martin-mickey-stusak
Komentáře

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni
  • 80%
    0
    0
    16. 1. 2021
    Vřískot 4 (2011)

    Jedenáct let od uvedení třetího filmového dílu si tvůrci vzpomněli na zoufalý hororový vřískot a tímto čtvrtým filmovým volným pokračováním divákům připomněli, co je to vlastně hororové klišé. Ono ani není divu, neboť snímků opakující koncept Vřískotu vzniklo více než dost a jeden dokonce i v českých kulisách ´Bazén´ (2001). Dějově je tedy hororových fanoušků přítomno více než dost, a je až úchvatné, jaké mají v hororech znalosti. Zpočátku přirozeně nic, co by tu ještě nebylo. Ohromné mladistvé nadšení a radost ze života, která, jak už samozřejmě v rámci podžánru známe, nebude trvat dlouho. Dějová šablona je zákonitě stále stejná, avšak tentokrát je dán daleko větší důraz na dramatičnosti. I vražedné scény jsou brutálnější a rozhodně krvavější, než bylo v této sérii zvykem. Režisér Wes Craven zkrátka výrazně sešlápl plyn, čímž snímek hodně osvěžil. Takřka nekonečná závěrečná krvavá scéna je tak propracovanější v celém svém vražedném aspektu do sebemenší dokonalosti. Ano, jako celek je to jedno ohromné klišé, ale o tom je přece od samého začátku řeč. Snímek je ve svém jádru zábavnější, v lecčems vynalézavější, o něco děsivější a hlavně plně fungující. A o to šlo především.

  • 90%
    0
    0
    16. 1. 2021

    Snad každý rodič svému dítěti někdy vnucoval výchovnou myšlenku, že lhát se nemá. Ale co když se právě lhaním někdo ze své profese živí? Výrazná komedie na dané téma, ve které opět svými grimasy, skopičinami a bláznivými ztřeštěnostmi plně exceluje Jim Carrey. Takže co se týče humoru, jeho přítomností je to zcela na plnou čáru jasné. Příběh se však dotýká také emočnímu souznění s dětskou touhou a přáním. Sice je to již ohrané téma, ale v rámci problematiky stále funguje. Rodiče rozvedení, jejich synek žije s matkou a otec sice o něj zájem projevuje, ale kvůli pracovní náplni se mu nedaří plnit sliby. A tak si o svých narozeninách nepřeje nic jiného, než aby táta nelhal. Světe div se, přání se mu splní a s jeho tátou se začnou dít věci. Celý koncept děje je stavěný právě na výkonu Jima a tak je nutné uznat, že bez něj by to celé upadlo v zoufalou nudnost. jedna groteskní scéna střídá druhou a po divácké stránce takřka nenechá vydechnout. Jim Carrey tedy jak ho známe, čímž v rámci dobré zábavy snímek vyvolá dobrou náladu a alespoň na chvíli diváka přivede na jiné myšlenky. Po nevýrazném snímku ´Cable Guy´ (1996) opět posun nahoru.

  • 90%
    0
    0
    16. 1. 2021
    Oldboy (2013)

    Americký remake jihokorejského snímku ´Oldboy´ (2003), natočeného na základě komiksové série, by se dal shrnout do jednoznačnosti. Nějaký Joe Doucett se po zdařilém alkoholovém výplachu na povedeném mejdanu probudí a neví kde, jak se tam dostal, kde má své věci a jak se dostat ven. Jen jedno ví. Má touhu se pomstít. Původní scénář byl v zájmu amerického publika naprosto překopán, čímž byl zavržen umělecký akt v rámci psychologické hloubky jednotlivce v dokonale pojaté atmosféře artového rozhraní, jakým se původní film pyšnil. Američtí tvůrci celý koncept pojali jako akční thriller s hodně brutálními akčními scénami, kterých je tu, narozdíl od originálu, docela dost. Námět je samozřejmě zachován, ale to je asi tak vše. Diváci neznající originál budou samozřejmě spokojeni, ale ostatní se spíše ušklíbnou. I když nově nastavená koncepce skutečně také není až tak úplně k zahození, jak by se mohlo zpočátku zdát. Takový dojem je už jen vlivem přemíry různorodých amerických předělů v hojné míře naprosto nepovedených. To ostatně platí i pro tentokrát, neboť to, co původně uchvátilo či naopak doslova a do písmene šokovalo, tady prostě se stejnou měrou nefunguje, i kdyby čert na Káče jezdil. Je to samozřejmě dáno i tvůrčím uměním režiséra Speeka Leeho, který jako Chan-wook Park prostě není. Snímek je tak spíše pojat v rámci činorodé akční popcornové zábavy s brutalitou sobě vlastní, tudíž není vhodný pro diváky nemající přílišnou brutalitu zrovna v lásce. Jestli tedy původní jihokorejské zpracování tato verze předčila se nedá jednoznačně posoudit. Každý má své pro i proti a jestli je lepší psychologické nebo ryze akční podání hlavní postavy už jen záleží na divácích, z nichž každému vyhovuje něco jiného.

  • 60%
    0
    0
    16. 1. 2021

    Třetí snímek natočený na základě knižní série literární autorky Stephanie Meyerové ničím od předchozích filmových dílů nevybočuje, takže se divákům předkládá zcela stejný duch filmové tvorby. Pomalejší dějový vývoj opět dává všemu čas, což některým scénám svědčí a některým spíše škodí. Po dějové stránce se dokonce snad i zdá, že se opakují věci vyřčené již v předchozím snímku mající podtitul ´Nový měsíc´. Dramatická stránka, ve které se tradičně netlačí na pilu, je však přece jen o kapku výnosnější a zápletka tak i zajímavější. Romantizující atmosféra zmírňuje akční dramatizaci a co se týče emoční stránky, kapesníky si nikdo dojetím z kapes vytahovat nebude. Pokud jde o fantasy žánr pro dospívající diváky, dobře zpracovaný scénář má po dějové stránce dobrou zápletku odehrávající se v krásných lokacích a obsahující dobře zvládnuté akční scény, kterých si však akčně založený divák zase tolik neužije. Svým počtem a délkou spíše vyznívají jako znouzectnost. Ale je to romance plná sentimentálních momentů, takže dejme tomu. Takže nic než další etuda člověka Belly a upíra Edwarda, která se dopředu moc neposouvá.

