martin-mickey-stusak
Komentáře

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni
  • 80%
    0
    0
    22. 5. 2019

    Intimní vztah mezi člověkem a androidem coby test hranice lidské přirozenosti je téma srbského sci-fi snímku po divácké stránce projevující jisté překvapení a to nejen námětem. Příběh muže ocitnuvší se sám v kosmickém korábu s krásným a bezvýhradně poslušným androidem v ženské podobě, kterého hraje srbská pornoherečka. Mnohý bude zřejmě tušit, co se z filmu nakonec vyklube. Ne, až tak přitažené za vlasy to zase není. Silný melodramatický scénář se vymaňuje výkyvům do bezbřehých vod nelogičností a naopak striktně prezentuje to, o čem se již několik let píše ve vědeckých novinách a co se reality týče, není daleko od pravdy. A co víc, v určitých asijských zemích se již stalo skutečností. City ke stroji v lidské podobě tu dostávají pořádně zabrat a tak se tu projevuje hlavně psychologická stránka osobnosti k danému skutku. Sci-fi snímky se dnes vyznačují hlavně CGI efekty, ale srbská kinematografie tímto ukázala, že za nízkého rozpočtu to stále jde také. Jedná se o komorní cyberpunk natočený s minimálním rozpočtem a nezávislou produkcí, který svým způsobem zasahuje až do artu a jak je vidět v dosažených cenách na festivalu FEST, povedlo se. Příběh je na základě povídky Zorana Neškoviće, někdy z 80. let, a svoji vizi prezentuje ledabyle dobře. Svým způsobem se jedná o soft-erotický děj ve své složitosti ve vážných otázkách rozlišování živého od neživého a jak s tím správně naložit. Člověk je mistrem svého osudu. Děj je prost akčních scén v zájmu sledování onoho diskutabilního vztahu. Snímek je v rámci žánru kupodivu osvěžující svým odloučením od hlavního proudu, byť námětově může vzbuzovat kontroverzi. Po vizuální stránce není co by se dalo vytknout, jen je nutné se smířit s pomalým tempem. Sci-fi art pro náročnější diváky se zajímavým reálným tématem.

  • 70%
    0
    0
    22. 5. 2019

    Westernový snímek vypráví příběh své doby v zájmu osobitosti postav k daným historickým událostem o získávání nových území v souběhu neobyčejné romance, která do centra všeho dění zasáhne více, než by kdo čekal. Vlastně je to taková moralizační etuda o vlivu žen k přínosu pořádku a míru ve všech etapách daných událostí. Scénář byl psán na základě skutečného osudu ženy pod jménem Shoshonin Sacajawea, ale jestli to bylo tak či onak, se klasicky mohou vést jen spory. Každopádně se snímek nese v diskutabilním poklidu, což spíše v rámci dějin vede k rozčarování. Např. není jediná zmínka o pogromu a genocidě indiánského obyvatelstva právě v zájmu zisku nových území. O nějakých dramatických přestřelkách si divák může nechat jen zdát. Jedná se spíše o příběh o vztahu mezi poručíkem Williamem Clarkem a Sacajaweou a to je vše. Snímek je pastelově barevný s pevně stanovenými kamerovými záběry podporující určitou dobovou výjimečnost. Westernově laděné romantické drama v určitých aspektech vývoje děje pokulhává, což značí jediné. Ona doba nebyla tak atmosféricky poklidná, jak je to tu prezentováno. Každopádně jako odpočinkový nenásilný film by nemusel nijak vadit. Vize divokého západu se tu sice rozpadá už v základech, ale politické poznámky o postavení žen na obou stranách barikády jsou vymyšleny dobře. Snímek tedy spíše nudný, kde je hlavním tahounem pouze účast Charltona Hestona. A to není moc.

  • 60%
    0
    0
    22. 5. 2019

    Volné pokračování snímku z roku 1966 ´Harper´ se snaží striktně celou svou vznešeností navázat, ale nic naplat, nějak to bezbožně všude drhne. Paul Newman sice v sobě stále má své ucelené charisma a v jádru věci určité sympatie, ale scénář už není tak kouzelně zpracován a režisér Stuart Rosemberg nemá takovou tvůrčí osobitost k dané látce jako Jack Smight, po kterém převzal štafetu. Snímek už není tak výrazný ve svých kramflecích svého žánru, což způsobuje spíše nepochopení přístupu k dané látce. Příběh jako takový však naopak po literární stránce jistý zájem vyvolává, jenomže jádro podstaty a dějový um nějak zapadl v niveč. Škoda. Takhle snímek upadá v zapomnění rychleji, než by si zasloužil.

  • 40%
    0
    0
    22. 5. 2019
    Titanic (2012)

    Další dvojdílné televizní zpracování o nejznámější lodní katastrofě, které se zdá být protentokrát naprosto zbytečné. Co se týče dějového rozhraní příběhu, zůstává otázka, proč to vlastně bylo rozděleno do dvou dílů. První polovina dílu prvního vypovídá o povyšování, nevraživosti a nenávisti vyšší vrstvy snad ke všemu kolem a druhá již o samotné katastrofě, při které se povýšenost bohaté smetánky nezmění. Ve druhém díle je šablona vyprávění stejná. První polovina se vrací do doby před katastrofou a mnohé scény jsou nepochopitelně zopakovány. I když je fakt, že tentokrát se děj více všímá té společenské vrstvy nižší. Druhá polovina pokračuje dobou katastrofy. Při porovnání s dvojdílným TV snímkem z roku 1996, se tento podivně vytrácí ve svém zájmu se jakkoliv zavděčit. Dějově není nic k zaujetí a naopak situaci po srážce lodě s ledovcem by nejeden divák mnohým krutý osud dokonce i přál. Těžko říct, proč tohle vlastně vzniklo. Vynecháním diváckého zájmu nikdo o nic nepřijde.

