Franklyn Farnum

Franklyn Farnum (vlastním jménem William Smith, 5. června 1878 Boston, Massachusetts – 4. července 1961) byl americký herec , který se stal jednou z nejpozoruhodnějších postav hollywoodské filmové historie. Během své kariéry se objevil nejméně v 1 100 filmech a byl obsazen ve více filmech, které získaly Oscara za nejlepší film, než jakýkoliv jiný herec v americkém filmovém průmyslu . Divadelní začátky a přechod k filmu Franklyn Farnum začal svou kariéru na vaudevillové scéně ve věku 12 let a vystupoval v řadě divadelních a muzikálových produkcí, než vstoupil do němých filmů kolem čtyřicítky . Na Broadwayi se poprvé objevil v The Dollar Princess (1909), následovala Madame Sherry (1910) a The Sunshine Girl (1912). Victor Herbert's The Only Girl (1914) byl Farnumův poslední broadwayský projekt . Kolem roku 1915 přišel do Hollywoodu a začal kariéru v němých filmech. Právě v této době si Smith vzal umělecké jméno Franklyn Farnum . Éra němých westernů Farnumova kariéra byla dominována především westerny . Jako drsný a důvěryhodný westernový hrdina z Bostonu byl Franklyn Farnum svým stylem blíže William S. Hartovi než Tom Mixovi . Od roku 1914 se Franklyn Farnum obvykle objevoval v levných westernech a dosáhl vrcholu jako hvězda seriálu The Vanishing Trails z roku 1920 a série westernů produkovaných nezávisle „plukovníkem" Williamem N. Seligem . Mezi jeho filmy patřil seriál Vanishing Trails (1920) a celovečerní snímky The Clock (1917), The Firebrand (1922), The Drug Store Cowboy (1925) a The Gambling Fool (1925) . Ve filmu The Clock (1917), pětidílné komedii, představil komediální prvek do svých dobrodružných rolí podle stylu Douglase Fairbankse. Tento komediální způsob byl nejlepší ve filmu The Fighting Grin (1918) . Přechod do zvukové éry V roce 1925 opustil filmy, ale vrátil se o pět let později s příchodem zvuku, jen aby zjistil, že je uveden mnohem níže v titulcích, pokud vůbec . Nyní už padesátník Farnum měl dny hlavních rolí za sebou. Role, které mu byly nabízeny, poslaly jeho jméno do nižších pozic v titulcích, pokud byl v titulcích vůbec. Na rozdíl od jiných herců němých filmů, kteří měli problémy s přechodem na zvukové filmy, si Farnum vytvořil novou niku ve zvukové éře, přijímaje charakterní/vedlejší role a práci jako neuvěřovaný komparzista . Rekordní účast v oscarových vítězích Franklyn Farnum drží rekord v účasti ve více než 1 100 filmech, včetně 8 vítězů Oscara za nejlepší film . První přišel v roce 1937 s The Life of Emile Zola v neuvěřované roli. Pak přišli vítězové Going My Way (1944) a The Lost Weekend (1945) jako kostelní uvaděč a barový host/návštěvník koncertu. Gentleman's Agreement, kde Farnum hrál hosta na večírku, byl další v roce 1947. Farnum byl hostem Sarah Siddons Awards v All About Eve (1950), divákem v The Greatest Show on Earth (1952) a komparzistou v Around the World in 80 Days (1956). Jeho poslední, The Apartment (1960), viděl Farnuma jako kancelářského pracovníka . Sunset Boulevard a pozdní kariéra Ve filmu Sunset Boulevard (1950) hrál Franklyn Farnum pohřebníka . Tento Billy Wilderův klasický film noir se stal jedním z nejslavnějších snímků, ve kterých se Farnum objevil. Tím, že si našel práci jako charakterní herec a komparzista, Farnum nejen našel práci, ale hodně jí, udržoval hektický rozvrh vystoupení po další tři desetiletí, trvající až do dob televizních westernů . Osobní život a smrt Jednou z jeho tří manželek byla herečka Alma Rubens, se kterou byl krátce ženatý v roce 1918. Pár se rozvedl v roce 1919 . 4. července 1961 Farnum zemřel na rakovinu v Motion Picture & Television Country House and Hospital ve Woodland Hills v Kalifornii ve věku 83 let . Po mnoho let byl Farnum prezidentem Screen Extras Guild .