  • 90%
    0
    0
    14. 1. 2021

    “Existuje pouze jedna cesta ven a ty jdeš se mnou. Pokud nebudeme bojovat, zemřeme zde oba. Pokud vyhrajeme, začneme znovu. Vím, že to zvládneš!” Po ohromném úspěchu snímku ´Lepší zítřek´ (1986) by bylo hodně divné, kdyby se nezačalo pracovat na volném pokračování. A stalo. A tak se vrátili bratři Sung Tse-Ho a Sung Tse-Kit. A samozřejmě se vrací i kmenový herec Johna Woo Chow Yun Fat. Jak je to možné, když jeho postava byla zabita? John Woo a Hark Tsui, který Johnovi tentokrát pomáhal se scénářem a film i produkoval, na to šli fikaně a svým způsobem zcela jednoduše. Ano, byly tedy tak sjednoceny původní hlavní postavy v rámci daleko impozantnější akce a dramatizace. A takový skutečně je, jen bohužel na úkor příběhu. Ten se v mnoha odvětvích rozpadá do nelogičností v rámci dějového vývoje a zvratů. Co se týče akce, dnes už stačí vyslovit jen John Woo a je tím řečeno vše. Jeho tzv. Krvavý balet je tu prezentován v celé své kráse, takže akční fanoušek asijského stylu si opět přijde na své. Tak co s tím? Scénář horší, akce dynamičtější. Každopádně určitý posun v tom vidět je, ale ne každého diváka uspokojí. Nakonec, stále se jedná o HK produkci se všemi svými pozitivními i negativnímu akcepty a taková filmová tvorba je opravdu jen pro určitý okruh diváku.

  • 20%
    0
    0
    14. 1. 2021

    Satanismus a rasismus je tentokrát příčinou vzniku mstitele ze záhrobí, avšak v rapidně nízkorozpočtovém snímku dělající komiksové předloze jenom ostudu. Temná atmosféra? Příznačné akční scény? Nějaká patřičná myšlenka? Nic. Jen obyčejná vyprávěnka v celé své překrásné trapnosti. Stačí porovnat se zcela prvním snímkem z roku 1994. To je tak, když je námět stále stejný, jen je snaha vůči tomu vymyslet nějaký příběh a dojdou nápady. I když tady to spíš vypadá, že došel i producentský kapitál. Scénář by stačilo přepracovat do lepší podoby a ufinancovat pořádnou a impozantní výpravu. Každou další filmovou epizodou je to zkrátka horší a horší, takže ještě dál pokračovat a zůstane to u obyčejné televizní inscenace. Ne, tohle je opravdu průser a ne malý. Když se řekne ´Vrána´, každý znalec má okamžitě představu. Tohle filmové veledílo, mu ji však rázem rozsekám na maděru. Zkrátka a dobře, když je vyčerpaný námět a k tomu peněženka producentů, nemá cenu ani zapínat kameru. Nic dobrého z toho nikdy nemůže vzejít.

  • 80%
    0
    0
    14. 1. 2021

    Za scénářem tohoto malého příběhu stojí Jiří Chalupa, známý převážně z televizního pořadu pro děti 'Studio kamarád', který dětské vnímání podchytil hodně dobře. Není nic hroznějšího, než mít těžký úraz a zůstat sám doma bez kamarádů. Televizní dětský příběh o jedenáctileté Markétce odkázané na lůžko po pádu ze střechy, je ve svém smyslu impozantní právě v rámci dětského vnímání a snů. Dějová linka pojednává o přání Markétky, aby jí doma navštívili kamarádi. A když se k tomu spolužáci ze školy nemají, vyšle do světa balonek se vzkazem, který je samozřejmě nalezen, avšak zcela cizími dětmi. Ti nelení a rozhodnou se Markétku vypátrat i navzdory tomu, že je vzkaz bez adresy. Najdou ji? Pro dospělého diváka je příběh samozřejmě naivní, ale pro dětského diváka to má moralizační aspekt právě v tom, že když si člověk hodně něco přeje může se to i vyplnit. Příběh je samozřejmě zjednodušen náhodami, ale to je v rámci dětského filmu zcela přirozené. A protože se jedná o poetický nadhled nesmí samozřejmě chybět ani scény s koňmi. Rize televizní krátký film s povzbudivou myšlenkou a nadějí.

  • 100%
    0
    0
    14. 1. 2021

    „Cesty Páně jsou nevyzpytatelné" praví Písmo Svaté a že na tom něco bude se přiklání i mnozí nevěřící. Osudy jsou různé a určitě mnohý bude souhlasit s tím, že ne zrovna takové, jak by si sám představoval. A o jednom takovém osudu právě vypráví tato televizní inscenace, která vznikla ještě v době socialismu, což znamená, že obsahuje ono, dnes tolik proklínané, socialistické smýšlení. To však nijak neubírá na kvalitě v rámci dramaticko-psychologické televizní tvorby. Svým námětem má rozhodně co říct i dnes. Takových inscenacía televizních filmů bylo natočeno hodně a co se týče námětu, je skutečně z čeho vybírat. Ať se to někomu líbí nebo ne, natočeno je to kvalitně v celém svém aspektu dané problematiky. Právě svou dramaticko-psychologickou sondou zvýrazňuje vážnost problematiky, což znamená, že se rozhodně najedená o nic zábavného. Je to příběh, který by bez skrupulí klidně mohl nést označení 'osudový příběh ze života'. Má hlubokou myšlenku a o to jde především. A je to myšlenka v rámci obyčejného lidského přístupu nemálo hodna k zamyšlení, neboť platí v každé době. A co víc, třeba se v tom někdo s podobným osudem i pozná.

  • 70%
    0
    0
    13. 1. 2021

    Je pravidlem, že pokračování celovečerního snímku by mělo být lepší či minimálně stejné. Povedlo se? Dobrodružná etuda Katniss Everdeen dál pokračuje ve futuristickém dystopickém světě a ne zrovna lichotivě. Svým vítězstvím způsobila něco, co se Capitolu nelíbí a tak se jí chce jednou provždy zbavit. A tak jde zase o všechno. Oproti předchozímu snímku se ve své podstatě nic nezměnilo. Jako u každého eposu je děj silně natahovaný ve snaze se vymanit sebemenšího hluchého místa. No, jakž takž. Někde by střihačské nůžky byly potřeba. Temná atmosféra je krotká a i napětí v ničem nepřehání. Výkon Jennifer Lawrence je opět zodpovědný ve své přesvědčivosti v rámci rozvoje všech emocí. Výborně vyjadřuje odvahu ve svém instinktu o přežití a hlavně své naprosté nezávislosti. I když je fakt, že její postava Kathiss v tom tentokrát není sama. Jak už víme, společným vítězem Hladových her je Peeta Mellark s tváří Joshe Hutchersona, který se snaží nezůstávat pozadu. Snímek jako takový je o něco rychlejší, energičtější, dějově mazanější i tragičtější. Skrývá se v tom hlavně moralizační výpověď o vlivu totalitní vlády překračovat svou pravomoc v rámci ovlivňování a kontroly prostřednictvím médií, myšlenek a emocí marginalizované společnosti. Příběh je tak o něco málo složitější, ale vlivem natahování scén dává divákovi více prostoru danou myšlenku plně uchopit. Ano, i tentokrát má snímek z hloubky své duše světu co říct. Jen si toho všimnout.

