Frunzik Mkrtchyan: Nejlepší filmy a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Frunzik Mkrtchyan: Filmy a seriály

  • Hin oreri yerge
    Hin oreri yerge (1982)
    FilmRole: Nikol
    82%
    1
  • Muž na svém místě
    Muž na svém místě (1977)
    FilmRole: Ruben Khachikyan (Rubik-djan)
    Na historku scenáristy Rezy Gabriadzeho o vesnickém pilotovi, který létal vrtulníkem z těžko dostupných osad hornaté části Gruzie do města a který si svůj dopravní prostředek přivazoval na noc ke stromu, si vzpomněl Danělija, když přepracovával výrazně melodramatický scénář Viktorie Tokarevové. V jeho komedii Muž jak se patří denně přepravuje z vysokohorské vesnice Omalo do města Telavi pětatřicetiletý Valiko lidi, balíky, zvířata. Pro své letecké schopnosti je přezdíván Sokol, v gruzínštině „Mimino“, jak zní i původní název filmu.
    Žánry:Komedie
    80%
    Na historku scenáristy Rezy Gabriadzeho o vesnickém pilotovi, který létal vrtulníkem z těžko dostupných osad hornaté části Gruzie do města a který si svůj dopravní prostředek přivazoval na noc ke stromu, si vzpomněl Danělija, když přepracovával výrazně melodramatický scénář Viktorie Tokarevové. V jeho komedii Muž jak se patří denně přepravuje z vysokohorské vesnice Omalo do města Telavi pětatřicetiletý Valiko lidi, balíky, zvířata. Pro své letecké schopnosti je přezdíván Sokol, v gruzínštině „Mimino“, jak zní i původní název filmu.
    Žánry:Komedie
    2
  • Menq enq, mer sarere
    Menq enq, mer sarere (1969)
    FilmRole: Ishkhan
    80%
    3
  • Kavkazskaja plennica, ili Novje priključenija Šurika
    Kavkazskaja plennica, ili Novje priključenija Šurika (1967)
    FilmRole: Jabrail
    78%
    4
  • Ktor me yerkinq
    Ktor me yerkinq (1980)
    FilmRole: Grigor-agha
    Úsměvný příběh se závažným poselstvím, v němž hlavní hrdina dokáže zvrátit přezíravý pohled svého okolí. V jednoduše pojatém vyprávění z počátku 20. století, inspirovaném povídkou klasika arménské literatury Vahana Totovence, hrají čelné osobnosti hereckého souhvězdí Kavkazu.

    Na počátek 20. století nás zavádí film Henrika Maljana Facka, který se odehrává v blíže neurčeném provinčním městečku. Jedna z jeho obyvatelek, Turvanda, žije v bezdětném manželství se sedlářem Grigorem. Špatně to snáší, a proto když se objeví příležitost ujmout se sirotka Torika, neváhá dlouho. Podle kavkazských zvyklostí má být v každém pořádném domě syn. Zpočátku se chlapec vyvíjí slibně, avšak s postupujícím časem se začíná jevit jako budižkničemu. Zajímají ho především ptáci na obloze, facka od strýce Grigora ho však v pravý čas vrátí zpátky na zem. Torik dospěje a teta Turvanda mu začne shánět nevěstu. Nesetká se ale nikde s úspěchem, mladík je považován za podivína. Do městečka přijedou z Cařihradu tři prostitutky, které se usadí v místním veřejném domě. Do jedné z nich, brunety Angel, se Torik zamiluje. Jak se s tím ale vyrovnají jeho nejbližší a oficiální morálka okolí? (LFŠ 2007)
    77%
    Úsměvný příběh se závažným poselstvím, v němž hlavní hrdina dokáže zvrátit přezíravý pohled svého okolí. V jednoduše pojatém vyprávění z počátku 20. století, inspirovaném povídkou klasika arménské literatury Vahana Totovence, hrají čelné osobnosti hereckého souhvězdí Kavkazu.