  • 70%
    1
    0
    21. 5. 2019

    Americká padesátá léta a příběh o vraždě, chaosu a rasismu. George Clooney opět na režisérské stoličce a opět se svým osobitým stylem vyprávění. Už to vypadá, že se dal po stopách Clinta Eastwooda. Stejně jako on má svoji uměleckou vizi, kterou po filmové stránce názorně upřednostňuje. Scény mají krásnou kompozici a styl, takže co se tohoto týče, je na co se dívat. Julianne Moore ve své roli nepřekvapí, avšak Matt Damon po svých předešlých několika akčních filmových kouscích ano. Alespoň si dal zase pro změnu charakterově něco jiného. Téma rasismu je reálně stále neutuchající a tak není divu, že se i filmoví tvůrci k něčemu takovému neustále vrací. Jenomže co už mohlo být řečeno, již řečeno několikanásobně bylo a tak pro tento snímek platí, že divákům v žádném případě nic nového nepřináší. Jako takový i přesto má ve svém smyslu své sympatie a svůj varovný moralizační aspekt. Ale to je asi tak vše. Téma chamtivosti a rasismu v čistém a útulném světě, jak je prezentován, celkově zanechává podivnou špatnou příchuť. Jsou tu vyobrazené věci násilné, krutě nelidské, krvavé a neskrývaně nespravedlivé, ale tak nějak bez daného aspektu. Dané věci se prostě dějí, jakoby to byla samozřejmost, a to je na celé záležitosti všechno. Atmosféra sice je šokující, ale napětí krapet drhne a dané přesvědčení už nefunguje vůbec. Příběh má dvě dějové linky a po divácké stránce tak vzniká určitá nerozhodnost, která je vlastně v popředí zájmu. Ani jedna však neodpovídá na vznikající otázky. A tak i přes určité scenáristické nesrovnalosti se jeví snímek zajímavě, skromně a s přesvědčením.

  • 70%
    1
    0
    21. 5. 2019
    Mušketýr (2001)

    Známý příběh Alexandra Dumase st. o třech mušketýrech a chrabrém D'Artagnanovi odvyprávěný hongkongským stylem? Nakonec, proč ne? Fantazii se meze nekladou a ve světě filmu to platí dvojnásob. Jedno je tak už od samotného začátku jisté. V žádném případě nelze počítat s dobrodružnou romantickou atmosférou, jaká je jinak u takovýchto snímků očekávaná. Zde je ve vyprávění neobvyklý švih, zkratkovitý dějový vývoj a jedna akce střídající druhou ve stylu, jaký by nikdo neočekával. Fanoušci klasického šermu nechť raději tento snímek vynechají. Zato fanoušci hongkongských akčních filmů si přijdou na své. Ostatní budou skřípat zuby, cože to tvůrci udělali, ale dobře jim tak. Nakonec, s původním románem to kromě postav ani nemá nic společného. Příběh je záměrně zcela jiný, k čemuž se scenárista rozhodl dobře. Akční scény jsou i na tuto dobu velkolepé a tradičně hongkongsky neuvěřitelné. Celkově se jedná o snímek velice jednoduchý a to po všech stránkách. Tady jde jenom čistě o fantazii a čirou filmovou zábavu a o nic víc.

  • 80%
    1
    0
    21. 5. 2019
    Sestra (2018)

    Corin Hardy převzal otěže po Jamesovi Wanovi a podíval se na další kapitolu řádění démonické řádové sestry. Příběhově sice dojde ke zklamání, neboť tu v podstatě není nic, co by už divák z předešlých dílů neznal či neviděl, ale jako atmosférický horor funguje dobře. Samotný začátek tedy může odradit, ale byla by to škoda. Děj si převážně v druhé polovině stopáže pohrává s temnou ponurostí a děsivým studeným pocitem prostoru klášterního labyrintu a to v celé své parádě. Děsivosti a strachu tu bylo učiněno za dost a striktně se tak připomíná, jak má takový atmosférický horor vypadat. O to šlo zřejmě především a tak se zřejmě příběh jako takový ve své zajímavosti stal druhořadým. A je to škoda, neboť lépe zpracovaný děj s alespoň nějakou kapkou originality by snímku přidalo na vážnosti. Děj je tedy značně jednoduchý a pro diváky předešlých snímků snad i předvídatelnější, ale zato žánrově svou atmosférou vypracovaný do dokonalosti. Hororovou peckou snímek nebude, ale za povšimnutí v rámci hororového fanouškovství určitě stojí.