  • 70%
    0
    0
    12. 1. 2021

    Válečný snímek šmrncnutý náměty z počinů ´Zachraňte vojína Ryana´ (1998) a ´Tucet špinavců´ (1967). Tentokrát v tzv. alžírské válce byla sestavena jednotka z psanců a kriminálních živlů, kterým byla jak známo pod záštitou úspěchu smrtící mise slíbena svoboda, s úkolem najít tělo zřejmě mrtvého vojenského důstojníka a to jenom proto, aby byl řádně pohřben. A to namístě, neb zpět domů ho po nalezení převést nemusí. Jedná se o celovečerní debut režiséra a scénáristy Abdala Raoufa Dafriho, který tímto snímkem svým způsobem vstoupil do politické jámy lvové. Kdo zná alžírskou válku, a na to, že se jedná o francouzský snímek, ví o čem je řeč. A to i přesto, že s historií příběh nemá nic společného. Moralizování o zbytečném zabíjení však obsaženo je. To francouzská politika nerada vidí, proto se o alžírské válce takřka filmy netočí a když přeci jen nějaký vznikne, je francouzskou cenzurou okamžitě zatracen. Dějová linka je tedy jasná, takže nic nového pod sluncem. Zpracování už je docela okázalé a vizuálně jakoby hodně známé. Aby ne. Dafri celý koncept pojal na bázi spaghetti westernů, takže se tu setkáme nejen s přílišnou brutalitou, někdo dokonce mluví i o grindhouse verzi z tohoto historického období, ale i dlouhých scén a emočně šokujících situací. Zkrátka a dobře, mexická revoluce byla zaměněna za alžírskou válku a to je v podstatě vše. Ohromným plusem jsou neznámí herci, takže se tím zvyšuje autenticita. Prý se natáčelo v Maroku, takže prostředí vyvolává až epický design. Snímek se může pro někoho stát krapet těžkopádnější, ale to je jen vlivem dějové struktury propojené s neobvyklým prostředím. Vlivem námětu se může zdát děj předvídatelný, ale místy určitě překvapí.

  • 40%
    0
    0
    12. 1. 2021

    Fanoušci knižní ságy se na tento druhý snímek jistojistě těšili a berou to jako příznivou intonaci v rámci milostného vzplanutí dalšího dějového odvětví poněkud netypického vztahu mezi upírem a obyčejnou dívkou. Ostatní diváci už na celý koncept vzhlížejí zapškle a spíše s odpudivým výrazem. Vlivem dalšího vývoje děje by se v tom dala očekávat více psychologie, ale bohužel. Milostná atmosféra celého dějství je hodně přepálená, tudíž až otravná. A to doslova. Příběh jako takový je navíc až neúměrně natažený, což jenom prozrazuje slabý odvar příběhu. Na fantasy by se také dalo očekávat nějaké napětí, ale i to bylo nějak opomenuto. Suma sumárum, námětově je to jen na základě známé pohádkové šablony, kterak se dívka vydala zachránit svého milovaného, a to je vše. Dvouhodinová stopáž je skutečně moc. Udělat patřičný sestřih zbytečností, na osmdesát minut stopáže by to bylo tak akorát, aniž by z celého konceptu cokoliv chybělo. Dala by se pochopit ta průzračná zamilovanost, ale čeho je moc, toho je až příliš. A tady to platí dvojnásob.

  • 60%
    0
    0
    11. 1. 2021

    Po natočení snímku 'Boot Hill' (1969) se opět filmová cesta Buda Spencera a Terence Hilla rozdělila. Zatímco si Terence odskočil ke komedii z období druhé světové války 'Blázni ve válce' (1969), Bud zůstal věrný spaghetti westernovému žánru a natočil snímek tentokrát o partě pěti chlapíků, kteří přepadnou vlak převážející mexické zlato. Příběh je tak jednoduchý a prostinký, že snímek nevyzdvyhl ani vynikající soundtrack, který nemá nikdo jiný na svědomí než sám Ennio Morricone. Díru do světa tento snímek nikdy nemohl udělat, ale je fakt, že složení oné party je docela zajímavé skutek. Co osobnost, to nějaká zvláštnost. Dokonce tu nechybí ani samuraj i když v japonském obleku o to neuvidíme. Za zmínku určitě stojí mistr dynamitu, kterému byla i později věnována pozornost snímkem 'Kapsy plné dynamitu' (1971). Dějství je prosto známých rodokapsových příběhů, ale atmosféricky jakoby tvůrci tápali, jestli to brát skutečně vážně a nebo s komediálním nádechem. Patřičné klišé samozřejmě nechybí a ani překvapující zvraty, ale po dramatické stránce to prostě zaostává. Máme tu jednu rvačku, ve které Bud jednou použije i své známé pěstní kladivo, ale celkově to je jinak prostě takové podivně omšelé. Výprava je přesně taková jak má být, ale i tak snímek nabývá spíše televizního dojmu než velkorozpočtovému snímku určeného na stříbrná plátna. Té jednoduchosti je tady zkrátka až příliš. V rámci filmografie Buda Spencera snímek může být pro jeho fanoušky přitažlivý, ale jinak v paměti obyčejného diváka prostě neutkví.

