Karel Svoboda

Karel Svoboda, narozen 27. února 1912 ve Vídni, zemřel 30. března 1982 v Praze, byl český divadelní režisér a filmový herec. Ačkoliv se narodil ve Vídni, vyrůstal v Praze, kde také vystudoval herectví na Státní konzervatoři, kterou absolvoval v roce 1937. Mezi jeho spolužáky patřil například Svatopluk Beneš. Divadelní kariéra Po studiích působil jako herec a režisér na mimopražských scénách v Českých Budějovicích, Pardubicích a Olomouci. Po druhé světové válce natrvalo zakotvil v Praze, kde zahájil své působení výhradně jako herec v Divadle Voskovce a Wericha (1946-1948). Následující dva roky strávil v Divadle státního filmu (1948-1950, dnešní Karlínské divadlo), kde se znovu vrátil k režijní práci. Trvalé působiště našel jako režisér v Městských divadlech pražských, kde působil až do své smrti (1950-1982). Městská divadla pražská představovala v té době osobitou divadelní scénu, kam se dlouhá léta nepodařilo prosadit komunistický vliv, jak v personálním obsazení, tak v repertoárové náplni. Dokladem toho je například jevištní podoba slavného amerického filmu Čekej do tmy, kterou v roce 1971 realizoval právě Karel Svoboda. Filmová kariéra Herecká filmografie Karla Svobody zahrnuje přibližně dvacet titulů ještě z doby, než se naplno začal věnovat divadelní režii. Jeho filmovým debutem byla postava tajemníka císařského místodržitele v historickém dramatu Průlom (1946). V dalších menších úlohách se pak mihnul do konce 40. let v několika dalších filmech, z těch známějších lze připomenout historickou veselohru Alena (1947) nebo Čapkovy povídky (1947). Po roce 1948 se nevyhnul účasti v několika politicky angažovaných filmech. Z režisérů jej nejčastěji oslovoval Karel Steklý, pod jehož vedením si zahrál například menší roli důstojníka ve filmu Poslušně hlásím (1957). Nová vlna a pozdější tvorba V šedesátých letech se objevil i v projektech české nové vlny – ztvárnil roli vedoucího krejčovny ve filmu Nikdo se nebude smát (1965) režiséra Hynka Bočana nebo postavu úředníka v Případu pro začínajícího kata (1969) Pavla Juráčka. Mezi jeho další filmové role patří postava administrátora a doktora (1969), recepčního (1966), lékaře (1959), muže v komisi (1957), pracovníka nákupu (1956) a havíře (1955). V 50. letech ztvárnil také role amerického úředníka v OSN a komisaře u Kramářovy vily (1952). Z jeho rolí ve 40. letech lze zmínit postavy Jiřího, Evina přítele, účetního, lékaře, důstojníka (1949), tajemníka v Globusu (1948) a písaře Formánka (1947). Osobní život Karel Svoboda byl ženatý s herečkou Emou Skálovou (narozenou 1915), jejich manželství se ale rozpadlo krátce po válce. Po absolutoriu konzervatoře odešel hrát do Olomouce. Později jej angažoval Ota Ornest do Prahy do Městských divadel pražských. Zde působil až do konce svého života, kdy zemřel ve věku 70 let v Praze. Odkaz Karel Svoboda patří mezi významné osobnosti českého divadla a filmu. Jeho herecká kariéra, ačkoliv tvořená převážně menšími rolemi, zahrnuje účast v důležitých filmech české kinematografie včetně snímků nové vlny. Jako divadelní režisér zanechal výraznou stopu především v Městských divadlech pražských, kde působil více než tři desetiletí a kde se mu dařilo udržovat vysokou uměleckou úroveň navzdory politickým tlakům tehdejší doby.