  • 100%
    0
    0
    13. 5. 2019

    Legendární fantasy film, který udělal z Arnolda Schwarzeneggera legendu. A stačilo k tomu málo. Kromě svalů i kamenný výraz a stále ještě hereckou nerozvážnost. Arnieho charisma se tímto stalo naprosto nepřekonatelným, jak nakonec nejen diváky přesvědčil televizní seriál ´Conan´ z roku 1997 a stejnojmenný snímek z 2011. Ano, na světě je jen jedna osoba, která může Conana hrát tak soucitně a brutálně. James Earl Jones byl pro zápornou roli taktéž vybrán dobře. Jeho soudce Thulsa sice není pro Conana tak hrozný nepřítel v širším než životním smyslu, avšak po psychologické stránce se jedná o děsivost samo za sebe. Snímek je prezentován jako fantasy opera s minimem dialogů a doslova do kůže se vrývajícím soundtrackem, čímž se sice uměle, ale zato brutálně navyšuje jeho síla. Místo slov tedy hovoří obrazy a to vskutku impozantně a hlavně srozumitelně. Brutální scény soubojů jsou už jen dodatkem brutální doby, což svého času americké diváky natolik šokovalo, že dokonce vyrazili do ulic proti brutalitě filmu demonstrovat. Každopádně snímek odstartoval sérii takto stavěných snímků na všech frontách na celé desetiletí. A Arnieho od této chvíle znal už každý. I když to nevypadá, snímek patří mezi levné produkce potvrzující pravidlo, že i za málo lze udělat ohromné divadlo. Ani ten scénář není nijak náročný, ale i přes to všechno má v sobě určitou alegorii pro sebejistotu a duchovní a osobní sílu. Jedná se o další postavu, která je kovaná ohněm pomsty. A ten oheň svým kouzlem dokáže upoutat diváckou pozornost i dnes. A to i přes to, že dějová šablona o pomstě je dnes již několikanásobně provařená. Conan je skutečným králem fantasy žánru. Robert Ervin Howard může být pyšný.

  • 70%
    0
    0
    12. 5. 2019

    Na Zem přistane neznámá kosmická loď. Lidstvo v domnění, že se jedná o mimozemskou rasu, je připraveno ke striktnímu uvítání. Jaký šok, když z kosmické lodě vystoupí tři mluvící opice. A ti se rázem vlivem daných okolností stávají hrozbou pro rasu lidskou. Třetí volné pokračování tímto přihlíží k rozpačitosti lidské populace k opicím, jaké bylo u opic k populaci lidské ve zcela prvním snímku. Tvůrci vlastně převyprávěli obdobnou situaci, jen v obráceném stavu. Má si tedy kdo co vyčítat? Snímek tak vyznívá jako sequel pojednávající, jak to vlastně všechno začalo. Ony ty opice, známé z obou předchozích snímků, totiž vycestovali v čase do minulosti, což byl od tvůrců dějově lstivý tah. Opice neznali historii Země a tím i skutečnost, že bylo lidstvo kdysi mluvícím druhem a tak snímek vlastně jen cituje historii počátku povstání mluvících lidoopů z jejich posvátných svitků. Paradoxní citové zakončení děje tímto staví základy pro další vývoj událostí, předcházející právě zcela první díl této filmové série. Oba filmy tedy mají, jak bylo zmíněno výše, obdobnou dramatizaci děje, což může vést k divácké rozpačitosti, ale jako nápad k porovnání charakteru obou ras není špatný. Smysl pro humor i vážnost situace se tu nese zcela stejně a má také svůj zábavný filmový potenciál. Jak už to u volných pokračováních bývá, ani tohle se za výrazný snímek považovat nedá, ale oproti předchozímu dílu přeci jen dopadl daleko lépe.

  • 90%
    0
    0
    12. 5. 2019

    Steven Spielberg a jeho striktně působivý válečný snímek o mladém anglickém jedenáctiletém chlapci žijícího s rodiči v Šanghaji, kterak se snaží přežít japonskou okupaci během druhé světové války. A jedná se o příběh vyprávěný právě z pohledu onoho chlapce, kterého si zahrál Christian Bale. Válečná hrůza tedy vyprávěná dětskýma očima, což způsobuje jistou nepatřičnost v rámci válečného žánru. Hrůzy války jsou zvýrazněny sice s plnou vervou, ale jedenáctiletý kluk věci vidí přeci jen krapet jinak, než dospělý. Snímek je natočen na základě stejnojmenné autobiografické novely Jamese Grahama Ballarda, takže o věrnosti určitých událostí nemůže být pochyb. Příběh je ideálním materiálem pro náročnou rodinnou zábavu. Spielberg zdůrazňuje chlapcův dětinsky naivní pohled na dění ve spojení s humanistickým poselstvím solidarity, což atmosféricky zohledňuje přátelství, odpovědnost, určitou vynalézavost a hlavně vůli přežít a schopnost se přizpůsobit. Snímek se tak stává ve své podstatě neskutečným, bizarním, fantastickým a odtrženým od reality a naturalismu. Jako takový tak hlavně budí rozpaky u historiků, kteří toto filmové dílo očerňují po jeho povrchnost, ale to je jen vlivem nepochopení autora literární předlohy a vize Spielberga. Dítě prostě vidí svět jinak a v tom je celé to kouzlo rozpačitosti. Snímek má v jádru svoji sílu a fascinaci a rozhodně má po divácké stránce co říct. Pochopí-li divák dětský svět, pochopí i tento film. A právě v tom to celé je.