    Na počátek 20. století nás zavádí film Henrika Maljana Facka, který se odehrává v blíže neurčeném provinčním městečku. Jedna z jeho obyvatelek, Turvanda, žije v bezdětném manželství se sedlářem Grigorem. Špatně to snáší, a proto když se objeví příležitost ujmout se sirotka Torika, neváhá dlouho. Podle kavkazských zvyklostí má být v každém pořádném domě syn. Zpočátku se chlapec vyvíjí slibně, avšak s postupujícím časem se začíná jevit jako budižkničemu. Zajímají ho především ptáci na obloze, facka od strýce Grigora ho však v pravý čas vrátí zpátky na zem. Torik dospěje a teta Turvanda mu začne shánět nevěstu. Nesetká se ale nikde s úspěchem, mladík je považován za podivína. Do městečka přijedou z Cařihradu tři prostitutky, které se usadí v místním veřejném domě. Do jedné z nich, brunety Angel, se Torik zamiluje. Jak se s tím ale vyrovnají jeho nejbližší a oficiální morálka okolí? (LFŠ 2007)
    5
  • Tghamardik
    Tghamardik (1973)
    FilmRole: Suren
    76%
    6
  • Ne goryuy
    Ne goryuy (1968)
    FilmRole: Turkish smuggler
    Humoristicko-satirický román Můj strýc Benjamin francouzského spisovatele a publicisty Clauda Tilliera (1801–1844) inspiroval na sklonku šedesátých let hned dva režiséry - Gruzínce Georgije Daněliju a Francouze Edouarda Molinara, který do hlavní role stejnojmenného filmu Mon oncle Benjamin (1969) obsadil šansoniéra Jacquesa Brela.

    Danělija natočil svůj zdařilejší filmový přepis pod názvem Nebuď smutný již jako zkušený tvůrce, mající za sebou několik úspěšných snímků. Narodil se v roce 1930 v Tbilisi, odkud se ještě v dětství přestěhoval do Moskvy. Po studiu architektury se zapsal do dvouletého kurzu filmové režie na Mosfilmu, kde pod vedením Michaila Romma absolvoval snímkem Tože ljudi (Také lidé, 1959) natočeným společně s Igorem Talankinem. Svou režisérskou dráhu započal Danělija v období tzv. tání, vyznačující se uvolněnější politickou atmosférou, příhodnější i pro umělecké aktivity nastupujících tvůrců. Upozornil na sebe již prvním celovečerním snímkem Serjožka (1960) ze života pětiletého venkovského chlapce, opět natočeným s Talankinem, který získal hlavní cenu karlovarského festivalu. Ve své další samostatné tvorbě se soustředil především na lyrické komedie, z nichž zejména film Chodím po Moskvě (1963) sklidil velký ohlas. Nástup Leonida Brežněva k moci znamenal konec svobodnějších podmínek v SSSR, nové politické vedení označilo Danělijův snímek Jeden navíc (1965) o muži, vlastnícím třiatřicet zubů, za protisovětský a režisér si musel na další film několik let počkat. K režii se vrátil v roce 1969 komedií Nebuď smutný, kterou složil hold rodné Gruzii.

    Osudy mladého lékaře Benjamina, kterého zde představuje Vachtang Kikabidze (s Danělijou dále pracoval na filmu Muž jak se patří, 1977), sledujeme od jeho příchodu z petrohradských studií domů, do malého gruzínského městečka. Pozice mladého lékaře není jednoduchá, pacienti dávají přednost staršímu zkušenému doktorovi Levinovi a jeho svérázným praktikám. Benjamin tak má dostatek času na své přátele, zpěv a oblíbené víno. Veselé příhody s pacienty a kumpány dokresluje Benjaminův spor s místním knížetem a neúspěšné námluvy kolegovy dcery.

