Nicoletta Elmi: Nejlepší filmy a seriály

6.3

Nicoletta Elmi: Filmy a seriály

  • Tmavě červená
    Tmavě červená (1975)
    FilmRole: Olga
    Během parapsychologické konference vycítí věhlasná telepatka Helga Hullmannová přítomnost někoho, kdo se chystá spáchat vraždu. Ještě téhož večera je žena zavražděna neznámým zabijákem. Marcus Daly (David Hemmings) je anglický klavírista žijící v Říme, který se stane svědkem brutální vraždy. Poté, co se díky příliš horlivé reportérce Gianně Brezziové (Daria Nicolodi) ocitne na titulních stránkách novin, se Daly pustí do vyšetřování na vlastní pěst. Když jsou však na místě další vraždy zanechány usvědčující důkazy, Daly si uvědomí, že mu jde vrah po krku. Následuje závod s časem, jehož cílem je rozluštit záhadu – která se zdá být spojena s dětskou ukolébavkou a s chátrajícím sídlem na předměstí. (Cinemax)
    72%
    Během parapsychologické konference vycítí věhlasná telepatka Helga Hullmannová přítomnost někoho, kdo se chystá spáchat vraždu. Ještě téhož večera je žena zavražděna neznámým zabijákem. Marcus Daly (David Hemmings) je anglický klavírista žijící v Říme, který se stane svědkem brutální vraždy. Poté, co se díky příliš horlivé reportérce Gianně Brezziové (Daria Nicolodi) ocitne na titulních stránkách novin, se Daly pustí do vyšetřování na vlastní pěst. Když jsou však na místě další vraždy zanechány usvědčující důkazy, Daly si uvědomí, že mu jde vrah po krku. Následuje závod s časem, jehož cílem je rozluštit záhadu – která se zdá být spojena s dětskou ukolébavkou a s chátrajícím sídlem na předměstí. (Cinemax)
    1
  • Smrt v Benátkách
    Smrt v Benátkách (1971)
    FilmRole: Little Girl at Table (uncredited)
    Hudební skladatel Gustav von Aschenbach, zotavující se po srdečním záchvatu v Benátkách, se již nikdy zdraví ani uspokojení nedočká, stihne se jen platonicky zamilovat do andělsky půvabného polského chlapce Tadzia (s nímž nikdy nepromluví, ani se jej nedotkne). Ale více než o znenadání probuzenou erotickou vášeň, i když je ta přítomna též, jde o uchvácení krásou, která si člověka podmaní a ovládne - ostatně v retrospektivách podloženou bouřlivou diskusí Gustava s přítelem o kráse (zda krásu lze umělecky stvořit či zda ji jen můžeme našimi smysly vnímat, skladatel odmítá přijmout názor, že morálka nemá s tvorbou nic společného). Vizuální ztvárnění filmu, zasazeného do období odeznívající secese, koresponduje s emotivním laděním filmu, do ještě starosvětského hotelu ještě nepronikly znepokojivé zprávy, k nimž se dostane hrdina vyprávění - hrozí epidemie cholery. Vzhled dezinfikovaného města, v jehož šedých, nehostinných uličkách se povalují haldy odpadků, tak dotváří apokalyptické zarámování melancholického příběhu, který jen předznamenává konečný zánik starého světa a jeho jistot. Roku 1911 přichází do Benátek vyčerpaný hudební skladatel Gustav von Aschenbach. V prostředí honosného italského letoviska se chce zotavit, načerpat novou životní sílu i inspiraci. Ta přichází v nečekané formě a bere na sebe podobu efébsky krásného polského mladíka Tadzia. Aschenbach postupně přichází na to, že jeho fascinace chlapcem se mění na platonickou lásku k ideálu krásy, který se celý život snažil hledat v hudbě. Situace v Benátkách však přestává být bezpečná nejen pro Aschenbachovy city, ale i pro jeho zdraví. Zákeřné scirocco přiválo do stojatých vod benátských kanálů choleru. Benátčané žijící z turistů se snaží informace o epidemii za každou cenu co nejdéle udržet v tajnosti. Smrt v Benátkách, která patří k vrcholům tvorby režiséra Luchina Viscontiho, je druhým dílem tzv. německé trilogie. Film je dokonalou evokací atmosféry pozdní secese, belle époque i starého světa, který po 1. světové válce zanikl. Předobrazem postavy Gustava von Aschenbacha byl hudební skladatel Gustav Mahler. Proto ve své adaptaci Visconti změnil Aschenbachovu profesi ze spisovatele na hudebního skladatele. S pomocí dokonalé scénografie a hudby Mahlera, Lehára a Musorgského vytvořil z předlohy, která bývala považována za nesfilmovatelnou, reflexi o podstatě umělecké tvorby, krásy a o dvou silách řídících život člověka: síle lásky a síle smrti.