  • 90%
    0
    0
    12. 5. 2019
    Rok Draka (1985)

    Není to Bronx ani Brooklyn. Je to Čínská čtvrť, naprosto ničím se nevymykají. Má vlastní pravidla, zákony a struktury. Pro turisty svým způsobem exotická záležitost obsahující svou neproniknutelnou subkulturu. Číňané se snaží udržet i na americké půdě své tradice , včetně nechvalně proslulé mafie zvané Triáda. Jedná se o hodně drsný příběh poukazující na to, že do čínské čtvrti, jak je tu ukázána, by vstoupil skutečně jen šílenec. A takový policajt Stanley White coby válečný veterán z Vietnamu plný nenávisti právě k Asiatům je. A rozhodne se to tam svým arogantním přístupem patřičně vyčistit.  Mickey Rourke zde svou rolí nekompromisního poldy na sebe výrazně upozornil, ale dá se říct, že na tom měla vliv i výborná strukturální vize režiséra Michaela Cimina, který stojí vedle Ridleyho Scotta i za scénářem, mající v pozadí i určitou politickou kritiku dané situace, která by byla dnes plně nazvána jako rasisticky útočná proti. Atmosférou tedy snímek poukazuje na nový válečný stav. Vietnamem je nyní New York. Opět souboj bez hranic a bez pravidel. Snímek fascinuje a šokuje zároveň svou výpovědí a smyslem o střetu kultur. Místy je to hodně těžkopádné už svou hloubkou k dané problematice ve spojení s psychologismem stavu událostí. Temná stránka mnohé prohlubuje ještě více, čímž se stalo, že snímek musel několik let uzrát, aby se dalo říci, že se svým pojetím jedná o filmový klenot nesoucí roušku zaslouženého kultovního statusu.

  • 90%
    0
    0
    12. 5. 2019
    Robin Hood (2010)

    (Director's cut: 156 min) Když se řekne Robin Hood, každý si vybaví romanticko-dobrodružný legendární příběh o zbojníkovi, který je po desetiletí znám již jako leckterá známá legenda, pohádka či pověst. Ale co se na to podívat reálně v prostředí skutečného temného středověku? Nápad svým způsobem troufalý, ale ne neuskutečnitelný. A s vervou sobě vlastní se něčeho takového chopil Ridley Scott a natočil historický snímek dle scénáře Briana Helgelanda ničím se svým žánrem naprosto nevymykající. Dané dějství obsahuje od všeho něco. Kousek romantického dramatu, kousek původního příběhu a kousek politické všímavosti v rámci akčně-válečného počinu. Historikové si klasicky budou rvát vlasy, ale dobře jim tak. Nejedná se o film, který by se měl brát vážně. Scénář je solidní a plný nápadů právě v rámci onoho realismu. O napětí není nouze a příběh jako takový je promyšlen dobře. Válečné scény tradičně v režii Ridleyho Scotta nezklamou a přinášejí výbornou dechberoucí podívanou. Temný obraz středověku, blátivé prostředí a nejistota z každičké budoucí minuty. Snímek pro diváky, kteří nemají problém se do něčeho takového se svojí fantazií ponořit a uchopit daný skutek podle svých patřičností v zájmu poctivého středověkého příběhu podle dobových kritérií.

  • 40%
    0
    0
    12. 5. 2019

    Ve svém jádru velice silný japonský vlastenecký epos a pocta hrdinům zároveň. Tentokrát přišla řada na ohromnou válečnou japonskou loď pod názvem Yamato. Od starších podobných snímků se nijak nevymyká. I zde je zvýrazněn japonský fanatismus vojáků položit život za svoji vlast, což je pro nás velice těžké s něčím takovým sympatizovat. Protiválečného tady doslova nic není, i když hlavně od ženských postav tu určité náznaky jsou. Mnohé scény se neúprosně perou v zájmu vlastenectví s patosem, což je velice na škodu. Snímek jako celek tento fakt velice striktně shazuje. Scénárista jakoby jen použil to, co se po něm chtělo, ale měl problémy vše v příběhu patřičně použít. 143 minut stopáže je velice bolestivá záležitost. Námět je sice jako filmová vzpomínka  vymyšlen dobře, ale střihačské nůžky byly asi ve střižně bohapustě ztraceny. Divák od válečného filmu očekává kromě smysluplného dějství hlavně válečné scény, ale pořádné a skutečně dechberoucí se lze dočkat až po hodině a čtyřiceti minut. Takže je to takřka pro diváky, kteří do té doby skutečně dějovou nudu vydrží, takřka jako odměna. Speciální efekty jsou vynikající a mnohé záběry dokáží i šokovat. Emoce a soucit s námořníky to však bohužel nevyvolá a to je u takového filmu ohromná chyba. Na filmu je znát vliv amerického snímku Jamese Camerona ´Titanic´, ale na rozdíl od něj si u lodě Yamato divák takřka přeje, aby už byl konečně potopen. Snímek by nemusel být tak špatný, jak na první pohled vypadá. Potenciálu má v sobě ukryto více než dost, ale to by musela být tvůrčí snaha je plně odkrýt a využít naplno. Takhle tato válečná podívaná akorát vypadá dosti nemotorně, neodborně a zbrkle.

  • 80%
    0
    0
    7. 5. 2019

    Že láska kvete v každém věku plně přesvědčuje tento snímek, který svou okázalostí a láskou jednoho k druhému dojme už v samotném zárodku. O to víc šokuje závěr. V podstatě se jedná o takový moderní příběh, samozřejmě v nadsázce, o Romeovi a Julii, který nenechá jedinou vteřinou na pochybách. Snímek je velmi emocionální, tudíž nelze očekávat nic zábavného či alespoň úsměvného. Ve své prostotě ukazuje život se svými radostmi i osudovými nástrahami. Krásný romantický příběh tedy spíše pro starší generaci, ale nakonec, proč by to i mladé nemělo oslovit. Příběh není složitý a na psychologii postav se nijak neváže. Vše podstatné v jejich charakteru je vysvětleno dobře a hlavně srozumitelně, takže divák každou postavu pojme jak má. Není od věci, že hlavním lákadlem snímku je především Richard Gere, ale to se míjí účinkem. Diane Lane za ním nezaostává a naopak si diváckou pozornost striktně drží stejně jako on.