  • 50%
    0
    0
    11. 1. 2021

    Somersetská fara v roce 1894 a podivné nadpřirozené události a zlovolní duchové. Minisérie z počátku vypadající hodně dobře, aby se však každým dalším dílem čím dál více utápěla ve stereotypu, který byl ve finále ukončen ještě větší podivností. A protože se jedná o seriál Velké Británie, alespoň do poslední části tvůrci vrazili současnou propagandu na šíření mulatek, takže opět tu máme bílou ženu mající dítě s černým mužem. Věhlasný anglický psycholog Nathan Appel a jeho prazvláštní etuda je po dějové stránce hodně na přemýšlení. Dějství v každé části vyvolává spoustu otázek, na které se těžko hledají odpovědi, Hned v první části máme šestnáctileté děvče začne krmit prasata malými kachňátky hned poté, co uslyší hlasy. Co tato skutečnost symbolizuje? Divák který to uhodne má vyhráno. Psychologie člověka tu má hodně co dočinění v obrazotvornosti všech daných skutků, které hýbou celou hysterií na duchovnem veškerého bytí. Tento seriál není jen tak pro leckoho, což potvrdí poslední část v celé své nesrozumitelnosti v psychologickém propojení dvou světů. Miniseriál coby hodně těžký kalibr v rámci seriálové tvorby, který se buď plně pochopí a nebo prostě ne.

  • 70%
    0
    0
    11. 1. 2021

    Kathleen Turner, Burt Reynolds a Christopher Reeve v bláznivé komedii z televizního novinářského prostředí, která svým tématem není nic nového pod sluncem. Novinářská práce je hon za senzacemi v rámci konkurenčního získání pozornosti s cílem co nejvíce zvýšit sledovanost u zpravodajství televizního a prodeje u zpravodajství novinového. Můžeme si připomenout například ´The Front Page´ (1931), ´His Girl Friday´ (1940) nebo u nás hodně známý ´The Front Page´ (1974). Vše je to scenáristicky zpracováno na základě divadelní hry od Bena Hechta a Charlese MacArthura, podle kterého je i snímek tento, který se však pro změnu odehrává právě v prostředí televizního. Ve ztvárnění má samozřejmě každé desetiletí své přednosti a specifika, takže i každý snímek má své. Jako energický příval všeho možného i nemožného se tentokrát jeví dvojice Reynolds a Turner a Reeve už svou maličkostí působí jen jako doplněk. A v tom je asi problém největší. Námět je jasný. Poprava odsouzeného, šéf televizního zpravodajství v tom vidí mediální senzaci a snaží se tak do toho naverbovat svoji nejlepší reportérku coby bývalou manželku, která s touto prací už sekla a chce odjet pryč se svým novým partnerem. Tato vztahová sounáležitost v tom ale dost překáží, což zapříčiňuje diváckou nerozhodnost, která dějová linka je vlastně ta hlavní. Narážky na Supermana vlivem účasti Reevese sice nejsou špatné, ale zcela zbytečné. V jistém smyslu to komediální bláznivina je, ale moc v divácké paměti neutkví. Z nostalgického hlediska stojí za zhlédnutí, ale co si budeme povídat, verze s roku 1974, ve které excelují Jack Lemmon a Walter Matthau prostě vítězí.

  • 90%
    0
    0
    10. 1. 2021

    Remake snímku ´Zamilovaný profesor´ (1963), který byl přepracován doslova na tělo Eddiemu Murphymu. Původní snímek se v podstatě honosí tímtéž, neboť si ho napsal, sám režíroval a zahrál i hlavní roli Jerry Lewis. Jerry však pojal profesora jako hubenou postavu, zatímco nyní je obtloustlý. Motiv nápoje ve změně osobnosti je také jiný, jinak se v podstatě vše drží původního konceptu. Eddie Murphy prokázal, kromě komediálního talentu, svou schopnost zahrát několik postav v jedné scéně už ve snímku ´Cesta do Ameriky´ (1988) a právě v tomto snímku mu byla dána stejná příležitost. A dle očekávání to opět zvládl na výbornou. Zahrát typickou stereotypní rodinu, v tomto příběhu Klumpovu, čítající dohromady šest osob napříč generacemi i pohlaví, plus nepříjemná hubená verze profesora, je vskutku herecký majstrštyk. Eddie to zahrál s takovou energií, že nezasmát se tomu dokáže snad jen opravdový morous. Co se týče masek, jejich dokonalost už ani tak moc překvapivá není, neboť v minulosti něco takového bylo k vidění několikrát. Například ve snímku ´Mrs. Doubtfire - Táta v sukni´ (1993). Zamilovaný profesor je především výřečná komedie, takže co se týče Eddieho, z jeho dosavadní filmografie je to tak trochu jiný film. Pokud je v těle obtloustlého profesora, je prostě takový nesmělý, ale zato v hubené verzi jeho pusa jede jako kulomet. Místy to i vypadá, že přehrává, ale v rámci výbušnosti humoru se to i přesto zdá být ještě přijatelné. Kromě slovního humoru má snímek také známé moralizační poselství a tím je moudro, že člověk se nemá hodnotit podle toho jak vypadá, ale jak se chová. Vzal si někdo z diváků z toho něco? Příběh jako takový je jinak hodně jednoduchý, takže i na první shlédnutí může být ve svém vývoji předvídatelný. Vlastně je v tom znát i klasická romantická šablona. I přesto nemusí být snímek pro každého, ale tak už to z diváckého hlediska prostě bývá. A co se týče toho maskování, obzvláště muže v ženu, počínajíc výše zmíněným snímkem s Robinem Williamsem, vznikla určitá filmová éra, ale to už je jiná kapitola.

  • 80%
    0
    0
    10. 1. 2021

    Green Lantern Corps. Mezigalaktická policejní síla s nadpozemskými schopnostmi, které získávají pomocí prstenu. A jedním takovým členem se stane pozemšťan. Komiks ze stáje DC je cílený spíše pro děti a stejně tak je i pojatý celovečerní film, který ve víru nejrůznějších komiksových snímků pro starší bohužel neměl šanci uspět. Green Lantern je oproti jiným superhrdinům skutečně hodně dětinský, hlavně co se týče jednoduchosti a fantazie. Ne, snímek jako takový není natočený nijak špatně. Naopak. Při porovnání je ve všem pojat jako leckterý animovaný film. Jenomže právě v tom je ten problém. Komiksoví fanoušci jsou již konkurenčním Marvelem vychovaní do daleko tvrdší akce, který tady prostě není. Snímek je první, tedy zákonitě pojednává o původu superhrdiny, takže stejně jako u ostatních se plně představuje hlavní protagonista, jak se ke všemu dostal, tím nový svět a spousta vedlejších postav. Takže se dozvíme jakými schopnostmi všichni v Green Lantern Corps oplývají, což hodně vyvolá vzpomínku na snímek ´Maska´ (1994). Stačí porovnat schopnosti v získávání nejrůznějších věcí. Příběh o udržování míru a spravedlnosti pro zachování mezigalaktického pořádku je tedy pro starší diváky značně nevýrazný, zato pro děti by nemusel být zase až tak špatný. Napětí je slabé, drastické či brutální scény nejsou vůbec, sem tam nějaká roztomilá postavička a legrácky známé už z animovaných grotesek. CGI efekty a animace úchvatná a přesně podle komiksové předlohy. Snímek je prostě skvělý, jen se stal dospělými diváky nepochopený.