    Ačkoliv se film opírá o román, odehrávající se ve Francii osmnáctého století, Danělija jej mistrně přenesl do Gruzie století devatenáctého. Režisérovi a scénáristovi Revazi Gabriadzovi se podařilo zachovat kouzlo předlohy spočívající v ironickém humoru, humánním vyznění díla i hrdinovi, který se přese všechno dokáže radovat ze života. Literární i filmovou postavu spojuje stejná životní filozofie, tatáž úsměvná atmosféra prožitých dobrodružství i dojemně tragické momenty. Ve svém poeticko-filozofickém přemítání nad hodnotami života vytvořil Georgij Danělija nostalgický obraz tradiční Gruzie, umocněný četným mužským zpěvem, gruzínskými tanci a obyčeji. Za zachycení národního folklóru získal snímek Zvláštní cenu na MFFF v Mar del Plata 1970.

    (Marta Mentzlová, LFŠ 2007)
    Žánry:DramaKomedie
    75%
    Humoristicko-satirický román Můj strýc Benjamin francouzského spisovatele a publicisty Clauda Tilliera (1801–1844) inspiroval na sklonku šedesátých let hned dva režiséry - Gruzínce Georgije Daněliju a Francouze Edouarda Molinara, který do hlavní role stejnojmenného filmu Mon oncle Benjamin (1969) obsadil šansoniéra Jacquesa Brela.

    Danělija natočil svůj zdařilejší filmový přepis pod názvem Nebuď smutný již jako zkušený tvůrce, mající za sebou několik úspěšných snímků. Narodil se v roce 1930 v Tbilisi, odkud se ještě v dětství přestěhoval do Moskvy. Po studiu architektury se zapsal do dvouletého kurzu filmové režie na Mosfilmu, kde pod vedením Michaila Romma absolvoval snímkem Tože ljudi (Také lidé, 1959) natočeným společně s Igorem Talankinem. Svou režisérskou dráhu započal Danělija v období tzv. tání, vyznačující se uvolněnější politickou atmosférou, příhodnější i pro umělecké aktivity nastupujících tvůrců. Upozornil na sebe již prvním celovečerním snímkem Serjožka (1960) ze života pětiletého venkovského chlapce, opět natočeným s Talankinem, který získal hlavní cenu karlovarského festivalu. Ve své další samostatné tvorbě se soustředil především na lyrické komedie, z nichž zejména film Chodím po Moskvě (1963) sklidil velký ohlas. Nástup Leonida Brežněva k moci znamenal konec svobodnějších podmínek v SSSR, nové politické vedení označilo Danělijův snímek Jeden navíc (1965) o muži, vlastnícím třiatřicet zubů, za protisovětský a režisér si musel na další film několik let počkat. K režii se vrátil v roce 1969 komedií Nebuď smutný, kterou složil hold rodné Gruzii.

    Osudy mladého lékaře Benjamina, kterého zde představuje Vachtang Kikabidze (s Danělijou dále pracoval na filmu Muž jak se patří, 1977), sledujeme od jeho příchodu z petrohradských studií domů, do malého gruzínského městečka. Pozice mladého lékaře není jednoduchá, pacienti dávají přednost staršímu zkušenému doktorovi Levinovi a jeho svérázným praktikám. Benjamin tak má dostatek času na své přátele, zpěv a oblíbené víno. Veselé příhody s pacienty a kumpány dokresluje Benjaminův spor s místním knížetem a neúspěšné námluvy kolegovy dcery.

    Ačkoliv se film opírá o román, odehrávající se ve Francii osmnáctého století, Danělija jej mistrně přenesl do Gruzie století devatenáctého. Režisérovi a scénáristovi Revazi Gabriadzovi se podařilo zachovat kouzlo předlohy spočívající v ironickém humoru, humánním vyznění díla i hrdinovi, který se přese všechno dokáže radovat ze života. Literární i filmovou postavu spojuje stejná životní filozofie, tatáž úsměvná atmosféra prožitých dobrodružství i dojemně tragické momenty. Ve svém poeticko-filozofickém přemítání nad hodnotami života vytvořil Georgij Danělija nostalgický obraz tradiční Gruzie, umocněný četným mužským zpěvem, gruzínskými tanci a obyčeji. Za zachycení národního folklóru získal snímek Zvláštní cenu na MFFF v Mar del Plata 1970.

