Sergej Rachmaninov

Sergej Vasiljevič Rachmaninov (1. dubna 1873, Semjonovo, Rusko – 28. března 1943, Beverly Hills, Kalifornie, USA) byl ruský hudební skladatel pozdně romantického období, virtuózní pianista a dirigent. Dětství a hudební počátky Narodil se v ruské aristokratické rodině s hudebními kořeny. Jeho dědeček z otcovy strany byl dvorním hudebníkem a otec Vasil Rachmaninov, vojenský důstojník, hrál na několik hudebních nástrojů. Již od čtyř let se Sergej začal učit hrát na klavír, nejprve pod vedením matky a později profesionálních učitelů. V devíti letech nastoupil na Petrohradskou konzervatoř, kde však začal zanedbávat studium. Na doporučení byl přesunut do soukromého internátu pro hudebně nadané děti v Moskvě, kde panoval přísný režim a studenti cvičili hudbu šest hodin denně. Studium a první úspěchy Na Moskevské konzervatoři studoval pod vedením významných pedagogů, včetně Antona Arenského a Sergeje Tanějeva. V roce 1892 absolvoval s vyznamenáním a získal Velkou zlatou medaili za svou první operu Aleko, což bylo teprve podruhé v historii konzervatoře. Tato opera byla následně s úspěchem uvedena v moskevském Velkém divadle v roce 1893. Již během studií se projevil jako mimořádný klavírista a skladatel, když ve svých 18 letech vytvořil svůj První klavírní koncert. Kariérní vzestupy a pády Rachmaninova kariéra byla poznamenána dramatickými vzestupy i pády. V roce 1897 zažil katastrofální premiéru své První symfonie, která byla špatně dirigována a kritiky roztrhána. Tato událost ho uvrhla do hluboké deprese, během níž téměř tři roky nic nenapsal. Po léčbě hypnózou u dr. Nikolaje Dahla se vrátil ke komponování a v roce 1901 dokončil svůj slavný Druhý klavírní koncert c moll, který mu přinesl obrovský úspěch a je dodnes považován za jedno z jeho nejpopulárnějších děl. Dirigentská činnost a emigrace V letech 1904-1906 působil jako dirigent v moskevském Velkém divadle. Následně žil a tvořil v Drážďanech, kde napsal svou Druhou symfonii. V roce 1909 poprvé koncertoval ve Spojených státech, kde uvedl svůj Třetí klavírní koncert. Po bolševické revoluci v roce 1917 Rachmaninov s rodinou opustil Rusko a již se nikdy nevrátil. Nejprve odešel do Finska a v roce 1918 se natrvalo usadil ve Spojených státech, kde získal v roce 1943, krátce před smrtí, americké občanství. Hudební odkaz a filmová stopa Rachmaninov je považován za jednoho z posledních velkých představitelů romantismu v ruské klasické hudbě. Jeho hudba se vyznačuje bohatou melodičností, expresivitou a hustými kontrapunktickými texturami. Přestože sám nekomponoval filmovou hudbu, jeho skladby se staly součástí mnoha filmových soundtracků. Jeho Druhý klavírní koncert byl použit ve filmu Brief Encounter (1945), zatímco jeho Třetí klavírní koncert hraje významnou roli ve filmu Shine (1996), který vypráví příběh pianisty Davida Helfgotta. Rachmaninova hudba se objevila také ve filmech jako The Seven Year Itch, Spiderman 3 a dalších. Pozdní tvorba a odkaz Po odchodu do exilu se Rachmaninov věnoval především koncertní činnosti jako klavírista a dirigent, což výrazně omezilo jeho skladatelskou tvorbu. V období mezi lety 1918 a 1943 dokončil pouze šest děl, včetně slavné Rapsodie na Paganiniho téma, Třetí symfonie a Symfonických tanců. Rachmaninov zemřel 28. března 1943 v Beverly Hills na komplikace spojené se zápalem plic, pouhé čtyři dny před svými 70. narozeninami. Jeho hudba, která byla v Sovětském svazu v roce 1931 zakázána jako "dekadentní", je dnes ceněna pro svou emocionální hloubku a technickou brilanci a patří k nejhranějším dílům klasického repertoáru.