    70%
    Hudební skladatel Gustav von Aschenbach, zotavující se po srdečním záchvatu v Benátkách, se již nikdy zdraví ani uspokojení nedočká, stihne se jen platonicky zamilovat do andělsky půvabného polského chlapce Tadzia (s nímž nikdy nepromluví, ani se jej nedotkne). Ale více než o znenadání probuzenou erotickou vášeň, i když je ta přítomna též, jde o uchvácení krásou, která si člověka podmaní a ovládne - ostatně v retrospektivách podloženou bouřlivou diskusí Gustava s přítelem o kráse (zda krásu lze umělecky stvořit či zda ji jen můžeme našimi smysly vnímat, skladatel odmítá přijmout názor, že morálka nemá s tvorbou nic společného). Vizuální ztvárnění filmu, zasazeného do období odeznívající secese, koresponduje s emotivním laděním filmu, do ještě starosvětského hotelu ještě nepronikly znepokojivé zprávy, k nimž se dostane hrdina vyprávění - hrozí epidemie cholery. Vzhled dezinfikovaného města, v jehož šedých, nehostinných uličkách se povalují haldy odpadků, tak dotváří apokalyptické zarámování melancholického příběhu, který jen předznamenává konečný zánik starého světa a jeho jistot. Roku 1911 přichází do Benátek vyčerpaný hudební skladatel Gustav von Aschenbach. V prostředí honosného italského letoviska se chce zotavit, načerpat novou životní sílu i inspiraci. Ta přichází v nečekané formě a bere na sebe podobu efébsky krásného polského mladíka Tadzia. Aschenbach postupně přichází na to, že jeho fascinace chlapcem se mění na platonickou lásku k ideálu krásy, který se celý život snažil hledat v hudbě. Situace v Benátkách však přestává být bezpečná nejen pro Aschenbachovy city, ale i pro jeho zdraví. Zákeřné scirocco přiválo do stojatých vod benátských kanálů choleru. Benátčané žijící z turistů se snaží informace o epidemii za každou cenu co nejdéle udržet v tajnosti. Smrt v Benátkách, která patří k vrcholům tvorby režiséra Luchina Viscontiho, je druhým dílem tzv. německé trilogie. Film je dokonalou evokací atmosféry pozdní secese, belle époque i starého světa, který po 1. světové válce zanikl. Předobrazem postavy Gustava von Aschenbacha byl hudební skladatel Gustav Mahler. Proto ve své adaptaci Visconti změnil Aschenbachovu profesi ze spisovatele na hudebního skladatele. S pomocí dokonalé scénografie a hudby Mahlera, Lehára a Musorgského vytvořil z předlohy, která bývala považována za nesfilmovatelnou, reflexi o podstatě umělecké tvorby, krásy a o dvou silách řídících život člověka: síle lásky a síle smrti.