    (Marta Mentzlová, LFŠ 2007)
    Žánry:DramaKomedie
    7
  • Mer mankutyan tangon
    Mer mankutyan tangon (1984)
    FilmRole: Ruben
    74%
    8
  • Khoshor shahum
    Khoshor shahum (1980)
    FilmRole: Garnik
    73%
    9
  • Yerankyuni
    Yerankyuni (1967)
    FilmRole: Gaspar
    Třináctiletý Hovik vyrůstal s pěti kováři, kteří vytvářeli jednu partu, ač každý z nich byl jiný. Přátelská soudržnost však nemohla trvat navždy. Nejdříve se jeden z nich oženil, potom přišla válka, nakonec i Hovik musel vykročit vlastní cestou. Oblíbený arménský film s výbornými hereckými výkony.

    Snímek Trojúhelník již od svého vzniku patří k arménské filmové klasice. Vypravěčem je chlapec jménem Hovik, který v předválečné Arménii prožívá své dětství a provází nás příběhem zarámovaným do prostředí malé kovářské dílny, jíž se pro její tvar říká Trojúhelník. Osazenstvo kovárny tvoří (včetně Hovikova otce) pět kovářů, z nichž každý je zcela jiný, ať už vzhledem, náturou, původem či životními zkušenostmi. Jeden se narodil v Gruzii, druhý unikl tureckým masakrům, další žil v Americe, všechny však spojuje vzájemné přátelství a jméno Mkrtič. Ve volném sledu kapitol sledujeme Hovikovými očima nejrůznější životní peripetie, které kovárnou procházejí a poznamenávají osudy jejích členů. Mko se na začátku setkává s nepochopením ze strany svých kolegů kvůli jeho vztahu s ruskou dívkou, Gaspar, legenda města, má své tajemství a tím vším prostupuje malý Hovik jako průvodce a komentátor, od relativně bezstarostného předválečného období až po nástup druhé světové války. A přestože se v příběhu potvrdí známé „nic netrvá věčně“, nevyznívá snímek depresivně. Naopak zde figuruje nadsázka, ironie a hlavně vlídnost - díky zvolené optice dětského pohledu. (LFŠ 2007)
    Žánry:Drama
    70%
    Třináctiletý Hovik vyrůstal s pěti kováři, kteří vytvářeli jednu partu, ač každý z nich byl jiný. Přátelská soudržnost však nemohla trvat navždy. Nejdříve se jeden z nich oženil, potom přišla válka, nakonec i Hovik musel vykročit vlastní cestou. Oblíbený arménský film s výbornými hereckými výkony.

