Rudy Lenoir

Rudy Lenoir, narozen 20. dubna 1913 ve Štrasburku (tehdy Straßburg, Alsasko, Německo, dnes Francie), byl francouzský herec, který se proslavil především svými vedlejšími rolemi ve významných francouzských filmech 60. a 70. let 20. století. Zemřel 23. listopadu 1995 v Montfermeil, Seine-Saint-Denis, Francie, ve věku 82 let. Počátky kariéry Rudy Lenoir, vlastním jménem Rodolphe Hubert Schwartz, zahájil svou hereckou kariéru v poválečném období. Jeho filmografie čítá desítky filmů, ve kterých se objevoval především v menších, ale výrazných rolích. Díky svému charakteristickému vzhledu byl často obsazován do rolí úředníků, policistů, vojáků a především německých důstojníků. Spolupráce s významnými režiséry V průběhu své 41leté kariéry spolupracoval s řadou významných francouzských režisérů. Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří spolupráce s režisérem Henri Verneuilem, pro kterého natočil několik snímků včetně filmů Mélodie en sous-sol (1963), kde ztvárnil pokladníka pana Grimpa, a Le Clan des Siciliens (1969), kde se objevil v roli četníka u vyšetřujícího soudce. Tyto filmy jsou považovány za klasiku francouzské kinematografie a Lenoir v nich sdílel plátno s legendami jako Jean Gabin a Alain Delon. Ikonické komedie Široké publikum si Rudyho Lenoira pamatuje především díky jeho účinkování v populárních komediích. Výraznou stopu zanechal ve filmu La Grande Vadrouille (1966, v anglickém znění Don't Look Now... We're Being Shot At!), kde ztvárnil německého vojáka. Tento film režiséra Gérarda Ouryho s Louisem de Funèsem a Bourvilem v hlavních rolích se stal jedním z nejúspěšnějších francouzských filmů všech dob. Lenoir se objevil také v dalších komediích s Louisem de Funèsem, jako byl Fantomas (1964) a Le Gendarme se marie (1968), kde hrál kandidáta na hodnost adjutanta při zkoušce. Žánrová rozmanitost Lenoir prokázal svou všestrannost účinkováním v různých filmových žánrech. Kromě komedií a kriminálních filmů se objevil také v dramatech a válečných filmech. Jeho filmografie zahrnuje snímky jako À rebrousse-poil (1961), La Ligne de démarcation, nebo Mais où est donc passée la 7ème compagnie? (1973), kde ztvárnil adjutanta. Pozdější kariéra V 70. letech se Rudy Lenoir začal objevovat v exploatačních filmech, často v rolích nacistických důstojníků, k čemuž přispíval jeho typický vzhled. Účinkoval ve filmech jako Train spécial pour Hitler (1977, anglicky Helltrain), Elsa Fraulein SS (1977) a Nathalie dans l'enfer nazi (1978, anglicky Nathalie: Escape from Hell). V těchto filmech byl často obsazován do rolí německých generálů a důstojníků SS, jako byl například generál von Glück v Helltrain. Odkaz Přestože Rudy Lenoir nikdy nezískal hlavní role ve velkých produkcích, jeho přítomnost ve francouzské kinematografii je nepřehlédnutelná. Během své dlouhé kariéry vytvořil desítky menších, ale zapamatovatelných postav, které přispěly k úspěchu mnoha klasických francouzských filmů. Jeho schopnost ztvárnit autoritativní postavy, zejména německé důstojníky, z něj učinila vyhledávaného charakterního herce pro specifické role. Rudy Lenoir zůstává v paměti filmových fanoušků jako jeden z těch herců, jejichž tvář je povědomá, i když jejich jméno nemusí být vždy známé.