    2
  • 3
  • Dèmoni
    Dèmoni (1985)
    FilmRole: Ingrid, the usherette
    • Netflix
    Není to jen Třaslavec, kdo může řádit ve vašem kině. V Berlíně se nachází nenápadné kino Metropol (ne nepodobné stejnojmennému sálu v Olomouci), kde se můžete nechat rozpárat na kusy hordou krvežíznivých démonů, evidentně trestuhodně zanedbávajících ústní hygienu, a následně se proměnit v neméně krvelačnou zombii. To vše v poctivém italském gore stylu, pod produkční záštitou Daria Argenta a v režii Lamberta Bavy, který, soudě podle nechutnosti a drastičnosti snímku, již tušil, že bude jednou s Kateřinou Brožovou a Simonou Chytrovou natáčet Princeznu Fantaghiro. Démoni se stali klasikou italského gore hororu osmdesátých let a věhlas si vydobyli i u nás už v předrevoluční době jako jeden z šeptandou hutně obestřených videopirátských hitů. Na rozdíl od většiny italských hororů, které mívají pomalejší tempo a tajuplnou atmosféru, jsou Démoni přímočarý osmdesátkový gore fest se spoustou akce, klasických splatter efektů a chytlavou syntetizátorovou hudbou Claudia Simonettiho vyšperkovanou dobovými rockovými hity od ikon jako Billy Idol, Saxon nebo Mötley Crüe. Věrni heslu doktora Frank-N-Furtera „Don’t dream it – be it!“ vracíme Démony z ohraných videopásek tam, kam patří, totiž do ztemnělého kina, odkud není tak snadné odskočit si na záchod jako doma od televize – zvlášť, když dveře sálu jsou zamčené a zvenčí se ozývají zlověstné zvuky nepříjemně připomínající heavy metalové riffy. (Festival otrlého diváka)
    63%
    Není to jen Třaslavec, kdo může řádit ve vašem kině. V Berlíně se nachází nenápadné kino Metropol (ne nepodobné stejnojmennému sálu v Olomouci), kde se můžete nechat rozpárat na kusy hordou krvežíznivých démonů, evidentně trestuhodně zanedbávajících ústní hygienu, a následně se proměnit v neméně krvelačnou zombii. To vše v poctivém italském gore stylu, pod produkční záštitou Daria Argenta a v režii Lamberta Bavy, který, soudě podle nechutnosti a drastičnosti snímku, již tušil, že bude jednou s Kateřinou Brožovou a Simonou Chytrovou natáčet Princeznu Fantaghiro. Démoni se stali klasikou italského gore hororu osmdesátých let a věhlas si vydobyli i u nás už v předrevoluční době jako jeden z šeptandou hutně obestřených videopirátských hitů. Na rozdíl od většiny italských hororů, které mívají pomalejší tempo a tajuplnou atmosféru, jsou Démoni přímočarý osmdesátkový gore fest se spoustou akce, klasických splatter efektů a chytlavou syntetizátorovou hudbou Claudia Simonettiho vyšperkovanou dobovými rockovými hity od ikon jako Billy Idol, Saxon nebo Mötley Crüe. Věrni heslu doktora Frank-N-Furtera „Don’t dream it – be it!“ vracíme Démony z ohraných videopásek tam, kam patří, totiž do ztemnělého kina, odkud není tak snadné odskočit si na záchod jako doma od televize – zvlášť, když dveře sálu jsou zamčené a zvenčí se ozývají zlověstné zvuky nepříjemně připomínající heavy metalové riffy. (Festival otrlého diváka)
    4
  • Reazione a catena
    Reazione a catena (1971)
    FilmRole: Renata and Albert's Daughter (uncredited)
    Hraběnka Federica, stárnoucí majitelka atraktivních přímořských pozemků, je brutálně zavražděna svým manželem, Filippem Donatim, který je poté sám zabit tajemným třetím na scéně! Kdo je vrahem? Může to být podnikatel v realitách Frank Ventura? Anebo Paolo Fossati, entomolog ze sousedství, který chce ochránit přirozené životní podmínky hmyzu v okolí zátoky? Hraběnčin nelegitimní syn Simon, který se chce přihlásit ke svému jménu? Anebo by to mohl být Albert, slabošský manžel ambiciózní dcery Donatiových Renaty? Nikdo z nich ovšem nezůstane podezřelým dlouho – černá komedie Maria Bavy o lidské hrabivosti čítá 13 postav a 13 nejotřesnějších vražd, jaké kdy byly natočeny.