  • 90%
    0
    0
    8. 1. 2021

    Podivný novinář si jede se svým právníkem s poněkud psychopatickou náturou užívat do Las Vegas, kde projdou několika doslova psychedelickými eskapády. Jo, drogy jsou svinstvo, ale koho to zajímá. Tohle je jízda nemající snad obdoby. Knihy Huntera S. Thompsona, který byl svého času motorkář a fanoušek LSD, byly v 60. letech žádané a není divu. Hippies by v plném rozkvětu. Když ale vše uvadlo, ukázalo se, že to zase až taková pecka nebyla a o tom Thompson psal především, což znamená, že svými příběhy dával najevo destruktivní stránky užívání drog a právě o tom je i tento snímek na základě jedné jeho knihy, který může být pro mnoho diváků dosti těžkopádným. Psychedeličnost stavu vědomí a chování se tu vznáší po celou stopáž a když se vše pozorně nebude sledovat a hlavně poslouchat všechny ty pronesené kecy, které z každého vylétají jak z kulometu, naprosto se v tom ztratí a nebude vědět o co vlastně celou dobu jde. Celou tuto jízdu řídí Johnny Depp a Benicio Del Toro a v epizodních rolích se občas objeví i plejáda hereckých hvězd. Snímek je na toto téma jedním z nejbláznivějších počinů, jaké se do té doby objevili na stříbrném plátně. A to se vlastně údajně jedná přímo o autobiografii samotného literárního autora. Bezproblémové přípravy natáčení však v žádném případě nebyli. Na více jak 10 let byl scénář produkčními společnostmi odmítán. To už mluví samo za sebe, jak ten film pro neznalé asi vypadá. Děj se odehrává v roce 1971 a ve svém smyslu pojednává o konci oslavovaného americkém snu o zlepšení životní úrovně prostřednictvím sebezapření a tvrdé práce. Nihilistický a psychedelický příběh dvou mužů, kteří se rozhodli žít tím, že se převážně věnují drogám a zábavnému způsobu života, je tímto jen pro určitý okruh diváků, kteří dokáží správně uchopit mysl v módě drog a alkoholu v halucinačním módu, zkreslené reality a nevyhnutelných důsledků. Zkrátka film jen pro silné nátury.

  • 80%
    0
    0
    8. 1. 2021
    Rozchod! (2006)

    I když příběh sleduje okolnosti a průběh rozpadu jednoho vztahu, nadále se svým způsobem jedná o romantický film. Zní to skutečně divně, ale je to tak. Samotný začátek příběhu se opírá o ryzí realitu, což hlavně dámská část diváků jistě potvrdí. Potom už je to jen taková plejáda sounáležitostí a humorných situací v rámci vzájemných naschválů, jejichž motiv je z každé strany zcela jiný. Námětem určitě každého napadne výborný snímek ´Válka Roseových´ (1989), ale chyba lávky. Zase až tak tvrdě to tu neprobíhá. O rozchodu partnerů toho bylo natočeno už hodně a tak by se i tentokrát dala očekávat tradiční situace,ve které všechno půjde napůl. Ne, naštěstí na to šli tvůrci jinak. Máme tu motiv, kdy se jeden z partnerů svými skutky snaží partnerský vztah zachránit a druhý jako by byl slepý a hluchý a stále si jede svou vlastní trasu provokací. Jennifer Aniston a Vince Vaughn v hlavních rolích jsou zárukou dobré zábavy, ve které se humor nepřepaluje do absurdnosti a naopak se vyvarovávají hluchých míst. Scénář je jednoduchý, tudíž srozumitelný, čímž zanechá diváckou úsměvnost a filmový odpočinkový ráz. Jak by snad mnohý řekl, rozchody bývají bolestné a málokdy procházejí vtipem, ale na druhou stranu, proč se na něco takového nepodívat s nadhledem. Tento snímek takové kritérium splňuje.

  • 80%
    0
    0
    5. 1. 2021

    Když se řekne ´Vzpoura na lodi Bounty´, každému se vybaví snímek ´Bounty´ (1984). Tato skutečná událost z roku 1788 však byla filmově zpracována už dříve a to celkem třikrát. Poprvé ještě za němé éry, tedy v roce 1916, kdy podle tehdejší kritiky tvůrci projevili naprostou věrnost charakteru a činů především kapitána Bligha a to na základě dobových záznamů a hlavně deníku samotného kapitána. Jednalo o hodně nákladný počin a tak je ohromná škoda, že je považován za ztracený. Tento snímek z roku 1935 je v pořadí druhý a samozřejmě, jak už to bývá, považovaný za ten nejlepší. Takřka démonického kapitána Bligha si zahrál u nás asi neznámý Charles Laughton a prvního důstojníka Fletchera Christiana, který jak známo vedl vzpouru proti sadistickému kapitánovi, si střihl Clark Gable, který by už naopak známý být mohl. Na svou dobu samozřejmě černobílý film, ale po technické stránce natočený prostě úžasně. Improvizované vizuální efekty svou kvalitou až překvapivě přitahují pozornost. I režisér Frank Lloyd provedl obdivuhodnou práci. Od pozdějších verzí se asi tak první polovina děje příběhu ničím neodlišuje. Vice je však pojednáno o osudu kapitána po jeho nuceném vykázání z lodě a ponechán napospas osudu na člunu společně s posádkou, která mu zůstala věrná. Zajímavostí je vsazení komické figurky v podobě kuchaře na lodi s jeho etudou vylévání vody ze džberu do moře. Později mezi domorodci také pobaví. Nebyl to zase až tak špatný nápad, neboť snímek se více vyzdvihl do dobrodružně zábavné roviny, než aby se to zachmuřeně drželo pouze dramatu. Na lodi Bounty se samozřejmě dramatické situace odehrávají, avšak později v orientu mezi domorodci už celá atmosféra přechází do melodramatu a místy až přímo do romantických chvilek. Svůj dobrodružný námořnický kabát si však zachovává po celou stopáž. V rámci klasického filmu má snímek určitě co nabídnout i dnes.

