Eva Axén: Nejlepší filmy a seriály

Narozena 12. 12. 1954 (70 let)
?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Eva Axén: Filmy a seriály

  • Ludvík Bavorský
    Ludvík Bavorský (1973)
    FilmRole: Maria
    76%
    1
  • Suspiria
    Suspiria (1977)
    FilmRole: Pat Hingle
    • Magenta TV
    Už cesta americké studentky Suzy z letiště do prestižní baletní akademie ve Freiburgu je lemována zlověstnými náznaky. Hned u východu ji přivítají poryvy větru a hustý déšť. Jakmile vystoupí z taxíku, zastihne před vchodem do budovy jinou studentku, která odsud v hrůze prchá pryč. Dovnitř jí zatím odmítají vpustit, a tak musí strávit noc ve městě. Jakmile ji ale nakonec druhý den ráno bizarní stavba pohltí, bude pro ni naopak těžké vyváznout odsud živá. Dnes už kritikou i diváky jednohlasně adorovaný klasický horor Daria Argenta bývá popisovaný jako technicolorová noční můra. Mistr italského žánru giallo se ve svém prvním plnokrevně nadpřirozeném hororu odvázal na maximum a vytvořil imaginativní, snový snímek plný okultismu, temných znamení a pekelně krvavých vražd. Budova akademie je bizarní expresionistický labyrint spletitých chodeb, všudypřítomných ornamentů a sytých barev. Atmosféru zlého snu ještě umocňuje geniální ústřední melodie od progrockové skupiny Goblin. V roce 2018 se tuhle klasiku pokusil znovu a jinak převyprávět režisér Luca Guadagnino. Byl to nevděčný úkol, protože Argentův originál dodnes neztratil prakticky nic ze své uhrančivé síly. (Festival otrlého diváka)
    Žánry:FantasyHororThrillerAdaptace knižníGotickýKultovníDrama
    Hrají:Jessica HarperStefania CasiniFlavio BucciMiguel BoséBarbara MagnolfiSusanna Javicoli
    Režie:Dario Argento
    73%
    Už cesta americké studentky Suzy z letiště do prestižní baletní akademie ve Freiburgu je lemována zlověstnými náznaky. Hned u východu ji přivítají poryvy větru a hustý déšť. Jakmile vystoupí z taxíku, zastihne před vchodem do budovy jinou studentku, která odsud v hrůze prchá pryč. Dovnitř jí zatím odmítají vpustit, a tak musí strávit noc ve městě. Jakmile ji ale nakonec druhý den ráno bizarní stavba pohltí, bude pro ni naopak těžké vyváznout odsud živá. Dnes už kritikou i diváky jednohlasně adorovaný klasický horor Daria Argenta bývá popisovaný jako technicolorová noční můra. Mistr italského žánru giallo se ve svém prvním plnokrevně nadpřirozeném hororu odvázal na maximum a vytvořil imaginativní, snový snímek plný okultismu, temných znamení a pekelně krvavých vražd. Budova akademie je bizarní expresionistický labyrint spletitých chodeb, všudypřítomných ornamentů a sytých barev. Atmosféru zlého snu ještě umocňuje geniální ústřední melodie od progrockové skupiny Goblin. V roce 2018 se tuhle klasiku pokusil znovu a jinak převyprávět režisér Luca Guadagnino. Byl to nevděčný úkol, protože Argentův originál dodnes neztratil prakticky nic ze své uhrančivé síly. (Festival otrlého diváka)
    Žánry:FantasyHororThrillerAdaptace knižníGotickýKultovníDrama
    Hrají:Jessica HarperStefania CasiniFlavio BucciMiguel BoséBarbara MagnolfiSusanna Javicoli
    Režie:Dario Argento
    2
  • Smrt v Benátkách
    Smrt v Benátkách (1971)
    FilmRole: Tadzio's Oldest Sister (uncredited)
    Hudební skladatel Gustav von Aschenbach, zotavující se po srdečním záchvatu v Benátkách, se již nikdy zdraví ani uspokojení nedočká, stihne se jen platonicky zamilovat do andělsky půvabného polského chlapce Tadzia (s nímž nikdy nepromluví, ani se jej nedotkne). Ale více než o znenadání probuzenou erotickou vášeň, i když je ta přítomna též, jde o uchvácení krásou, která si člověka podmaní a ovládne - ostatně v retrospektivách podloženou bouřlivou diskusí Gustava s přítelem o kráse (zda krásu lze umělecky stvořit či zda ji jen můžeme našimi smysly vnímat, skladatel odmítá přijmout názor, že morálka nemá s tvorbou nic společného). Vizuální ztvárnění filmu, zasazeného do období odeznívající secese, koresponduje s emotivním laděním filmu, do ještě starosvětského hotelu ještě nepronikly znepokojivé zprávy, k nimž se dostane hrdina vyprávění - hrozí epidemie cholery. Vzhled dezinfikovaného města, v jehož šedých, nehostinných uličkách se povalují haldy odpadků, tak dotváří apokalyptické zarámování melancholického příběhu, který jen předznamenává konečný zánik starého světa a jeho jistot. Roku 1911 přichází do Benátek vyčerpaný hudební skladatel Gustav von Aschenbach. V prostředí honosného italského letoviska se