Frank Faylen

Frank Faylen, narozen 8. prosince 1905 v St. Louis, Missouri, zemřel 2. srpna 1985, byl americký charakterní herec, jehož filmová a televizní kariéra trvala více než čtyři desetiletí. Dětství a počátky kariéry Frank Faylen, vlastním jménem Charles Francis Ruf, se narodil do rodiny varietních umělců. Jeho rodiče, známí jako varietní duo Ruf a Cusik, ho přivedli na jeviště již v útlém věku. Rodina žila na říčním člunu a cestovala po celých Spojených státech, kde vystupovala. Faylen vyrůstal v divadelním prostředí a po studiích na St. Joseph's Preparatory College v Kirkwoodu ve státě Missouri se v 18 letech vrátil k varietnímu umění jako komický pantomimik. Ve 20. a 30. letech cestoval po celé zemi jako klaun a později jako tanečník a zpěvák s akrobatickými schopnostmi. Filmová kariéra Během jednoho turné v Los Angeles absolvoval Faylen kamerové zkoušky a zahájil svou třicetiletou kariéru jako jeden z nejznámějších charakterních herců Hollywoodu. Zpočátku hrál především menší role pro Warner Bros., později pracoval jako nezávislý herec pro další studia v postupně větších charakterních rolích. Jeho filmový debut přišel v roce 1936 ve snímku Bullets or Ballots. Během své kariéry se objevil v téměř 200 filmech, často bez uvedení v titulcích. Průlomové role Faylenův průlom přišel v roce 1945, kdy byl obsazen do role Bima, cynického ošetřovatele na alkoholickém oddělení nemocnice Bellevue ve filmu The Lost Weekend. Jeho ztvárnění sadistického ošetřovatele, který trápí alkoholika v podání Raye Millanda, bylo kritiky vysoce ceněno. Následující rok si zahrál Ernieho Bishopa, přátelského taxikáře ve filmu Franka Capry It's a Wonderful Life (1946) po boku Jamese Stewarta. Tyto dvě role se staly jeho nejznámějšími filmovými výkony a definovaly jeho kariéru. Významné filmy Faylen se objevil v řadě významných filmů, včetně Gone with the Wind (1939), kde hrál vojáka pomáhajícího Dr. Meadeovi, The Grapes of Wrath (1940), Blossoms in the Dust (1941), Sergeant York (1941), Yankee Doodle Dandy (1942) a The Pride of the Yankees (1942). Zahrál si také ve filmech jako Gunfight at the O.K. Corral (1957), kde ztvárnil šéfa policie Phillipa P. "Pappyho" Morana, a v North to Alaska (1960). Televizní úspěchy Faylenova kariéra se rozšířila i do televize, kde se objevil v řadě westernových seriálů jako Maverick a Zane Grey Theater. Jeho největší televizní sláva však přišla s rolí dlouho trpícího majitele obchodu s potravinami Herberta T. Gillise, otce titulní postavy v populárním sitcomu The Many Loves of Dobie Gillis (1959-1963). Jeho drsná, nekompromisní otcovská postava, která podle Dwaynea Hickmana (představitele Dobie Gillise) v podstatě odpovídala Faylenově skutečné osobnosti, byla charakteristická svou často opakovanou hláškou "Musím toho kluka zabít!". Faylen se také objevil jako Bert Hollinger v seriálu That Girl. Závěr kariéry V roce 1968 měl Faylen malou, ale významnou roli jako Keeney v oscarovém filmu Funny Girl s Barbrou Streisand. V tomto filmu hrál divadelního manažera, kterému se mladá Fanny Brice (Streisand) snaží vysvětlit svůj talent, což vede k ikonické písni "I'm the Greatest Star". Tato role byla jeho posledním filmovým vystoupením, po němž odešel do důchodu. Osobní život a odkaz Frank Faylen byl ženatý s herečkou Carol Hughes, která hrála Dale Arden v seriálech Flash Gordon. Měli spolu dvě dcery, Catherine a Carol. Catherine "Kay" Faylen byla první manželkou televizního moderátora Regise Philbina. Faylen byl také pokladníkem Screen Actors Guild a prezidentem klubu Masquers. Za svůj přínos televizi získal hvězdu na hollywoodském chodníku slávy na adrese 6201 Hollywood Boulevard, která byla odhalena 8. února 1960. Frank Faylen zemřel 2. srpna 1985 v Burbanku v Kalifornii na zápal plic ve věku 79 let. Byl pohřben na hřbitově San Fernando Mission Cemetery v Mission Hills v Los Angeles. Během své dlouhé kariéry se Faylen etabloval jako jeden z nejuniverzálnějších a nejspolehlivějších charakterních herců Hollywoodu, schopný stejně efektivně ztvárnit sympatické i nesympatické role.