  • 90%
    0
    1
    7. 5. 2019
    Zvíře (2001)

    Co se stane s člověkem, kterému byly po autonehodě transplantovány orgány z různých zvířat? Získá tak nejen jejich charakter, ale i pudy. A s takovým člověkem se začnou dít věci vskutku nevídané. Bláznivá komedie s Robem Schneidrem přesahující možnosti rozumového chápání. Nápad je to zajímavý a o to víc zajímavě natočený. Rob se tu po herecké stránce opět vyřádil dosytosti. Napodobování zvířat není nic jednoduchého, avšak Rob si s tím poradil s vervou sobě vlastní a tak snímek právě v těchto věcech nejvíce pobaví. Nakonec, na tom je celá koncepce stavěná. Komediální (zvířecí) ztřeštěnosti a bláznovství je však nad rámec romantického příběhu, kde si asi taktéž nejeden divák řekne, že ta holka to se zvířaty sice myslí dobře, ale jinak asi také nebude zcela normální. Ano, celé je to hloupé, ale to je základ každé komedie a pro ty bláznivé to platí dvojnásob.

  • 90%
    0
    0
    6. 5. 2019
    Tintin (1961)

    Tintin a kapitán Haddock se snaží zjistit, co je na jejich staré lodi tak žádoucí. Již klasická filmová adaptace světoznámého dobrodružného komiksu vycházející i u nás, takže nejde o nic neznámého. Při porovnání právě s komiksovou předlohou se jedná o adaptaci velmi zdařilou. Charaktery postav byly zcela pochopeny a herci ztvárněny zcela podle představ autora, čemuž dopomohly i velice kvalitní masky. Všichni jakoby z komiksu skutečně rázem vyskočili. I atmosféra celého dějství je identická. Hergéuv dar komediálního dobrodružného vyprávění je vedeno od rozkošného šílenství kapitána Haddocka, přes zmateného génia profesora Calculuse, až po velkolepé bláznovství Thompsonových dvojčat. Tintin není žádný superhrdina. Je to obyčejný člověk, kterému se stávají divné věci. A takto je potřeba celý koncept brát. Tintinovi příběhy dokážou zaujmout a týká se to i tohoto hraného snímku, který stárne souběžně s daným komiksem. Škoda, že v tomto duchu nevzniklo snímků více.

  • 80%
    0
    0
    5. 5. 2019
    The Isle (2019)

    Tři muži se vlivem potápějící lodě dostanou na záchranném člunu na neznámý ostrov, na kterém si později budou přát, aby se to nikdy nestalo. Snímek z produkce VB a je to dobře, neboť viktoriánskou dobu zalitou v mlze, v ledově chladné, fádní a bezútěšné atmosféře Skotska, by tak věrně a hrozivě nikdo jiný nevyobrazil. Snímek má sice pomalejší tempo, ale prezentuje se množstvím zvratů a dějových odboček. Napětí je udržováno v rámci pocitu neklidu a hrůzy zcela dostatečně ve svém vývoji. Skotské lokality jsou využity jak nejvíce bylo možné a po obrazové stránce vytvářejí skutečný pocit strachu z neznámého. Dokonce i melancholická orchestrální hudba proti temné a pochmurné estetice zachycuje jistou bezohlednost daného evropského období 19. století. Klasický příběh o mýtických postavách sirén je podán v modernějším kabátě, ale nepostrádající ničeho zásadního. Ona hrůza mohla být o něco masivnější a tím i snímek více strašidelnější, ale takto je to také přijatelné. A je dobře, že se na poli hororových snímků opět objevují takovéto snímky filmové počiny.

  • 90%
    0
    0
    5. 5. 2019
    Libenjyeo (2018)

    Tady by stačilo jediné. Nonstop akce asijské kinematografie, nikoliv však z produkce Hongkongu, jak bývalo zvykem v období 80. a 90. let, ale z produkce Jižní Koreje. Námět sice není nijak neznámý, ale proč by to mělo akčním fanouškům vadit. Hlavně že se neustále po akční stránce něco děje. Takže tu máme ostrov používaný jako vězení pro ty nejtěžší zločince, na kterém se ocitne i bývalý agent Interpolu s jediným cílem. Najít vraha své rodiny a pomstít se. Jenomže se k němu jenom dostat nebude procházka růžovým sadem. Na ostrově to vypadá, jakoby zuřila válka. Nikdo si není jistý, jestli ještě bude v příští vteřině mezi živými. Děj je tedy skutečně velmi strohý a to v rámci prezentace honosných a drsných akčních scén. O nic jiného tu vůbec nejde. Jako asijský styl akčních filmů nijak nezklame, neb je tu vše potřebné a to na filmové akční zábavné rošambo bohatě stačí.

