Tomasz Wiński

Režisér se narodil roku 1979 v Polsku. Vystudoval režii na pražské FAMU. Během studií zaujal svým netradičním přístupem k natáčení u psychologického dramatu Mia (2006), které bylo natočeno na HDCAM a režisér přistupoval k celému procesu velmi experimentálním způsobem, když, dle jeho slov, po celou dobu nevěděl o čem točí. Pozoruhodná byla i realizace jeho dalšího krátkometrážního snímku Pokus (2006), jehož natáčení trvalo 5 nocí a nikdo ze štábu tak celých 6 dní v podstatě nespal. Oba snímky uvedl FamuFest a za druhý jmenovaný byl Wiński oceněn cenou za Nejlepší režii. V Pokusu se začal věnovat sexualitě a intimitě, což rozvinul i v jeho následující tvorbě. Středometrážní drama Příznaky (2010) mapuje období manželské krize a bodovalo na FamuFestu, když získalo ocenění pro Nejlepší film a Wiński si podruhé odnesl cenu za Nejlepší režii. Elišku Křenkovou a Jenovéfu Bokovou obsadil do svého středometrážního dramatu Jiří pes uprchlík (2019), ve kterém si dvojice dívek pronajme člověka, který se cítí jako pes. Skrze absurdní situace Wiński zkoumá intimitu, destrukci a úlohu mužů a žen ve společnosti. Snímek uspěl na festivalu ve španělské Huesce, festivalu ÉCU v Paříži a také na festivalu Pragueshorts. Celovečerní debut Hranice lásky (2022) uvedl na MFF v Karlových Varech, odkud si odvezl nadšené reakce kritiky i publika. Opět se navrátil k otevřené sexualitě, erotice, intimitě a partnerským vztahům. Snímek byl uveden i do kinodistribuce prostřednictvím společnosti Aerofilms. Společně s Šimonem Holým a Terezou Vejvodovou je autorem manifestu Nová česká intimita.