Joaquim de Almeida

Joaquim António Portugal Baptista de Almeida, narozen 15. března 1957 v Lisabonu, Portugalsko, je uznávaný portugalský herec, který se prosadil v mezinárodní filmové a televizní produkci. Jako syn dvou lékárníků a šesté z osmi dětí projevil již v raném věku, že jeho budoucnost nebude v rodinném podniku. Počátky kariéry a vzdělání Ve svých osmnácti letech, po dvouletém studiu herectví na lisabonské konzervatoři (Škola divadla a filmu), opustil Portugalsko, aby pokračoval ve studiích poté, co byla konzervatoř dočasně uzavřena v důsledku demokratické revoluce v roce 1974. Strávil rok ve Vídni, kde pracoval na různých pozicích od divadla Künstlerhaus-Theater až po zahradničení na velvyslanectví Zairu. V roce 1976 se přestěhoval do New Yorku, kde studoval na Lee Strasberg Theatre and Film Institute pod vedením významných osobností jako Lee Strasberg, Nicholas Ray a Stella Adler, zatímco si přivydělával jako barman. Po několika divadelních rolích a menších účinkováních v televizních seriálech získal v roce 1982 svou první filmovou roli ve snímku The Soldier. Průlom v mezinárodní kariéře Jeho první významná role přišla v roce 1983 ve filmu The Honorary Consul, kde hrál po boku Richarda Gerea, Michaela Cainea a Boba Hoskinse. Skutečný průlom v jeho kariéře však nastal o čtyři roky později, když se objevil ve filmu Good Morning, Babylon režisérů Paola a Vittoria Tavianiových, který zahájil filmový festival v Cannes v roce 1987. Díky znalosti šesti jazyků (portugalština, angličtina, italština, francouzština, španělština a němčina) mohl de Almeida rozvíjet svou hereckou kariéru v několika zemích včetně Portugalska, Anglie, Španělska, Francie, Itálie, Brazílie, Argentiny a Německa. Hollywoodský úspěch Mezinárodní slávu získal především díky svým rolím Félixe Corteze v thrilleru Clear and Present Danger (1994) po boku Harrisona Forda, Willema Dafoea a Anne Archerové, a drogového bosse Bucha v akčním thrilleru Desperado (1995) režiséra Roberta Rodrigueze, kde hrál s Antoniem Banderasem a Salmou Hayek. Film Desperado, který je pokračováním Rodriguezova nezávislého filmu El Mariachi a druhým dílem Mexické trilogie, byl promítán mimo soutěž na filmovém festivalu v Cannes v roce 1995. De Almeida v něm nahradil Raúla Juliá v roli Bucha po Juliově smrti v roce 1994. Oceňované role a další významné filmy Za svou následující roli ve filmu Adão e Eva (Adam a Eva, 1995), kde ztvárnil Francisca, rivala hlavní ženské postavy, získal portugalský Zlatý glóbus pro nejlepšího herce. V roce 1997 se objevil v minisériích Nostromo a hrál v dramatu Elles (Ženy) režiséra Luíse Galvão Telese. O rok později se představil po boku Erica Robertse v thrilleru La Cucaracha (1998), který měl premiéru na filmovém festivalu v Austinu, kde získal cenu za celovečerní film. V roce 2001 ztvárnil legendárního britského detektiva Sherlocka Holmese v brazilské komedii O Xangô de Baker Street. Téhož roku měl významnou roli ve válečném filmu Behind Enemy Lines jako admirál Juan Miguel Piquet, velitel námořních sil NATO, kde hrál po boku Owena Wilsona a Genea Hackmana. Televizní úspěchy a další kariéra V roce 2003 se připojil k obsazení populárního seriálu 24 hodin jako Ramon Salazar, nemilosrdný vůdce drogového kartelu, který je uvězněn a později osvobozen Jackem Bauerem. Právě během natáčení třetí sezóny tohoto seriálu objevil kouzlo života na pláži a přestěhoval se do Santa Moniky, kde žije dodnes. V roce 2008 hrál v biografickém filmu Che: Part Two o argentinském lékaři a revolucionáři Ernestu Guevarovi, kde ztvárnil prezidenta René Barrienta, bývalého bolivijského politika. Téhož roku se objevil ve filmu The Burning Plain jako místní muž jménem Nick Martinez. V roce 2011 ztvárnil roli zkorumpovaného podnikatele Hernana Reyese v akčním filmu Fast Five, kterou si zopakoval v roce 2023 ve filmu Fast X. V nedávné době se také objevil v seriálu Warrior Nun na Netflixu, kde hrál kardinála Durettiho, který se později stane papežem. Osobní život a ocenění De Almeida se stal americkým občanem v roce 2005, přičemž si ponechal portugalskou národnost. Tráví dlouhá období v Portugalsku, kde má dům v Sintře, aby mohl být se svým synem Lourenem a dcerou Anou. Za svou kariéru získal mnoho ocenění, včetně ceny pro nejlepšího herce na filmovém festivalu v Káhiře v roce 1991, portugalských Zlatých glóbů pro nejlepšího herce v letech 1995, 1997 a 2001, ceny SAG Awards za nejlepší herecký ansámbl v roce 2005, a byl jmenován osobností roku portugalským zahraničním tiskem v roce 1995. Obdržel také několik cen za celoživotní dílo na různých filmových festivalech a byl vyznamenán Řádem prince Jindřicha (10. června 1992). Joaquim de Almeida se díky své jazykové všestrannosti, výraznému hereckému talentu a schopnosti ztvárňovat různorodé postavy stal jedním z nejúspěšnějších portugalských herců na mezinárodní scéně, s více než 90 filmy a televizními pořady na svém kontě.