a vlivem postupného a hlavně plynulého vývoje veškerého dějství se už správná atmosféra buduje sama. A uspokojivé je, že se tato vlastnost drží po celou dobu stopáže. Mnohé postavy jsou sympatické, mnohé dokonce i zajímavé. Každý má v příběhu své místo a jeden nad druhým nevyčnívá. Což i znamená, že nikdo není středem zájmu, i když to zdánlivě vypadá, že je to Dr. Jonathan Chamberlain, kterého si střihl Richard Harris. Tedy jeden z cestujících ve vlaku snažící se zachránit co se dá. Snímek je ze sedmdesátých let a stal se tak hluboce inspirativní, že se určité dějové nápady používají dodnes. Máme tu nebezpečí ve vlaku, který se úřady rozhodnou řešit neadekvátní cestou. O co jde už prozrazuje název snímku. A jedná se o nejsilnější okamžik, který však už po tolika letech není po technické stránce zrovna evidentní. Umělost je hodně vidět obzvlášť na vagónech, které v určitých úhlech spíše vypadají jako malé železniční modely. Zub času tedy již nějaké své záděry zanechal. I tak snímek ještě stále umí zaujmout. Jedná se o silný film, který ční nemalou reálností, co se týče událostí ve vlaku. Otázkou je, jestli by bylo reálné i dané řešení. Politický nadhled v daném konceptu je prostě všude. A tak se jedná o film, který má v rámci filmových klasik své stanovené místo.

  • 20%
    0
    0
    2. 9. 2019
    Animals (2008)

    Jistý venkovský mládenec se zamiluje do krásné dívky, ze které se nakonec vyklube upírka. A začnou se dít věci. V podstatě se dá říct, že se jedná o mockbuster na základě snímku 'Stmívání' (2008) a to se všemi svými špatnostmi a neduhy. Rozpočet snímku byl údajně 5 milionů dolarů, takže není divu, že i přes veškeré tvůrčí nadšení vypadá tak, jak vypadá. Je to špatný film už v samotných základech nemající v ničem žádnou logiku. Gore, sexuální scény, nesmyslné dialogy, nepřesvědčivost herců a naprosto žádná atmosféra. Natočeno na základě románu autora Johna Skippa, který jistojistě musel polknout hodně hořkou slinu nad tímto filmovým výsledkem.

  • 50%
    0
    0
    2. 9. 2019
    Pach krve 3 (2009)

    Lov incestem zdegenerovanými lidmi tímto vzešlo do třetího kola. A oproti předchozímu snímku výrazný posun nahoru. Klasický příběh začíná teenagery, kteří tentokrát do daného místa připluli po řece, kde si užije i divák nemrava. A netrvá dlouho a započne nejděsivější chvíle, jakou si do této chvíle nepředstavovali. Jedné dívce se však podaří uprchnout a námětově se spojí s druhou dějovou linkou, ve které zase pro změnu převážejí odsouzené vězně a jak už to většinou bývá, vězeňský autobus havaruje. Jeden větší drsňák jak druhý plus dozorce plus přeživší dívka. A noc plná hrůzy může začít. Krvavý slasher bez bázně a hany držící se zavedené šablony v podstatě kombinuje vězeňské útěkové drama s hororem, což v některých scénách přeci jen vypadá krapet neokázale. Např. scény týkající se vězňů hrající klasickou hru kočky s myší jsou velmi brzy únavné. A co víc, nejeden divák si bude jistojistě přát, aby všechny ty namachrované vězně zdegenerovaní zabijáci dostali. Gore, napětí, vcelku vtipné akční scény a vůbec děsivá zábava v daném žánru přesto zaručuje sice opět nepravděpodobného, avšak věrohodného divácky hrůzného zážitku. Zdegenerovaní zabijáci jsou pouze tři a dá se říct, že to i postačí. Trnem v oku jsou však CGI efekty, které nepatří zrovna mezi ty povedené. Zkrátka a dobře. Kvality prvního snímku nedosahuje, ale je lepší, než druhý.

  • 80%
    0
    0
    2. 9. 2019
    Autómata (2014)

