François Viaur

François Viaur, narozený 15. května 1930 v Saint-Genest-de-Contest v departementu Tarn ve Francii, byl francouzský herec, který se během své kariéry objevil v řadě významných francouzských filmů. Jeho pravé jméno bylo François Jean-Marie Joseph de Ginestel. Zemřel 29. července 2002 v Créteil, Val-de-Marne, ve věku 72 let. Počátky kariéry François Viaur začal svou hereckou kariéru v 60. letech 20. století. Přestože nebyl hlavní hvězdou francouzské kinematografie, podařilo se mu vybudovat solidní kariéru jako charakterní herec, který se objevoval v menších, ale často významných rolích po boku velkých jmen francouzského filmu. Spolupráce s Jacquesem Tatim Jedním z prvních významných filmů, ve kterých se François Viaur objevil, byl kultovní snímek Playtime (1967) režiséra Jacquese Tatiho. Tento vizuálně podmanivý film, natočený na obrovském speciálně postaveném setu přezdívaném "Tativille", byl v době svého vzniku nejdražším francouzským filmem. Viaur zde ztvárnil menší roli v rámci rozsáhlého ansámblu herců, kteří doplňovali hlavní postavu pana Hulota v jeho satirickém pohledu na moderní Paříž a její architekturu. Spolupráce s Romanem Polanskim V roce 1976 se François Viaur objevil ve filmu The Tenant (Le Locataire) režiséra Romana Polanského, kde ztvárnil roli policejního seržanta. Tento psychologický horor, který je považován za závěrečnou část Polanského "bytové trilogie" (po filmech Repulsion a Rosemary's Baby), vypráví příběh tichého a nenápadného muže, který si pronajme byt v Paříži a postupně propadá nebezpečné paranoii. Film se stal kultovním dílem a Viaurova role, ač menší, byla součástí významného filmového projektu. Spolupráce s Louisem de Funèsem Ve stejném roce se Viaur objevil v populární francouzské komedii The Wing or the Thigh (L'aile ou la cuisse) po boku legendárního komika Louise de Funèse. Film režírovaný Claudem Zidim vypráví příběh Charlese Duchemina (de Funès), vydavatele slavného gastronomického průvodce, který bojuje proti podnikateli v oblasti rychlého občerstvení, aby zachránil francouzské kulinářské umění. Tento film se stal jedním z nejúspěšnějších francouzských filmů roku 1976 a dodnes je považován za klasiku. Další filmová tvorba V průběhu své kariéry se François Viaur objevil v řadě dalších filmů, včetně snímků Mr. Klein, Hothead (Tête brûlée), Incorrigible (L'Incorrigible) a The Skirt Chaser (Le Cavaleur). Tyto role, ačkoli často menší, přispěly k jeho pověsti spolehlivého charakterního herce francouzské kinematografie 70. a 80. let. Televizní kariéra Kromě filmové tvorby se François Viaur věnoval i práci v televizi. Objevil se například v seriálu Les enquêtes du commissaire Maigret, kde ztvárnil různé role v několika epizodách mezi lety 1978 a 1981. V seriálu Commissaire Moulin si zahrál postavu M. Voisin-Moreauxe. Pozdní kariéra a odkaz Jedním z posledních významných filmů, ve kterých se François Viaur objevil, byl mezinárodně úspěšný snímek Amélie (Le Fabuleux Destin d'Amélie Poulain) z roku 2001 režiséra Jean-Pierra Jeuneta. V tomto vizuálně podmanivém filmu, který získal celosvětový úspěch a stal se jedním z nejúspěšnějších francouzských filmů v zahraničí, ztvárnil Viaur roli majitele bistra. Film byl natočen rok před jeho smrtí a představuje tak symbolické završení jeho dlouhé filmové kariéry. François Viaur zemřel 29. července 2002 ve věku 72 let. Přestože nikdy nebyl hlavní hvězdou, jeho přítomnost v řadě významných francouzských filmů z něj činí důležitou součást historie francouzské kinematografie druhé poloviny 20. století. Jeho schopnost ztvárnit různorodé menší role po boku velkých jmen jako Louis de Funès, Roman Polanski nebo Jacques Tati svědčí o jeho všestrannosti a profesionalitě.