    Snímek Trojúhelník již od svého vzniku patří k arménské filmové klasice. Vypravěčem je chlapec jménem Hovik, který v předválečné Arménii prožívá své dětství a provází nás příběhem zarámovaným do prostředí malé kovářské dílny, jíž se pro její tvar říká Trojúhelník. Osazenstvo kovárny tvoří (včetně Hovikova otce) pět kovářů, z nichž každý je zcela jiný, ať už vzhledem, náturou, původem či životními zkušenostmi. Jeden se narodil v Gruzii, druhý unikl tureckým masakrům, další žil v Americe, všechny však spojuje vzájemné přátelství a jméno Mkrtič. Ve volném sledu kapitol sledujeme Hovikovými očima nejrůznější životní peripetie, které kovárnou procházejí a poznamenávají osudy jejích členů. Mko se na začátku setkává s nepochopením ze strany svých kolegů kvůli jeho vztahu s ruskou dívkou, Gaspar, legenda města, má své tajemství a tím vším prostupuje malý Hovik jako průvodce a komentátor, od relativně bezstarostného předválečného období až po nástup druhé světové války. A přestože se v příběhu potvrdí známé „nic netrvá věčně“, nevyznívá snímek depresivně. Naopak zde figuruje nadsázka, ironie a hlavně vlídnost - díky zvolené optice dětského pohledu. (LFŠ 2007)
    Žánry:Drama
    10
  • Jeden navíc
    Jeden navíc (1965)
    FilmRole: professor Bruk
    Ivan Travkin, otec dvou dětí a vzorný manžel, se nijak neodlišuje od ostatních sovětských občanů, dokud nenavštíví zubaře. Obvodní dentista najde v jeho ústech třiatřicátý zub a svůj objev nahlásí nadřízené, krajské zdravotní vedoucí Parazitkinové, která „ucítí“ příležitost a „rozjede“ akci. Travkin se stane objektem vědeckého zkoumání a díky médiím také populární osobností. Výzkum Travkinovy anomálie vrcholí v okamžiku, kdy je tomuto obyčejnému, a přece výjimečnému muži přisouzena role prostředníka v komunikaci s mimozemskými světy. Komedii Jeden navíc neschází dobrosrdečný humor, ale jejím hlavním posláním byla ve své době satira, namířená do řad snaživců, kteří chtějí bezohledně těžit nejen z Travkinova případu. (FebioFest 2006)
    Žánry:Komedie
    69%
    Ivan Travkin, otec dvou dětí a vzorný manžel, se nijak neodlišuje od ostatních sovětských občanů, dokud nenavštíví zubaře. Obvodní dentista najde v jeho ústech třiatřicátý zub a svůj objev nahlásí nadřízené, krajské zdravotní vedoucí Parazitkinové, která „ucítí“ příležitost a „rozjede“ akci. Travkin se stane objektem vědeckého zkoumání a díky médiím také populární osobností. Výzkum Travkinovy anomálie vrcholí v okamžiku, kdy je tomuto obyčejnému, a přece výjimečnému muži přisouzena role prostředníka v komunikaci s mimozemskými světy. Komedii Jeden navíc neschází dobrosrdečný humor, ale jejím hlavním posláním byla ve své době satira, namířená do řad snaživců, kteří chtějí bezohledně těžit nejen z Travkinova případu. (FebioFest 2006)
    Žánry:Komedie
    11
  • Suyeta suyet
    Suyeta suyet (1979)
    FilmRole: Boris Ivanovich
    68%
    12
  • Aybolit-66
    Aybolit-66 (1966)
    FilmRole: Пират, грустный слуга Бармалея
    Bláznivá hudební komedie volně vycházející z pohádky Korneje Čukovského. V Africe onemocněly opice. Tuto zprávu přinesla doktoru Bolíto hlava opička Čiči, která uprchla od loupežníka Barmaleje. Bolíto hlava se svými pomocníky – Čiči a psem Avvou – spěchají zachránit opice před nemocí. Ale Barmalej a jeho loupežníci se je snaží zastavit. Nejprve zajmou doktorovu loď na moři a hodí Bolíto hlava, Avvu a Čiči do vody, ale ti doplavou do Afriky.
    67%
    Bláznivá hudební komedie volně vycházející z pohádky Korneje Čukovského. V Africe onemocněly opice. Tuto zprávu přinesla doktoru Bolíto hlava opička Čiči, která uprchla od loupežníka Barmaleje. Bolíto hlava se svými pomocníky – Čiči a psem Avvou – spěchají zachránit opice před nemocí. Ale Barmalej a jeho loupežníci se je snaží zastavit. Nejprve zajmou doktorovu loď na moři a hodí Bolíto hlava, Avvu a Čiči do vody, ale ti doplavou do Afriky.
    13
  • Odinokim predostavlyaetsya obshchezhitiye
