Patsy Kelly

Patsy Kelly, vlastním jménem Bridget Sarah Veronica Rose Kelly, se narodila 12. ledna 1910 v Brooklynu v New Yorku irským přistěhovalcům. Byla americkou herečkou a komičkou, která se proslavila především svými rolemi v komediálních filmech 30. let 20. století. Počátky kariéry Kelly začala svou kariéru již ve dvanácti letech jako tanečnice ve vaudevillu. Přezdívku "Patsy" získala od svého bratra. Její talent byl brzy objeven komikem Frankem Fayem, který ji angažoval jako svou jevištní partnerku. Na Broadwayi debutovala v roce 1927 v představení Harry Delmar's Revels a následně účinkovala v dalších úspěšných produkcích jako Three Cheers (1928), Earl Carroll's Sketch Book (1929), Earl Carroll's Vanities (1930) a Wonder Bar (1931). Její schopnost improvizace a osobitý komediální styl, který si osvojila během vaudevillových vystoupení, jí později pomohly i v filmové kariéře. Hvězda komediálních krátkometrážních filmů V roce 1933 ji producent Hal Roach angažoval jako náhradu za ZaSu Pitts do série komediálních krátkých filmů, kde se stala partnerkou krásné Thelmy Todd. Roach chtěl vytvořit ženskou verzi úspěšné dvojice Laurel a Hardy. Kelly a Todd spolu natočily 21 krátkometrážních komedií, včetně snímků Beauty and the Bus (1933), Babes in the Goods (1934), Maid in Hollywood (1934) a Top Flat (1935). Jejich spolupráce byla založena na kontrastu – Todd představovala elegantní a půvabnou blondýnku, zatímco Kelly hrála drzou, prostořekou a zemitou kamarádku. Jejich společné filmy byly u diváků velmi populární až do tragické smrti Thelmy Todd v roce 1935. Filmová kariéra v 30. a 40. letech Kromě krátkých komedií se Kelly objevila i v celovečerních filmech. Mezi její významné role patřily snímky Going Hollywood (1933) s Marion Davies, The Girl from Missouri (1934) s Jean Harlow, Pigskin Parade (1936), kde se objevila mladá Judy Garland ve své první filmové roli, a Every Night at Eight (1935) s Georgem Raftem. Po smrti Thelmy Todd byla Kelly krátce spárována s Lydou Roberti, se kterou natočila film Nobody's Baby (1937). Další významné filmy z tohoto období zahrnují Merrily We Live (1938), The Cowboy and the Lady (1938) a Topper Returns (1941). Útlum kariéry a návrat V polovině 40. let Kellyin filmový úspěch upadal, částečně kvůli jejímu otevřenému přiznání k homosexualitě, což bylo v tehdejším Hollywoodu neobvyklé, a také kvůli problémům s alkoholem. Vrátila se do New Yorku, kde pracovala v rádiu a letních divadlech. Stala se také blízkou přítelkyní a osobní asistentkou herečky Tallulah Bankhead. K filmovému plátnu se vrátila až po 17 letech s rolí v Please Don't Eat the Daisies (1960). Následovaly role v The Naked Kiss (1964) a jako členka sabatu čarodějnic v hororu Rosemary's Baby (1968) režiséra Romana Polanského. Pozdní úspěchy V 70. letech zažila Kelly nečekaný comeback, když se v roce 1971 vrátila na Broadway v obnoveném uvedení muzikálu No, No, Nanette. Za svůj výkon v roli služky Pauline získala prestižní cenu Tony Award za nejlepší herečku ve vedlejší roli v muzikálu. O dva roky později byla znovu nominována na Tony Award za roli v muzikálu Irene s Debbie Reynolds. V tomto období se také objevila ve filmech Freaky Friday (1976) jako hospodyně paní Schmauss a The North Avenue Irregulars (1979), což byl její poslední film. Závěr života V lednu 1980 Kelly utrpěla mrtvici, která omezila její schopnost mluvit. Přestěhovala se do Motion Picture and Television Country House and Hospital ve Woodland Hills v Kalifornii, kde 24. září 1981 zemřela na rakovinu ve věku 71 let. Za svůj přínos filmovému průmyslu má hvězdu na hollywoodském chodníku slávy. Patsy Kelly, přezdívaná "Královna vtipných hlášek", zůstává v paměti filmových fanoušků jako talentovaná komička, která svým osobitým stylem a drzým humorem obohatila americkou kinematografii 30. let a později dokázala úspěšně obnovit svou kariéru na Broadwayi.