Massimo Ghini

Massimo Ghini, narozen 12. října 1954 v Římě, Itálie, je uznávaný italský herec s bohatou filmovou, televizní a divadelní kariérou. Narodil se a vyrůstal v Římě, jeho otec pocházel z Parmy a matka z Říma. Rodiče se rozešli, když mu byly pouhé tři roky. Počátky kariéry Svou profesionální dráhu zahájil jako průvodce v turistickém letovisku, později pracoval jako rozhlasový moderátor a věnoval se dabingu, kde navázal přátelství s dalšími začínajícími herci. Jeho herecká kariéra začala v roce 1979, kdy získal svou první roli v italském televizním filmu Re Lear jako Servo. Postupně se prosadil především v divadle, kde spolupracoval s významnými režiséry jako Franco Zeffirelli, Giorgio Strehler, Giuseppe Patroni Griffi a Gabriele Lavia. Filmová kariéra V 80. letech se Ghini začal výrazněji prosazovat ve filmu. V roce 1988 se objevil ve snímcích Schoolmates a The Bride Was Beautiful. Významný zlom v jeho kariéře přišel v 90. letech. V roce 1991 ztvárnil roli obchodního cestujícího ve filmu Una storia semplice (A Simple Story), režírovaném Emidiem Grecem podle předlohy Leonarda Sciascii. Tento kriminální příběh odehrávající se na Sicílii, kde Ghini hrál po boku legendárního Giana Marii Volontèho, získal několik prestižních italských filmových ocenění. V roce 1994 zazářil v dramatu Senza pelle (No Skin) režiséra Alessandra D'Alatriho, kde ztvárnil postavu Riccarda, manžela ženy, která se stane objektem posedlosti psychicky nestabilního mladého muže. Film byl uveden na festivalu v Cannes v sekci Quinzaine des Réalisateurs a získal cenu David di Donatello za nejlepší scénář. Významným milníkem v jeho kariéře byla role v autobiografickém filmu Franca Zeffirelliho Tea with Mussolini (1999), kde ztvárnil postavu Paola, otce hlavního hrdiny. V tomto mezinárodním projektu se setkal s hvězdami jako Cher, Judi Dench, Joan Plowright a Maggie Smith. Komerční úspěchy Od roku 2005 Ghini nahradil Massima Boldiho po boku Christiana De Sicy v sérii populárních vánočních komedií, známých v Itálii jako "cinepanettoni". Účinkoval v úspěšných filmech jako Christmas in Miami (2005), Christmas in New York (2006), Christmas in Rio (2008), Christmas in Beverly Hills, Christmas in South Africa a Holidays in the Caribbean. Tyto komerční komedie, ačkoliv kritiky často přijímané s rozpaky, patří k divácky nejúspěšnějším italským filmům. Pozdější kariéra V roce 2018 se objevil v úspěšném rodinném dramatu A casa tutti bene (There's No Place Like Home) režiséra Gabriele Muccina, kde ztvárnil postavu Sandra, muže pečujícího o manželku s Alzheimerovou chorobou. Film vypráví příběh rodinného setkání na ostrově Ischia, které se zkomplikuje, když bouře uvězní celou rodinu na dva dny pod jednou střechou. V posledních letech Ghini pokračuje v aktivní herecké kariéře a objevuje se v různorodých projektech. V roce 2021 účinkoval v hororové komedii Help! My In-Laws Are Vampires a v dramatu Crazy for Football. Jeho filmografie čítá více než sto filmových a televizních rolí. Osobní život Massimo Ghini je známý také svým zájmem o politiku. Podporuje středolevicovou Italskou demokratickou stranu (PD) a v minulosti působil jako městský radní za PDS v Římě. V osobním životě prošel několika vztahy. V roce 1986 měl roční vztah se Sabrinou Ferilli. V roce 1987 potkal na natáčení minisérie Due fratelli (Dva bratři) herečku Nancy Brilli, s níž se téhož roku oženil. Manželství trvalo tři roky. V roce 1994 měl krátký vztah s Federicou Lorrai, z něhož se narodila dvojčata Camilla a Lorenzo. Od roku 2002 je ženatý s Paolou Romano, s níž má dva potomky - syna Leonarda (nar. 1996) a dceru Margheritu (nar. 1999). Massimo Ghini patří k nejvýraznějším osobnostem italské kinematografie, jehož všestranný talent mu umožnil úspěšně se pohybovat mezi umělecky náročnými projekty a komerčními filmy.