Toshirô Mayuzumi

Toshirô Mayuzumi (20. února 1929, Jokohama, Japonsko – 10. dubna 1997, Kawasaki, Japonsko) byl významný japonský hudební skladatel, který se proslavil především svou filmovou hudbou a inovativním přístupem k hudební kompozici. Vzdělání a počátky kariéry Mayuzumi studoval kompozici, harmonii, kontrapunkt, orchestraci, klavír a dirigování na Tokijské univerzitě umění a hudby, kde v roce 1951 absolvoval s vyznamenáním. Následující rok získal stipendium od francouzské vlády ke studiu kompozice na Pařížské konzervatoři. Po návratu do Japonska v roce 1952 založil spolu s dalšími skladateli významné hudební trio Sannin no Kai (Skupina tří), které se stalo důležitou součástí japonské hudební scény. Hudební styl a inovace Mayuzumi byl známý svým inovativním přístupem, kdy kombinoval avantgardní instrumentaci s tradičními japonskými hudebními technikami. Jeho díla čerpala inspiraci z různých zdrojů, od jazzu až po balijskou hudbu. Je považován za průkopníka v oblasti musique concrète a elektronické hudby, přičemž byl prvním umělcem v Japonsku, který tyto techniky zkoumal. V Tokiu organizoval "Skupinu tří skladatelů" a v 50. letech byl průkopníkem soudobé hudby. Mezi jeho úspěchy patřilo vytvoření některých z prvních elektronických skladeb v Japonsku ve studiích NHK. Ačkoli byl zpočátku nadšený západní avantgardní hudbou, v průběhu 50. let se postupně začal více zajímat o tradiční japonskou hudbu a esoterický buddhismus. Filmová tvorba Mayuzumi byl plodným filmovým skladatelem, který mezi lety 1951 a 1984 složil hudbu k více než stovce filmů. Jeho filmová kariéra začala v roce 1950 snímkem Kikyô, kde působil jako asistent skladatele Hiroshiho Yoshizawy, který později dirigoval Mayuzumiho skladby. Nejznámějším filmem s Mayuzumiho hudbou je The Bible: In the Beginning... (1966), za který byl nominován na Oscara a Zlatý glóbus za nejlepší původní hudbu. K roku 2025 je jedním ze dvou japonských skladatelů, kteří byli nominováni na Oscara za nejlepší původní hudbu (druhým byl Rjúiči Sakamoto za film Poslední císař). Zajímavý je příběh, jak se japonský skladatel dostal k hudbě pro biblický epos v Evropě. Producenti filmu se nejprve neúspěšně pokoušeli angažovat klasické skladatele Stravinského a Petrassiho, nakonec se rozhodli pro nadějného nováčka Ennia Morriconeho. Zatímco Morricone pracoval ve studiu, režisér John Huston si ve svém hotelovém pokoji přehrával gramofonové desky. Zcela náhodou pustil Mayuzumiho "Nirvánskou symfonii" a okamžitě se rozhodl, že tento styl je pro film The Bible ideální. Mayuzumi byl povolán z Japonska a již legendární Morricone, který napsal a nahrál asi 15 minut hudby, byl propuštěn. Významná filmová díla Mezi jeho nejvýznamnější filmové práce patří hudba k filmům Sun in the Last Days of the Shogunate (1957), komedie režiséra Yûzô Kawashimy odehrávající se v období konce šógunátu, která byla v roce 1999 v anketě japonských kritiků a filmařů zvolena pátým nejlepším japonským filmem všech dob. Dále složil hudbu k filmu Hikô shôjo (1963), dramatu režiséra Kiria Urayamy o patnáctileté dívce Wakae, která pracuje jako hosteska v baru v malé pobřežní vesnici. Její matka je mrtvá a její otec, alkoholik, nyní žije s jinou ženou. Dalším významným dílem je The Insect Woman (1963), drama režiséra Šóheie Imamury, které sleduje život Tome, mladé ženy narozené do venkovské nižší třídy v regionu Tóhoku v roce 1918, která po dlouhé sérii nehod dosáhne v poválečném období postavení kuplířky. Film byl uveden na 14. Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně, kde Sachiko Hidari získala Stříbrného medvěda za nejlepší herečku. Další významná díla Mayuzumiho kompoziční styl zahrnoval zvukové prvky z japonských a dalších asijských tradic, modifikované sériové techniky a elektronické zvuky, to vše spojené pozoruhodně efektivním způsobem. Mezi jeho dramatická díla patří balet Bugaku (1962), filmová hudba k The Bible (1965), opera Kinkakuji (Zlatý pavilon) (1976) a balet The Kabuki (1985). Napsal také několik skladeb pro dechové nástroje, které byly nahrány Tokijským orchestrem Kosei Wind. V roce 1996 obdržel hudební cenu Suntory. Politická angažovanost Mayuzumi působil jako předseda Nihon wo mamoru Kokumin Kaigi (Národní konference na obranu Japonska), ultrakonzervativní organizace, která podporovala ústavní revizi. Byl klíčovou postavou při jejím sloučení s Nihon wo mamoru Kai (Společnost pro ochranu Japonska) za účelem vytvoření Nippon Kaigi. Měl se stát prvním vůdcem této organizace, ale zemřel krátce před jejím ustanovením. V roce 1977 se stal prvním představitelem podpůrné organizace Liberálně demokratické strany, Liberálního národního kongresu, a tuto funkci zastával až do své smrti o 20 let později. Osobní život a odkaz Mayuzumi byl ženatý s Yôko Katsuragi od června 1953 až do své smrti a měl jedno dítě. Zemřel na selhání jater ve věku 68 let v Kawasaki 10. dubna 1997. Posmrtně obdržel zvláštní cenu Suntory Music Award v červenci 1997. Jeho hudební odkaz zůstává významnou součástí japonské kulturní historie, zejména v oblasti filmové hudby a experimentální kompozice.