Jack Watling

Jack Stanley Watling, 13. ledna 1923, Chingford, Essex, Anglie – 22. května 2001, Chelmsford, Essex, Anglie, byl anglický herec s dlouhou a úspěšnou kariérou ve filmu a televizi. Raná léta a vzdělání Jako syn obchodníka se šrotem získal Watling herecké vzdělání na prestižní Italia Conti Academy of Theatre Arts, kde studoval již v dětství. Svůj divadelní debut zažil v roce 1936 v představení Where the Rainbow Ends v londýnském Holborn Empire. První filmové role, byť nebyly uvedeny v titulcích, získal v roce 1938 ve snímcích Sixty Glorious Years a Housemaster, následované rolí v Goodbye, Mr Chips (1939). Během druhé světové války sloužil v Královském letectvu (RAF). Filmová kariéra Watling si vybudoval dlouhou kariéru v britské kinematografii, kde zpočátku ztvárňoval především bezstarostné mladické role. Jeho první významnější filmové role přišly ve 40. letech, kdy se objevil ve snímcích jako Cottage to Let (1941), We Dive at Dawn (1943), kde hrál navigačního důstojníka poručíka Gordona, a The Demi-Paradise (1943), kde účinkoval po boku Laurence Oliviera. Následovaly role ve filmech The Way Ahead (1944) s Davidem Nivenem a The Winslow Boy (1948), který patří mezi jeho nejznámější díla. V 50. letech pokračoval v budování své filmové kariéry rolemi ve snímcích Meet Mr. Lucifer (1953) a v Orsonově Wellesově filmu Mr. Arkadin (1955), kde ztvárnil markýze z Rutleighu. Významnou roli získal v kritiky oceňovaném dokumentárním dramatu A Night to Remember (1958), kde hrál čtvrtého důstojníka Josepha Boxhalla při rekonstrukci potopení Titaniku. V roce 1960 se objevil ve válečném filmu Sink the Bismarck! jako signální důstojník, který hlásí potopení lodi HMS Hood. Televizní úspěchy Od počátku 60. let se Watling etabloval jako spolehlivý a efektivní televizní herec. V roce 1960 se objevil v seriálu Danger Man v epizodě "The Traitor" jako Rollo Waters. Jeho nejvýznamnější televizní role přišla mezi lety 1964-1969, kdy ztvárnil postavu Dona Hendersona, svědomitého protipólu tvrdého podnikatele Johna Wildera (Patrick Wymark) v populárních seriálech The Plane Makers a jeho pokračování The Power Game. V 70. letech se objevil jako Doc Saxon v seriálu Pathfinders. Fanouškům sci-fi je dobře znám jako profesor Edward Travers v kultovním seriálu Doctor Who, konkrétně v epizodách The Abominable Snowmen (1967) a The Web of Fear (1968), kde hrál po boku své dcery Deborah Watlingové, která ztvárnila společnici Druhého Doktora Victorii Waterfieldovou. K této roli se vrátil o mnoho let později v nezávislém spin-offu Doctor Who s názvem Downtime (1995). V závěru své kariéry se objevoval výhradně v televizních seriálech jako Bergerac, kde mezi lety 1989-1991 ztvárnil postavu Franka Blakemora, a Heartbeat (1994) v epizodě "Lost and Found" jako The Colonel. V roce 1979 převzal roli Arthura Bournea v závěrečné sérii seriálu The Cedar Tree. Osobní život Watling byl ženatý s bývalou herečkou Patricií Hicksovou, s níž měl čtyři děti. Jeho dcera Deborah Watlingová se stala herečkou známou především rolí v seriálu Doctor Who, syn Giles Watling je herec a politik, dcera Nicky Matthewsová sochařka. Čtvrté dítě, Adam, zemřelo v dětství. Watling byl také nevlastním otcem herečky Dilys Watlingové, dcery Patricii Hicksové z předchozího manželství. Rodina Watlingových dlouhodobě žila v Alderton Hall v Loughtonu. Jack Watling zemřel 22. května 2001 ve věku 78 let v Chelmsfordu v Essexu na rakovinu, zanechávaje za sebou bohaté herecké dědictví jak ve filmu, tak v televizi.