  • 60%
    0
    0
    5. 5. 2019
    IO (2019)

    Další postapokalyptický příběh na ekologické téma týkající se klimatických změn, které jsou v současnosti aktuálnější než kdy jindy. Moralizační proces je spuštěn v plné síle, i když to na první pohled vypadá spíše pesimisticky. Příběh pro diváky očekávající nějaké drama bude spíše zklamáním. Atmosféra se nese v poklidném rázu a místy snad i krapet fušuje do artu. Kromě hlavního problému tu máme dálkový milostný motiv, což připomene mnohé postarší sci-fi snímky, kde se to používalo vcelku hojně. Avšak postupně budují se milostný vztah mezi hlavními postavami striktně připomene hlavně snímek z roku 2017 ´Hora mezi námi´. V obou případech je ona běloška a on černoch. Je tato šablona náhoda? Snímek je po výpravné stránce přijatelně uvěřitelný, ale dějově trestuhodně plochý. Žádná scéna nijakým způsobem nevyniká a neutkví v paměti. Že je snímek spíše komorní by tak ani nevadilo, jen kdyby měl příběh nějakou hloubku. Kromě onoho milostného vztahu v době rostoucí klimatické zkázy tu skutečně není o co stát.

  • 70%
    0
    0
    29. 4. 2019

    Viktoriánský Londýn a nahánění sadistického vraha inspektory Scotland Yardu. Vrah zvaný Golem se ničím nezadá s Jackem Rozparovačem. Ano, takovéto motivy tu použity skutečně jsou. Temný příběh z oblasti vystoupení v nočním klubu pro bohatou smetánku vyprávějící na první pohled nevinný příběh nesmělé Lizzie Cree aspirující do temného detektivního dějství v podobě vyšetřování série brutálních vražd stárnoucím detektivem Johnem Kildarem, vytvářející napínavou atmosféru vedoucí až do šokujícího finále. Převážná část filmu zahrnuje flashbacky, jak Elizabeth vypráví svůj příběh, ale ke zmatkovitosti to kupodivu nevede. Snímek je naplněn zajímavými postavami, jejichž charakter není divákům bohužel zcela obeznámen. Naznačení daných skutků je docela málo ke správnému uchopení. Příběh není tak děsivý, jak by se mohl zdát, ale na druhou stranu, proč by měl. Temná stránka věci a dané napětí budící zvědavost nad odhalením vraha je zcela dostačující. Divák znalý příběhu o Jacku Rozparovači bude cítit dojem předvídavosti dalšího vývoje děje, což se nedá nijak ovlivnit. Pro ostatní se snad bude jednat o celistvý detektivní žánr bez bázně a hany.

  • 70%
    0
    0
    29. 4. 2019

    Robert Zemeckis opět předčil tvůrčí očekávání. Natočil snímek kombinovaný hranými a animovanými sekvencemi, kde právě ta animovaná část svou realičností doslova bere dech. Svým způsobem psychologický snímek na základě dokumentu z roku 2010 'Marwelcol' o zlomeném muži po brutálním napadení. Aby znovu získal své motorické dovednosti a vyrovnal se s psychologickým traumatem, začal ve své zahradě stavět miniaturní model belgické vesnice v období druhé světové války a vytvářet fiktivní válečné dobrodružné příběhy za pomocí loutek navržených podle skutečných vzorů. Přesněji řečeno, podle svých sousedů. A právě jeho fantazii sobě vlastní máme možnost vidět v animované části a dá se bez skrupulí říci, kam se se svými výtvory hrabě Tim Burton. Se scénářem je to už krapet složitější. Moc nám dějově nedá. Byť je herecký výkon Stevena Carella v hlavní roli adekvátní, lítost nad jeho osudem bohužel nevyvolává. Ono je to snad i vlivem právě animované části, která svým popkornovým rozhledem přivádí zcela na jiné myšlenky. Snímek začíná jako válečný film, jehož dynamika žánrově okouzlí a to až do chvíle, kdy divák zjistí, že se jedná o obyčejné panenky. V danou chvíli kamera vyzradí podstatu věci, o kterou celou dobu jde. Vizuální styl scén s panenkami snad do této chvíle také ještě nebyla k vidění. Je skutečně fascinující a tak není divu, že osud člověka, o kterém tento film je, krapet zapadá do pozadí. A to i přesto, že hrané a animované části jsou vyrovnané. Snímek tedy skutečně kombinuje animované akční sekvence panenek s citlivým dramatem o traumatu skutečného člověka, což je vskutku počin odvážný a ne každého něco takového dokáže oslovit.

  • 80%
    1
    1
    29. 4. 2019

    Wolkswagen zvaný brouk jmenující se Herbie se vrací, aby ochránil starou dámu před zákeřným developerem. Námět humorného příběhu se starou dámou v hlavní roli, kterou jen tak nic a někdo nerozhází a ke všemu přistupující s plnou vervou a skromností, byl na šedesátá a sedmdesátá léta velice vděčným tématem, což dokazuje nemalý počet takovýchto různorodých snímků. A tento je jeden z nich. Jedná se tedy o volné pokračování snímku z roku 1968 'Můj miláček Herbie' a opět v produkci Walta Disneyho. Sportovní svět automobilových závodů tedy tvůrci striktně opustili a vydali zcela jiným směrem. A úspěšně. Snímek je opět plný humorných eskapád podpořených i na dnešní dobu úžasnými speciálními efekty, které stále umí ohromit svou čistotou. Například zadní projekce je daleko více použita a kupodivu ne vždy je to poznat. I nadále se jedná o snímek pro celou rodinu, kde slovo nadsázka či kýčovitost nic neznamená. Snímek má za úkol především diváka pobavit a přivést na jiné myšlenky. A to se dozajista daří.

