Yakima Canutt

Yakima Canutt, vlastním jménem Enos Edward Canutt, se narodil 29. listopadu 1895 ve Snake River Hills nedaleko Colfaxu ve státě Washington. Byl americkým kaskadérem, hercem, režisérem akčních scén a několikanásobným šampionem rodea. Vyrůstal na rodinném ranči u Penawawa Creek, který založil jeho dědeček. Jeho formální vzdělání bylo omezeno pouze na základní školu v Green Lake, předměstí Seattlu, ale skutečné vzdělání pro svou životní dráhu získal na ranči, kde se naučil lovit, klást pasti, střílet a jezdit na koni. Od rodea k filmové kariéře Svou první divokou koňskou jízdu absolvoval v pouhých 11 letech. V 16 letech začal profesionálně jezdit na rodeu a rychle si vybudoval pověst všestranného kovboje. Přezdívku "Yakima" získal v roce 1914 při soutěži v oregonském Pendletonu, když ho novinový fotograf chybně označil v popisku fotografie. V letech 1917, 1919, 1920 a 1923 získal titul All-Around šampiona rodea a stal se uznávanou hvězdou tohoto sportu. Do filmového průmyslu vstoupil v roce 1919, kdy se během rodea v Los Angeles setkal s hercem Tomem Mixem, který mu nabídl práci jako komparz ve westernech. Canuttovy jezdecké dovednosti a schopnost provádět kaskadérské kousky mu brzy vynesly smlouvu na hlavní role v sérii němých westernů. Jeho první film byl Riding Mad (1923). Jako herec a kaskadér účinkoval v němých i zvukových filmech a na svém kontě má více než tisíc snímků. Kaskadérská legenda S příchodem zvukového filmu v roce 1929 se Canutt potýkal s problémem - jeho hlasivky byly trvale poškozeny po prodělané chřipce během služby u námořnictva za první světové války. Jeho drsný hlas nebyl vhodný pro hlavní role, a tak se zaměřil především na kaskadérskou práci. V roce 1932 se při natáčení filmu The Shadow of the Eagle seznámil s Johnem Waynem, s nímž navázal dlouhodobou spolupráci. Wayne obdivoval Canuttovu obratnost a nebojácnost, zatímco Canutt respektoval Wayneovu ochotu učit se a pokoušet se o vlastní kaskadérské kousky. Společně vyvinuli techniku, která učinila filmové souboje realističtějšími. Zjistili, že pokud stojí v určitém úhlu před kamerou, mohou předstírat úder do tváře protivníka tak, že to vypadá jako skutečný kontakt. Wayne dokonce převzal mnoho z Canuttova charakteristického projevu - jeho váhavou řeč a specifickou chůzi s pohupováním v bocích. Průkopník bezpečnosti a inovací V roce 1934 Herbert J. Yates z Consolidated Film Industries sloučil několik filmových společností do nových Republic Pictures a Canutt se brzy stal jejich špičkovým kaskadérem. Řídil akční pasáže mnoha snímků, včetně filmů s Gene Autrym, The Lone Ranger (1938) a filmů o Zorrovi. V Zorro Vítězí (1937) prováděl prakticky všechny scény, ve kterých má Zorro masku, a na plátně se objevoval stejně často jako hlavní hvězda John Carroll. Canutt se stal průkopníkem v oblasti kaskadérských technik a bezpečnostních opatření. Vymyslel mnoho pomůcek, které usnadňovaly kaskadérskou práci, například speciální stupátko u sedla používané při skocích z koně na jiné objekty. Jeho nejslavnější kaskadérský kousek přišel v roce 1939 ve filmu Stagecoach režiséra Johna Forda, kde předvedl nebezpečný skok z koně na spřežení jedoucího dostavníku a následné propadnutí mezi koně pod kola vozu. Režisér akčních scén V roce 1940 utrpěl Canutt vážná vnitřní zranění při dublování Clarka Gablea ve filmu Boom Town, když na něj spadl kůň. Přestože se měsíce zotavoval po operaci, pokračoval v práci. V roce 1943 si při natáčení filmu Idaho zlomil obě nohy v kotnících při pádu z vozu. Po těchto zraněních se začal více soustředit na režii akčních sekvencí a druhých jednotek. V 50. letech se Canutt stal jedním z nejlepších režisérů druhých jednotek v Hollywoodu. Pracoval na filmech jako Ivanhoe (1952), Knights of the Round Table, King Richard and the Crusaders a Old Yeller (1957). Jeho nejpozoruhodnějším úspěchem byla režie závodní scény s vozy taženými koňmi ve filmu Ben-Hur (1959), která trvala od počátečního plánování až po konečnou realizaci dva roky. Trénoval Charltona Hestona a Stephena Boyda, aby sami řídili své vozy, a se svým týmem strávil pět měsíců přípravou závodní sekvence. Na rozdíl od verze filmu z roku 1925 nebyl při natáčení zraněn ani jeden kůň a žádný člověk neutrpěl vážná zranění. Odkaz a uznání Canutt později režíroval akční scény pro Stanleyho Kubricka ve filmu Spartacus (1960) a spolupracoval s Anthonym Mannem na filmu El Cid (1961). V průběhu dalších deseti let pokračoval v práci na filmech jako Cat Ballou, Khartoum, Where Eagles Dare a A Man Called Horse (1970). Za své zásluhy o rozvoj filmového průmyslu získal Yakima Canutt v roce 1967 čestnou Cenu Akademie za "úspěchy jako kaskadér a za vývoj bezpečnostních zařízení na ochranu kaskadérů po celém světě". Má svou hvězdu na hollywoodském Chodníku slávy a byl uveden do Rodeové síně slávy Národního muzea kovbojského a westernového dědictví v Oklahomě (1975). Yakima Canutt zemřel 24. května 1986 ve věku 90 let na srdeční zástavu v North Hollywood Medical Center v Kalifornii. Jeho odkaz žije dál prostřednictvím jeho synů Tapa a Joea, kteří se také stali uznávanými kaskadéry, a především prostřednictvím bezpečnostních technik a inovací, které navždy změnily filmový průmysl.