    Odinokim predostavlyaetsya obshchezhitiye (1983)
    FilmRole: Вартан (жених Нины)
    Věra Goluběvová pracuje jako textilní dělnice a žije na ubytovně. Ve volném čase se stará o štěstí svých přátel. I když to dělá neoficiálně a jen tak pro radost, Věra se do toho pouští s vervou: pracuje s tiskem, posílá svatební oznámení po celém Sovětském svazu a pečlivě vybírá a připravuje ženichy. Sama Věra je ale osamělá, chodí na cizí svatby a zapomněla snít o vlastním rodinném štěstí. Do čistě ženského kolektivu na ubytovně nastupuje nový správce Viktor Petrovič. Nejdřív se snaží bojovat proti zavedeným pořádkům a zavřít Věřinu "seznamku". Brzy ale Viktor začíná chápat, že Věra je ta pravá žena, kterou celý život hledal…
    67%
    Věra Goluběvová pracuje jako textilní dělnice a žije na ubytovně. Ve volném čase se stará o štěstí svých přátel. I když to dělá neoficiálně a jen tak pro radost, Věra se do toho pouští s vervou: pracuje s tiskem, posílá svatební oznámení po celém Sovětském svazu a pečlivě vybírá a připravuje ženichy. Sama Věra je ale osamělá, chodí na cizí svatby a zapomněla snít o vlastním rodinném štěstí. Do čistě ženského kolektivu na ubytovně nastupuje nový správce Viktor Petrovič. Nejdřív se snaží bojovat proti zavedeným pořádkům a zavřít Věřinu "seznamku". Brzy ale Viktor začíná chápat, že Věra je ta pravá žena, kterou celý život hledal…
    14
  • Nahapet
    Nahapet (1977)
    FilmRole: Apro
    66%
    15
  • Dobrodružství Ali-Baby a 40 loupežníků
    Dobrodružství Ali-Baby a 40 loupežníků (1979)
    FilmRole: Mustafa
    Nejznámější pohádka z knihy Tisíc a jedna noc líčí dobrodružství odvážného Ali-Baby, který se střetne s Abu Hasanem a jeho bandou a odhalí jeskyni, kde mají loupežníci ukryté naloupené poklady. Film spojuje pohádkové prvky se skutečným životem starobylého města Džajpúr. Scénář je obohacen o nové epizody a charaktery, mnohdy byly motivy jednání hrdinů přehodnoceny. Ústřední postavu vytvořil Dharmendra (v českém znění Jan Schánilec), Abu Hasana hraje Rolan Bykov (Petr Haničinec) a Mardžinu Hema Maliniová (Veronika Freimanová).
    65%
    Nejznámější pohádka z knihy Tisíc a jedna noc líčí dobrodružství odvážného Ali-Baby, který se střetne s Abu Hasanem a jeho bandou a odhalí jeskyni, kde mají loupežníci ukryté naloupené poklady. Film spojuje pohádkové prvky se skutečným životem starobylého města Džajpúr. Scénář je obohacen o nové epizody a charaktery, mnohdy byly motivy jednání hrdinů přehodnoceny. Ústřední postavu vytvořil Dharmendra (v českém znění Jan Schánilec), Abu Hasana hraje Rolan Bykov (Petr Haničinec) a Mardžinu Hema Maliniová (Veronika Freimanová).
    16
  • Sohni Mahiwal
    Sohni Mahiwal (1984)
    Film
    Šahzada Izzat Beg přijíždí do Indie se svou karavanou a usadí se v městečku v Gudžarátu. Zde se zamiluje do Sohni, která má krámek s kovovými hrnci. Izzat Beg si od ní koupí hrnec za všechny peníze, co měl, a oba se navzájem přitahují. Sohni propustí svou služebnou a místo ní zaměstná Izzata Bega. To jim dává více příležitostí se setkávat. To vyvolá ve městě skandál a Sohni je nucena provdat se za Rehamana, který je tak trochu pomatený. Sohni pokračuje ve schůzkách s Izzatem Begem, který se vydává na ryby. Když se atmosféra stane příliš horkou, společně si vezmou vodní hrob pro svou lásku.
    62%
    Šahzada Izzat Beg přijíždí do Indie se svou karavanou a usadí se v městečku v Gudžarátu. Zde se zamiluje do Sohni, která má krámek s kovovými hrnci. Izzat Beg si od ní koupí hrnec za všechny peníze, co měl, a oba se navzájem přitahují. Sohni propustí svou služebnou a místo ní zaměstná Izzata Bega. To jim dává více příležitostí se setkávat. To vyvolá ve městě skandál a Sohni je nucena provdat se za Rehamana, který je tak trochu pomatený. Sohni pokračuje ve schůzkách s Izzatem Begem, který se vydává na ryby. Když se atmosféra stane příliš horkou, společně si vezmou vodní hrob pro svou lásku.
    17

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.