  • 80%
    0
    1
    28. 4. 2019

    Že jsou romantické příběhy jeden ohromný kýč? Tak o opaku diváky přesvědčí newyorská architektka robustnější postavy Natálie, která se po určité nehodě ocitne v životě plného všeho romantismu, které sama na romantických příbězích bezostyšně kritizovala. Zkrátka, jakoby byla přímo v nějakém romantickém filmu, tudíž na vlastní kůži prožívá typickou romantickou dějovou šablonu. Filmu tedy nechybí nadsázka, uhrančivost, humor a spousta velice známých romantických hitů v podobě soundtracku. O žádné veledílo se samozřejmě nejedná. V parodování pravidel romantického žánru se netlačí na pilu a tak scény nevyznívají křečovitě, jako u parodií na podžánr hororu slasher. Hlavní hrdince i přes svou postavu a charakter zůstává určitý půvab a pochopení. Ženy jí podobné by se snad v ní mohli i vzhlédnout. Jde tu hlavně o sebedůvěru, což znamená, že i robustní ženy mohou najít velkou lásku a prožít stejné chvíle, jako 'hubeňourky'. Úsměvný snímek s taneční choreografií na ulici po vzoru Bollywoodu na konci, spíše k odpočinku a především pro ženy, které příběh daleko lépe pojmou v celé své okázalosti a přesvědčení.

  • 80%
    0
    0
    28. 4. 2019

    Klasický, bláznivý, rodinný a stále přívětivě zábavný snímek z produkce Walt Disney o automobilu značky Wolkswagen typu brouk mající svou vlastní osobnost a mysl, podle kterých se řídí a svou schopností se sám pohybovat dělá skopičiny a jezdí rychlostí blesku. Už od prvních minut snímku je jasné, že se jedná o počin amerických 60. let. Styl herectví a výprava společně s vizuálními efekty jsou prostě nezaměnitelné. Zadní projekce u scén jízd bijící do očí či snaha o pestré barvy je typický technický filmový styl své doby. Příběh je z oblasti automobilových závodů na okruhu, takže má sportovní pozadí a tím i veškeré komické sounáležitosti. Takže, když se to shrne, jedná se o zábavný rodinný film plný nostalgie 60. let, rychlých aut, závodů a zábavy pro mladé i staré, který sice už vypadá krapet dětinsky, ale stále pobaví.

  • 80%
    0
    0
    27. 4. 2019

    Když se řekne -Bonnie a Clyde-, snad není nikoho, komu by tato jména nic neříkala. Stejně tak i první snímek o této dvojici z roku 1967 ´Bonnie a Clyde´ právě vyprávějící jejich osud až do samotného konce. Snímek ´The Highwaymen´ nám příběh vypráví znovu, avšak z pohledu druhé strany barikády. Máme tu příběh dvou osob, kteří šli po jejich stopách a snažili se jednou provždy ukončit jejich pouť. Frank Hamer a Maney Gaulta jsou jména, která se v rámci tohoto případu zapsala do kriminalistických dějin. Svým vyzněním je vlastně snímek hodně podobný filmu Clinta Eastwooda z roku 1993 ´Dokonalý svět´. Jen s jedním zásadním rozdílem. Zločinců si tu divák takřka nic neužije. Jelikož je vyprávění právě z pohledu, přesněji řečeno, činitelů činných v trestním řízení, vyprávění je hlavně o nich. Kevin Costner a Woody Harrelson v hlavních rolích stárnoucích a zlomených hrdinů představující právní stát, která kupodivu není nijak odlišný od dané trestné činnosti. Stylové inscenování dodává vizualitu staromódního narativního filmu, který se honosí pomalejším tempem zaměřený převážně na hlavní postavy, ozdobené občasnou akční sekvencí. Režisér John Lee Hancock není na první pohled není jako Clint Eastwood, ale určitě si nevedl špatně. Určité výhrady by se jako obvykle samozřejmě našly, ale jako doplněk k výše zmíněnému filmu působí nemálo dobře.

  • 80%
    1
    0
    27. 4. 2019
    The Dirt (2019)

    Příběh o tom, jak se Mötley Crüe stal jednou z nejznámějších rockových skupin v historii. Sex, drogy a rock´n´roll v plné palbě, bez nadsázky a ironie. Drsný a nekompromisní rockový život rockových nadšenců nemající ve svém rebelství takřka žádné hranice. Pro rockery je snímek povinností, pro ostatní také, pokud dlouho nad něčím neskřípali zuby. Od roku 1981 má heavy metalová kapela Mötley Crüe jeden hit vedle druhého, několik velice úspěšných turné a prý i legendárních párty. Drogy, narušování veřejného pořádku, autonehody i smrt v kapele. Chlapci se v žádném případě nenudili a rozhodně je o čem vyprávět. Příběh tohoto snímku je tak striktně přímočarý. Děj začíná dětstvím baskytaristy Nikkiho Sixxe, které se přehoupne do období, kdy se dávala kapela dohromady a jak se postupně z poloprázdných barů dostává do naprosto vyprodaných arén. Snímek je hodně divoký a bláznivý. Fanoušky Mötley Crüe nic z dějství nepřekvapí. Ostatní budou jistojistě na snímek shlížet s otevřenou pusou a říkat si: “No, to snad ne!” Zkrátka a dobře, film je určen pouze pro skalní fanoušky kapely Mötley Crüe, kteří snímku dokáží odpustit i určité neduhy v rámci vyprávění a jisté odbočky do soukromí členů kapel, které svým ztvárněním vypadají divně až podivně a zdají se být takřka zbytečné, jako třeba scéna správného čištění zubů. Snímek přišel krátce po uvedení snímku ´Bohemian Rhapsody´ a tak vznikla otázka, jestli ´The Dirt´ není na tento snímek od Netflixu odpovědí. Srovnávat se však rozhodně nedají. ´The Dirt´ je hodně kontroverzní a místy až šokující. Ale na druhou stranu se musí uznat upřímný pohled na tuto kapelu, která je připomenuta i nemalým množstvím hitů v podobě honosného soundtracku. Opravdu se najde někdo, kdo alespoň jednu skladbu nikdy neslyšel?