  • 50%
    0
    0
    3. 1. 2021
    Den matek (1980)

    Když se řekne TROMA, znalcům pokleslých snímků je jasno. V dnešní době této nezávislé filmové produkční společnosti konkuruje svými počiny např. Asylum. Nízkorozpočtové převážně hororové snímky na pomezí frašky, gore a hektolitrů krve ve své době nemající obdoby. Mnohé lze, obzvlášť při dnešním pohledu, doslova a dopísmene považovat až za úchylné. Málo se však ví, že většinou udávaly směr a mnozí filmaři se jimi inspirovali. Týká se to i snímku ´Den Matek´, z jehož námětu se čerpá dodnes. Třeba série ´Pach krve´ (2003 -). I když je fakt, že zrovna tento počin se od tvorby TROMY dosti vymyká. Dějově tu tedy máme dva mentálně postižené bratry, kteří pro potěšení své dementní matky unesou tři dívky a nemilosrdně je mučí a vůbec patřičně likvidují. Ale jo, dalo by se i říci, že se zakladatel společnosti TROMA, stojící i za scénářem a režií, Charles Kaufman mohl sám inspirovat snímkem ´Texaský masakr motorovou pilou´ (1974). Když se to však vezme kolem a kolem, Kaufman se tímto jen zařadil do éry teenagerovských slasherů, které zrovna v kinech slavily divácký úspěch. Co do kvality díla samozřejmě neměl šanci, ale svůj zářez si udělal a to mu stačilo. Počátek osmdesátých let z díla doslova září, takže i nemilosrdný zub času udělal své. Za shlédnutí však stojí a to už jen kvůli hororovému fanouškovství. V jádru věci své nostalgické kouzlo přeci jen zákeřně ukrývá.

  • 80%
    0
    0
    3. 1. 2021
    Teoneol (2016)

    Vjede autem do tunelu, který se na něj náhle zřítí. Ale jo, takových filmů už bylo natočeno více než dost, jenomže tentokrát se to pojato trochu jinak. Žádné monstrózní hrdinství nějakého záchranáře, žádná vyloženě popcornová efektivní žánrová zábava. Jihokorejští tvůrci se na celou věc podívali reálným okem, čímž nevynechali ani postoj záchranářů, úřadů a hlavně politiků. Je to film o záchraně člověka ze závalu, který svým smyslem hodně připomíná snímek ´Pohřben zaživa´ (2010). Teď už jde jen o to, jestli to dopadne stejně. Přístup záchranářů a hlavně politiků je však ale na celé věci to nejzajímavější. V závalu se sice jedna určitá tragédie odehraje, ale po emoční stránce to s divákem nic neudělá. Také vzniká otazník nad faktem, kolik hodin tam byl uvězněn. Že prý nový světový rekord. No jo, jenomže když vidíme v jakém prostoru vlastně byl, není tu vysvětlen vzduch. To tam proudil, že se neudusil z nedostatku kyslíku? Se signálem a hlavně s bateriemi také evidentně neměl problém, když měl stále telefonní spojení a měl dostatek světel. Zajímavý je však odkaz na chilské horníky, který poukazuje na fakt, že skutečně lze přežít v závalu tak dlouhou dobu. To ostatně můžeme vidět ve snímku ´33 životů´ (2015) natočeného, jak víme, na základě skutečné události. V tomto korejském filmu atmosféricky chybí více zoufalství a beznaděje ve spojení s klaustrofobií, v souběhu se snahou záchranářů o nemožné a vzteku nad politickým dohledem a nařízením. Ale i tak není snímek nezajímavý. Hodně tomu přidává i stopáž filmu, i když se někomu může naopak zdát až moc dlouhá na to, že se toho dohromady zase tolik nestane. Alespoň to po divácké stránce evokuje k lepšímu uchopení onoho dlouhého času pobytu v závalu.

  • 90%
    0
    0
    3. 1. 2021

    Americký zlodějíček a lupič Roy O'Bannon a asijský bojovník Chon Wang spolu podruhé a tentokrát v Anglii. Právě tam se vydá Chon za pomstou a Roy mu je po boku. Krapet to připomíná Chanovu akční sérii ´Křižovatka smrti´, neboť co film, to dějově jiná země. Už volba názvu snímku předznamenává, že tentokrát to bude větší groteskní estráda, než jaká byla v jejich předchozím dobrodružství. Jackie Chan plně předvádí své typické asijské opičárny, na které je Owen Wilson setsakramentsky krátký a tak se to snaží dohánět alespoň hláškami. Tohle už není nic jiného, než prostá žánrově výpravná komedie, ve kterém je v podstatě hlavní dějová linka zcela druhořadá. Oba protagonisté tu prostě jen blbnou jak utržení ze řetězu a to je všechno. O bojové scény tu samozřejmě nouze není, takže Chanovi fanoušci si přijdou na své, jen je to všechno v komediálním stylu. Zkrátka se jedná o takový nepatřičný dějový chaos, že občas aby se čert v tom vyznal. Ale je to živé, plné nadšení, má to šťávu a jakoby to prostě všechny bavilo. Našince navíc potěší fakt, že mnohé londýnské ulice a některé interiéry byly natáčeny v Praze. Velkorozpočtová extravagance humoru a skopičin tedy v plné palbě, což je od předchozího krapet vážnějšího snímku výrazný posun.

