Mario Puzo

Mario Francis Puzo (15. října 1920 – 2. července 1999) byl americký spisovatel a scénárista italského původu. Narodil se v newyorské čtvrti Hell's Kitchen jako syn italských přistěhovalců z provincie Avellino. Raná kariéra a literární začátky Po vojenské službě během druhé světové války, kdy působil jako důstojník pro styk s veřejností v Německu, studoval Puzo na New School for Social Research a na Kolumbijské univerzitě. V 50. a 60. letech pracoval jako redaktor a spisovatel pro pánské časopisy jako Male a Men, kde pod pseudonymem Mario Cleri publikoval dobrodružné příběhy z druhé světové války. Jeho první romány The Dark Arena (1955) a The Fortunate Pilgrim (1965) získaly pozitivní kritiky, ale komerčně neuspěly. Puzo, který měl pět dětí a potřeboval finančně zabezpečit rodinu, se rozhodl napsat knihu, která by oslovila široké publikum. Průlom s Kmotr V roce 1969 vydal Puzo svůj nejslavnější román The Godfather, který se stal literárním fenoménem. Kniha se držela 67 týdnů na žebříčku bestsellerů The New York Times a prodalo se jí přes devět milionů výtisků během dvou let. Puzo sám přiznal, že jeho znalosti o organizovaném zločinu pocházely z výzkumu, nikoli z osobní zkušenosti. Společnost Paramount Pictures získala práva na knihu ještě před jejím vydáním za 80 000 dolarů. V roce 1972 byl román adaptován do filmu The Godfather, který režíroval Francis Ford Coppola. Puzo se podílel na scénáři, přestože to byl jeho první scénáristický počin. Film získal tři Oscary z jedenácti nominací, včetně Oscara pro Puza za nejlepší adaptovaný scénář. Úspěch filmu vedl ke vzniku dvou pokračování – The Godfather Part II (1974) a The Godfather Part III (1990), na jejichž scénářích Puzo spolupracoval opět s Coppolou. Za scénář k druhému dílu získal svého druhého Oscara. Scénáristická kariéra Po úspěchu Kmotra se Puzo etabloval jako vyhledávaný hollywoodský scénárista. V roce 1972 napsal první verzi scénáře k filmu Earthquake (1974), ale kvůli práci na The Godfather Part II nemohl projekt dokončit. Významným milníkem v jeho scénáristické kariéře byla práce na filmu Superman (1978), pro který napsal původní scénář. Podílel se také na scénáři k jeho pokračování Superman II (1980). Ačkoli byl Puzo vynikajícím spisovatelem, jako scénárista potřeboval spolupracovníky – u Kmotra mu pomáhal Francis Ford Coppola, u Supermana zase Tom Mankiewicz. Dále spolupracoval na příbězích k filmům A Time to Die (1982) a The Cotton Club (1984), který režíroval opět Coppola. Pozdější literární tvorba Po úspěchu Kmotra pokračoval Puzo v psaní románů s mafiánskou tematikou. V roce 1978 vydal Fools Die, následovaný románem The Sicilian (1984), který chronologicky zapadá mezi události šesté a sedmé knihy Kmotra a sleduje osudy sicilského bandity Salvatora Giuliana. Román byl v roce 1987 zfilmován režisérem Michaelem Ciminem s Christopherem Lambertem v hlavní roli, ale kvůli autorským právům musely být z filmu odstraněny všechny odkazy na Kmotra včetně postavy Michaela Corleoneho. V roce 1991 vydal Puzo spekulativní fikci The Fourth K o fiktivním členovi dynastie Kennedyů, který se stane prezidentem USA. V roce 1996 následoval román The Last Don, který byl adaptován do televizního miniseriálu CBS v roce 1997 s Dannym Aiellem, Kirstie Alley a Joem Mantegnou v hlavních rolích. Román sleduje stárnoucího mafiánského dona Domenica Clericuzia a jeho rodinu. Puzo nikdy neviděl publikaci svého předposledního románu Omerta, který vyšel posmrtně v roce 2000, ani svého posledního díla The Family, vydaného v roce 2001. Omerta uzavírá Puzovu mafiánskou trilogii spolu s romány The Godfather a The Last Don. Román vypráví příběh dona Raymonda Aprileho a jeho adoptivního synovce Astorre Violy. Odkaz a smrt Mario Puzo zemřel 2. července 1999 ve věku 78 let na srdeční selhání ve svém domě v Bay Shore na Long Islandu. Zanechal po sobě mimořádný literární odkaz, který zásadně ovlivnil zobrazování organizovaného zločinu v populární kultuře. Jeho nejslavnější dílo, The Godfather, se prodalo ve více než 21 milionech výtisků po celém světě a inspirovalo nespočet románů, filmů a televizních seriálů s mafiánskou tematikou. Puzo sám považoval za své nejlepší dílo román The Fortunate Pilgrim, který se však nikdy nedočkal takového úspěchu jako jeho mafiánské příběhy.