
- Drama
- Psychologický
Alexandra Myšková, česká herečka, divadelní režisérka a pedagožka, se narodila 4. dubna 1922 v Praze. Po absolvování Státní konzervatoře v roce 1941 zahájila svou uměleckou kariéru během druhé světové války v Divadélku pro 99 pod vedením Jindřicha Honzla. Po válce působila ve Studiu Národního divadla a následně v Realistickém divadle.
Počátky filmové kariéry
Svůj filmový debut zažila v roce 1949 ve snímku "Daleká cesta", kde ztvárnila roli vězeňkyně v Terezíně. Tento film, režírovaný Alfrédem Radokem, patří mezi první československé filmy reflektující holokaust. I když její role byla menší, přispěla k celkovému dojmu filmu svou autenticitou.
Významné filmové role v 60. letech
V 60. letech se objevila v několika významných filmech československé kinematografie. V roce 1960 hrála ve filmu "Romeo, Julie a tma" postavu paní Wurmové. Následující rok ztvárnila Růženku, manželku pana Lišky, ve filmu "Hledá se táta!". V roce 1965 se objevila ve snímku "Bloudění" jako Ornetová. Tyto role ukázaly její schopnost ztvárnit různé charaktery a přispěly k jejímu renomé ve filmovém průmyslu.
Spolupráce s významnými režiséry
Během své kariéry spolupracovala s řadou významných režisérů. V roce 1964 se objevila ve filmu "A pátý jezdec je Strach" režiséra Zbyňka Brynycha, kde ztvárnila excentrickou zpěvačku. Tento film je považován za jedno z vrcholných děl československé nové vlny a Myšková v něm předvedla působivý herecký výkon.
Televizní tvorba a pozdější kariéra
Kromě filmových rolí se Alexandra Myšková věnovala i televizní tvorbě. Objevila se v několika televizních inscenacích a filmech, jako například "Spravedlnost pro Selvina" (1968) či "První láska" (1969). V roce 1970 se přestěhovala do Norska, kde působila jako divadelní pedagožka a režisérka. Její přínos norské kultuře byl oceněn Královskou medailí za zásluhy ve zlatě v roce 1992.
Našli jste chybu nebo něco chybí? Napište nám.