
martin-mickey-stusak
38 021 bodů •
10
Významný snímek Zbyňka Brynycha patří k vrcholům československé nové vlny a přitom zůstává dílem, které diváka nejen provokuje, ale i přitahuje svou syrovou estetikou. Expresionisticky pojatý film, založený na psychologické dramatizaci, sugestivně vykresluje dusnou, tísnivou a často hysterickou atmosféru bezmoci v období protektorátu. Režijní a vizuální styl pracuje s deformovanou perspektivou a stísněným prostorem, jež vytvářejí pocit „vnitřního ghetta“ hlavní postavy. Námět se vrací k tématům nacistické okupace a holocaustu a neuchyluje se k jednoduchým odpovědím. Místo toho otvírá řadu morálních otázek. Ústředním motivem je síla strachu „pátého jezdce Apokalypsy“ a morální zápas židovského lékaře Armína Brauna. Jeho odvaha čelit hrůze a snaha naplnit etické imperativy tvoří emocionální osu snímku. Miroslav Macháček v roli docenta Brauna podává excelentní výkon. Scénář podle povídky Jany Bělohradské „Bez krásy, bez lince“ funguje jako pronikavá psychologická sondáž do mechanizmů strachu a kolaborace. Film ale není pro každého. Svou složitostí a tíživou atmosférou může mnohým divákům vyznít poměrně nudně. Avšak pro náročné publikum představuje hluboký, nezapomenutelný a esteticky výrazný zážitek.