    Námět je jednoduchý. V postkatastrofické době se určitý pojišťovací agent korporace robotu ROC Jacq Vaucan snaží vyšetřit případy robotů porušujících stanovené primární protokoly proti jejich změně chování. To, co objeví, bude mít hluboké důsledky pro budoucnost lidstva. A tak tu máme další filmovou a po vizuální stránce přívětivou rozpravu o fenoménu zvaném robot a nebezpečí s tím spojené. Ano, už dnes víme, co dokáže tzv. umělá inteligence. A co když tu umělou inteligenci někdo upraví tak, aby robot začal rozhodovat sám a naprosto ve všem? Potom i zákony robotiky podle spisovatele sci-fi povídek a románu Isaaca Asimova budou k ničemu. A právě s tím pracuje tento příběh, který ale na druhou stranu nepřináší nic nového. Vedle podobně zaměřených snímků se však může zařadit beze studu. Svým způsobem se vlastně jedná o detektivku, která je vlivem již provařených námětů značně předvídatelná. Příběh se odehrává v roce 2044 a je to znát ve své hlubší reálnosti. Neuvidíme tu žádné velké futuristické prvky, jak jinak bývá obvyklé a naopak zůstávají mnohé, jak se dnes říká, retro objekty. A právě po vizuální stránce v rámci atmosféry a soudobé doby vše funguje tak jak má. Pomalejší tempo je v zájmu emočních situací a ano, ty také fungují. Jediným překvapením je snad jen Antonio Banderas v hlavní roli. Zhostil se toho s plným respektem. Snímek měl omezený rozpočet, avšak filmaři se s tímto neduhem poprali skvostně. Do filmové historie se zřejmě nezapíše, ale pro fanoušky dobře promyšlené sci-fi, bude příjemnou záležitostí.

  • 80%
    0
    0
    2. 9. 2019

    Sergio Leone a Ennio Morricone. Tato jména ve spojení už hovoří za vše. Máme tu další drsný a zároveň zábavný spaghetti western, který opět slibuje podívanou, jakou známe už od dob dolarové trilogie či z naprostého filmového spaghetti westernového fenoménu 'Tenkrát na Západě'. A tady vlastně nastává takový malý zádrhel. Svojí atmosférou, technickými postupy a zábavným aspektem snímek nemá čím překvapit. Ale to vůbec neznamená, že by to byl v daném žánru špatný film. Ba naopak. Opět se zde ukazuje naprostá Leoneova genialita v plné velikosti. Sestřih obrazů a zvuků stále vytváří neskonale skvělou podívanou, která patřičně hýbe dějem. Máme tu dvě hlavní postavy. Obyčejného, a jak se říká, vyčůraného, zlodějíčka, a tzv. mistra dynamitu využívající své schopnosti ku prospěchu svému. A jejich příběh se odvíjí na pozadí mexické revoluce, což dává šanci také dramatizaci a politickému poselství. To vše smíchané s patřičnou dávkou humoru. I tak scény poprav mexických revolucionářů šokují stejně intenzivně, jakost scény německého holocaustu u jiných snímků. Je to však jen nutný doplněk pro lepší uchopení doby, kdy se děj odehrává. Nechybí tu samozřejmě ani nelogické situace. Například scéna, ve které se uprostřed ničeho opravuje prostřelená motorka. Ale proč s tím otrávit. Snímek není tak známý, jako ty výše zmíněné, což je vcelku škoda. A jen tak pro zajímavost. Zahrál si tu i italský herec Rik Battaglia, kterého známe převážně z několika německých mayovek v rolích padouchů.

  • 100%
    0
    0
    31. 8. 2019

    Když rozvod, tak rozvod. Ale jednoduché to zrovna nebude. Snímek natočený na základě úspěšné divadelní hry, což je svým způsobem hodně znát, neboť se jedná o konverzační komedii, avšak plnou nápadů, myšlenek a frází. Slovní kulomet hlavních postav v zájmu svých sympatiích i nevraživostí nenechá odpočinout. Vše je založeno na nedorozumění vlivem žárlivosti, partnerských problémů, cizoložství, pomstychtivosti a všemožnou ironií. Monica Vitti a Ugo Tognazzi v českých končinách už nejsou tolik známí a tak není na škodu si je připomenout alespoň tímto filmem. Jejich výkon je prostě fantastický.  Samozřejmě v určitých situacích sem tam vyzní nějaká ta naivita, ale v zájmu divácké zábavy proč se něčím takovým zabývat. Stejně jako v divadle vše funguje i ve filmu. Na druhou stranu však snímek není pro diváky nemající v oblibě ukecané filmy. Ale jejich chyba, neboť tak přijdou o vynikající dovednost obou protagonistů, kteří drží a místy i navyšují um scénáře. Francouzský snímek, který jakoby nestárnou neboť má svou myšlenkou co říct i dnes.

  • 50%
    0
    0
    31. 8. 2019
    Black Water (2018)

    Jean Claude Van Damme a Dolph Lundgren opět spolu v jednom filmu. Nikoli však proti sobě. Tentokrát bojují pospolu. Dějově tu opět máme seznam agentů, hrátky CIA, temné zákoutí ponorky, jednoho agenta vedle druhého a vcelku solidní příběh, byť s motivy velmi známými, neboť se celý koncept odráží z toho nejlepšího z filmů studia PM Entertainment. Temný akční thriller obsahuje vcelku tvrdé dialogy, místy nečekané zvraty a rychlé, brutální a krvavé akční scény, které však hatí velmi jednoduchá bojová choreografie. Na pováženou je i tempo vyprávění. Až neuvěřitelně se to táhne, což je na pováženou hlavně na konci příběhu před finální akční scénou. Centrem všeho dění je samozřejmě Jean-Claude. Dolph mu ve své roli jen tak přizvukuje a to je asi tak všechno. Pokud by jejich fanoušci očekávali jejich společnou akci, budou zklamání. Celkově spolu nejsou dohromady ani deset minut. Snímek se tak prezentuje spíše sladkým průměrem a to ještě vlivem sympatií k oboum protagonistům. Jen tak pro zajímavost, všiml si někdo, že si tu se svým tátou opět zahrál Kris Van Damme?