    Režie:Mario Bava
    63%
    Hraběnka Federica, stárnoucí majitelka atraktivních přímořských pozemků, je brutálně zavražděna svým manželem, Filippem Donatim, který je poté sám zabit tajemným třetím na scéně! Kdo je vrahem? Může to být podnikatel v realitách Frank Ventura? Anebo Paolo Fossati, entomolog ze sousedství, který chce ochránit přirozené životní podmínky hmyzu v okolí zátoky? Hraběnčin nelegitimní syn Simon, který se chce přihlásit ke svému jménu? Anebo by to mohl být Albert, slabošský manžel ambiciózní dcery Donatiových Renaty? Nikdo z nich ovšem nezůstane podezřelým dlouho – černá komedie Maria Bavy o lidské hrabivosti čítá 13 postav a 13 nejotřesnějších vražd, jaké kdy byly natočeny.
    Režie:Mario Bava
    5
  • Flesh for Frankenstein
    Flesh for Frankenstein (1973)
    FilmRole: Monica Frankenstein
    Film napsaný, snímaný a režírovaný Paulem Morrisseyem. Baron Frankenstein žije v incestním manželství se svou sestrou. Jejich děti s láskou stínají hlavy panenkám s pomocí miniaturní gilotiny. Nikoho pak již nepřekvapí, že se hlava této povedené rodinky pokouší syntetizovat dvojici, ve které by byly uchovány ideály starověkého Řecka, přetrvávající částečně pouze u srbské rasy. Jeho touha je stejně tak germánská jako šílená. V tomto filmu se také staneme svědky realizace erotických možností nezhojeného masa, a to když se Frankenstein uspokojí se svým oblíbeným monstrem. Později tohoto „neosexuálního“ prvku využije i David Cronenberg ve svém legendárním filmu Crash. (Febiofest 2006)
    60%
    Film napsaný, snímaný a režírovaný Paulem Morrisseyem. Baron Frankenstein žije v incestním manželství se svou sestrou. Jejich děti s láskou stínají hlavy panenkám s pomocí miniaturní gilotiny. Nikoho pak již nepřekvapí, že se hlava této povedené rodinky pokouší syntetizovat dvojici, ve které by byly uchovány ideály starověkého Řecka, přetrvávající částečně pouze u srbské rasy. Jeho touha je stejně tak germánská jako šílená. V tomto filmu se také staneme svědky realizace erotických možností nezhojeného masa, a to když se Frankenstein uspokojí se svým oblíbeným monstrem. Později tohoto „neosexuálního“ prvku využije i David Cronenberg ve svém legendárním filmu Crash. (Febiofest 2006)
    6
  • Amarsi un po'
    Amarsi un po' (1984)
    FilmRole: Amanda
    Mladý automechanik Marco Coccia se při nehodě seznámí s Cristianou. Ti dva se do sebe zamilují. Cristiana se mu až později svěří, že je opravdová princezna. Pro Marca to není problém, ale pro Cristianiny rodiče ano. Ti dva se musí rozejít. Když jednoho večera Cristiana zavolá Marcovi a oznámí mu svou nadcházející svatbu, Marco se autem rozjede směrem k Paříži a havaruje...
    Žánry:DramaRomantický
    59%
    Mladý automechanik Marco Coccia se při nehodě seznámí s Cristianou. Ti dva se do sebe zamilují. Cristiana se mu až později svěří, že je opravdová princezna. Pro Marca to není problém, ale pro Cristianiny rodiče ano. Ti dva se musí rozejít. Když jednoho večera Cristiana zavolá Marcovi a oznámí mu svou nadcházející svatbu, Marco se autem rozjede směrem k Paříži a havaruje...
    Žánry:DramaRomantický
    7
  • Baron Blood
    Baron Blood (1972)
    FilmRole: Gretchen Hummel
    59%
    8
  • Sorelle, Le
    Sorelle, Le (1969)
    Film
    57%
    9

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.