Barbara Magnolfi, narozená 16. dubna 1955 ve Francii, je francouzsko-italská herečka a producentka, která se proslavila především svými rolemi v italských hororových a giallo filmech.
Počátky kariéry a vzdělání
Barbara se narodila francouzské matce a italskému otci. Vyrůstala v Římě, kde již ve čtyřech letech začala studovat balet. Její láska k tanci ji dovedla až na pozici hlavní baletky ve věku pouhých deseti let. V raném věku třinácti let byla objevena režisérem Antoniem Pietrangelim v restauraci, což odstartovalo její hereckou kariéru. Aby se uživila, pracovala také jako modelka pro prestižní módní ateliéry, kde si jí všiml módní fotograf, což vedlo k reklamním kampaním pro značky jako Fiorucci a Coca-Cola. Počátkem 70. let bylo zřejmé, že hvězda Barbary Magnolfi stoupá.
Filmová kariéra a ikonické role
Na italské filmové scéně debutovala v polovině 70. let rolí Floriany v thrilleru Sergia Martina The Suspicious Death of a Minor (1975). V roce 1976 se objevila v italské komedii La Madama režiséra Duccia Tessariho a v romantickém dramatu Ready for Anything pod vedením Giorgia Steganiho. Zlomovým okamžikem její kariéry však byla role Olgy v kultovním hororu Daria Argenta Suspiria (1977). Její výrazná přítomnost na plátně a charismatický výkon v roli intrikánské studentky baletní akademie ji rychle etablovaly jako jednu z ikonických postav italského giallo a kultovního filmu. Argento ji údajně přezdíval "má malá čarodějnice" ("La mia Streghina"), což naznačovalo, že její postava Olgy byla ve skutečnosti také čarodějnicí. Původně měla být ve filmu scéna naznačující Olžino přežití, ale nakonec nebyla natočena, aby nenarušila napětí závěru filmu.
Další významné filmy a mezinárodní uznání
Po úspěchu v Suspirii následovala další významná role v italském hororovém filmu The Sister of Ursula (1978), kde ztvárnila hlavní roli Ursuly Beyne. Tento film, ačkoliv byl původně zamýšlen jako vážnější psychologický thriller, byl nakonec více eroticky laděný, což Magnolfi později vyjádřila jako zklamání. V roce 1985 se objevila ve filmu Cut and Run (Inferno in diretta) režiséra Ruggera Deodata. Během své kariéry spolupracovala s několika významnými italskými režiséry, včetně již zmíněných Daria Argenta, Sergia Martina a Ruggera Deodata, což jí pomohlo upevnit pozici v žánru hororových a thrillerových filmů. Celkově se objevila ve více než třiceti filmech a třech televizních seriálech od roku 1975.
Televizní práce a pozdější kariéra
V letech 1985-1986 se Barbara obrátila k televizi, kdy hrála po boku Fabia Testiho v prestižním televizním pořadu I figli dell'Ispettore, režírovaném Aldem Ladem, a znovu spolupracovala se Sergiem Martinem v jeho minisérii Caccia al Ladro d'Autore. Její další role ji zavedly do Austrálie, kde v roce 1991 hostovala v úspěšném televizním seriálu Police Rescue a v krátkém filmu Gotcha. Po několika letech, kdy se věnovala rodině, přijala v roce 1996 pozvání navštívit jižní Kalifornii. Její příjezd do Hollywoodu byl spojen s vyprodanou projekcí filmu Suspiria v American Cinematheque, kde byla čestným hostem. V současnosti Barbara Magnolfi pracuje mezi Evropou a Spojenými státy, propojuje své dědictví v klasickém filmu s novými projekty a v roce 2024 byla oceněna cenou za nejlepší vedlejší ženský herecký výkon na Mezinárodním filmovém festivalu Sittannavasal za svou roli ve filmu The Devil's Disciples režiséra Joea Hollowa.