  • 90%
    0
    0
    27. 4. 2019

    Francouzský noir film a Jean Gabin v roli inspektora Georgese Vallouse majícího na starosti případ vraždy majitelé nočního klubu, který nepřekvapujíc také obchodoval s drogami. A to by nebylo, aby během vyšetřování inspektorovi nezamotala hlavu jedna určitá žena. Film noir má svá vlastní specifika a když v něm hraje Gabin, záruka kvality je prostě zaručena. Na dnešní dobu je snímek skutečně pomalý a takřka bez napětí, takže diváci popkornových snímků by se unudit k smrti mohli, ale fanoušci noir filmů si rozhodně přijdou na své. Tady není co více dodat.

  • 60%
    0
    1
    25. 4. 2019

    Auto: Cesta k pomstě. Tak by se dal přeložit název snímku s černým záhadným autem budící strach a rozsévající smrt, který po plných 42 letech volně navazuje na snímek z roku 1977 ´The Car´. Přímá souvislost mezi oběma filmy ale žádná není. Vrací se i Ronnie Cox, který se objevil už v původním snímku. Námět je jako obvykle dle známé šablony. Ve zchátralém kyberpunkovém městečku potýkající se se zločinem a rozsáhlou korupcí je brutálně zavražděn okresní prokurátor a vyhozen z okna na své nové auto. A právě to auto s duší onoho prokurátora se vrací na onu cestu pomsty. Pro neznalé výše zmíněného filmu, možná námět připomene podobný snímek z roku 1986 ´Černý přízrak´, kde se blýskl Charlie Cheen. ´The Car: Road to Revenge´ má jednoduchý, avšak pevně stanovený děj s poměrně nemalým množstvím gore, ale na dnešní dobu s velice tristním CGI. Snímek jako takový nepřináší nic významného. Prostě je to film, jaké se natáčely v 70. a 80. letech, který má jen jeden jediný cíl. Diváka levnou filmovou zábavou žánrově uspokojit. Snímek je řádově temný a zlověstný, ale v jádru rozpačitý a nepřekvapivý. Šanci si však zaslouží. Proč by ne.

  • 60%
    0
    0
    21. 4. 2019

    Ano, je to tak. Kdyby to náhodou někdo nevěděl, Danny Ocean má sestru, jmenuje se Debbie a oproti Dannymu se v ničem nezadá. Genderově vyvážený film na otřepané téma a bohužel, zcela zbytečný. To je jako kdyby vzniklo volné pokračování třeba Charlieho andílků, jen pohlavně obráceně. Takže co tu máme. Danny měl svoji jedenáctku, Debbie má osmičku. Dějově naprosto stejné, takže se v podstatě jedná o další remake a nebo jen o zoufalé vykrádání jednoho a toho samého. Místo činu je protentokrát New York. Atmosféra a zábavnost taktéž na stejné úrovni. Ve svém konceptu se po divácké stránce tedy nepředstavuje nic nového. Zkrátka se v rámci genderové vyváženosti převyprávěl ten samý příběh, jen s pochopitelnými drobnými změnami. Značně se událostmi a hlavně dialogy zlehčuje feministické poselství filmu, což filmovému výrazu značně škodí. Dámy jsou sice silné v kramflecích, ale nic naplat, pozitivní dojem prostě nevytvářejí. Nejedná se však o nudný film. Naopak. Diváckou pozornost si drží a to hlavně lhostejností k logice. Za pozornost stojí i soundtrack, který vlastně popkornovou zábavu zachraňuje a povyšuje. Snímek celkově vyznívá tak půl na půl. Nebyl by to špatný, jen kdyby tak otevřeně nekřičel do světa, že to, co dokážou chlapi, ženy prostě zvládnou také. Tudy tedy v oné genderové vyváženosti cesta nevede.

  • 50%
    0
    0
    21. 4. 2019
    Blood Bound (2015)

    Snímek svým konceptem vybočuje z řad konvenčních hororů, což mnozí diváci přijmou velice neblaze. Atmosférické temné vyprávění se nese v pomalém tempu, takže u fanoušků akčních krváků bude zákonitě vzbuzovat nudnost. Bohužel, tohle je prostě jiný film. Snímek bez lekaček, hektolitrů krve a zběsilostí. Až by jeden řekl: “ Konečně změna!” Námět se sice ničím nijak nevymyká, ale proč nakonec, po delší době, ne. Obětování mladých lidí čaroději a čarodějnicemi má v sobě určité románové kouzlo v rámci pestrosti tajemství a uhrančivosti postav. Právě pomalé tempo vzývá patřičnou atmosféru v rozvíjení příběhu obsahující jen takovou roušku tajemství, aby udržel zájem. Divákům tak umožňuje zpochybňovat některá chování a reakce. Vše má svůj důvod a na konci přirozeně dojde k odhalení. Snímek je svým způsobem hororově příjemný. Snímek pouze pro diváky užívající si poklidný příběh s rouškou tajemství a strachu.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 dalsi posledni
Sdílet tuto stránku: 

Poslední aktivita

Sdílet tuto stránku:

Partneři: