Elsa Vetešníková

Elsa Vetešníková (4. ledna 1904, Praha-Smíchov – neznámé datum úmrtí), česká filmová herečka, se narodila jako Barbora Marie Vetešníková do rodiny klempíře Josefa Vetešníka a jeho ženy Kateřiny. Pocházela z početné rodiny, měla dva starší bratry a tři starší sestry. V civilním životě pracovala jako úřednice, ačkoliv podrobnosti o jejím zaměstnání nejsou známy. Filmové začátky v němé éře Elsa Vetešníková vstoupila do světa filmu v roce 1926, ještě v období němé kinematografie. Její první role byly epizodní – ztvárnila děvečku ve snímku Lásky Kačenky Strnadové a lehkou dívku ve filmu Pohádka máje. V následujícím roce si zahrála epizodní roli Apačky ve filmu Milenky starého kriminálníka režiséra Svatopluka Innemanna a opět lehkou dívku ve snímku Bahno Prahy. Po roční pauze se v roce 1929 objevila jako herečka ve filmu Hříchy lásky. Svou němou filmovou éru zakončila svou největší rolí v kariéře, když ve filmu Dítě periférie ztvárnila sirotka Pepču. Kariéra ve zvukovém filmu Do zvukového filmu vstoupila Elsa Vetešníková v roce 1931 rolí služky ve snímku Karel Havlíček Borovský. Během 30. let se objevila v několika výraznějších epizodních rolích – jako naivní dcera houpačkářky ve filmu Dobrý tramp Bernášek (1933), kde hlavní roli ztvárnil Karel Lamač. V roce 1937 ztvárnila mazanou a vypočítavou animírku v baru ve filmu Panenství režiséra Otakara Vávry, který byl uveden na VI. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. V roce 1938 se objevila jako zvědavá sousedka pana Mráčka ve filmu Andula vyhrála s Věrou Ferbasovou a Hugo Haasem v hlavních rolích. Ve stejném roce ztvárnila neodbytnou milenku pana Rabase ve filmu Ducháček to zařídí, kde hlavní roli ztvárnil Vlasta Burian. Závěr kariéry V roce 1940 si zahrála kuchařku Terku ve filmu Poznej svého muže. Rok 1941 přinesl Else Vetešníkové poslední tři filmové role – pekařskou dělnici ve filmu Turbína, animírku ve filmu Preludium a opět animírku ve slavném filmu Noční motýl režiséra Františka Čápa. Tento oceňovaný snímek s Hanou Vítovou a Adinou Mandlovou v hlavních rolích získal řadu ocenění včetně čestné plakety na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. Po tomto filmu se již Elsa Vetešníková ve filmech neobjevila. Filmový odkaz Ačkoliv Elsa Vetešníková nikdy nezískala hlavní role a dnes patří mezi zapomenuté filmové herečky, zanechala po sobě pozoruhodnou filmografii čítající na 40 filmových rolí. Specializovala se především na epizodní postavy, často ztělesňovala lehké dívky, animírky, služky či sousedky. Přestože nikdy nehrála v divadle a film byl jejím jediným uměleckým působištěm, dokázala svými drobnými rolemi přispět k atmosféře mnoha významných českých filmů 20. a 30. let 20. století. Její filmová kariéra, trvající od roku 1926 do roku 1941, zachycuje důležité období přechodu od němého filmu ke zvukovému a zahrnuje spolupráci s významnými režiséry a herci své doby.