  • 70%
    0
    0
    29. 8. 2019
    Native Son (2019)

    Mladý afroameričan žijící v Chicagu se stane šoférem zámožného obchodníka, čímž se dostane do světa peněz a moci. Jedná se o adaptaci románu Richarda Wrighta mající ve svém jádru určitá pozitiva. Jen v jednom nepřesvědčuje. To, co fungovalo v 50. letech, kdy román vyšel, prostě nějak bohapustě nefunguje dnes. Asi je to použitím současné doby, kde se daná myšlenka zcela míjí účinkem. V jádru věci se nejedná o špatný film, ale v hloubce problému prostě nefunguje jak by měl. Pocit beznaděje a zoufalství se ve společnosti prosadit má i dnes spousta afroameričanů. Někteří překážku hrdě překonají, někteří na to nemile doplatí. Příběh je osudem hlavního protagonisty rozdělen na dva díly, kdy každá má to své. Nějaké ty emoční či srdcervoucí okamžiky se vyskytují, ale na vážnosti situace to moc nepřidává. Myšlenku příběh samozřejmě má, ale nějak se vytrácí do ztracena. Snímek měl být natočen buď v dramatizaci anebo v artu. Tady se to pohybuje mezi tím i oním, a tak to zkrátka nefunguje jak by mělo.

  • 70%
    0
    0
    29. 8. 2019

    Prostá a jednoduchá italská gangsterka, která si na lecjakou vážnost nijak nehraje. Ono by to bylo i zbytečné, neboť je už na takové téma natočeno spousta silných snímků. Atmosféra se tak striktně drží pouze čiré filmové zábavy i když je kupodivu místy i uvěřitelný. Příběh je tak tímto vlivem značně předvídatelný, ale na druhou stránku, proč by to mělo vadit. O drsnou a temnou atmosféru, na jaké jsme u gangsterek zvyklý, se sice nedočkáme, ale jako jednoduchá televizní vyprávěnka se drží pevně. Ano, spíše je to film určený pro televizi a podle toho tedy vypadá. A tak tu máme klasický příběh, tentokrát o nějakém Santu Rossovi, poznamenaného zločinem od útlého věku, který se postupně stává nemilosrdným. Život jednoho gangstera v zábavnější formě.

  • 80%
    0
    0
    29. 8. 2019

    Co je plagiátorství ví především vysokoškoláci. Tedy alespoň podle mediálního dění. Ale co spisovatelé? Máme tu další příběh tentokrát o mladíkovi majícího sen se stát slavným spisovatelem. Ale nějak mu to nejde. Rozhodne se tak k činu, který bude mít pro něj dalekosáhlé následky. Za své použije nikdy nevydané dílo již zemřelého autora. A sláva a uznání je tu. Dlouho však netrvá. Zajímavý thriller mající schopnost pomaloučku budovat atmosféru za neustálého držení mírného napětí. Vývoj směle vyvolává zvědavost co bude dál a jak to vlastně celé dopadne. Říká se, že je francouzský režisér Yann Gozlan hodně ovlivněn Alfredem Hitchcockem a po zhlédnutí snímku se dá říct, že na tom něco bude. Trýznivá atmosféra, jaká je známá právě u Hitchcocka, je i zde od začátku do konce. Gozlan dokázal proniknout do psychologické stránky onoho mladíka toužícího po slávě a uznání naprosto dokonale. Výrazy obličeje jsou důkazem utrpení a zmatku, jakými mladík trpí, když se dostane do spoustu slepých uliček. To už je však herecký výkon Pierra Nineyho, který byl pro tuto roli jasnou volbou. Snímek má mnoho pozitivních prvků. I dramatické a romantické dění má svojí důvěryhodnost. Vše pospolu souběžně funguje od první do poslední scény. Konec je sice od začátku známý, ale ona myšlenka se projeví právě až na konci. Dojde k uznání na pozadí vymazání své identity nebo vše zmizí jako on před výkladní skříní knihkupectví? Tady už musí rozhodnout samotný divák. Snímek má svůj potenciál i když žánrově není jen tak pro leckoho.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni

OMůj oblíbený uživatel

2 ×
Sdílet tuto stránku: 

Poslední aktivita

Sdílet tuto stránku:

Partneři: