Jiří Cimický

Jiří Cimický (27. 6. 1932, Praha, Československo – 11. 11. 1995, Praha, Česká republika) byl český filmový herec, který se specializoval především na menší a epizodní role v československé kinematografii 60. až 80. let.

Herecké začátky
Jiří Cimický debutoval v roce 1964 jako důstojník SS ve slavném válečném dramatu Atentát, které patří mezi významná díla české kinematografie. Tato role, ačkoliv nevelká, mu otevřela dveře k dalším filmovým příležitostem, které následovaly v průběhu jeho kariéry.

Filmová kariéra v 60. letech
V druhé polovině 60. let se Jiří Cimický objevil v několika významných filmech. V roce 1965 účinkoval v britsko-českém koprodukčním filmu Třicet jedna ve stínu (v anglické verzi známém jako 90 Degrees in the Shade), který režíroval Jiří Weiss. Tento film, natočený současně v české i anglické verzi, vypráví příběh o rozkrádání socialistického majetku v pražské prodejně potravin.

V roce 1967 ztvárnil roli pacienta Beneše v psychologickém kriminálním dramatu Dům ztracených duší režiséra Jiřího Hanibala. Film se odehrává v psychiatrické léčebně a sleduje pátrání po vrahovi uprchlého pacienta, bývalého nacistického válečného zločince. Tato role patřila mezi jeho výraznější epizodní výstupy.

O rok později, v roce 1968, se objevil ve dvou významných snímcích. V dramatu Já, spravedlnost režiséra Zbyňka Brynycha ztvárnil roli vojáka. Tento film, natočený podle románu Miroslava Hanuše, představuje alternativní historii, v níž Adolf Hitler přežil svou sebevraždu. Ve stejném roce si zahrál také v romantickém dramatu Jarní vody režiséra Václava Kršky, které bylo adaptací novely ruského spisovatele Ivana Sergejeviče Turgeněva.

Filmová kariéra v 70. a 80. letech
Na počátku 70. let se Jiří Cimický objevil v detektivním filmu Svědectví mrtvých očí (1971), kde ztvárnil roli experta Hejlíka. Tento celovečerní debut režiséra Otakara Fuky vypráví příběh o penzionovaném kriminalistovi, který podezřívá manžela své neteře z nečestných úmyslů.

V průběhu 70. let pokračoval v menších rolích, například jako lékař ve filmech z roku 1973 nebo jako muž v brýlích v roce 1975. V roce 1976 si zahrál rakouského hosta v jednom z československých filmů.

V 80. letech se jeho filmografie rozšířila o další epizodní role. Významnou byla role ministra ve filmu Anděl s ďáblem v těle (1983) režiséra Václava Matějky. Tento snímek, odehrávající se v prvorepublikovém nevěstinci, patřil mezi populární erotické komedie své doby. V roce 1987 ztvárnil roli číšníka z diskobaru a také slušného pána mezi cestujícími. Jeho poslední zaznamenanou filmovou rolí byl předseda v nakladatelství v roce 1988.

Odkaz
Jiří Cimický, ačkoliv nikdy nepatřil mezi herecké hvězdy první velikosti, zanechal svou stopu v české kinematografii jako spolehlivý charakterní herec menších rolí. Jeho filmografie čítá více než dvě desítky filmových rolí, v nichž často ztvárňoval postavy úředníků, lékařů či příslušníků různých profesí. Díky své všestrannosti a profesionalitě se stal jedním z těch herců, kteří sice nestojí v popředí, ale jsou nepostradatelnou součástí filmového díla.