  • 50%
    0
    0
    3. 1. 2021

    A máme to tu zase. Segalovský námět o únosu jak vyšitý. Tentokrát byla unesena dcera nějakého hongkongského technologického magnáta a o pomoc není požádán nikdo jiný, než bezpečnostní expert Ray Breslin. Takže dle segalovského hesla: Unesli jste holku, tak tady máte přes držku! se šine veškeré dění kupředu. Tímto faktem se tedy děj odklání od původní myšlenky námětu prvního snímku. Pro zajímavost, ve stejném roce, jako tento, byl uveden také Stallonův ´Rambo: Poslední krev´ (2019), kde je dějový námět totožný. Ano, i Rambo řeší únos a tak všem patřičně ukáže zač je toho loket. Dívat se na oba filmy ve stejný den, divák se v tom lehce ztratí. V kterém filmu ten Rambo vlastně je? Třetí filmový díl je stejně jako předešlý určen hlavně pro asijské diváky a protože byly oba filmy natočeny souběžně, jsou si atmosférou totožní. Jen tu už není futuristický hi-tech design. Dialogové scény po divácké stránce moc radosti nepřinesou, ale zato akční nadchnou všechny fanoušky asijských akční filmů především staré školy. sem tam se z něčeho vystřelí, ale spíše převládají drsné souboje v bojovém umění. Sylvester Stallone opět akci přenechal mladším, takže se tu vyskytuje jen v rámci námětu. Na konci se samozřejmě přihlásí o slovo, ale už jen v rámci pomsty. A jsme zase u toho Ramba. V tomto skutečně není mezi oběma filmy žádný rozdíl. Škoda, že tu neměl žádnou akci Russell Wong. Nebo snad už na akční role zanevřel? Snímek je samozřejmě nízkorozpočtový, což je hodně znát. nejen po výpravné stránce, ale i té scenáristické. o plynulém vývoji děje si může každý divák nechat jen zdát. To však nezabránilo, aby byl patřičně drsný a překvapivě i temný. Zkrátka přesně tak, jak to mají v asijských zemích rádi. O kapku je lepší než předešlý, ale značně si pohoršil právě odlukou od původního tématu. Filmových únosů tu už skutečně bylo více než dost, čímž nechávám pozdravovat především Stevena Seagala. Ale jinak se to opět veze na stejné úrovni, což znamená, že je to opět natočeno v hongkongském stylu, a tak, kdo nemá takové snímky v oblibě či jim vůbec nerozumí, nechť se tomu rovnou vyhne.

  • 70%
    0
    0
    2. 1. 2021

    Dělat si z druhých legraci, celé to nahrávat, následně nahrávku zveřejnit a počítat lajky, pod záštitou anonymity může být zábavné, ale pouze do chvíle, než se nečekaně role obrátí. Pokud s jídlem poroste chuť, může se klidně stát, že se to jednou přežene. Asi těžko bude ještě legrační, když se podaří přesvědčit matku, že její dcera byla zabita při domácí invazi. Může se totiž objevit někdo, kdo takovým srandistům nechá ochutnat jejich vlastní polívčičku se vším všudy. Tenhle film by měli vidět všichni youtubeři, kteří pro svou slávu dělají něco podobného. Snímek používá všechny známé hororové aspekty z poslední doby. Určitě každý hororový fanoušek pozná motivy ze 'Saw' (2004) a 'Odebrat z přátel' (2014). Finálové střetnutí se už může přirovnat k lecjaké slasherové sérii. Z poslední doby se jedná hlavně o 'Vřískot' (1996). Takže opět omílání jednoho a toho samého? Jak se to vezme. Námět originální je a svým zpracováním dokáže předčit očekávání. Snímek má především podobnou moralizační hodnotu, jakou představil už snímek 'Tajemství loňského léta' (1997). Každá příčina má svůj následek, takže i nezodpovědné činy nemohou zůstat bez trestu. Veškeré události tak vezmou za své, čímž se dá očekávat, že nikde a v ničem nezůstane nit suchá. Dějová linka je sice jednoduchá a vlivem známých motivů snad i předvídatelná, ale i tak se stále dá plně užít. A hlavně si z toho něco vzít. Z reálného pohledu je to samozřejmě přepálené, ale něco podobného by se klidně stát mohlo. I nadále platí, že každá legrace něco stojí.

  • 70%
    0
    0
    2. 1. 2021

    Od prvních minut příběhu se ukazuje, že přišlo něco, co tu dlouhodobě chybělo. Živá komediální minisérie nemající jedinou nudnou vteřinu a naopak neustále bavící a co je hlavní, nezvrhávající se do bláznivé ztřeštěnosti a trapnosti. Oproti americkým televizním červeným knihovnám s vánoční tématikou tohle působí jako živel. Aby nakonec ne. Hlavní role se zhostil německý komik Luke Mockridge, který tomu dal pořádnou šťávu. ostatní mu už jen dobře nahrávali. Příběh scenáristicky zpracovaný dle knihy ´7 Kilo in 3 Tagen´ od Christiana Huberta je plný nejrůznějších a plně typických povah v nejrůznějších situacích. Prim je především nezodpovědnost mající co dočinění se zlomyslností. Vyčnívá však babička se svým pesimistickým přístupem snad ke všemu. Její upřímné hlášky určitě alespoň v Německu zlidoví. Vánoční duch je znatelný každou minutou a je to dáno i překrásným prostředím. Na dnešní dobu nepřekvapí použití problematiky homosexuality a narážka na muslimy. Rasová propaganda tmavé pleti už teprve ne. Ta v dnešní době prostě musí být všude. Jako drama minisérie selhává, pokud něco dramatického vůbec mělo být, ale jako ryze zábavný televizní počin o pouhých třech dílech lze považovat vcelku za povedený.

  • 80%
    0
    0
    2. 1. 2021
    Kód Navajo (2002)

    Jako sedmý americký snímek si král akčního filmu John Woo vybral téma z dob druhé světové války a připomněl tak významnou roli indiánského kmene Navahů a jejich jazyka v americké námořní pěchotě, známé jako Windtalkers, v boji proti japonskému nepříteli. Vznikl tak kód Navajo a co si budeme povídat, kam se hrabe německý šifrovací stroj Enigma. Příběh sleduje amerického vojáka Joe Enderse, který dostal za úkol chránit vojensky vyškoleného radiotelegrafistu Navažského Bena Yahzee. Zpočátku se Joe na Bena dívá nedůvěřivě, ostatně jako ostatní, takže slovo si vezme i starý dobrý rasismus, ale postupem času k němu pomalu nachází cestu. O nic jiného tady v podstatě ani nejde. Snímek názorně ukazuje, jak se Kód Najava používal během válečné vřavy a to je všechno. Jednodušší to už snad být ani nemohlo. Válečné scény v režii Johna Woo jsou neobvyklé, takže se na něco takového poměrně dlouho zvyká. Je to dáno i vlivem subjektivní kamery, která byla takto ve válečném filmu použita snad poprvé. I když záběry z pohledu vojáka měly určité kouzlo už ve snímku ´Tenká červená linie´ (1998). Na první pohled vypadá bojiště jako neskutečný zmatek, ale John tím chtěl jen naznačit, že životnost obyčejného vojáka je v takové situaci skutečně jen pár vteřin, maximálně minut. Kdo přežije, doslova a do písmene se podruhé narodí. A to není všem dnům konec. Moralita samozřejmě na samém konci nechybí, ale po emoční stránce to moc nezabírá. John Woo jako obvykle udělal kus své efektní práce, ale špatný scénář mu zavděk moc nepřidal. Naopak mu to spíš uškodilo, i když čert ví, jestli to nebylo dáno také vlivem odkladu uvedení snímku kvůli události 11. září. Buď jak buď. Zpracováním je to válečný snímek neobvyklý, ale mezi nepovedené by se řadit nemusel. Potřebuje jen svůj čas.

