Rudolf Pechan

Rudolf Pechan, narozen 20. prosince 1935 v Náchodě, zemřel 6. února 2021 v Praze, byl český herec a divadelní režisér. Po maturitě vystudoval divadelní režii na JAMU v Brně, ale věnoval se především herecké profesi. Divadelní kariéra Do roku 1971 prošel angažmá v Těšínském divadle, Severomoravském divadle v Šumperku a v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech. Po celá 70. léta byl zaměstnancem Československého rozhlasu a v 80. letech hrál v Západočeském divadle v Chebu a Městském divadle Kolín. Svou jevištní kariéru uzavřel definitivně v roce 1992. Filmová kariéra Před kamerou se poprvé objevil v roce 1957, kdy dostal nepatrnou roli v koprodukčním dramatu V proudech. Během své herecké dráhy ztvárnil desítky menších rolí, které však byly často výrazné a zapamatovatelné. Mezi jeho nejznámější filmové role patří šéf stěhováků v komedii Kulový blesk (1978), listonoš ve filmu Blázni a děvčátka (1989) nebo barman v road-movie Výlet (2002). Významným milníkem v jeho filmografii byla role v hollywoodském akčním thrilleru Mission: Impossible (1996) s Tomem Cruisem v hlavní roli. Film byl zčásti natočený v Praze a vznikl na motivy populárního stejnojmenného televizního seriálu, který se v Československu vysílal pod názvem Nulová šance. Pechan se objevil také v pětidílném televizním seriálu Gottwald (1986), který byl dramatickou rekonstrukcí života a zápasu dělnické třídy v letech 1928-1948, kdy osobnost K. Gottwalda v čele KSČ dovedla dějinný zápas k vítěznému završení. V roce 1977 si zahrál v bláznivé komedii Což takhle dát si špenát, jejímiž hrdiny jsou meloucháři Jarda Zemánek a Franta Liška, kteří se sotva dostanou z vězení, kde se ocitli kvůli nepodařené krádeži lihu, a už jedou v další levotě. Oba výtečníky si totiž najme majitel kosmetického salónu Netušil, spolčený s docentem Mlejnkem z výzkumného ústavu, kde právě vynalezli přístroj k regeneraci starých dojnic. Netušil chce získat přesnou kopii přístroje, která má bohatým paničkám vracet ztracené mládí. Televizní tvorba V televizi byl k vidění v seriálech Vlak dětství a naděje a Dobrodružství kriminalistiky a také v televizním filmu Polojasno (1999). Jeho televizní role, ač často epizodní, přispěly k jeho popularitě mezi českými diváky. Pozdní kariéra Jednou z jeho posledních výrazných rolí byla postava barmana v oceňovaném filmu Výlet (2002), který je deníkem jedné zvláštní rodinné výpravy. Ovdovělá matka, dvě dospělé, tápající dcery, snad až příliš hodný zeť, temperamentní babička a malý vnuk - tihle všichni se nasoukají do dvou aut a vyrazí z Rakovníka směrem na Slovensko, aby vyhověli otcovu poslednímu přání. Fádní rodinná povinnost se ovšem brzy začne měnit v putování, které má změnit vše, co následuje. Film získal dvě ocenění Český lev za nejlepší hlavní ženský herecký výkon (Iva Janžurová) a za nejlepší scénář (Alice Nellis). Rudolf Pechan patřil k té generaci českých herců, kteří dokázali i v menších rolích zanechat nezapomenutelný dojem. Jeho všestrannost a profesionalita mu umožnily vytvořit pestrou škálu postav napříč žánry od komedií přes dramata až po akční filmy.