Marie Málková, narozená 14. dubna 1941 ve Vysokém Mýtě, je významná česká herečka, která se navzdory omezeným filmovým příležitostem zapsala do povědomí diváků několika nezapomenutelnými rolemi.
Počátky kariéry a vzdělání
Marie Málková pochází z rodiny četníka a již od dětství projevovala zájem o umění. Ve škole se aktivně věnovala hudbě, divadlu a literatuře, hrála v dramatickém kroužku a úspěšně se účastnila celostátních recitačních soutěží. Po maturitě na gymnáziu v rodném Vysokém Mýtě absolvovala v letech 1958-1962 studium herectví na DAMU u profesora Miloše Nedbala. Ještě během studií hostovala v Národním divadle, kde zaskakovala v roli Míly v Hrubínově Srpnové neděli a v roli Luison v Molierově Zdravém nemocném.
Divadelní kariéra
Po ukončení studií nastoupila do Divadla Na zábradlí (1962-1968), kde se pod vedením režiséra Jana Grossmana, za kterého se v roce 1966 provdala, zařadila mezi mladé ženské opory hereckého souboru. V tomto divadle prožila zlatou éru šedesátých let a vynikla ve hrách Václava Havla (Vyrozumění, Zahradní slavnost). Uplatnila se i v dalších významných inscenacích jako Antigona v Hubálkově hře Hrdinové v Thébách nebydlí, Matka Ubu v Jarryho Králi Ubu či Lenka v Kafkově Procesu.
Filmová kariéra v 60. a 70. letech
Filmová kariéra Marie Málkové byla poznamenána jejími svobodomyslnými politickými postoji po roce 1968, které jí znemožnily výrazněji se uplatnit v masových médiích. Její filmografie je proto poměrně nečetná. Filmovým křtem pro ni byla role Zdeňky ve významném snímku Všichni dobří rodáci (1968) režiséra Vojtěcha Jasného, kde ztvárnila manželku jednoho z hlavních hrdinů (Waldemar Matuška). V následujících letech se její filmografie rozrůstala jen pomalu. V roce 1971 si zahrála Olgu v kriminálce Vím, že jsi vrah, kde na plátně excelovala po boku Eduarda Cupáka a Jaroslava Moučky. Překvapivě dostala v 70. letech možnost dvakrát točit v SRN - v krimiseriálu Das Unsichtbare Visier (1975) a ve filmu Taugenichts (1978).
Filmová kariéra v 80. letech a později
Mezi její nejznámější filmové role patří postava Oliny, manželky doktora Ječného (Zdeněk Svěrák) v kultovní komedii Kulový blesk (1978), kde vytvořila manželský pár s Ladislavem Smoljakem. V 80. letech se objevila v několika seriálech a filmech, například jako učitelka Rýdlová v oblíbené pohádce Rumburak (1984). Její nízký společenský profil během normalizace měl za důsledek, že nemohla hrát v umělecky hlubších snímcích podporujících tehdejší režim, takže ji diváci znají spíše z filmů nebo seriálů pro děti. Ani po roce 1989 své aktivity pro film a televizi nijak výrazně nerozvinula a nadále se soustředila především na divadlo. Zatím její poslední významnou filmovou rolí byla babička v hořké komedii O rodičích a dětech (2008) režiséra Vladimíra Michálka.
Divadelní úspěchy po roce 1989
Paradoxně teprve v posledních letech Marie Málková zazářila hned na několika jevištích. Znovu hostovala v Divadle Na zábradlí a v Divadle v Dlouhé. Tři roky po sobě získala prestižní Cenu Alfréda Radoka za hlavní ženský herecký výkon (Terasa, 2001; Běsi, 2002; Náměstí hrdinů, 2003). Hostovala také v Divadle Na prádle, Divadle Ta Fantastika a Divadle Viola. V současnosti ji mohou diváci vidět v Divadle pod Palmovkou a v Městských divadlech pražských.
Pedagogická činnost
Marie Málková se věnuje i pedagogické činnosti. Od roku 1996 učila tři roky na Vyšší odborné škole herecké, později působila na DAMU, kde byla v roce 2005 jmenována docentkou.
Umělecký styl
Nevšední herecký projev Marie Málkové vychází z jejího prvního angažmá v Divadle Na zábradlí. Ovlivnila ji stylizovaná poetika a absurdní drama, mezi výrazné atributy jejího herectví patří také její zajímavá oduševnělá tvář. Přestože její doménou je především divadlo, zanechala nesmazatelnou stopu i v české kinematografii, a to i přes omezené možnosti, které jí doba nabízela.