  • 70%
    0
    0
    2. 1. 2021

    Ještě předtím, než na stříbrné plátno vtrhla partička superhrdinů ze stáje Marvel pod názvem ´The Avengers´, byl nám představen ještě jeden z nich, známý jako Captain America. V komiksech se začal objevovat od roku 1941, takže vlivem jeho charakteru nepřekvapí, že byl dějově použit i v boji proti německému nacismu a Japoncům. Že nechávám pozdravovat českého Péráka. A v tomto směru také vyznívá i filmové zpracování. Vizuálně skutečně vypadá, jakoby ze čtyřicátých let pocházel, ať už jde o módu, stylu účesů, dobových automobilů, architektury, atd. Doba obtížné situace, ve kterém vlastenectví dosahovalo ohromných výšek, prostě nemohla být vynechána. To by bylo vůči předloze nefér. Mladistvá zapálenost vstoupit do armády není nic ojedinělého. Týká se to i střízlíka Steva Rogerse, který svou vyhublou postavou spíše vyvolává úsměv. Ale jak už to u americké armády bývá, i zde je snaha vyprodukovat tzv. supervojáka bez bázně a hany, k čemuž se Steve přimotá a změní se k nepoznání. Ke svému superhrdinství má však ještě stále cestu trnitou, ale jak si říká, kdo si počká, ten se dočká. A kde je superhrdina, tam je i superpadouch. Dějový vývoj tedy vede k očekávanému střetu a v tom je asi ten největší problém. Spousta již provařených motivů vede po divácké stránce k předvídavosti vývoje děje, což kazí překvapení a hlavně napětí. Vnímavý divák také rozpozná občasné nejrůznější odkazy na ´The Avengers´. Ano, není to pouze HYDRA, která dělá starosti snad všude. Pro zajímavost, Captain America je vybaven oblekem a štítem od Howarda Starka, což není nikdo jiný, než otec Tonyho Starka aka Iron Mana. Jeho prezentace létajícího auta je ve filmech o Iron Manovi k vidění také. Marvelovský vesmír se v takovémto nejrůznějším propojení prostě nezapře. Pokud se na film podíváme hlouběji, hodně to připomíná etudy ze stejné doby jiného hromotluka a tím je Wolverine. Podobnost čistě náhodná, úmyslná nebo se jen jedná o inspiraci? No nic. Nejdůležitější je, že snímek slouží jako poslední díl skládačky do uvedení zmíněného ´The Avengers´, což nám na samém konci filmu tvůrci dávají monstrózně najevo. Nebyla ta reklama na příští film ještě moc malá?

  • 70%
    0
    0
    1. 1. 2021

    Nostalgická teenagerovská sci-fi komedie námětově využívající sen snad každého puberťáka. Máme tu dva votroubky, kteří jsou všem pro smích. Ale když oni tak moc chtějí naprosto dokonalé děvče ku prospěchu svému. Když už to nejde normálně, je snad nějaký problém si ji zhmotnit pomocí počítače? Mnohý by se divil. Stejně jako tito dva. A tak ji konečně mají. Slovo ´sexbomba´ je u ní ještě hodně slabý odvar. Kluci si s ní užijí takové věci, se kterými ani nepočítali. Ano, po filmové stránce to jsou osmdesátky jak vyšité. Pro někoho nostalgické nadšení, pro někoho nemalá těžkopádnost. Snad jen dění na střední škole je asi to jediné, co se do dnešní doby nezměnilo. V roli sígra svou přítomností dnes možná zaujme Robert Downey Jr. No, lecjaká pecka to asi nebyla ani ve své době uvedení, ale námět není zase až tak nezajímavý. Současným puberťákům jistojistě bude chybět fekální humor, starším vice legrace. Každopádně svůj osobitý apetit snímek má, čímž právě v rámci nostalgie i určitou diváckou přitažlivost.

  • 50%
    0
    0
    1. 1. 2021

    V originále se snímek v českém překladu jmenuje ´Tajná zahrada´, ale český distributor si určitě myslel, že slovem ´Tajuplná´ námět přiblíží k Julesi Verneovi, neboť je fakt, že prostředí příběhu nemá daleko od jeho románu ´Ocelové město´, čímž diváky více naláká. Román autorky Frances Hodgson Burnett se zfilmoval už v roce 1919 a od té doby byl několikrát remakován. Tento remake je tedy jeden z nich, který byl po vizuální stránce dokonce i upraven. Takzvaný steampunk sice nebyl až tak hrozný, ale na druhou stranu to zase moc nevyvolávalo. Po emoční stránce snad jen mírnější deprese. Snímek, viditelně nízkorozpočtový, vyniká až moc znatelnou studiovostí a umělotvorstvím. Pro televizní vysílání na nudný dopolední čas pro rodinnou diváckou usedlost by snímek mohl stačit. Jinak je to ale naprosto vše. Po zábavné stránce nenadchne.

  • 80%
    0
    0
    1. 1. 2021

    Teenagerská vyvražďovačka s roku 1974. Že by to byl skutečně průkopnický snímek tohoto subžánru? Na to, že byl natočen dříve než slavný ´Halloween´ (1974, je stále inspirativní. Za ty roky námětově ani nic nezměnilo. Neznámí vrah, děsivá atmosféra, napínavé sekvence, křik a hrůza. Toto všechno spojuje kategorie subžánru, který nepřestává děsit (a bavit zároveň) diváky napříč kontinentů. Tento počin kupodivu jakoby nestárnul. Natočen je zručně, nikam nespěchá a s onou hrůzou si záškodnicky pohrává. Na dnešní dobu už pochopitelně ničím nepřekvapí, ale jako kultovní film by opravdu neměl uniknout žádnému vyznavači hororového žánru. Jen tak pro zajímavost. Jednu z rolí si zde střihla půvabná Margot Kindder, představitelka novinářky Louis ve snímku Superman´ (1978).

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni

OMůj oblíbený uživatel

5 ×

Poslední aktivita