chce zotavit, načerpat novou životní sílu i inspiraci. Ta přichází v nečekané formě a bere na sebe podobu efébsky krásného polského mladíka Tadzia. Aschenbach postupně přichází na to, že jeho fascinace chlapcem se mění na platonickou lásku k ideálu krásy, který se celý život snažil hledat v hudbě. Situace v Benátkách však přestává být bezpečná nejen pro Aschenbachovy city, ale i pro jeho zdraví. Zákeřné scirocco přiválo do stojatých vod benátských kanálů choleru. Benátčané žijící z turistů se snaží informace o epidemii za každou cenu co nejdéle udržet v tajnosti. Smrt v Benátkách, která patří k vrcholům tvorby režiséra Luchina Viscontiho, je druhým dílem tzv. německé trilogie. Film je dokonalou evokací atmosféry pozdní secese, belle époque i starého světa, který po 1. světové válce zanikl. Předobrazem postavy Gustava von Aschenbacha byl hudební skladatel Gustav Mahler. Proto ve své adaptaci Visconti změnil Aschenbachovu profesi ze spisovatele na hudebního skladatele. S pomocí dokonalé scénografie a hudby Mahlera, Lehára a Musorgského vytvořil z předlohy, která bývala považována za nesfilmovatelnou, reflexi o podstatě umělecké tvorby, krásy a o dvou silách řídících život člověka: síle lásky a síle smrti.
    Žánry:DramaAdaptace knižníLGBTQ+
    Hrají:Dirk BogardeBjörn AndrésenRomolo ValliMark BurnsNora RicciSilvana Mangano
    Režie:Luchino Visconti
    70%
    Hudební skladatel Gustav von Aschenbach, zotavující se po srdečním záchvatu v Benátkách, se již nikdy zdraví ani uspokojení nedočká, stihne se jen platonicky zamilovat do andělsky půvabného polského chlapce Tadzia (s nímž nikdy nepromluví, ani se jej nedotkne). Ale více než o znenadání probuzenou erotickou vášeň, i když je ta přítomna též, jde o uchvácení krásou, která si člověka podmaní a ovládne - ostatně v retrospektivách podloženou bouřlivou diskusí Gustava s přítelem o kráse (zda krásu lze umělecky stvořit či zda ji jen můžeme našimi smysly vnímat, skladatel odmítá přijmout názor, že morálka nemá s tvorbou nic společného). Vizuální ztvárnění filmu, zasazeného do období odeznívající secese, koresponduje s emotivním laděním filmu, do ještě starosvětského hotelu ještě nepronikly znepokojivé zprávy, k nimž se dostane hrdina vyprávění - hrozí epidemie cholery. Vzhled dezinfikovaného města, v jehož šedých, nehostinných uličkách se povalují haldy odpadků, tak dotváří apokalyptické zarámování melancholického příběhu, který jen předznamenává konečný zánik starého světa a jeho jistot. Roku 1911 přichází do Benátek vyčerpaný hudební skladatel Gustav von Aschenbach. V prostředí honosného italského letoviska se chce zotavit, načerpat novou životní sílu i inspiraci. Ta přichází v nečekané formě a bere na sebe podobu efébsky krásného polského mladíka Tadzia. Aschenbach postupně přichází na to, že jeho fascinace chlapcem se mění na platonickou lásku k ideálu krásy, který se celý život snažil hledat v hudbě. Situace v Benátkách však přestává být bezpečná nejen pro Aschenbachovy city, ale i pro jeho zdraví. Zákeřné scirocco přiválo do stojatých vod benátských kanálů choleru. Benátčané žijící z turistů se snaží informace o epidemii za každou cenu co nejdéle udržet v tajnosti. Smrt v Benátkách, která patří k vrcholům tvorby režiséra Luchina Viscontiho, je druhým dílem tzv. německé trilogie. Film je dokonalou evokací atmosféry pozdní secese, belle époque i starého světa, který po 1. světové válce zanikl. Předobrazem postavy Gustava von Aschenbacha byl hudební skladatel Gustav Mahler. Proto ve své adaptaci Visconti změnil Aschenbachovu profesi ze spisovatele na hudebního skladatele. S pomocí dokonalé scénografie a hudby Mahlera, Lehára a Musorgského vytvořil z předlohy, která bývala považována za nesfilmovatelnou, reflexi o podstatě umělecké tvorby, krásy a o dvou silách řídících život člověka: síle lásky a síle smrti.
    Žánry:DramaAdaptace knižníLGBTQ+
    Hrají:Dirk BogardeBjörn AndrésenRomolo ValliMark BurnsNora RicciSilvana Mangano
    Režie:Luchino Visconti
    3
  • Addio, fratello crudele
    Addio, fratello crudele (1971)
    FilmRole: Young Woman at the Table (uncredited)
    61%
    4
  • Molly
    Molly (1977)
    FilmRole: Eva
    54%
    5
  • Justine och Juliette
    Justine och Juliette (1975)
    FilmRole: Juliettes lesbian playmate
    51%
    6
  • Bel Ami
    Bel Ami (1976)
    FilmRole: Naked Dancer at Party
    50%
    7

Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.