Zdeněk Mucha

Zdeněk Mucha, 7. dubna 1946, Michálkovice u Ostravy – 26. června 2021, Čerčany u Prahy, herec Zdeněk Mucha patřil mezi výrazné české divadelní herce, který většinu své umělecké dráhy zasvětil práci v západočeských oblastních divadlech. Narodil se v Michálkovicích u Ostravy (dnes součást Ostravy) a herecké vzdělání získal studiem činoherního herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, které dokončil v roce 1968. Ihned po absolutoriu nastoupil do Divadla Vítězslava Nezvala v Karlových Varech, kde působil téměř dvacet let (1968-1985). V sezóně 1982-1983 zde zastával i pozici šéfa uměleckého souboru. Po krátkém období bez stálého angažmá (1985-1987) zakotvil v Divadle J. K. Tyla v Plzni, kde setrval až do konce své profesní kariéry. Divadelní kariéra V plzeňském divadle se poprvé představil jako Václav IV. v inscenaci Daňkovy hry Vy jste Jan. Během svého působení v Plzni ztvárnil desítky významných rolí domácího i světového repertoáru. Za jeho vrcholnou hereckou kreaci je považována role McMurphyho v dramatu Kde kukačka hnízdo má podle románu Kena Keseyho. Mezi jeho další významné divadelní postavy patřil Shakespearův Othello, Tomáš Beckett ve stejnojmenné Anouilhově hře, soudce Isidor v Poprasku na laguně, Emanuel Střela v Jedenáctém přikázání či Sancho ve Zmoudření dona Quijota. Svůj somatotyp, temperament a bodrost často uplatňoval v komediích a fraškách, ale dokázal ztvárnit i pozoruhodné tragikomické role, v nichž s citem a hlubokým porozuměním rozpracoval jejich sympatické rysy. Filmová a televizní tvorba Přestože se Zdeněk Mucha věnoval především divadlu, objevil se i v řadě filmů a televizních produkcí. Před filmovou kamerou debutoval v roce 1973 ve válečném snímku Dny zrady. V 70. a 80. letech ztvárnil menší role ve filmech jako Sedmého dne večer (1974), Na konci světa (1975), Balada pro banditu (1978), kde hrál četníka, či Drsná Planina (1979). Jako bubeník Lojza se představil ve filmu Blues pro EFB (1980). V 80. a 90. letech se objevil ve filmech Moře začíná za vsí (1987) jako Bohoušův otec, Kopytem sem, kopytem tam (1988) v roli Petřina otce, Tichý společník (1988) jako vedoucí autoservisu Vilda, Volná noha (1989), Jen o rodinných záležitostech (1990) jako referent StB, Začátek dlouhého podzimu (1990) v roli traktoristy Josefa Šulíka, Discopříběh 2 (1991) jako příslušník dopravní policie a Obecná škola (1991), kde ztvárnil hospodského Lukeše. Po delší odmlce se vrátil před kameru v novém tisíciletí. Zahrál si ve filmu Vybíjená (2015), v hororu Polednice (2016) v roli starosty Mráze, kde se objevil po boku Any Geislerové a Daniely Kolářové, a v pohádce Hodinářův učeň (2019), kde ztvárnil lékaře. V seriálové tvorbě účinkoval v 30 případech majora Zemana (1974-1979), Gottwald (1986), Dobrodružství kriminalistiky (1989), Ordinace v růžové zahradě (2015), Specialisté (2017, 2019) a Redl (2018), kde ztvárnil veterána Františka Pluskala, Márova dědu. Osobní život a odkaz Zdeněk Mucha byl manželem herečky Daniely Píchové, která rovněž působila v divadlech v Karlových Varech a Plzni. Kromě filmové a divadelní tvorby spolupracoval také s Českým rozhlasem. Zajímavostí je, že v postsynchronech nadaboval vězně v podání Zdeňka Srstky. Zemřel ve spánku v Hospici Dobrý Pastýř v Čerčanech ve věku 75 let. Zdeněk Mucha patřil k hercům, kteří dokázali svým postavám vdechnout lidskost, přijatelnost i zvláštní sílu. Jeho herecký projev se vyznačoval "zúčastněným odstupem", který mu umožňoval vyjádřit paradoxnost, nelehkost i krásu lidského bytí. Přestože většinu své kariéry strávil v oblastních divadlech mimo hlavní mediální pozornost, zanechal nesmazatelnou stopu v české divadelní i filmové tvorbě.